5 C 130/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudcem Mgr. Štěpánem Hlavičkou, ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , Ph.D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 118 467,34 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

II. V části, kterou se žalobkyně domáhá, aby jí žalovaný zaplatila) částku , částka, ,b) zákonný úrok 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.c) úrok z částky , částka, ve výši 30 % ročně od , datum, do zaplacení,se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku , částka, .

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , jako původním věřitelem (dále též jen „právní předchůdce žalobkyně“). Právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne , datum, se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, . Celková částka, kterou měl klient zaplatit, byla , částka, skládající se ze 42 měsíčních splátek po , částka, vč. pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši , částka, měsíčně. Zápůjční úroková sazba byla sjednána na 73,82 % ročně a byla dohodnuta na celou dobu splácení úvěru. Dále byla sjednána pokuta ve výši , částka, za každou splátkou, se kterou se klient ocitne v prodlení o délce 30 dnů.

2. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil ničeho a dostal do prodlení s úhradou splátek o více jak 65 dní, právní předchůdce žalobce v souladu se smluvním ujednáním v článku 6. části B) Smlouvy úvěr zesplatnil a dopisem ze dne , datum, vyzval žalovaného k okamžité úhradě dosud nesplacené jistiny úvěru, dlužných úroků, dlužných poplatků za pojištění a dlužných smluvních pokut za prodlení s úhradou jednotlivých splátek. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka celkem , částka, . Ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od , datum, má žalobce i nadále právo na zaplacení úroku ve výši 30,00% ročně (na základě uvážení žalobce v sazbě vycházející z úrokových sazeb z úvěrů poskytnutých bankami klientům dle statistiky ČNB) z dlužné jistiny , částka, až do jejího zaplacení. Smluvní strany si dále v článku 6. části B) Smlouvy sjednaly, že ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru (dále jen „nová jistina“). V souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, viz zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu publikované pod R 5/2006 civ., si smluvní strany mohou platně dohodnout, že smluvené úroky se stanou součástí jistiny. Na základě takového ujednání se pak součet částek původní jistiny a původních přirostlých úroků nadále považuje za novou jistinu, a tudíž se nadále opět úročí pouze nově vzniklá jistina. Novou jistinu (tvořenou součtem původní dlužné jistiny ve výši , částka, a přirostlých dlužných úroků ke dni zesplatnění ve výši , částka, ) byl žalovaný povinen zaplatit právnímu předchůdci žalobce nejpozději v den zesplatnění úvěru. V důsledku zesplatnění úvěru a v případě nezaplacení nové jistiny byl žalovaný na základě ujednání v článku 6. části B) Smlouvy povinen ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od , datum, , zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny ve výši , částka, za každý den prodlení.

3. Žalobkyně nyní požaduje zaplacení dlužné nové jistiny ve výši , částka, , dlužného poplatku za pojištění ve výši , částka, , dlužné smluvní pokuty ve výši , částka, (vyčíslené ke dni , datum, jako součet neuhrazené smluvní pokuty do zesplatnění a smluvní pokuty po zesplatnění 0,1% denně z dlužné nové jistiny od , datum, ), úroků ve výši 30,00% ročně z části dlužné nové jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 15,00 % ročně z dlužné nové jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení.

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav:

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný jakožto zákazník uzavřel dne , datum, s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, . smlouvu, dle níž právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný měl podle smlouvy právnímu předchůdci žalobkyně vrátit celkovou částku ve výši , částka, skládající se ze 42 měsíčních splátek po , částka, .

7. Z dokladu o vyplacení úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně vyplatila na účet žalovaného částku , částka, .

8. Z transakční historie bylo zjištěno, že žalovaný nezaplatil ani jednu ze sjednaných splátek.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni.

10. Z dopisu žalobkyně ze dne , datum, spolu s podacím lístkem soud zjistil, že žalobkyně žalovanému oznámila postoupení pohledávky z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni spolu s výzvou k úhradě postoupené pohledávky ve výši , částka, .

11. Z dopisu ze dne , datum, spolu s podacím lístkem z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby.

12. Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaný měl mít před poskytnutím úvěru jediný příjem z důchodu ve výši , částka, a výdaje na bydlení (životní minimum , částka, ) a na splátky PROFI CREDIT ve výši , částka, . V domácnosti měl žít sám.

13. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného bylo zjištěno, že v měsících 10 – 12/2022 měl příjem , částka, měsíčně jako důchod od ČSSZ.

14. Z výpisu Solus bylo zjištěno, že v tomto rejstříku neměl ke dni , datum, žalovaný záznam.

15. Z výpisu NRKI bylo zjištěno, že dle záznamů v tomto rejstříku měl ke dni , datum, žalovaný skóre 487 bodů, tj. byl vyhodnocen jako bonitní klient.

16. Z výpisu z CEO bylo zjištěno, že žalovaný má 2 nezletilé děti.

17. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

18. Věc byla soudem posuzována podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“). Přičemž dle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Spotřebitelským úvěrem je podle § 2 odst. 1 ZoSÚ odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

23. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

24. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Podle § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

27. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 75 ZoSÚ stanoví, že poskytovatel (úvěru) je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

28. Dle názoru soudu, v daném případě žalobkyně (resp. její právní předchůdkyně) nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ ve spojení se závěry učiněnými v rozsudku Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne , datum, ve věci C679/18: společnost OPR-, právnická osoba, . proti GK), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, vyšla-li v případě smlouvy o úvěru pouze z údajů získaných od žalovaného a jeho tvrzení si více neověřovala. Žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že by úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy řádně zkoumala, tj. že skutečně posoudila možnosti žalovaného pohledávku splácet. Z dokladů soudu předložených je totiž patrné, že příjem žalovaného je limitován výší důchodu. Nadto jeho životní náklady musí být zajisté výrazně vyšší než pouhé životní minimum uvedené v hodnocení klienta, a to zejména v souvislosti s náklady na bydlení (které žalovaný dle údajů zapsaných v hodnocení klienta s nikým nesdílí, přičemž nájemní smlouvu žalobkyně ani k výzvě soudu nepředložila) a dále v souvislosti s péčí o dvě nezletilé děti (což v hodnocení klienta není nijak zohledněno).

29. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

30. Žalobě bylo částečně vyhověno, a to do nezaplacené jistiny úvěru, tedy , částka, ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, když na úvěrovou smlouvu je třeba nahlížet jako na absolutně neplatnou. Zároveň byl žalobkyni přiznán také zákonný úrok z prodlení, a to od uplynutí lhůty k plnění dle oznámení o zesplatnění, tedy od , datum, do zaplacení.

31. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno co do zjišťování úvěruschopnosti žalovaného, nezbylo soudu než žalobu co do zbývající části žalobního nároku zamítnout, tj. zamítnout co do částky , částka, , zákonného úroku 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úroku z částky , částka, ve výši 30 % ročně od , datum, do zaplacení.

32. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle míry úspěchu účastníků v řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky , částka, , tedy z 68 %, žalovaný byl úspěšný co do částky , částka, tedy z 32 %. Žalobkyni proto náleží náhrada ve výši 36 % (68 % - 32 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), za každý z pěti úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 a.t. (převzetí a příprava zastoupení; návrh ve věci samé; předžalobní upomínka, podání ve věci samé a účast na jednání dne , datum, ) náleží odměna ve výši , částka, , dále odměna advokáta za 5 paušálních náhrad hotových výdajů po , částka, (§ 13 odst. 4 a. t.) a náhrada za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši , částka, . Žalobkyně má tedy právo na úhradu 36 % z částky , částka, , tj. po zaokrouhlení na částku , částka, . O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

33. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o.s.ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení lhůty delší.