5 C 119/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Grulichovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 396 728,90 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky , částka, a zákonného úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, .) uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru ,,PRESTO Půjčka″ č. , Anonymizováno, _CZ_, Anonymizováno, . Právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky ve výši , částka, , žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně splácet daný úvěr v 120 pravidelných měsíčních splátkách, úroková sazba byla sjednána ve výši 7, 29 % ročně. Úvěr byl poskytnut prostřednictvím webové stránky www.unicreditbank.cz, kde žalovaná uvedla informace potřebné pro posouzení úvěruschopnosti, informace o zaměstnání, výši příjmů, výdajů. Předchůdkyně žalobkyně rovněž získala informace z registrů SOLUS, BRKI, NRKI. Předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr ve výši , částka, na bankovní účet žalované č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a to dne , datum, . Žalovaná se dostala do prodlení se splácením, byla upomínána, a dopisem ze dne , datum, byla informována o zesplatnění celého úvěru. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, a zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala upomínkou k úhradě dlužné částky, žalovaná však na výzvu nikterak nereagovala.

2. K výzvě ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , doručené dne , datum, ohledně tvrzení, jak právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované se žalobkyně nevyjádřila.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Žalovaná je státní občankou Bulharské republiky. Mezinárodní příslušnost a místní příslušnost soudu k projednání dané věci je založena s odkazem na čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I bis). Žalovaná, která je občanem členského státu EU, může být žalována u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Za takové místo se považuje v případě smlouvy o úvěru místo sídla věřitele. , právnická osoba, věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovanou o zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru též u soudů České republiky, neboť na území České republiky měl být uhrazen dluh (mezinárodní příslušnost na výběr daná).

5. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoliv jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

6. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

7. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne , datum, , která byla podepsána žalovanou a spolužadatelem vyplývá, že se právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, ..) zavázala poskytnout žalované a spolužadateli úvěr ve výši , částka, , který byl poskytnut na bankovní účet , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni splácet úvěr v 120měsíčních splátkách ve výši , částka, , žalovaná měla vrátit celkem částku , částka, , úroková sazba byla sjednána ve výši 7,29 % ročně, RPSN 7,63 % (návrh na uzavření smlouvy o úvěru „presto půjčka“ č. 2023_cz_00419667, informace o spotřebitelském úvěru).

8. Z výpisu provedené lustrace vyplývá, že žalovaná osobní úvěr ze dne , datum, ve výši , částka, , kdy měla ještě splatit částku , částka, , spotřebitelský úvěr ze dne , datum, ve výši , částka, , kdy měla ještě splatit částku , částka, , v systému SOLUS nebyla žalovaná nalezena (výpis z provedených lustrací).

9. Z doplnění žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaná žádala o úvěr ve výši , částka, , který měla splácet ve 120měsíčních splátkách, žalovaná uvedla, že je svobodná, má střední vzdělání s maturitou, bydlí v nájmu, je zaměstnaná u Faurecia Intenor Systems , právnická osoba, . na dobu neurčitou s měsíčním příjmem ve výši , částka, , součet splátek úvěrů činil , částka, , výdaje , částka, , v žádosti byly uvedeny údaje i o spolužadateli úvěru , jméno FO, , zde bylo uvedeno, že je svobodný, má střední vzdělání s maturitou, bydlí v nájmu, je zaměstnán u Faurecia Intenor Systems , právnická osoba, . na dobu neurčitou s měsíčním příjmem ve výši , částka, , součet splátek úvěrů činil , částka, , výdaje , částka, (doplnění žádosti o úvěr ze dne , datum, ).

10. Dopisem ze dne , datum, byla žalovaná informována o akceptaci návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, s tím, že návrh byl přijat, první splátka úvěru měla být uhrazena dne , datum, ve výši , částka, (akceptace návrhu smlouvy o úvěru ze dne , datum, ).

11. Z výpisu úvěrového účtu soud zjistil nesplacenou část jistiny úvěru, která činí , částka, (výpis z úvěrového účtu).

12. Dopisem ze dne , datum, , , datum, , , datum, byla žalovaná vyzývána k úhradě dlužné splátky úvěru (dopis ze dne , datum, , , datum, , , datum, ).

13. Dopisem ze dne , datum, prohlásila právní předchůdkyně žalobkyni úvěr ve výši , částka, za splatný ke dni , datum, , dopis byl zaslán žalované téhož dne, byla vyzvána k úhradě dlužné částky do , datum, (dopis ze dne , datum, , podací arch ze dne , datum, ).

14. Ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni (seznam postoupených pohledávek).

15. Z podacího archu ze dne , datum, soud zjistil, že byla žalované zaslána předžalobní upomínka (podací arch ze dne , datum, ).

16. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

17. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem částku , částka, , úroková sazba byla sjednána ve výši 7,29 % ročně, RPSN 7,63 %. Žalovaná se zavázala úvěr splatit ve 120měsíčních splátkách ve výši , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně neprovedla před poskytnutím úvěrů řádně kontrolu úvěruschopnosti žalované. Nesplacená část jistiny úvěru činila , částka, .

18. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

19. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Dle ust. § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

23. Podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

24. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

25. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

27. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

28. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

29. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

30. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-Finance s. r. o. vs. GK, v řízení o předběžné otázce (dále jen jako „rozsudek SDEU“), rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. S ohledem na tento závěr Soudního dvora Evropské unie je nutné § 87 odst. 1 z. s. ú. vykládat tak, že následkem porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, ke které je povinen soud přihlédnout z úřední povinnosti, nikoli až k námitce spotřebitele.

31. V rozsudku č. j. 1 As 30/2015-39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

32. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.[footnoteRef:1] [1: obdobně též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 27. 3. 2014 ve věci C-565/12 či rozsudek Krajského soudu v Ostravě č. j. 22 A 22/2013-19 ze dne 29. 1. 2015]

33. V rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

34. Dle názoru soudu, v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86, § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet úvěr. Žalobkyně ani po výzvě soudu nepředložila soudu žádné důkazy, ze kterých by ověřovala příjmy a výdaje žalované. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně blíže zkoumala příjmy a výdaje žalované, právní předchůdkyně žalobkyně se pouze spolehla na tvrzení žalované. Při řádném zkoumání úvěruschopnosti by se žalobkyně měla zaměřit na příjmy a výdaje žalované a zkoumat tyto podrobněji, a podle nich určit, zda je žalovaná schopna splácet daný úvěr, když již měla dva předchozí úvěry, na které splácela poměrně vysoké částky. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně náležitě zkoumala úvěruschopnost žalované.

35. Při nedostatečném posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného úvěrujícím přihlíží soud k neplatnosti takové smlouvy i bez návrhu, neboť porušením povinností dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. žalobkyně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (viz rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky).

36. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného vyčíslil soud částkou 378 666,30 Kč, která představuje nesplacenou část jistiny.

37. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovanou nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaná byla poprvé prokazatelně vyzvána k úhradě dlužné částky oznámením o zesplatnění úvěr ze dne , datum, , který byl zaslán žalované téhož dne, a žalované byla stanovena lhůta k úhradě dlužné částky do , datum, , uložil soud žalované uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny ve výši , částka, i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (, částka, ) od , datum, , tedy po uplynutí lhůty stanovené v oznámení o zesplatnění.

38. Jelikož, jak výše uvedeno, dána smlouva o úvěru nebyla uzavřena platně, včetně sjednaní v žalobě uplatněných úroků a poplatků, soudu nezbylo než žalobu co do částky , částka, a zákonného úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, , částečně zamítnout.

39. Pro úplnost soud uvádí, že se žalobkyně svojí neúčastí na jednání dne , datum, sama dobrovolně vzdala možnosti být řádně poučena dle ust. § 118b o. s. ř. o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, následně být řádně poučena dle ust. § 118a o. s. ř. a rovněž ohledně následků nesplnění této výzvy. Nad to je třeba uvést, že žalobkyně byla vyzvána výzvou ze dne , datum, , doručenou jí dne , datum, , na kterou nereagovala a výzvu nic nedoplnila.

40. Závěrem soud uvádí, že ust. § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst.

3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, s. 831, 832).

41. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož žalobkyně byla ve věci procesně úspěšná pouze z části, a to ze 95,45 % a žalovaná z 4,55 %. Žalovaná je tak povinna uhradit žalobkyni v poměru úspěchu a neúspěchu obou stran 90,90 % nákladů řízení žalobkyně. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši , částka, spočívají- v zaplaceném soudním poplatku , částka- v odměně advokáta dle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce , částka, (počítáno z tarifní hodnoty věci ve výši , částka, ) za jeden úkon právní služby, tj. za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) , částka, ,- v paušální úhradě hotových výdajů dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce , částka, za jeden úkon právní služby, tj. za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby) , částka, .Poměrná část nákladů ve výši 90,90 % z částky , částka, činí po zaokrouhlení částku , částka, .

42. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaná povinna dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně.

43. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalované dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.