23 C 51/2026

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Krumlovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 82 677,91 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 82 677,91 Kč spolu s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 63 424,41 Kč od 1. 12. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 63 424,41 Kč od 1. 12. 2025 do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastník nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá po žalované zaplacení částky 82 677,91 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne 21. 12. 2018 mezi předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, , že je předchůdkyně žalobkyně oprávněna od smlouvy odstoupit v případě, že se žalovaná dostane do prodlení. V případě žalované došlo k přečerpání kartového účtu. Vzhledem k tomu, že žalovaná nehradila splátky řádně a včas, ačkoliv byla k řádnému plnění vyzývána, předchůdkyně žalobkyně v souladu se smlouvou dne 25. 12. 2024 od smlouvy odstoupila, takže se celý úvěr stal splatným dne 31. 1. 2025. Předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované tak, že prověřila výši závazků žalované a její platební morálku z úvěrových registrů a zjistila, že v době uzavření smlouvy o úvěru neměla žalovaná sjednaný žádný další úvěr. Výdaje žalované stanovila podle ekonomického modelu v částce 8 285 Kč měsíčně. Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že její příjmy činí 20 000 Kč měsíčně a celkové příjmy domácnosti činily 50 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně pak z výpisů z účtu žalované ověřila, že jí byl vyplácen rodičovský příspěvek ve výši 11 500 Kč měsíčně a dále jí byla pravidelně zasílána částka 5 000 Kč od osoby žijící ve společné domácnosti. Dále právní předchůdkyně v registru CCB ověřila, že žalovaná neměla v době žádosti sjednaný žádný další úvěr. Z katastru nemovitostí předchůdkyně žalobkyně ověřila, že je žalovaná vlastníkem domu, takže nehradí nájemné. Předchůdkyně žalobkyně dále lustrovala žalovanou v insolvenčním rejstříku a v centrální evidenci exekucí s negativním výsledkem. Pohledávka byla následně postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2023 s účinností od 1. 11. 2023. Pohledávka za žalovanou je tvořena jistinou ve výši 63 424,41 Kč, úrokem v sazbě 22,68 % ročně za období od 30. 9. 2024 do 31. 1. 2025 ve výši 6 633,26 Kč, úrokem v sazbě 12 % za období od 1. 2. 2025 do 30. 11. 2025 ve výši 6 363,51 Kč a zákonným úrokem z prodlení za období od 28. 2. 2025 do 30. 11. 2025 ve výši 6 256,73 Kč. Žalobkyně se dále domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení a úroku ve výši 12 % ročně ode dne 1. 12. 2025 z dlužné jistiny. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k plnění výzvou ze dne 17. 9. 2025, avšak bez výsledku.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. K projednání věci soud nařídil jednání. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, přestože jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno a žalovaná se z jednání omluvila a souhlasila s rozhodnutím ve věci v její nepřítomnosti. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

4. Z provedených důkazů soud došel k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Z listiny nazvané jako žádost/smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, a z produktových podmínek pro revolvingové úvěry soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, na základě které se předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 65 000 Kč, který mohla žalovaná čerpat i opakovaně. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni splácet měsíčními splátkami v minimální výši 5 % z dlužné částky, a to vždy k 17. dni v měsíci. Úroková sazba byla sjednána ve výši 12,97 % ročně. Žalovaná se dála zavázala hradit pojistné za pojištění pro revolvingový úvěr ve výši 5,99 % z měsíční splátky úvěru. Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že je vdaná, vyživuje jedno dítě, žije ve vlastním domě, pracuje na pozici zdravotní sestry v Oblastní nemocnici , adresa, s čistým měsíčním příjmem ve výši 20 000 Kč. Jako celkový příjem domácnosti uvedla částku 50 000 Kč a dále uvedla, že na náklady na bydlení činí 10 000 Kč a že nemá žádné finanční závazky. Žalovaná neuvedla, jakou částku vynaloží na ostatní pravidelné výdaje.

6. Z částečného výpisu z účtu žalované za období od října 2018 do prosince 2018 bylo zjištěno, že žalovaná pobírá na rodičovském příspěvku částku 11 500 Kč měsíčně. V prosinci měla na účtu příjem ve výši 5 000 Kč od pana , jméno FO, .

7. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že pan , jméno FO, je vlastníkem nemovitosti v , adresa, .

8. Z dopisu ze dne 4. 1. 2019 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně schválila žádost žalované o revolvingový úvěr a informovala ji o způsobu splácení tohoto úvěru.

9. Z měsíčního výpisu z úvěrového účtu č. , hodnota, za říjen 2023 soud zjistil, že ke dni 31. 10. 2023 žalovaná dlužila předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 60 299,76 Kč. Minimální měsíční splátka činila 3 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně zároveň informovala žalovanou o tom, že platné úvěrové smlouvy budou postoupeny na žalobkyni.

10. Z dopisu ze dne 2. 11. 2023 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně společně se žalobkyní informovaly žalovanou o skutečnosti, že smlouva, kterou měla žalovaná uzavřenou s předchůdkyní žalobkyně, byla postoupena na žalobkyni. Žalovaná byla tímto dopisem informována o tom, na jaký účet má nově posílat splátky úvěru.

11. Z výpisu z kartového účtu č. , č. účtu, , který byl veden na jméno žalované, za období od 30. 11. 2023 do 31. 12. 2023 soud zjistil, že žalovaná měla ke dni 31. 12. 2023 na tomto účtu záporný zůstatek ve výši 64 752,37 Kč.

12. Z výpisu z kartového účtu č. , č. účtu, , který byl veden na jméno žalované, za období od 1. 1. 2025 do 31. 1. 2025 soud zjistil, že žalovaná měla ke dni 31. 1. 2025 na tomto účtu záporný zůstatek ve výši 73 038,66 Kč.

13. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 25. 12. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 9 972 Kč s tím, že pokud tuto částku neuhradí do 31. 1. 2025 dojde k okamžitému zesplatnění celého úvěru.

14. Z dopisu ze dne 1. 2. 2025 soud zjistil, že žalobkyně celý úvěr zesplatnila ke dni 31. 1. 2025 a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 73 039 Kč.

15. Z přehledu splácení úvěru za období od 3. 1. 2019 do 30. 11. 2023 včetně přehledové tabulky nazvané „podklady pre súdne konanie“ soud zjistil, že žalovaná čerpala úvěr v celkové výši 279 658 Kč a na splátkách tohoto úvěru uhradila částku 281 324,66 Kč.

16. Z výpisu z notářského zápisu NZ 369/2023 ze dne 1. 11. 2023 včetně seznamu postupovaných smluv a ze smlouvy o převodu portfolia ze dne 18. 9. 2023 soud zjistil, že pohledávka za žalovanou ze smlouvy o úvěru byla postoupena na žalobkyni. Z dopisu ze dne 2. 11. 2023 soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného o skutečnosti, že uzavřené smlouvy přebrala po své předchůdkyni na základě smlouvy o postoupení portfolia smluv o úvěrech a dále mu sdělila, aby splátky úvěrů nově zasílal na bankovní účty žalobkyně. Konkrétně se mělo jednat o smlouvu č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, .

17. Soud věc posoudil po právní stránce podle následujících ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („z. s. ú.“).

18. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú., je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

20. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

21. Dle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Dle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

23. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

25. Dle § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.). Soud se však zabýval otázkou, zda byla smlouva uzavřena platně, s ohledem na to, zda předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalované jako spotřebitele úvěr splácet (§ 86 a § 87 zákona č. 257/2016). Soud dospěl k závěru, že tuto otázku musí posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaná uplatnila námitku neplatnosti smlouvy.

27. Soudní dvůr Evropské unie – druhý senát v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci OPR-, právnická osoba, . proti GK, C-679-18, uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

28. Ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je tedy třeba vykládat v souladu s citovaným rozsudkem Soudního dvora Evropské unie - tedy tak, že zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní (k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti).

29. Soud má za to, že v daném případě předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (§ 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet úvěr. Žalobkyně neprokázala, že by její předchůdkyně jakkoli zjišťovala skutečnou výši měsíčních výdajů žalované. Žalovaná uvedla pouze částku 10 000 Kč měsíčně vynakládanou na bydlení, aniž by specifikovala ostatní výdaje. Výdaje za bydlení doložila výpisem z katastru nemovitostí, ze kterého plynulo, že pan , jméno FO, je majitelem domu, ve kterém žalobkyně žije. Z tvrzení žalobkyně však vyplynulo, že měsíční výdaje žalované byly stanoveny na základě ekonomického modelu ve výši 8 285 Kč. Je zřejmé, že takto určená částka nemohla odpovídat reálným výdajům žalované, neboť již samotné náklady na bydlení činily 10 000 Kč měsíčně, a to bez přihlédnutí k dalším nezbytným výdajům na potraviny, drogerii, ošacení, dopravu a další potřeby, které celkové měsíční výdaje žalované nepochybně dále navyšovaly. Dále se předchůdkyně žalobkyně spokojila s pouhým tvrzením žalované, že celkové měsíční příjmy domácnosti činí 50 000 Kč a tento údaj nijak neověřovala, stejně jako její tvrzené příjmy ze zaměstnání na pozici zdravotní sestry. Žalovaná doložila pouze to, že pobírá rodičovský příspěvek, nicméně o něm se v žádosti ani nezmiňuje. Předchůdkyně žalobkyně tedy zcela rezignovala na svoji zákonnou povinnost ověřit úvěruschopnost žalované a smlouva o úvěru je proto neplatná.

30. Soud k projednání věci nařídil jednání na 2. 4. 2026, k němuž se účastníci nedostavili, žalobkyně se z jednání omluvila. Při tomto jednání soud hodlal v rámci poučovací povinnosti soudu aplikovat § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., a vyzvat žalobkyni, aby prokázala, že její předchůdkyně řádně ověřila skutečné příjmy a výdaje žalované, tedy že řádně zkoumala její úvěruschopnost. Poučení dle § 118a o.s.ř. se aplikuje výhradně při jednání. Účastník, který se nedostaví k jednání, znemožní soudu, aby mu toto poučení poskytl. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 s. 831). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. , spisová značka, ). Žalobkyně tím, že se nedostavila k jednání soudu, rezignovala na svá procesní práva a tato skutečnost musí jít pouze a výlučně k její tíži, nikoliv k tíži žalovaného. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z listinných důkazů předložených žalobkyní. Opačný postup soudu (odročení jednání pouze za účelem vyzvání žalobce k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů) by bylo porušením zásady rovnosti účastníků řízení (§ 18 odst. 1 věta první o.s.ř.).

31. Jak již bylo výše konstatováno dotčená smlouva o spotřebitelském úvěru je s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nesplnila podmínky § 86 ZoSÚ, absolutně neplatná. Z předložených důkazů vyplanulo, že žalovaná celkem načerpala částku 279 658 Kč a na splátkách celkem uhradila částku 281 324,66 Kč. Plnění žalované v celkové výši 281 324,66 Kč proto pokrylo celou poskytnutou jistinu úvěru v celkové výši 279 658 Kč. Žalovaná poskytnutý úvěr tedy zcela uhradila a soud žalobu jako nedůvodnou zamítl v celém rozsahu.

32. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, žádné účelně vynaložené náklady řízení nevznikly.