5 C 64/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Grulichovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 11 575,29 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a částky , částka, , zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že pohledávka vznikla na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky flexifin.cz. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku až , částka, možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal splatit tuto částku spolu s příslušenstvím. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného, zjišťovala počet členů domácnosti, příjmy domácnosti, měsíční výdaje žalovaného, dále žalobkyně provedla kontrolu, zda se žalovaný nenachází v insolvenci, prověřila centrální evidenci exekucí, výpis registru neplatných dokladů, výpis z katastru nemovitostí. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost dle interní metodiky, nahlédla do databází NRKI a BRKI, ověřila výši čistého příjmu žalovaného výpisem z účtu a výplatními páskami. Žalovaný se identifikoval jménem, příjmením, pobytem, e-mailem, telefonním číslem a číslem bankovního účtu. Úvěr byl dne , datum, ve výši , částka, vyplacen na účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný si při sjednávání úvěru zvolil další služby a to ,,Presto" za poplatek , částka, , informační SMS servis za , částka, . Žalovaný splatil na jistinu částku , částka, . Žalovaný má nesplacenou pohledávku ve výši , částka, , která se skládá z jistiny ve výši , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , smluvní úrok ve výši , částka, , poplatky za další služby ve výši , částka, . Žalobkyně si dále nárokuje částku , částka, , jako smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze zůstatku úvěru za prvních 90 dní prodlení v souladu s Všeobecnými obchodnímu podmínkami. Ani přes předžalobní výzvu na dlužnou částku neuhradil žalovaný ničeho. Podáním ze dne , datum, žalobkyně doplnila své tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, s tím, že výši příjmů žalovaného ověřila z výpisu z účtu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru vyplývá, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše , částka, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 1,066 % denně, RPSN 2 150,99 %, datum splatnosti první denní splátky bylo stanoveno na , datum, . V čl. VIII byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky do zaplacení. Žalovaný si zvolil doplňkovou službu Presto a SMS servis (smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ).

5. Z všeobecných obchodních podmínek žalobkyně soud naznal bližší úpravu práv a povinností účastníků. Z obecných principů posuzování soud zjistil podrobnosti o tom, jak žalobkyně posuzuje úvěruschopnost (Všeobecné obchodní podmínky, obecné principy posuzování).

6. Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli dokládá, že žalobkyně žalovanému dne , datum, zaslala na bankovní účet č. , č. účtu, částku , částka, (přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli).

7. Dopisem ze dne , datum, vyzývala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky (dopis ze dne , datum, ).

8. Z autorizace ověření totožnosti soud zjistil, že žalobkyně ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím služby BankID, účet žalovaného č. , č. účtu, (autorizace ověření totožnosti).

9. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, včetně poštovního podacího lístku z téhož dne vyplývá, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky ve výši , částka, spolu s náklady za právní zastoupení před podáním žaloby do tří dnů (předžalobní výzva ze dne , datum, a podací lístek ze dne , datum, ).

10. Z dokumentu Identifikovatelné příjmy soud zjistil, že žalobkyně měla za to, že příjem žalovaného je , částka, . Z výpisu posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně pro posouzení úvěruschopnosti vycházela z příjmu žalovaného ve výši , částka, , celkový počet členů domácnosti byl 3, příjmy domácnosti 2, výdaje na bydlení , částka, , ostatní výdaje , částka, (dokument Identifikovatelné příjmy, výpis posouzení úvěruschopnosti).

11. Z výpisu z účtu žalovaného za měsíc červenec 2024 soud zjistil, že příjem žalovaného byl , částka, , celkové příjmy na účtu činily částku , částka, , a celkové výdaje částku , částka, , dále soud z výpisu z účtu zjistil, že dne , datum, byla na účet připsána částka , částka, identifikována jako půjčka od Zaplo.cz, dne , datum, byla na účet připsána částka , částka, identifikována jako půjčka od Kamali (výpis z účtu).

12. Z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nerozporoval, má soud za prokázané, že žalovaný žalobkyni uhradil dne , datum, částku , částka, .

13. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

14. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , a to zasláním na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni jistinu úvěru spolu se smluvním úrokem, poplatkem za poskytnutí úvěru, poplatkem za služby a to ,,Presto" a SMS servis. Žalovaný na dlužnou částku uhradil , částka, . Žalobkyně neprovedla před poskytnutí úvěru kontrolu úvěruschopnosti žalovaného.

15. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:

16. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

19. Dle ust. § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

20. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

21. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

23. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

25. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

26. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

27. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

28. V rozsudku č. j. 1 As 30/2015-39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

29. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.[footnoteRef:1] [1: obdobně též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C-565/12 či rozsudek Krajského soudu v Ostravě č. j. 22 A 22/2013-19 ze dne 29. 1. 2015]

30. V rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

31. Dle názoru soudu, v daném případě žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně ověřila příjmy žalovaného z výpisu z účtu za měsíc červenec 2024, kdy příjem žalovaného činil , částka, . Výdaje žalovaného žalobkyně posuzovala z jeho vyjádření, s tím, že výdaje na bydlení činí , částka, a ostatní výdaje , částka, . Výdaje na bydlení žalovaného jsou poměrně nízké, žalobkyně se spolehla pouze na tvrzení žalovaného, neověřila si údaje například z nájemní smlouvy. Ostatní výdaje uvedl žalovaný ve výši , částka, , toto tvrzení žalovaného je značně podhodnocené, jelikož z výpisu z účtu je zřejmé, že z účtu za měsíc červenec 2024 odešla částka okolo , částka, . K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, že nahlédla do dostupných databází insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí, NRKI, BRKI, avšak k prokázání těchto tvrzení nepředložila žádné důkazy. Z přiloženého výpisu z účtu dále vyplývá, že jen v měsíci červenci 2024 byly žalovanému poskytnuty dvě půjčky v celkové výši , částka, , výdaje na splátky žalobkyně také neověřovala. ačkoliv žalobkyně měla tento výpis k dispozici, nijak nezkoumala skutečné výdaje žalovaného na splácení těchto půjček, ani nezkoumala výdaje žalovaného na bydlení a živobytí.

32. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného vyčíslil soud částkou , částka, , která představuje částku, kterou žalobkyně žalovanému poskytla (, částka, ), sníženou o částkou, kterou žalovaný žalobkyni uhradil (, částka, ).

33. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl poprvé prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou dle ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. ze dne , datum, , která mu byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne , datum, , (doručena třetí pracovní den po jejím odeslání – tedy , datum, ), uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny ve výši , částka, i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (, částka, ) od , datum, , tedy po uplynutí třídenní lhůty stanovené v předžalobní upomínce (výrok I).

34. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno, co do platného uzavření smlouvy o úvěru včetně sjednání v žalobě uplatněných úroků a poplatků, a také smluvní pokuty, soudu nezbylo než žalobu co do částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, částky , částka, , částečně zamítnout (výrok II.).

35. Pro úplnost soud uvádí, že se žalobkyně svojí neúčastí na jednání dne , datum, sama dobrovolně vzdala možnosti být řádně poučena dle ust. § 118b o. s. ř. o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, následně být řádně poučena dle ust. § 118a o. s. ř. a rovněž ohledně následků nesplnění této výzvy.

36. Závěrem soud uvádí, že ust. § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst.

3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, s. 831, 832).

37. O náhradě nákladů by soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalovaný měl větší úspěch ve věci a měl by tak právo na náhradu nákladů řízení žalovaný, kterému však v tomto řízení - podle obsahu spisu - žádné náklady nevznikly. Z tohoto důvodu soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

38. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůtynebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.