5 C 17/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Grulichovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 16 104,58 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč od 20. 4. 2025 do zaplacení.

II. Žaloba se co do částky 6 104,58 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 16 104,58 Kč od 18. 3. 2025 do 19. 4. 2025, a zákonného úroku z prodlení z částky 6 104,58 Kč od 20. 4. 2025 do zaplacení, částečně zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukámzástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku 576 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 19. 5. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 16 104,58 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že pohledávka za žalovanou na žalobkyni přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020. Právní předchůdkyně žalobkyně (, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, .l, Anonymizováno, , Anonymizováno, .) uzavřela dne 4. 11. 2024 se žalovanou smlouvy o revolvingovém úvěru, který žalovaná čerpala ve výši 16 104,58 Kč. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek www., Anonymizováno, .cz. Úvěruschopnost žalované právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, provedla lustraci v databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Úvěr byl poskytnutu na účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná byla upomínána k úhradě dlužných částek a následně i předžalobní upomínkou ze dne 11. 4. 2025. Žalobkyně uvedla, že pokud by soud neuznal její nárok z uzavřené smlouvy o úvěru, požaduje, aby soud posoudil nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoliv jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Soud provedl následující důkazy a zjistil z nich tento skutkový stav:

5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 4. 11. 2024 a ze standartních informací o spotřebitelské úvěru bylo zjištěno, že žalovaná byla označena jménem, příjmením, bydlištěm, e-mailem a telefonním číslem, rodným číslem a číslem účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 146 % ročně, RPSN 299 %, celková splatná částka 17 959,74 Kč měly být splácena v měsíčních splátkách.

6. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 4. 8. 2025, soud zjistil, že dne 4. 11. 2024 byla na účet žalované č. , hodnota, připsána částka 10 000 Kč.

7. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že dne 4. 11. 2024 právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované na účet č. , hodnota, částku 10 000 Kč.

8. Z faktury vystavené právní předchůdkyní žalobkyně soud zjistil, že faktura na částku 7 253 Kč byla vystavena pro žalovanou s datem splatnosti dne 17. 3. 2025.

9. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 a dodatku ze dne 18. 11. 2021 a přiloženého seznamu byla pohledávka za žalovaným postoupena ze společnosti Multitude Bank p.l.c. na žalobkyni.

10. Ze oznámení ze dne 11. 4. 2025 bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky z právní předchůdkyně na žalobkyni, a zároveň zaslána předžalobní výzva k uhrazení dlužné částky ve výši 23 654,58 Kč, a to tří dnů. Z podacího lístku bylo zjištěno, že oznámení a předžalobní výzva byla zaslána žalované dne 11. 4. 2025.

11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaná označena jménem a příjmením, rodným číslem, adresou, telefonním číslem, e-mailovou adresou a číslem bankovního účtu uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 4. 11. 2024 s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru na základě které žalobkyně poskytla žalované na bankovní účet žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaná na svůj závazek neuhradila žalobkyni splátku řádně a včas. Naposledy byla žalovaná upomínána předžalobní výzvou odeslanou jí dne 11. 4. 2025. Právní předchůdkyně žalobkyně řádně neověřila úvěruschopnost žalované. Žalovaná neprokázala, že by právní předchůdkyni žalobkyně nebo žalobkyni uhradila na dlužnou částku jakékoliv splátky.

12. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:

13. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

16. Dle ust. § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

17. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

20. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

22. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

23. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

25. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

26. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.[footnoteRef:1] [1: obdobně též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 27. 3. 2014 ve věci C-565/12 či rozsudek Krajského soudu v Ostravě č. j. , spisová značka, ze dne 29. 1. 2015]

27. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

28. Dle názoru soudu, v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet úvěr. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala její měsíční příjmy a výdaje, ani jinak nezkoumala majetkovou stránku žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně neprokázala, že by ověřovala příjmy žalované, nebyla předložena pracovní smlouva ani výplatní pásky žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala výdaje žalované, nezkoumala výdaje žalované na bydlení například doložením nájemní smlouvy, ani zda má výdaje na splácení případných dalších úvěrů. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci v základních databázích SOLUS, NRKI, BRKI. Žalobkyně ani neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci v centrální evidenci exekucí. Neprokázala, že by provedla lustraci v insolvenčním rejstříku. Žalobkyně tak neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní co do řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného, a tedy i co do platného sjednání smlouvy o úvěru. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní nelze v civilním nalézacím řízení delegovat na soud, je pouze na účastníkovi samém, aby rozhodné skutečnosti tvrdil a prokázal, a tím byl ve věci úspěšný.

29. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalované vyčíslil soud částkou 10 000 Kč, která představuje nesplacenou jistinu, kterou žalovaná nijak nerozporovala.

30. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o spotřebitelském úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaná tak byla povinna dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádána. Od následujícího dne je tak žalovaná v prodlení a je povinna hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaná byla poprvé prokazatelně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 11. 4. 2025, který jí byl odeslán téhož dne (doručen třetí pracovní den po jeho odeslání – tedy 16. 4. 2025), uložil soud žalované uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (10 000 Kč) od 20. 4. 2025, tedy po uplynutí tří denní lhůty stanovené v předžalobní upomínce.

31. Jelikož, jak výše uvedeno, mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru, byla splatnost vrácení zaslaných finančních prostředků stanovena až po uplynutí lhůty v předžalobní upomínce, a proto, soudu nezbylo než žalobu co do částky 6 104,58 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 16 104,58 Kč od 18. 3. 2025 do 19. 4. 2025, a zákonného úroku z prodlení z částky 6 104,58 Kč od 20. 4. 2025 do zaplacení, částečně zamítnout.

32. Žalobkyně se svojí neúčastí na jednání dne 8. 9. 2025 sama dobrovolně vzdala možnosti být řádně poučena dle ust. § 118b o. s. ř. o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, a následně být řádně poučena dle ust. § 118a o. s. ř. a rovněž ohledně následků nesplnění této výzvy. Jen pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně byla na tuto skutečnost upozorněna již v předvolání k ústnímu jednání.

33. V této souvislosti soud uvádí, že ust. § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst.

3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, s. 831, 832 nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. III ÚS 2848/201).

34. Výrok III. o nákladech řízení je odůvodněn podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla procesně úspěšná pouze z části, a to z 61 %, a žalovaná z 39 %. Žalovaná je tak povinna uhradit žalobkyni v poměru úspěchu a neúspěchu obou stran 22 % nákladů řízení žalobkyně. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 2 615 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení, a sice odměna advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 400 Kč za jeden úkon právní služby, tj. za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, zaslání předžalobní upomínky a sepis žaloby) 1 200 Kč, 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21 % z částky 1 500 Kč, tj. 315 Kč. Poměrná část nákladů ve výši 22 % činí po zaokrouhlení částku 576 Kč.

35. Aplikace § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. je v daném případě zcela na místě, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokát žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu.

36. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaná povinna dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.

37. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalované dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozloženíplnění do splátek soud neshledal.