24 C 72/2026

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Danielou Hlaváčkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Jméno žalobkyně A . (dříve Jméno žalobkyně B .) sídlem Adresa žalobkyně B zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 23 761,80 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky , částka, , částky , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 11,% ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřela se žalovaným distančním způsobem na adrese www., Anonymizováno, .cz smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr až do výše , částka, s možností postupného čerpání. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, informace pro spotřebitele, souhlas se zpracováním a uchováním osobních údajů a předpis denních splátek. Žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit peněžní prostředky spolu se sjednaným příslušenstvím dle čl. VI. a čl. VII smlouvy v pravidelných denních splátkách, přičemž první splátka poskytnutého úvěru byla stanovena ke dni , datum, a konec kreditního rámce byl stanoven ke dni , datum, . Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného zejména prostřednictvím informací získaných od žalovaného ohledně počtu členů žijících a společně hospodařících v jedné domácnosti, měsíčních příjmů a výdajů žalovaného, lustrací žalovaného v CNCB, NRKI a BRKI, v centrální evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku, a kontrolou předloženého dokladu v databázi neplatných dokladů , právnická osoba, . Žalobkyně zjistila výši čistého příjmu žalovaného , částka, a v dalším vycházela z informací o platebním účtu žalovaného a o transakcích na něm a dále z výplatních pásek poskytnutými žalovaným. Celkem žalovaný načerpal bezhotovostním způsobem na účet č. , č. účtu, částku , částka, dne 28 5. 2025. Žalovaný se dostal do prodlení s hrazením denních splátek, a proto žalobkyně v souladu s čl. 7 odst. 1 smlouvy vypověděla smlouvu, o čemž byl žalovaný bezprostředně informován prostřednictvím zaslaného e-mailu. Dle čl. VIII odst. 1 smlouvy má žalobkyně právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny, kterou žalobkyně požaduje za prvních 90 dní prodlení od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Před podáním žaloby byl žalovaný upomínán o zaplacení předžalobní výzvou odeslanou dne , datum, . Žalovaná částka se sestává z neuhrazené jistiny ve výši , částka, , poplatku za vyplacení úvěru ve výši , částka, , poplatku za službu „Klidné spaní“ ve výši , částka, , poplatku za službu „Presto“ ve výši , částka, , poplatku za službu „Informační SMS servis“ ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, a úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Přestože žaloba byla ve výroku II. rozsudku částečně zamítnuta, rozhodnutí věci bez nařízení jednání zamítavému výroku nebrání, je-li výsledkem pouhého právního posouzení skutkového stavu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).

4. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav.

5. Účastníci uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne , datum, smlouvu, na základě které se žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému revolvingový spotřebitelský úvěr č. , hodnota, až do výše , částka, s možností postupného a opakovaného čerpání. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s příslušenstvím dle čl. VII smlouvy, zahrnující poplatek za vyplacení tranše úvěru 1,99 % z vyplacené tranše, poplatek za službu „ Klidné spaní“ ve výši , částka, denně, poplatek za službu „Presto“ ve výši , částka, , poplatek za službu „Informační SMS servis“ ve výši , částka, denně a smluvní úrok 1,066 % denně, nejpozději do , datum, , v pravidelných denních splátkách, jejichž výše byla určena dle čl. 5 všeobecných obchodních podmínek. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Pro případ prodlení bylo sjednáno v čl. VIII. smlouvy oprávnění žalobkyně účtovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky do zaplacení. (smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , autorizací ověření totožnosti, , jméno FO, výpisem, souhlasem se zpracováním osobních údajů, předpisem denních splátek, všeobecnými obchodními podmínkami, údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru, informacemi pro spotřebitele.) Žalobkyně vyplatila žalovanému na jeho účet č. , č. účtu, dne , datum, částku , částka, . (přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli a sdělením , právnická osoba, . ze dne , datum, ). Žalobkyně využívá obecně nastavenou metodiku pro posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. V době poskytování úvěru vycházela z toho, že výše ověřeného čistého měsíčního příjmu žalovaného činí , částka, , přičemž žalovaný uvedl výši měsíčního příjmu , částka, a celkovou výši měsíčních výdajů , částka, (, částka, nezbytné výdaje, , částka, zbytné výdaje). Žalovaný žalobkyni uvedl, že žije sám. Žalobkyně počítala s vypočítanými minimálními výdaji žalovaného ve výši , částka, . (obecné principy posuzování a filozofie Společnosti, identifikovatelné příjmy a výpis o posouzení úvěruschopnosti). Prostřednictvím e-mailu odeslaného dne , datum, žalobkyně upozornila žalovaného na dosud neuhrazené závazky po splatnosti a zároveň ho vyzvala k zaplacení dlužné částky , částka, . (výzva k zaplacení dlužné částky ze dne , datum, ) K zaplacení dluhu do tří dnů byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne , datum, , zaslanou žalovanému dne , datum, . (prokázáno výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, a potvrzením o podání zásilky z , datum, )

6. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

7. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě smluvního ujednání částku , částka, . Žalobkyně nezkoumala před poskytnutím částky řádně příjmy a výdaje žalovaného. Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho.

8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

9. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.

11. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Dle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

13. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

16. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

17. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.

19. Mezi žalobkyní a žalovaným měl vzniknout právní vztah založenou smlouvou o úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému částku , částka, skutečně poskytla, při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr však nepostupovala s odbornou péčí, když vůbec neověřovala jeho příjmy a výdaje. Úvěruschopnost žalobkyně měla zkoumat lustrací žalovaného v příslušných registrech, avšak soudu tvrzené lustrace doloženy nebyly. Výdaje žalovaného zkoumány nebyly – nebyla tudíž nijak ověřena tvrzení žalovaného o jejich měsíčních výdajích a finančních závazcích. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nezkoumala příjmy a výdaje žalovaného a neověřila, jak žalovaný se svými příjmy vychází, například výpisy z účtu žalovaného, nemohla znát finanční situaci žalovaného.

20. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 ZoSÚ s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalovaného a dbát přitom na jeho zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , čj. , spisová značka, , použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., či rozhodnutí Ústavního soudu České republiky sp. zn. III. ÚS 4129/18). Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta či do smlouvy, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Za situace, kdy je žalobkyni uložena v souladu s ustanovením § 78 ZoSÚ povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, soud uzavírá, že žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného.

21. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne , datum, ve věci C679/18: společnost OPR-, Jméno žalobkyně A, . proti GK či rozsudek Nevyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ).

22. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalovaného v posuzovaném případě představuje částka , částka, , když žalovaný na částku poskytnout žalobkyní ničeho neuhradil.

23. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelkou požádán, a od následujícího dne je tak v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne , datum, , odeslanou mu dne , datum, , uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužné částky od , datum, , tj. ode dne následujícího po uplynutí třídenní lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě, která mu byla doručena třetí pracovní den po odeslání (, datum, ).

24. Jelikož smlouva nebyla sjednána s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu ve zbytku výrokem II. zamítnout.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, a soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

26. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení.