5 C 108/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Grulichovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované o zaplacení 53 472,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky , částka, spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši , částka, , kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , úrokem z úvěru ve výši 8 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou , datum, , která byla na výzvu soudu doplněna podáním doručeným soudu dne , datum, , domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu nezaplacené smlouvy o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, ) uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky ve výši , částka, , v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit pevný úrok ve výši , částka, , žalovaná se dále zavázala uhradit částku , částka, za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, částku , částka, za administrativní činnost a částku , částka, za umožnění splátek v hotovosti v místě bydliště. Celkovou dlužnou částku , částka, se žalovaná zavázala hradit v 14měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná nehradila dané splátky řádně a včas. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , s účinností ke dni , datum, . Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši , částka, , úroku ve výši , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatku za administrativní činnost ve výši , částka, a poplatku za splátky v hotovosti ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , úroku ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , spolu s úrokem 8 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala upomínkou k úhradě dlužné částky, žalovaná však na výzvu nikterak nereagovala. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, zhodnotila informace uvedené žalovanou, ověřila doklady, nahlédla do veřejných rejstříků. Příjem žalované ověřila z výměru starobního důchodu, výdaje ověřila z výpisu z účtu žalované.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalované, když žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoliv jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

5. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, č. , hodnota, vyplývá, že se právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, ) zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni vrátit celkem částku , částka, , která se skládala z jistiny ve výši , částka, , úroku ve výši , částka, , úplaty za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , náklady za vyhodnocení úvěru ve výši , částka, , inkasní poplatek ve výši , částka, , a to ve 14měsíčních splátkách po , částka, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 8 % ročně, RPSN 272,44 % (smlouva o úvěru ze dne , datum, č. , hodnota, ).

6. Z žádosti o úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že zde žalovaná uvedla, že je ve starobním důchodu s příjem ve výši , částka, , výdaje za bydlení uvedla , částka, za bydlení a energie, , částka, za dopravu, jídlo a osobní náklady. Žalovaná uvedla, že bydlí ve vlastní nemovitosti, je rozvedená, nemá žádnou vyživovací povinnost (žádost o úvěr ze dne , datum, ).

7. Z přehledu splátek ke smlouvě soud zjistil, že žalovaná na danou pohledávku zaplatila , částka, , a to dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, (přehled splátek).

8. Z výměru starobního důchodu soud zjistil, že příjem žalované byl , částka, měsíčně (důchodový výměr).

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že došlo k postoupení předmětné pohledávky za žalovaným na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznam postoupených pohledávek, potvrzení o úplatě).

10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, se podává, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno, podáním zaslaným žalované dne , datum, (oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , podací lístek ze dne , datum, ).

11. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě ze dne , datum, , která jí byla odeslána dne , datum, , žalovaná měla dlužnou částku uhradit nejpozději do , datum, (předžalobní upomínka ze dne , datum, včetně podacího lístku ze dne , datum, ).

12. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

13. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem částku , částka, , která se skládala z jistiny ve výši , částka, , úroku ve výši , částka, , úplaty za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , náklady za vyhodnocení úvěru ve výši , částka, , inkasní poplatek ve výši , částka, , a to ve 14měsíčních splátkách po , částka, , úroková sazba byla sjednána ve výši 8 % ročně, RPSN 272,44 %. Právní předchůdkyně žalobkyně neprovedla před poskytnutím úvěru řádně kontrolu úvěruschopnosti žalované. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutým úvěrem uhradila , částka, .

14. Na žalobkyni byla platně postoupena pohledávka za žalovanou z titulu smlouvy o úvěru, které byla uzavřená mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně.

15. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

16. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

19. Dle ust. § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

20. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

21. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

23. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

25. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

26. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

27. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

28. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-Finance s. r. o. vs. GK, v řízení o předběžné otázce (dále jen jako „rozsudek SDEU“), rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. S ohledem na tento závěr Soudního dvora Evropské unie je nutné § 87 odst. 1 z. s. ú. vykládat tak, že následkem porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, ke které je povinen soud přihlédnout z úřední povinnosti, nikoli až k námitce spotřebitele.

29. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

30. V rozsudku č. j. 1 As 30/2015-39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

31. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.[footnoteRef:1] [1: obdobně též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 27. 3. 2014 ve věci C-565/12 či rozsudek Krajského soudu v Ostravě č. j. 22 A 22/2013-19 ze dne 29. 1. 2015]

32. V rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

33. Dle názoru soudu, v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet úvěr. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala její měsíční výdaje, ani jinak nezkoumala majetkovou stránku žalované. Žalobkyně pouze prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala příjmy žalované, a to výměrem starobního důchodu, ale výdaje žalované již nezkoumala. Právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala výdaje žalované, nezkoumala výdaje žalované na bydlení, žalovaná uvedla, že bydlí ve vlastním, kdy za bydlení a energie má výdaje , částka, , což tyto výdaje jsou poměrně nízké, právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala ani její další výdaje na živobytí, například výpisem z účtu žalované. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci v základních databázích SOLUS, NRKI, BRKI. Žalobkyně ani neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci v centrální evidenci exekucí. Neprokázala, že by provedla lustraci v insolvenčním rejstříku. Žalobkyně tak neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní co do řádného prověření úvěruschopnosti žalované, a tedy i co do platného sjednání smlouvy o úvěru. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní nelze v civilním nalézacím řízení delegovat na soud, je pouze na účastníkovi samém, aby rozhodné skutečnosti tvrdil a prokázal, a tím byl ve věci úspěšný.

34. Soud se neztotožnil s argumentací žalobkyně s odkazem na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích, č. j. 5 Co 231/2020-97, neboť tento řeší situaci za účinnost zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 1. 12. 2016. Soud tedy nemohl opomenout ustanovení § 86 a zejména § 78 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 12. 2016, ve kterém je zakotvena povinnost evidovat doklady k prokázání úvěruschopnosti.

35. Neobstojí argument žalobkyně, že žalovaná z počátku splátky úvěru splácela a část úvěru uhradila, kdy z přehledu splátek je patrně, že od počátku byla žalovaná v prodlení s úhradou splátek a dané splátky nehradila v plné výši , částka, , kdy vždy hradila nižší splátky, a tyto splátky nehradila každý měsíc.

36. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalované vyčíslil soud částkou , částka, , která představuje rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla v souvislosti s úvěrem (, částka, ), a částkou, kterou žalovaná žalobkyni vrátila na splátkách úvěru (, částka, ). Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno v I. výroku rozsudku a uložil žalované povinnost k úhradě částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalované. Žalovaná byla poprvé vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění ze dne , datum, , která jí byla odeslána dne , datum, . Touto výzvou byla žalovaná vyzvána, aby uhradila dlužnou částku nejpozději do , datum, , to žalovaná nesplnila a od následujícího dne se tak ocitla v prodlení (, datum, ). Z tohoto důvodu uložil soud žalované uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky , částka, od , datum, .

37. Jelikož, jak výše uvedeno, mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru včetně sjednání v žalobě uplatněných úroků, poplatků a smluvní pokuty, soudu nezbylo než žalobu co do částky , částka, spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši , částka, , kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , úrokem z úvěru ve výši 8 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, částečně zamítnout.

38. O náhradě nákladů by soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalovaná měla větší úspěch ve věci a měla by tak právo na náhradu nákladů řízení. Žalované však v tomto řízení - podle obsahu spisu - žádné náklady nevznikly. Z tohoto důvodu soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

39. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalované dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.