5 C 110/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Grulichovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , Mladá Boleslav zastoupen opatrovníkem statutárním městem Mladá Boleslav sídlem Komenského náměstí 61, 293 01 Mladá Boleslav o zaplacení 105 784,90 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, splatných vždy do posledního dne příslušného kalendářního měsíce pod ztrátou výhody splátek; první splátka je splatná v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabude právní moci.

II. Žaloba se co do částky , částka, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , úrokem z úvěru ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úrokem z úvěru ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku , částka, .

1. Žalobkyně se podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ve znění jeho doplnění domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, .) s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru, kterou se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách. Byla sjednána i roční úroková sazba 17,99 %. Žalovaný svůj závazek nesplácel řádně a včas, proto byl úvěr zesplatněn ke dni , datum, . Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu. Pohledávka na žalobkyni přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , s účinností ke dni , datum, , postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný nadále žalobkyni dluží částku , částka, , tvořené neuhrazeným zůstatkem úvěru ve výši , částka, , připsanými neuhrazenými úroky z úvěru ve výši , částka, , dále pak úroky z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky, poplatků (cen) ve výši , částka, , úroků z úvěru ve výši 12 % p.a. z připsaných neuhrazených úroků z úvěru , částka, od , datum, do zaplacení, úroků z úvěru ve výši 12 % p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, zákonných úroků z prodlení v zákonné výši 12 p.a. z částky ve výši , částka, , sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, a poplatků (cen) ve výši , částka, , od , datum, do zaplacení. Úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně prověřila z informací poskytnutých žalovaným, když se dotazovala na jeho rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, vycházela z příjmu ve výši , částka, . Žalovaný nadále žalobkyni dluží částku , částka, , která je tvořena jistinou ve výši , částka, , poplatky ve výši , částka, , dále si žalobkyně nárokuje úrok ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci vyjádřil prostřednictvím svého opatrovníka, který sdělil, že žalovaný byl rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, omezen ve svéprávnosti mimo jiné tak, že není schopen uzavírat smlouvy, kterými by na sebe bral povinnosti a závazky a dále není způsobilý spravovat své jmění a disponovat s finančními prostředky nad částku , částka, týdně. Opatrovník má za to, že žalovaný již v době uzavírání předmětné smlouvy nebyl způsobilá tuto smlouvu uzavřít a domyslet právní následky svého jednání. Dále uvedl, že oznámení o zesplatnění úvěru, zpráva o postoupení pohledávky a předžalobní výzva byly zasílány na adresu bývalého bydliště žalovaného, kdy v době doručován již na této adrese nebydlel. Opatrovník dále uvedl, že na částku , částka, je třeba nahlížet jako a bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, s tím, že žalovaný není schopen splnit závazek jednorázově a navrhl stanovení splátek ve výši , částka, měsíčně.

3. Soud provedl následující důkazy a zjistil z nich tento skutkový stav:

4. Ze smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaný vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a ceník. Žalovaný se zavázal splatit úvěr nejpozději do , datum, , výše měsíčních splátek byla , částka, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 17,99 % ročně, RPSN 20,27 %. Žalovaný jako svou adresu uvedl , adresa, . První splátka byla stanovena na den , datum, , celkem měl žalovaný uhradit 94 splátek, poslední splátka ve výši , částka, . Splátky si právní předchůdkyně žalobkyně měla sama strhávat inkasem z úvěrového účtu žalovaného. Cena za vyřízení úvěru činila , částka, . V rámci úvěrové smlouvy bylo sjednáno pojištění ve výši , částka, měsíčně. Smlouva byla podepsána žalovaným, totožnost ověřena z občanského průkazu (smlouva o úvěru ze dne , datum, ).

5. Ze sestavy úvěru soud zjistil, jak byly připisovány úroky a jak byl úvěr splácen, žalovaný na danou pohledávku uhradil 10 řádných splátek ve výši , částka, , poslední splátka byla uhrazena dne , datum, , dále žalovaný uhradil částku , částka, za poskytnutí úvěru a částku , částka, na pojištění (sestava úvěru ze dne , datum, č. ZUV 235).

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznam postoupených pohledávek, dohoda o úplatě, potvrzení o úplatě).

7. Žalovaný byla dopisem adresovaným na , adresa, zaslána poslední výzva k úhradě dlužné částky a žalovaný byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru (dopis ze dne , datum, ).

8. Dopisem adresovaným na , adresa, právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky , částka, (oznámení o zesplatnění celého úvěru ze dne , datum, ).

9. Dopisem adresovaným na , adresa, odeslaným dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k postoupení jeho pohledávky na žalobkyni, žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky , částka, (dopis ze dne , datum, , podací arch ze dne , datum, ).

10. Ze sazebníku a všeobecných obchodních podmínek soud naznal bližší úpravu podmínek poskytování úvěrů právní předchůdkyní žalobkyně a výši cen a poplatků za jejich služby (sazebník a všeobecné obchodní podmínky).

11. Dopisem adresovaným na , adresa, odeslaným dne , datum, byla žalovanému zaslána předžalobní výzva, žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky , částka, , nejpozději do , datum, (předžalobní upomínka ze dne , datum, a podací lístek ze dne , datum, ).

12. Z výměru starobního důchodu soud zjistil, že žalovaný pobíral důchod ve výši , částka, měsíčně (výměr starobního důchodu ze dne , datum, ).

13. Z žádosti o poskytnutí úvěru soud zjistil, že žalovaný zde uvedl, že je svobodný, žije sám v nájmu, má základní vzdělání a jeho příjem je z důchodu ve výši , částka, , nájem platí ve výši , částka, , ostatní výdaje činí , částka, (žádost o úvěr ze dne , datum, ).

14. Ze záznamu o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací, který byl podepsán žalovaným soud zjistil bližší informace o poskytnutém úvěru, s tím, že žalovaný byl s těmito informacemi seznámen (záznam o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací).

15. Z posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, jak právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného, příjem žalovaného byl ověřen z výměru důchodu ve výši , částka, , banka zde tvrdí, že byla provedeno kontrola insolvenčního rejstříku, byl proveden dotaz na centrální evidenci exekucí, ověřeny informace z CBCB a interní historie žalovaného. V registru CCB nebyl veden žádný existující kontrakt. K výdajům, zde právní předchůdkyně žalobkyně uvedla, že žalovaný uvedl výdaje ve výši , částka, na nájem a ostatní výdaje , částka, , na základě statistických údajů právní předchůdkyně žalovaného pracovala s výdaji ve výši , částka, (posouzení úvěruschopnosti klienta ze dne , datum, ).

16. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, soud zjistil, že žalovaný byl omezen ve svéprávnosti na dobu 5 let, s tím, že není způsobilý není způsobilý uzavírat smlouvy, kterými by na sebe bral povinnosti či závazky, spravovat své jmění a disponovat s finančními prostředky nad částku , částka, týdně, jednat v dědických věcech, činit právní jednání při péči o své zdraví, tedy zejména přijímat či odmítat poskytování zdravotních služeb a udělovat souhlas k zásahu do své integrity, zařizovat své záležitosti včetně realizace práv vyplývajících z důchodového a nemocenského pojištění, práva na zajištění hmotné nouze, na státní sociální podporu a jiných dávek vyplácených státem, právně jednat při realizaci práva na sociální služby a při zajištění příspěvku na péči, udělit plnou moc k zastupování své osoby přebírat poštovní zásilky a jiné písemnosti (rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, ).

17. Z výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že nedoplatek za elektřinu za rok 2025 je , částka, , výše důchodu žalovaného je , částka, (výpis z účtu).

18. Z výpočtové listu platného pro rok 2026 soud zjistil, že žalovaný hradí měsíčně částku , částka, , která zahrnuje nájemné, anténu, výtah, osvětlení, úklid, teplou a studenou vodu, teplo a dohledovou službu (výpočtový list).

19. Z vyúčtování za elektřinu za rok 2025 soud zjistil, že nedoplatek žalovaného činil , částka, , nově byla stanovena záloha ve výši , částka, měsíčně (vyúčtování za elektřinu).

20. Z dopisu od , právnická osoba, soud zjistil, že žalovaný hradí pojištění odpovědnosti ve výši , částka, měsíčně (dopis ze dne , datum, ).

21. Dále bylo soudem zjištěno, že žalovaný uhradil částku , částka, za listopad 2025 stravné a dovoz jídla, za měsíc leden 2026 částku , částka, , žalovanému byla dne , datum, , 3 11. 2025, , datum, vydána částka , částka, (výdajové doklady a stvrzenky za dovoz jídla).

22. Z vyúčtování dále soud zjistil, že Pečovatelský dům účtuje žalovanému za poskytnuté služby částky, v měsíci prosinci 2025 částku , částka, , listopad 2025 částka , částka, , říjen částka , částka, , služby zahrnují běžné nákupy, běžný úklid a údržba domácnosti, pochůzky (vyúčtování , právnická osoba, ).

23. Z vyúčtování O2 soud zjistil, že žalovaný hradí měsíčně částku , částka, , která zahrnuje tarif Neo platinový ve výši , částka, měsíčně, tarif Neo stříbrný ve výši , částka, měsíčně a splátku ve výši , částka, na zařízení Acer Aspire 3 (vyúčtování O2 ze dne , datum, ).

24. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

25. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši , částka, a žalovaný se je zavázal nejpozději do , datum, , výše měsíčních splátek byla , částka, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 17,99 % ročně, RPSN 20,27 %. Žalovaný však svým smluvním povinnostem nedostál, když peněžní prostředky včas a řádně nevrátil. Právní předchůdkyně žalobkyně z důvodu prodlení žalovaného s úhradou jeho závazků úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného splácet. Žalovaný v souvislosti s daným úvěrem uhradil právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku , částka, . Na žalobkyni byla platně postoupena pohledávka za žalovaným z titulu smlouvy o úvěru, které byla uzavřená mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně.

26. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

27. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

28. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

29. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

30. Dle § 87 odst. 1 Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

31. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

32. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

33. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

34. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

35. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

36. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

37. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-Finance s. r. o. vs. GK, v řízení o předběžné otázce (dále jen jako „rozsudek SDEU“), rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. S ohledem na tento závěr Soudního dvora Evropské unie je nutné § 87 odst. 1 z. s. ú. vykládat tak, že následkem porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, ke které je povinen soud přihlédnout z úřední povinnosti, nikoli až k námitce spotřebitele.

38. V rozsudku č. j. 1 As 30/2015-39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

39. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.[footnoteRef:1] [1: obdobně též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C-565/12 či rozsudek Krajského soudu v Ostravě č. j. 22 A 22/2013-19 ze dne 29. 1. 2015]

40. V rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

41. Dle názoru soudu v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustrace v příslušných registrech (insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí, BRKI, NRKI), avšak soudu nepředložila žádné důkazy k prokázání těchto svých tvrzení. Byl předložen pouze důkaz k lustraci v registru CCB. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně blíže zkoumala příjmy a výdaje žalovaného. Soudu byl předložen pouze důchodový výměr k prokázání příjmů žalovaného. K prokázání zkoumání výdajů žalovaného žalobkyně nepředložila žádné důkazy. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala výdaje žalovaného, například předložením výpisu z účtu žalovaného, doložením nájemní smlouvy žalovaného a dalších jeho výdajů. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze z vyjádření žalovaného, že jeho výdaje jsou , částka, nájemné a ostatní výdaje , částka, , tyto výdaje žalovaného, nijak neověřovala. Zejména ostatní náklady žalovaného ve výši , částka, měsíčně jsou podhodnocené, kdy tyto náklady by měly pokrývat běžné živobytí žalovaného – jídlo, ošacení, léky, a podobně. , adresa, Kč je nereálná. Právní předchůdkyně žalobkyně dále také nezkoumala, zda mimo nájemného hradí žalovaný měsíčně další služby spojené s bydlením, například energie, ale také třeba výdaje za telefon a podobně. Právní předchůdkyně žalobkyně stanovila měsíční výdaje žalovaného dle statických modelů, ale konkrétními poměry žalovaného se nezabývala, i když z jeho uvedených výdajů bylo patrné, že tyto nejsou reálné. Při řádném zkoumání úvěruschopnosti by se právní předchůdkyně žalobkyně měla zaměřit na zkoumání reálných výdajů žalovaného, když měla mít pochybnosti ohledně výše sdělených výdajů a jejich značnému podhodnocení. Žalobkyně namítala, že žalovaný byl určitou dobu schopen splácet úvěr, žalovaný uhradil celkem , hodnota, splátek, žalovaný však dané splátky úvěru nehradil sám, splátky se inkasem strhávali z účtu žalovaného. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně náležitě zkoumala úvěruschopnost žalovaného.

42. Soud se neztotožnil s argumentací žalobkyně s odkazem na rozsudek Krajského soudu v , adresa, , č. j. , spisová značka, , neboť tento řeší situaci za účinnost zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do , datum, . Soud tedy nemohl opomenout ustanovení § 86 a zejména § 78 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od , datum, , ve kterém je zakotvena povinnost evidovat doklady k prokázání úvěruschopnosti.

43. Při nedostatečném posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného úvěrujícím přihlíží soud k neplatnosti takové smlouvy i bez návrhu, neboť porušením povinností dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. žalobkyně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (viz rozsudek sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyššího soudu České republiky).

44. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného vyčíslil soud částkou , částka, , která představuje částku, kterou žalobkyně žalovanému poskytla (, částka, ), a částkou, kterou žalovaný žalobkyni uhradil (, částka, ).

45. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl poprvé prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou dle ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. ze dne , datum, , která mu byla odeslána dne , datum, , uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny ve výši , částka, i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (, částka, ) od , datum, , tedy po uplynutí lhůty stanovené v předžalobní upomínce.

46. Jelikož, jak výše uvedeno, dána smlouva o úvěru nebyla uzavřena platně, včetně sjednaní v žalobě uplatněných úroků a poplatků, pojištění soudu nezbylo než žalobu co do částky , částka, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , úrokem z úvěru ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úrokem z úvěru ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, částečně zamítnout.

47. S ohledem na žádost opatrovníka žalovaného o možnosti uhradit předmětný dluh ve splátkách ve výši , částka, a také s ohledem na výši předmětného dluhu, soud žalovanému uložil předmětnou částku uhradit ve splátkách dle § 160 o.s.ř. Opatrovník žalovaného vyčíslil měsíční výdaje žalovaného, které byly prokázány ve výši , částka, , žalovaný dále splácí nedoplatek na elektřině za rok 2025, a dále opatrovník vyplácí žalovanému částku , částka, týdně, příjem žalovaného je , částka, . Při stanovení výše splátek , částka, měsíčně bude závazek žalovaného uhrazen za 20 měsíců, soud má za to, že tato doba je přiměřená, dluh bude splněn v dohledné době.

48. Na závěr soud dodává, že shora uvedenou smlouvu by velmi pravděpodobně bylo nutné posoudit jako neplatnou i při řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný smlouvu uzavřel dne , datum, , dne , datum, bylo zahájeno řízení o omezení jeho svéprávnosti a jmenování opatrovníka, kdy v tomto řízení byla zjištěna trvalá duševní porucha žalovaného a svéprávnost žalovaného byla omezena tak, jak je uvedeno výše. Je vysoce pravděpodobné, že žalovaný zjištěnou trvalou duševní poruchou trpěl již v době uzavření předmětné smlouvy, což by znamenalo, že tuto smlouvu nemohl platně uzavřít. Odpověď na otázku, zda byl žalovaný v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy z hlediska svých rozumových a volních schopností s to posoudit důsledky uzavření smlouvy, by mohl poskytnout pouze soudní znalec – psychiatr. Za situace, kdy žalobkyně neunesla důkazní břemeno stran prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného jejím právním předchůdcem, však soud shledal za nadbytečné, aby řízení prodlužoval a zatěžoval dodatečnými náklady souvisejícími se znaleckým posouzením duševního stavu žalovaného v době uzavření smlouvy, a to zejména s ohledem na to, že na povinnosti žalovaného vrátit dlužnou jistinu úvěru by ani závěr o jeho případné nezpůsobilosti k uzavření smlouvy o úvěru nemohl nic změnit.

49. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož žalobkyně byla úspěšná ve sporu z 66,50 % a žalovaný z 33,50 % (počítáno z jistiny i příslušenství), náleží žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , což je částka, která odpovídá 33 % z celkových nákladů žalobkyně ve výši , částka, . Tyto náklady sestávají:- v zaplaceném soudním poplatku ve výši , částka, ,- v odměně advokáta dle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce , částka, (počítáno z tarifní hodnoty věci ve výši , částka, ) za jeden úkon právní služby, tj. za 6 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby, písemné vyjádření doručené soudu dne , datum, a dne , datum, , účast na jednání dne , datum, ) , částka, ,- paušální úhradě hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce , částka, za jeden úkon právní služby, tj. za 6 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby, písemné vyjádření doručené soudu dne , datum, a dne , datum, , účast na jednání dne , datum, ) , částka, ,- spolu s připočtení DPH ve výši 21 % z částky , částka, , tj. , částka, .

50. Nadto soud podotýká, že žalobkyni nepřiznal náhradu odměny (a hotových výdajů) advokáta ve vztahu k dalšímu úkonu právní služby, a to písemnému podání doručeným soudu dne , datum, a , datum, , jímž – k výzvě soudu – doplnila (základní) žalobní tvrzení, resp. uplatnila nová; doplňovaná tvrzení totiž měla, resp. mohla být součástí samotné žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu). Doplňujícího podání si nevyžádal postup žalovaného ani neočekávaný vývoj procesní situace a další samostatné podání nelze považovat za účelně provedený úkon právní služby ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, za který by měla být žalobkyni přiznána náhrada odměny a výdajů advokáta, resp. za který by soud mohl (měl) žalovanému povinnost k takové náhradě spravedlivě uložit.

51. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaný povinen dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.

52. Soud se neztotožnil s argumentací opatrovníka žalovaného, že by žalobkyni neměla být přiznána náhrada nákladů řízení, protože předžalobní výzva nebyla žalovanému řádně doručena a nemohl na ní reagovat. Žalobkyně zaslala předžalobní výzvu žalovanému na poslední známou adresu, na které žalovaný bydlel, když žalovaný ani opatrovník žalovaného právní předchůdkyni žalobkyni ani žalobkyni novou adresu nesdělil. Žalobkyně tak nevěděla o změně bydliště žalovaného nebo jeho omezení ve svéprávnosti.