5 C 38/2026

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Grulichovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 122 639 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbytku zamítá, tj. co do částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 12 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 12 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 12 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 12 % ročně od , datum, do zaplacení, dále co do částky , částka, , úroku ve výši 78,07 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úroku ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, .

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu nezaplacené smlouvy o úvěru. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, . Žalovaný se zavázal daný úvěr splácet ve 48měsíčních splátkách po , částka, , úroková sazba byla sjednána ve výši 78,07 % ročně. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku, žalovaný byl dostatečně identifikován, smlouva byla podepsána prostřednictvím identifikačního kódu. Součástí splátek byla i měsíční úhrada pojištění ve výši , částka, . Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to na základě předložených dokladů a informací získaných od žalovaného, jakožto lustrací v databázích umožňující posoudit úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný na daný úvěr uhradil pouze 8 splátek, tedy částku , částka, . Následně žalovaný nehradil splátky řádně a včas, dostal se do prodlení a došlo k zesplatnění celého úvěru. Žalobkyně má tak právo na úhradu smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy ve výši , částka, a právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši , částka, . Ke dni , datum, došlo ke zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4.smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem , částka, byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Žalovaný novou jistinu úvěru v den zesplatnění neuhradil, a byl proto povinen dle bodu 6.5 smlouvy zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne , datum, , až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné nové jistiny ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 12% ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, a zákonný úrok prodlení z částky , částka, ve výši 12% ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, a zákonný úrok prodlení z částky , částka, ve výši 12 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, a zákonný úrok prodlení z částky , částka, ve výši 12 % ročně od , datum, do zaplacení, dále pak částku , částka, , úrok ve výši 78,07 % p.a z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úrok ve výši 12,75 % p.a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, . Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného, když žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

5. Z návrhu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a oznámení o schválení úvěru ze dne , datum, , z přihlášky do pojištění, přílohy č. , hodnota, k návrhu na uzavření smlouvy a z dodatku č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit žalobkyni částku , částka, ve 48měsíčních splátkách po , částka, (částka , částka, bez měsíční úhrady pojištění) splatných každého 15. dne v měsíci. Součástí každé splátky byla i úhrada sjednaného úroku při zápůjční úrokové sazbě ve výši 78,07 % ročně, RPSN 113,04 %. Smlouva byla uzavřena i s pojištěním schopnosti splácet úvěr. Žalobkyně žalovanému potvrdila uzavření smlouvy o úvěru dne , datum, , připojila splátkový kalendář.

6. Z předsmluvního formuláře a z prohlášením klienta soud zjistil, že žalovaný byl před uzavřením smlouvy seznámena s jeho právy a povinnostmi plynoucími z uzavírané smlouvy.

7. Z vybraných pohybů na účtu byl zjištěn, příjem žalovaného od zaměstnavatele za měsíc březen 2024 částka , částka, , únor 2024 částka , částka, , leden 2024 částka , částka, a prosinec 2023 částka , částka, .

8. Z hodnocení klienta ze dne , datum, soud zjistil, jak žalobkyně posuzovala žalovaného, kdy vycházela z příjmu žalovaného ve výši , částka, , ze zaměstnání, výdaje žalovaného byly , částka, , jako částka životního minima, , částka, splátky u žalobkyně, a částka , částka, výdaje za bydlení. Výdaje žalovaného činily , částka, , rezerva činila , částka, . Žalobkyně zaznamenala další údaje žalovaného, kdy žalovaný byl svobodný, měl maturitu, bydlel v pronájmu.

9. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI) soud zjistil, že žalobkyně žalovaného prověřila s výsledkem, že žalovaný má 3 žádosti u finančních institucí, celková nesplacená částka činila , částka, ., dluh po splatnosti byl , částka, .

10. Z potvrzení o odeslání soud zjistil, že na účet žalovaného č. , č. účtu, s variabilním symbolem , var. symbol, byla z účtu žalobkyně zaslána částka , částka, , a to dne , datum, , kdy variabilní symbol byl použit jako unikátní kód pro podpis dané smlouvy prostřednictvím SMS zprávy, žalovaný dne , datum, zaslal žalobkyni SMS s variabilním symbolem z předmětné platby.

11. Z fotografií občanského průkazu žalovaného soud zjistil, že žalobkyně ověřila totožnost žalovaného z jeho občanského průkazu.

12. Z prohlášení klienta o politické exponovanosti soud zjistil, že žalovaný nebyl politicky exponovanou osobou.

13. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobkyně dne , datum, odeslala na účet žalovaného č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, (číslo smlouvy) částku , částka, .

14. Z výzvy k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upomínala o zaplacení splátek č. , hodnota, a 7, s jejichž úhradou byl žalovaný v prodlení, současně upozornila na možné zesplatnění úvěru dle podmínek smlouvy.

15. Z výzvy k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně žalovanou upomínala o zaplacení splátek č. , hodnota, a 8, s jejichž úhradou byl žalovaný v prodlení, současně upozornila na možné zesplatnění úvěru dle podmínek smlouvy.

16. Z výzvy k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upomínala o zaplacení splátek č. , hodnota, a 9, s jejichž úhradou byl žalovaný v prodlení, současně upozornila na možné zesplatnění úvěru dle podmínek smlouvy.

17. Z výzvy k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upomínala o zaplacení splátek č. , hodnota, a 10, s jejichž úhradou byl žalovaný v prodlení, současně upozornila na možné zesplatnění úvěru dle podmínek smlouvy.

18. Z výzvy k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upomínala o zaplacení splátek č. , hodnota, , 10, 11, s jejichž úhradou byl žalovaný v prodlení, současně upozornila na možné zesplatnění úvěru dle podmínek smlouvy19. Z oznámení ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně žalovaného písemně informovala o automatickém zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k úhradě celkové částky , částka, , která byla ve výši , částka, dlužnou původní jistinou, ve výši 15 941,58 ve výši , částka, smluvní pokutou a ve výši , částka, náhradou nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením.

20. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný na svůj dluh ze smlouvy uhradil v období od , datum, do , datum, celkovou částku , částka, , žalovaný uhradil pouze 8 řádných splátek z předepsaných 48.

21. Předžalobní výzvou ze dne , datum, včetně podacího archu z téhož dne žalobkyně doložila, že žalovaného před podáním žaloby vyzvala k zaplacení žalované částky vyplývající ze smlouvy o úvěru, a to do 15 dní od odeslání výzvy.

22. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě uzavřené smlouvy částku , částka, . Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit žalobkyni vrátit částku , částka, ve 48měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný žalobkyni na splátkách uhradil částku , částka, . Žalobkyně neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného.

23. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

24. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

25. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

26. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

27. Dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

28. Dle § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

29. Dle § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, c) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se poskytování, změny nebo zániku spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, včetně záznamu o poskytnuté radě podle § 85 odst. 3, záznamu o indexu použitém podle § 102 odst. 5, popřípadě obchodní podmínky, byly-li součástí smluvního vztahu, d) záznamy z jiné komunikace mezi poskytovatelem a spotřebitelem dokládající vznik, změnu nebo zánik spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, a je-li z této komunikace zřejmá totožnost spotřebitele, a e) dokumenty nebo jiné záznamy uvedené v písmenech c) a d), pokud jeho jménem jednal jeho vázaný zástupce nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru.

30. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

31. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

32. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

33. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

34. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

35. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

36. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-, právnická osoba, . vs. GK, v řízení o předběžné otázce (dále jen jako „rozsudek SDEU“), rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. S ohledem na tento závěr Soudního dvora Evropské unie je nutné § 87 odst. 1 z. s. ú. vykládat tak, že následkem porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, ke které je povinen soud přihlédnout z úřední povinnosti, nikoli až k námitce spotřebitele.

37. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

38. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.[footnoteRef:1] [1: obdobně též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C-565/12 či rozsudek Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ]

39. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

40. S ohledem na shora uvedené soud posoudil předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, neboť žalobkyně svá tvrzení ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného řádně nedoložila. Z předložených důkazů nelze dojít k závěru, že žalovaný byl schopen svůj dluh splácet. Žalovanému jako spotřebiteli byl spotřebitelský úvěr poskytnut, aniž by byly řádně zkoumány jeho výdaje. Dle názoru soudu, v daném případě žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně neprokázala, že by zkoumala jeho měsíční výdaje, ani jinak nezkoumala majetkovou stránku žalovaného. Žalobkyně nezkoumala žádné výdaje žalovaného, nezkoumala výdaje žalovaného na bydlení například doložením nájemní smlouvy, ani jeho další výdaje na živobytí a ostatní náklady například výpisem z účtu žalovaného. Žalobkyně se pouze spolehla na tvrzení žalovaného ve formulářích, kdy tyto jeho výdaje nebyly prokázány ani zkoumány. Žalobkyně neprokázala, že by provedla lustraci v základních databázích SOLUS, BRKI. Žalobkyně ani neprokázala, že by provedla lustraci v centrální evidenci exekucí. Neprokázala, že by provedla lustraci v insolvenčním rejstříku. Žalobkyně tak neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní co do řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného, kdy má povinnost postupovat s odbornou péčí, a tedy i co do platného sjednání smlouvy o úvěru. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní nelze v civilním nalézacím řízení delegovat na soud, je pouze na účastníkovi samém, aby rozhodné skutečnosti tvrdil a prokázal, a tím byl ve věci úspěšný.

41. Soud se neztotožnil s argumentem žalobkyně, že žalovaný splácel úvěr poměrně dlouhou dobu. Žalovaný na daný úvěr uhradil pouze 8 řádných splátek z celkových předpokládaných 48 splátek. Poslední splátka měla být uhrazena až dne , datum, , avšak žalovaný byl schopen poslední řádnou splátku uhradit , datum, . Soud má za to, že doba splácení úvěru nebyla dlouhá, naopak v porovnání s předpokládanou celkovou dobou splácení se jedná o poměrně krátkou dobu splácení úvěru.

42. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného vyčíslil soud částkou , částka, , která představuje rozdíl mezi částkou, kterou žalobkyně žalovanému poskytla v souvislosti s úvěrem (, částka, ), a částkou, kterou žalovaný žalobkyni vrátil na jistině úvěru (, částka, ). Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno v I. výroku rozsudku a uložil žalovanému povinnost k úhradě částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalované. Žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění ze dne , datum, , která mu byla odeslána dne , datum, . Touto výzvou byl žalovaný vyzván, aby uhradil dlužnou částku nejpozději do 15 dnů od odeslání výzvy, to žalovaný nesplnil a od následujícího dne se tak ocitl v prodlení. Z tohoto důvodu uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky , částka, od , datum, .

43. Jelikož, jak výše uvedeno, mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru včetně sjednání v žalobě uplatněných úroků a poplatků, pojištění soudu nezbylo než žalobu co do částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 12 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 12 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 12 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 12 % ročně od , datum, do zaplacení, dále co do částky , částka, , úroku ve výši 78,07 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úroku ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, , částečně zamítnout.

44. O náhradě nákladů by soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalovaný měl větší úspěch ve věci a měl by tak právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však v tomto řízení - podle obsahu spisu - žádné náklady nevznikly. Z tohoto důvodu soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

45. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.