5 C 3/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Grulichovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 29 363,26 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky , částka, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s úrokem z úvěru ve výši 19,98 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřeli dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, , které byly žalovanému poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni jistinu a částku , částka, , která představovala součet kapitalizovaných úroků ve výši , částka, s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši , částka, a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal splácet v 60 pravidelných týdenních splátkách po , částka, , poslední splátka měla být uhrazena dne , datum, . Právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím půjčky zkoumala úvěruschopnost žalovaného, dotazovala se na jeho rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, údaje byly ověřeny na základě předložených dokumentů. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, žalovaný na úhradu pohledávky uhradil částku , částka, . Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na žalobkyni a žalovaný o tom byl písemně informován. Žalovanou částku tvoří jistina , částka, , kapitalizované úroky ve výši , částka, , kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši , částka, , úroky ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, přestože byl k tomu vyzván předžalobní upomínkou.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K výzvě soudu, nechť uvede, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně s uvedeným postupem vyjádřila souhlas již v žalobě. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. Přestože žaloba byla ve výroku II. rozsudku částečně zamítnuta, rozhodnutí věci bez nařízení jednání zamítavému výroku nebrání, je-li výsledkem pouhého právního posouzení skutkového stavu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).

4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o. s. ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo.

5. V řízení byl prokázán následující skutkový stav:

6. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, a žalovaný jako zákazník podepsali dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku , částka, . Žalovaný hotovost v uvedené výši převzal, což potvrdil podpisem smlouvy. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaný se zavazuje vrátit žalobkyni jistinu , částka, a dále uhradit souhrnný poplatek ve výši , částka, , který se skládá z úroku ve výši , částka, , poplatku za administrativní činnost ve výši , částka, a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal půjčku vrátit, a to v pravidelných 60týdenních splátkách ve výši , částka, . Ve smlouvě je dále uvedeno, že žalovaný si zvolil hotovostní režim splátek, avšak dále ve smlouvě je uvedeno, že žalovaný se zavazuje hradit splátky převodem nebo složením na bankovní účet. Ve smlouvě o úvěru je dále uvedeno, že její součástí jsou i smluvní podmínky smlouvy o půjčce, ve kterých se stanoví výše RPSN při 60týdenních splátkách ve výši 63,91 % (prokázáno smlouvou o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, , smluvními podmínkami pro smlouvu o půjčce).

7. Žalovaný v zákaznické kartě vyplnil, že bydlí v nemovitosti, kterou spoluvlastní, je zaměstnaný jako obchodní zástupce s příjmem , částka, , další jeho příjem je renta ve výši , částka, , měsíční výdaje má ve výši , částka, (zákaznická karta).

8. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným dne , datum, na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, ). Dopisem ze dne , datum, byl žalovaný informován o tom, že pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, a podacím lístkem ze dne , datum, ).

9. Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužných částek (prokázáno výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne , datum, a podacím lístkem ze dne , datum, ).

10. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

11. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce dne , datum, na základě které žalovaný čerpal finanční prostředky od právní předchůdkyně žalobkyně ve výši , částka, a zavázal se právní předchůdkyni žalobkyně splatit částku , částka, v pravidelných 60týdenních splátkách, výše splátky byla stanovena ve výši , částka, . Žalovaný nehradil řádně splátky, žalovaný na danou pohledávku uhradil částku , částka, . Pohledávka na žalobkyni přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .

12. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle právních předpisů účinných do , datum, . Sjednání úvěru je třeba posoudit podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (v platném a účinném znění do , datum, ) (dále jen „o. z.“), neboť smlouva o půjče byla uzavřena dne , datum, , v době účinnosti tohoto zákona.

13. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., o. z. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

14. Podle § 658 odst. 1 o.z. lze při peněžité půjčce dohodnout úroky.

15. Podle § 39 o.z., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

16. Podle § 451 o.z., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

17. Podle § 451 odst. 2 o.z., bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

18. Podle § 517 odst. 2 o. z., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

19. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou vznikl právní vztah založený smlouvou o půjčce podle § 657 a násl. o. z.

20. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

21. S ohledem na výsledky dokazování dospěl soud k závěru, že nároku uplatněnému žalobkyní vůči žalovanému z titulu smlouvy o půjčce není možno zcela vyhovět, neboť i bez návrhu je s odkazem na citované ust. § 39 o. z. nutno přihlédnout k neplatnosti části smlouvy týkající se stanovení souhrnného poplatku v souvislosti s půjčkou ve výši , částka, . Je možno konstatovat, že soud nemá v daném případě pochybností ohledně uzavření smluvního závazkového vztahu mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Je prokázáno, že žalovanému byla na základě smlouvy fakticky poskytnuta půjčka ve výši , částka, na dobu 60 týdnů. Soud není ochoten akceptovat smluvní ujednání ohledně stanovení souhrnného poplatku v souvislosti s uzavřením smlouvy ve výši , částka, jistiny půjčky, neboť je přesvědčen, že hodnota plnění, k němuž se v souhrnu zavázal žalovaný, je zcela neadekvátní a v hrubém nepoměru k hodnotě protiplnění poskytovaného na základě smlouvy právní předchůdkyní žalobkyně. Takové smluvní ujednání nemůže požívat právní ochrany a soud takovému ujednání ochranu přiznat odmítá, neboť jej považuje ve smyslu výše citovaného ust. § 39 o. z. za neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Pojem souhrnný poplatek smlouva blíže specifikuje, a to tak, že se skládá z úroku ve výši , částka, , poplatku za administrativní činnost ve výši , částka, a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, . V tomto ohledu byla smlouva nejasná, neboť žalovaný měl hradit splátky v hotovosti, ale také se žalovaný zavázal hradit splátky na účet právní předchůdkyně žalobkyně. V dané věci byl dle předložené smlouvy o půjčce sice formálně sjednán úrok z půjčky ve výši 19,98 % ročně, avšak žalovaný byl dle smluvních ujednání povinen v bezprostřední souvislosti s poskytnutím půjčky zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně ještě celou řadu různých výše uvedených poplatků. Jako úrok je tak v uvedené smlouvě o půjčce formálně jedině označena jen částka , částka, , avšak společně s ním se pojí povinnost platit další poplatky, které se ve smlouvě neoddělitelně pojí s poskytnutím půjčky, když k jistině jsou připočítávány veškeré tyto další sjednané platby, a povinnost žalovanému se konstituuje jako zaplacení jediné „celkové dlužné částky“ ve výši , částka, v pravidelných splátkách po , částka, měsíčně. Jednotlivá smluvní ujednání nelze vytrhovat z kontextu celé smlouvy, ale naopak je třeba každé z nich posoudit v souvislosti s ostatními, kdy v dané věci jsou tato ve svém souhrnu zjevně nevyvážená. Právní předchůdce žalobkyně si do předtištěného formuláře smlouvy zakotvil poplatek již jen za administrativní činnosti ve výši , částka, , což činí 19 % z výše jistiny ačkoli administrativa tohoto typu formulářových smluv je jednoduchá, rutinní a rychlá, takže nevede k takto vysokým nákladům. Veškeré formuláře jsou připraveny, nutné je doplnit jen několik málo údajů, pro něž jsou ve formulářích připraveny i na ně navazující skutečnosti, a proto právním předchůdcem žalobkyně předepsaný poplatek soud považuje za poplatek, který ve skutečnosti má vést ke generování dalších příjmů z půjčky, tedy jde o skryté úroky z půjčky. Stejně tak je tomu i s dalším poplatkem za hotovostní inkaso splátek, činí v , částka, , tj. 51,80 % z výše jistiny, což neodpovídá ekonomické realitě, neboť ani sjednání inkasa nemůže v jednom konkrétním obchodním případu způsobit takto vysoké náklady, nad to, ve smlouvě nebylo postaveno na jisto, zda má žalovaný splácet částky hotovostně nebo na účet právní předchůdkyně žalobkyně. Soud proto i tyto platby nazvané jako poplatky, tedy jako částky nahrazující vynaložené náklady, považuje za platby, které mají ve skutečnosti mají vést ke generování dalších příjmů z půjčky, tedy jde o skryté úroky z úvěru. Sjednání poplatku, který pojmově slouží k úhradě vzniklých nákladů, avšak ve skutečnosti je úrokem za poskytnutí půjčky (tj. toliko cenou peněz bez vynaložení dalších nákladů), představuje obcházení zákona, což má též za následek absolutní neplatnost ujednání podle § 39 obč. zák. Soud tedy souhrnný poplatek přepočetl na úrokovou míru a zjistil, že jistina byla úročena úrokem ve výši téměř 83,6 %. V daném případě úrok 83,6 % přesahuje úrokové sazby v bankovním sektoru více jak pětkrát, tedy několikanásobně, nežli je obvyklé (z databáze časových řad ARAD vedené Českou národní bankou soud zjistil, že v říjnu 2012 se úroková sazba úvěrů poskytovaných bankami domácnostem činila 14,60 %). Z toho lze tedy učinit závěr, že sjednaný souhrnný poplatek je z důvodu své nepřiměřené výše neplatný pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 odst. 1 občanského zákoníku. Soud dospěl k závěru, že ujednání o souhrnném poplatku je neoddělitelnou součástí smlouvy o půjčce, a z tohoto důvodu je pak celá smlouva o půjčce uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným neplatná.

22. Na základě všech vyložených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o půjčce, žalovaný převzal částku ve výši , částka, , uzavřená smlouva o půjčce je však ze shora uvedených důvodů stižena absolutní neplatností. Převzal-li žalovaný předmět půjčky na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 451 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného vyčíslil soud částkou , částka, , která představuje rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla v souvislosti s úvěrem (, částka, ), a částkou, kterou žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně vrátil (, částka, ). Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno v I. výroku rozsudku a uložil žalovanému povinnost k úhradě částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

23. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 563 o.z. ve znění platném a účinném ke dni poskytnutí bezdůvodného obohacení, podle něhož není – li doba plnění dohodnuta, stanovena právním předpisem, nebo určená v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. V tomto případě byl žalovaný vyzván k plnění oznámením o postoupení pohledávky datovaném , datum, , prokazatelně odeslaném , datum, , a to ve lhůtě 10 dnů. Uplatní se zde domněnka, že zásilka byla doručena žalovanému třetí pracovní den po odeslání, to je , datum, . Po uplynutí 10denní lhůty poskytnutou žalobkyně se žalovaný dostal do prodlení, tedy od , datum, . Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného.

24. Jelikož, jak výše uvedeno, mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o půjčce včetně sjednání v žalobě uplatněných úroků a poplatků, soudu nezbylo než žalobu co do částky , částka, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s úrokem z úvěru ve výši 19,98 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, částečně zamítnout.

25. O náhradě nákladů by soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalovaný měl poměrný úspěch ve věci (měl větší úspěch než žalobkyně), a měl by tak právo na náhradu nákladů řízení žalovaný, kterému však v tomto řízení - podle obsahu spisu - žádné náklady nevznikly. Z tohoto důvodu soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.