24 C 122/2026

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Danielou Hlaváčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného pro 91 884 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 12% ročně z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 1,5% ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku ve výši 12% ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 28 % náhrady nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k podepsanému soudu včetně jeho doplnění se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřené dne datum, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), poskytla v hotovosti žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou částka sestávající ze součtu kapitalizovaného úroku 12 % ročně ve výši částka, poplatku za zpracování zápůjčky ve výši částka, a to v 21 měsíčních splátkách po částka, s tím že poslední den splátky byl stanoven na datum. Do měsíční splátky byl též zahrnut poplatek za pojištění schopnosti úvěr splácet. Dle smluvního ujednání byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat v případě porušení smluvních povinností smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě jím poskytnutých informací o jeho rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů, jenž byly následně zaznamenány do zákaznické karty a ověřeny z pracovní smlouvy, výplatní pásek za období leden, únor 2023, potvrzení za ubytování ze dne datum, mzdového výměru ze dne datum. Žalovaný svým smluvním povinnostem nedostál, když splátky na jistinu úvěru se sjednaným úrokem z jistiny právní předchůdkyni žalobkyně nehradil řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne datum. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností k datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno. Celkem žalovaný uhradil do dne podání žaloby částku částka. Žalobkyně po žalovaném požaduje uhrazení dlužné částky ve výši částka (představující součet dlužné jistiny ve výši částka, dlužného poplatku ve výši částka a smluvní pokuty ve výši částka za období od datum do datum ve výši 0,1 % denně z částky částka) spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny za období od datum do datum ve výši částka, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny za období od datum do datum ve výši částka, úroku ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení. K uhrazení dlužné částky byl žalovaný žalobkyní vyzván upomínkou ve lhůtě nejméně sedmi dní před podáním žalobního návrhu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný je státní občanem Anonymizováno republiky, avšak má bydliště v České republice (dle informačního sytému základních registrů bydliště na adrese uvedené v záhlaví rozsudku), ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru, je tedy dána mezinárodní příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě podle čl. 4, 11 a 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I. bis).

4. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoli byla řádně obeslán, přičemž ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení. Z těchto důvodů bylo v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) jednáno a rozhodováno v jeho nepřítomnosti.

5. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav.

6. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši částka se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 86 % ročně. Žalovaný se zavázal uhradit právní předchůdkyni spolu s jistinou poplatek ve výši částka, představující úrok ve výši částka. Za doplňkovou službu pojištění se žalovaný zavázal uhradit částku ve výši částka. Dle smluvních ujednání byl žalovaný povinen právní předchůdkyni vrátit celkovou částku částka v 21 měsíčních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla výši částka. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (smlouva o spotřebitelském úvěru).

7. Při prověřování úvěruschopnosti žalovaný uvedl, že žije na ubytovně, úvěr potřebuje na vybavení domácnosti, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnaný na plný úvazek ve společnosti právnická osoba. s čistým měsíčním příjmem částka, jiný zdroj příjmů nemá, měsíční výdaje má ve výši částka, nemá spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, kreditní kartu nemá, automobil nevlastní. Údaje měly být ověřovány výplatními páskami za měsíce leden a únor 2023. Za měsíc leden 2023 pobíral čistý příjem ve výši částka a za měsíc únor 2023 čistý příjem činil částka (zákaznická karta, potvrzení o ubytování, pracovní smlouva, výplatní pásky, písemný pokyn a mzdový výměr).

8. Na svůj dluh žalovaný uhradil v částku částka (tabulka umoření).

9. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, přičemž o postoupení byl žalovaný informován oznámením o postoupení pohledávek ze dne datum, odeslaným dne datum. S oznámením o postoupení pohledávky byl žalovaný rovněž vyzván k jejímu zaplacení ve lhůtě 10 dnů od doručení dopisu (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum a oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum včetně podacího lístku ze dne datum).

10. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne odeslaným téhož dne. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil (předžalobní upomínka ze dne datum včetně podacího lístku ze dne datum).

11. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

12. Dne datum právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce částka. Žalovaný se je zavázal vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru a poplatkem za pojištění úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně neprověřila řádně možnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalovaný svým smluvním povinnostem nedostál, když čerpané peněžní prostředky včetně poplatků včas a řádně nevrátil. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela jako postupitel s žalobkyní jakožto postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván dopisem zástupce žalobkyně před podáním žaloby. Žalovaný na výzvu nikterak nereagoval a nezaplatil již ničeho.

13. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

14. Použitelnost českého práva podle bydliště spotřebitele vyplývá z čl. 3 odst. 1 (volba práva), čl. 6 a čl. 12 bodu 1. písm. e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I).

15. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 věty prvé téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

17. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

20. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

21. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.

23. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

24. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému skutečně poskytla částku částka. Právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (jež má předcházet poskytnutí úvěru) však nepostupovala s odbornou péčí, když řádně neověřila jeho výdaje, právní předchůdkyně žalobkyně se tak soustředila pouze na příjmovou stránku žalovaného, kdy soudu byly předloženy výplatní pásky za měsíc leden a únor 2023. Výdaje žalovaného byly pouze odhadnuty, nikoli ověřovány. Soudu nebyl předložen jediný důkaz týkající se zacházení s příjmem žalovaného. Lustraci žalovaného v dostupných databázích dlužníků bankovních a nebankovních subjektů, popřípadě v insolvenčním rejstříku právní předchůdkyně žalobkyně neprovedla vůbec. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala řádně výdaje žalovaného, došel soud k závěru, že nebylo ověřeno, jak žalovaný se svými příjmy vychází, a právní předchůdkyně žalobkyně tudíž nemohla znát finanční situaci žalovaného. Žalobkyně tak nedostála své povinnosti plynoucí jí z § 86 ZoSÚ (srov. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).

25. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 ZoSÚ s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalovaného a dbát přitom na jeho zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, čj. spisová značka, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., či rozhodnutí Ústavního soudu České republiky sp. zn. 4129/18). Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta či do smlouvy, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Za situace, kdy je žalobkyni uložena v souladu s ustanovením § 78 ZoSÚ povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, soud uzavírá, že žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného.

26. Co se týče argumentace žalobkyně rozsudkem Krajského soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, soud konstatuje, že tento není na daný případ aplikovatelný, neboť nyní posuzovaná smlouva o úvěru byla uzavřena za účinnosti ZoSÚ, nikoli za účinnosti zákona č. 145/2010 Sb. Nelze proto opomínat § 86 odst. 1 a § 78 odst. 1 ZoSÚ a nelze proto učinit závěr, že postačuje, že předmětné listiny, ze kterých poskytovatel zápůjčky vycházel, měl k dispozici ke dni sepsání smlouvy. Navíc výdaje žalovaného z žádných listin ověřovány nebyly.

27. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne datum ve věci C679/18: společnost OPR-právnická osoba. proti GK či rozsudek Nevyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum).

28. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou jí (resp. právní předchůdkyně žalobkyně) prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z.

29. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelkou požádána, a od následujícího dne je tak v prodlení a je povinna hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne datum, odeslaným mu dne datum, uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužné částky od datum, tj. ode dne následujícího po doručení předžalobní výzvy, když ta byla žalovanému doručena třetí pracovní den po jeho odeslání (datum).

30. Jelikož smlouva nebyla sjednána s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu ve zbytku výrokem II. zamítnout.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 28 % z jejich celkové výše. Tyto náklady v souladu s § 137 o. s. ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), odměna ve výši částka za čtyři úkony právní služby po částka, dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši částka za každý ze čtyř úkonů právní služby po částka (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé, účast na jednání před soudem dne datum dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu), a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad ve výši částka. Poměrná část nákladů ve výši 28 % z částky částka činí po zaokrouhlení částku částka. Za podání ze dne datum soud žalobkyni odměnu nepřiznal, neboť doplňující podání, resp. procesní vyjádření žalobkyně, si nevyžádal postup žalovaného ani neočekávaný vývoj procesní situace. Samostatné podání tak nelze považovat za účelně provedený úkon právní služby ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., za který by měla být žalobkyni přiznána náhrada odměny a výdajů advokáta, resp. za který by soud mohl (měl) žalovanému povinnost k takové náhradě spravedlivě uložit.

32. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení, náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li dobrovolně plněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba možnost domáhat se svého práva návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.