5 C 21/2026

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Grulichovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 13 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit částku 13 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 13 000 Kč od 20. 1. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení z částky 13 000 Kč od 15. 11. 2022 do 19. 1. 2024 zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se podaným návrhem, domáhala na žalovaném zaplacení částky 13 000 Kč s příslušenstvím, přičemž žalobu odůvodnila níže uvedenými skutečnostmi. Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, ) uzavřela se žalovaným dne 25. 8. 2022 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 13 000 Kč, jehož splatnost byla sjednána na 25. 8. 2024. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši vyčerpal, avšak ke dni splatnosti jej nevrátil a dostal se do prodlení s jeho úhradou. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytovala úvěry prostřednictvím své internetové stránky, na níž si žalovaný zvolil parametry úvěru, zejména jeho výši a dobu splatnosti. Následně vyplnil registrační formulář, v němž uvedl své osobní údaje včetně telefonního čísla a emailové adresy, a byl povinen se seznámit s podmínkami smlouvy. Za účelem ověření totožnosti a ověření dispozičního oprávnění k bankovnímu účtu určenému pro výplatu úvěru zadal žalovaný údaje své platební karty a autorizoval ověřovací platbu ve výši 1 Kč, která mu byla po ověření totožnosti vrácena. Totožnost žalovaného byla dále ověřena prostřednictvím kopie jeho občanského průkazu. Úvěruschopnost žalovaného byla posouzena na základě doloženého příjmu, případně prostřednictvím licencovaných služeb Instantor či Kontomatik, umožňujících ověření údajů o bankovním účtu po autorizaci uživatelem. Po dokončení uvedeného procesu žalovaný odeslal návrh na uzavření Smlouvy kliknutím na tlačítko „Podpis“, přičemž právní předchůdkyně žalobkyně návrh akceptovala prostřednictvím klientského profilu žalovaného a emailové zprávy. Tímto způsobem došlo k platnému uzavření Smlouvy. Dne 25. 8. 2022 byla žalovanému na jeho bankovní účet č. , č. účtu, převedena sjednaná částka 13 000 Kč, jak vyplývá z bankovních výpisů a z potvrzení platební brány TheyPay cz, s. r. o. Žalovaný však dosud žalobkyni nevrátil žádnou část poskytnutého úvěru. Žalovaný byl právní předchůdkyní žalobkyně opakovaně upomínán k úhradě dlužné částky. V poslední upomínce ze dne 14. 11. 2022 byl informován o zesplatnění celého úvěru a vyzván k jeho okamžité úhradě. Prodlení žalovaného s úhradou zesplatněného dluhu nastalo dne 15. 11. 2022, kdy se úvěr stal splatným. Všeobecných obchodních podmínek tvořících součást Smlouvy. Žalovaný byl následně opakovaně vyzýván k úhradě dluhu také žalobkyní, a to prostřednictvím upomínek a následně i prostřednictvím předžalobní upomínky zaslané právním zástupcem žalobkyně dne 11. 1. 2024. Do dne podání žaloby žalovaný neuhradil žalobkyni žádnou část dlužné jistiny. Předmětem řízení je proto pohledávka sestávající z nesplacené jistiny úvěru ve výši 13 000 Kč, splatné nejpozději dne 14. 11. 2022, spolu se zákonným úrokem z prodlení počínaje dnem následujícím po dni splatnosti. Svou aktivní legitimaci žalobkyně prokazuje tím, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 18. 12. 2023 mezi společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , jako postupitelem, a společností , právnická osoba, ., IČ 243 16 17, jako postupníkem. Právní předchůdkyní postupitelky byla společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , které byla tatáž pohledávka postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2023.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byl zjištěn následující skutkový stav:

5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud dále zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, ) a žalovaným byla dne 25. 8. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru j opakovaného čerpání splacené části úvěru (revolvingový úvěr). Úvěrový limit činil 13 040 Kč, a doba trvání smlouvy byla stanovena na 24 měsíců, tedy do 25. 8. 2024. Termín splatnosti úvěru byl sjednán na den 25. 8. 2024. Roční úroková sazba činila 457,50 %, přičemž smlouva rozlišovala propagační úrok ve výši 0 % denně po dobu prvních 30 dnů ode dne podpisu smlouvy a následně standardní úrok ve výši 1,25 % denně. Celková výše úroku, jak byla ve smlouvě vyčíslena, činila 47 957,93 Kč, takže celková částka splatná žalovaným byla stanovena na 60 997,93 Kč. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) dosahovala hodnoty 4 666,79 %. Smlouva dále stanovila, že žalovaný je povinen splácet jednotlivé splátky měsíčně, vždy k 10. dni v měsíci nebo k následujícímu pracovnímu dni, a při každé splatnosti uhradit alespoň minimální částku k zaplacení odpovídající 10 % z použité částky a veškerým úrokům a penále nashromážděným v době čerpání, nejméně však 500 Kč. Smlouva dále obsahovala ujednání o poplatcích za upomínání, kdy poplatek za SMS upomínku činil 70 Kč, poplatek za upomínku emailem 70 Kč a poplatek za telefonickou upomínku 250 Kč (Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ).

6. Z předloženého čestného prohlášení soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je svobodný, má jednu vyživovanou osobu a jeho čistý měsíční příjem činí 26 500 Kč, přičemž tento příjem pochází ze zaměstnání a je mu vyplácen vždy 10. den v měsíci. Dále uvedl, že jeho měsíční výdaje na domácnost činí 4 000 Kč a že nemá žádné další měsíční splátky úvěrů. Totožnost žalovaného byla ve formuláři ověřena prostřednictvím občanského průkazu č. , hodnota, (Čestné prohlášení připojené ke smlouvě o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ).

7. Společnost , právnická osoba, . pohledávku postoupila Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2023 na společnost , právnická osoba, . (Smlouva o postoupení pohledávek uzavřená dne 18. 12. 2023, Seznam postoupených pohledávek).

8. Společnost , právnická osoba, ., pohledávku postoupila Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2023 na společnost , Jméno žalobkyně, . (Smlouva o postoupení pohledávek uzavřená dne 19. 12. 2023, Seznam postoupených pohledávek).

9. Soud zjistil, že žalovaný byl o postoupení pohledávky řádně informován oznámením věřitele, v němž byl vyrozuměn o tom, že pohledávka původního věřitele, společnosti , právnická osoba, , vedená vůči žalovanému v celkové výši 21 962,01 Kč, jež vznikla z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , byla nejprve postoupena společnosti , právnická osoba, ., a následně dne 18. 12. 2023 Smlouvou o postoupení pohledávek postoupena společnosti , právnická osoba, , jež tak stala novým věřitelem žalovaného. Z oznámení dále vyplývá, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 21 962,01 Kč do tří dnů na bankovní účet nového věřitele č. , č. účtu, a byl poučen, aby veškerá další plnění spojená s uvedenou pohledávkou hradil výlučně ve prospěch postupníka, tj. žalobkyně (Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 1. 2024).

10. Z potvrzení o provedené platbě vystaveného dne 25. 8. 2022 soud zjistil, že prostřednictvím platební brány ThePay byla z účtu společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . odeslána částka 13 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. , hodnota, , a to dne 25. 8. 2022 v 15:50 hod., pod ID transakce 2982803, čímž je prokázáno, že žalovanému byla sjednaná částka úvěru skutečně poskytnuta. Tuto skutečnost potvrdila též přípisem ze dne 27. 1. 2026 , právnická osoba, ., jež vedla pro žalovaného účet, na něž mu byly finanční prostředky zaslány (Potvrzení o provedené platbě vystaveného dne 25. 8. 2022, Přípis ze dne 27. 1. 2026 od , právnická osoba, .).

11. Z předžalobní výzvy ze dne 11. 1. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů a z podacího lístku soud zjistil, že předžalobní upomínka byla odeslána žalovanému dne 11. 1. 2024 (předžalobní výzva, podací lístek).

12. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

13. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 25. 8. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 13 000 Kč. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši vyčerpal, avšak ke dni splatnosti jej nevrátil a dostal se do prodlení s jeho úhradou. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. Právní předchůdkyně žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Do dne podání žaloby žalovaný neuhradil žalobkyni žádnou část dlužné jistiny. Na žalobkyně byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvami o postoupení pohledávek.

14. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

15. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Dle ust. § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Dle ust. § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Dle ust. § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

20. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

21. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

23. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

24. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

26. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-, právnická osoba, . vs. GK, v řízení o předběžné otázce (dále jen jako „rozsudek SDEU“), rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. S ohledem na tento závěr Soudního dvora Evropské unie je nutné § 87 odst. 1 z. s. ú. vykládat tak, že následkem porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, ke které je povinen soud přihlédnout z úřední povinnosti, nikoli až k námitce spotřebitele.

27. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

28. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.[footnoteRef:1] [1: obdobně též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 27. 3. 2014 ve věci C-565/12 či rozsudek Krajského soudu v Ostravě č. j. , spisová značka, ze dne 29. 1. 2015]

29. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

30. Dle názoru soudu, v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala jeho měsíční příjmy a výdaje, ani jinak nezkoumala majetkovou stránku žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně neprokázala, že by ověřovala příjmy žalovaného, nebyla předložena pracovní smlouva ani výplatní pásky žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala výdaje žalovaného, nezkoumala výdaje žalovaného na bydlení například doložením nájemní smlouvy, ani zda má výdaje na splácení případných dalších úvěrů. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci v základních databázích SOLUS, NRKI, BRKI. Žalobkyně ani neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci v centrální evidenci exekucí. Neprokázala, že by provedla lustraci v insolvenčním rejstříku. Žalobkyně tak neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní co do řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného, a tedy i co do platného sjednání smlouvy o úvěru. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní nelze v civilním nalézacím řízení delegovat na soud, je pouze na účastníkovi samém, aby rozhodné skutečnosti tvrdil a prokázal, a tím byl ve věci úspěšný.

31. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalované vyčíslil soud částkou 13 000 Kč, která představuje nesplacenou jistinu, kterou žalovaný nijak nerozporoval. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému celkem částku 3 000 Kč v souvislosti s úvěrem a žalovaný na daný úvěr neuhradil žádnou splátku.

32. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 13 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 000 Kč od 20. 6. 2025 do zaplacení. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného. Jelikož žalovaný byl poprvé prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 11. 1. 2024, která mu byla odeslán téhož dne (doručen třetí pracovní den po jeho odeslání – tedy 16. 1. 2024), uložil soud povinnost žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny ve výši 13 000 Kč i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (13 000 Kč) od 20. 1. 2024, tedy po uplynutí tří denní lhůty stanovené v předžalobní upomínce.

33. Jelikož, jak výše uvedeno smlouva o spotřebitelském úvěru byla soudem shledána absolutně neplatnou, soudu nezbylo než žalobu co do zákonného úroku z prodlení z částky 13 000 Kč od 15. 11. 2022 do 19. 1. 2024, částečně zamítnout (výrok II).

34. Pro úplnost soud uvádí, že se žalobkyně svojí neúčastí na jednání dne 27. 2. 2026 sama dobrovolně vzdala možnosti být řádně poučena dle ust. § 118b o. s. ř. o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, a být řádně poučena dle ust. § 118a o. s. ř. a rovněž ohledně následků nesplnění této výzvy. Jen pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně byla na tuto skutečnost upozorněna usnesení ze dne 20. 1. 2026 č. j. , spisová značka, .

35. Závěrem soud uvádí, že ust. § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst.

3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 831, 832).

36. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně, která se svého nároku domáhala formulářovou žalobou, byla ve věci zcela úspěšná (až na zamítnutou část příslušenství), proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši 2 300 Kč, které představují soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení, a sice odměna advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 400 Kč za jeden úkon právní služby, tj. za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, zaslání předžalobní upomínky a sepis žaloby) 1 200 Kč, 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.

37. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaný povinen dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně, který je advokátem.

38. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.