5 C 24/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudcem Mgr. Štěpánem Hlavičkou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , Ph.D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 55 276 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

II. V části, kterou se žalobkyně domáhá, aby jí žalovaná zaplatila částku ve výši , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 15,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeného Okresnímu soudu v , jméno FO, dne , datum, domáhala na žalované zaplacení částky , částka, spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku II. tohoto rozsudku s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , došlo dne , datum, k uzavření Smlouvy o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Nedílnou součástí této Smlouvy byl také Předpis splátek, který tvoří její přílohu č. , hodnota, . Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do sjednaného data poslední řádné splátky dle Smlouvy a dle Předpisu splátek dne , datum, se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok v pevné výši , částka, , dále úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši , částka, , úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši , částka, . Celkovou dlužnou částku ve výši , částka, se žalovaná zavázala uhradit v 14 měsíčních splátkách po , částka, Poslední splátku tak byla povinna uhradit nejpozději do , datum, . Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne , datum, ve výši , částka, . Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině úvěru , částka, , úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru , částka, , úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy , částka, , úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu , částka, , úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště , částka, . Na dlužnou částku nebylo následně ze strany žalované ničeho zaplaceno. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany společnosti , právnická osoba, . postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty, a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo ze strany žalované na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Návrh byl doplněn podáním ze dne , datum, , ke kterému žalobkyně dodala žádost žalované o úvěr ze dne , datum, , kterou prokazuje splnění povinnosti poskytovatele úvěru prověřit úvěruschopnost žadatelky, tedy schopnost žadatelky řádně splácet poskytnutý úvěr.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila.

3. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti:

4. Z žádosti o poskytnutí úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná žádala předchůdce žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši , částka, s tím, že předchůdci žalobkyně uhradí celkovou částku , částka, v pravidelných 14 splátkách po , částka, . Žalovaná v žádosti uvedla, že je zaměstnaná s příjmem , částka, měsíčně, na bydlení a energie vydá , částka, , na dopravu, jídlo a osobní náklady vydá , částka, , jiné pravidelné výdaje nemá. Své celkové výdaje uvedla ve výši , částka, , použitelný měsíční příjem pak činil , částka, . Dle tohoto dokumentu svůj příjem doložila výplatní(mi) páskou (páskami) a pracovní smlouvou. Jiné údaje o bydlení žadatelky, jejím vzdělání, počtu vyživovacích povinností k nezaopatřeným dětem, k rodinnému stavu žadatelky a k jejímu osobnímu bankovnímu účtu nebyly zjišťovány. Dále čestně prohlásila, že není v úpadku, není proti ní vedeno insolvenční ani exekuční řízení a neexistuje pravomocné rozhodnutí, které by žalované ukládalo peněžité plnění.

5. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že dne , datum, došlo mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně k uzavření smlouvy, dle které se předchůdce žalobkyně zavázal žalované poskytnout finanční částku , částka, a žalovaná se zavázala předchůdci žalobkyně vrátit celkovou částku , částka, v pravidelných 14 měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy k 16. v měsíci počínaje měsícem červenec 2020.

6. Z transakční historie bylo zjištěno, že žalovaná uhradila na úvěr celkem toliko , částka, , kdy poslední úhrada ve výši , částka, byla připsána dne , datum, .

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a Přílohy č. , hodnota, Smlouvy o postoupení pohledávek – Seznamu postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a z potvrzení o zaplacení kupní ceny za postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.

8. Z dopisu ze dne , datum, právního zástupce žalobkyně včetně podacího lístku ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně zaslal před podáním žaloby žalované předžalobní upomínku, ve které ho vyzval k úhradě celkové částky , částka, do , datum, .

9. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

10. Dle § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Dle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

13. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

15. Dle § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Druhý senát Soudního dvora , právnická osoba, ve 34. bodě svého rozsudku ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-, právnická osoba, . vs. GK, v řízení o předběžné otázce (dále jen jako „rozsudek SDEU“), rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. S ohledem na tento závěr Soudního dvora , právnická osoba, je nutné § 87 odst. 1 z. s. ú. vykládat tak, že následkem porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, ke které je povinen soud přihlédnout z úřední povinnosti, nikoli až k námitce spotřebitele.

17. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1 z. s. ú..

18. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru (obdobně též rozsudek Soudního dvora , právnická osoba, ze dne , datum, ve věci C-565/12 či rozsudek Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ).

19. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

20. Dle názoru soudu, v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (§ 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr. Právní předchůdkyni žalobkyně se spokojila pouze s výší příjmu žalované v částce , částka, měsíčně, a především řádně a dostatečně nezkoumala její měsíční výdaje, životní náklady žalované silně minimalizovala až na úroveň prakticky životního minima jednotlivce, dále pak nezkoumala skutečné finanční a majetkové postavení žalovaného. Za stěžejní soud v této souvislosti považuje zjištění, že příjmy žalované byly sice objektivně nadprůměrné, ale nijak nezkoumala faktické měsíční výdaje žalované, kdy příkladem uvedená měsíční částka na jídlo, osobní náklady žalované a každodenní dopravu žalované minimálně do zaměstnání, což znamená z , adresa, do , jméno FO, a zpět, v částce , částka, je zcela nereálná. Dále pak nijak právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala náklady spojené s bydlením, které mohou činit jednotky tisíc Kč v případě bydlení „ve vlastním“, které není zatíženo hypotékou, až k nákladům nájemního bydlení v částkách již desetitisícových. V této souvislosti se potom jako nevěrohodné jeví také čestné prohlášení žalované a údaje uváděné žalovanou v žádosti o úvěr, když žalovaná nikde žádné exekuční závazky neuvádí, avšak jistě bylo v silách předchůdkyně žalobkyně zjistit např. skutečný stav exekučních závazků žalované, např. výpisem z centrální evidence exekucí vedeného Exekutorskou komorou ČR.

21. Žalobkyně tak neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní co do řádného prověření úvěruschopnosti žalované a tedy i co do platného sjednání smlouvy o úvěru. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní nelze v civilním nalézacím řízení delegovat na soud, je pouze na účastníkovi samém, aby rozhodné skutečnosti tvrdil a prokázal, a tím byl ve věci úspěšný. V této souvislosti soud žalobkyni řádně poučil zaslanou výzvou, další poučení bylo žalobkyni poskytnuto při soudním jednání dne , datum, , kdy žalobkyně však k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalovaného ničeho dalšího netvrdila ani nedoložila.

22. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu. Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná z titulu předmětné smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně zaplatila celkem , částka, . Jelikož finanční prostředky poskytnuté právní předchůdkyní žalobkyně žalované činily , částka, , bylo žalované uloženo uhradit žalobkyni částku , částka, na bezdůvodné obohacení, a to spolu se zákonným, úrokem z prodlení od , datum, , tj. ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k zaplacení stanovenou předžalobní upomínkou. Uvedenou částku je žalovaná povinna uhradit v obecné lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť nebyly shledány, a pro pasivitu žalované v řízení ani nemohly být shledány, důvody pro stanovení lhůty delší, případně pro stanovení úhrady plnění ve splátkách.

23. Ve zbytku, tj. ohledně částky , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 15,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, byla žaloba zamítnuta s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, tedy pro nedostatečné a nikoliv řádné posouzení úvěruschopnosti žalované poskytnutý úvěr řádně a včas splácet.

24. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů, neboť žalovaná byla sice ve věci úspěšnější, avšak dle obsahu spisu jí žádné náklady nevznikly.