5 C 67/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Grulichovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 22 500 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky , částka, s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Mladé Boleslavi soudní poplatek za žalobu ve výši , částka, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu neuhrazených úroků z úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, .) uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na základě které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Úroky z úvěru měl žalovaný hradit v měsíčních splátkách , částka, , žalovaný nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne , datum, . Ke dni sepisu žaloby žalovaný neuhradil již 3 splátky po , částka, . Pohledávku ve výši , částka, z titulu neuhrazených splátek úvěru právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dne , datum, na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. Žalovanému bylo postoupení pohledávek oznámeno. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou. Žalobkyně požaduje uhrazení částky , částka, , která představuje smluvní úrok ve výši 15 % měsíčně za období 90 dnů, počítaných ode dne , datum, . Žalobkyně uvedla, že smlouva o úvěru byla uzavřena platně, kdy odkázal na rozsudek Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, .

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ustanovení § 115a o. s. ř. stanoví, že k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Smyslem ustanovení § 115a o. s. ř. je zajistit hospodárnost řízení v případě, že všechna potřebná skutková zjištění lze zjistit přímo z účastníky předložených listinných důkazů; ustanovení § 115a o. s. ř. přitom ale nestanoví nic o tom, že by soud v takovémto případě měl (musel) žalobě vyhovět (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Z povahy tohoto ustanovení plyne, že soud nesmí rozhodnout bez nařízení jednání pouze v těch případech, kdy by rozhodnutí bylo založeno na tom, že některý z účastníků neunesl břemeno tvrzení či důkazní břemeno, což ale není souzený případ.

4. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, prostřednictvím elektronické komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, . Podle čl. 4.3 smlouvy měl být úvěr čerpán vyplacením částky , částka, na účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný byl dle smlouvy povinen splácet úvěr ve splátkách po , částka, se splatností každého 15. dne v měsíci. Úvěr byl sjednán na 12 měsíců, splatnost úvěru byla dne , datum, , zápůjční úroková sazba činila 15 % měsíčně, RPSN 435,03 %. V článku 4.9 se žalovaný zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně úrok ve výši , částka, , celkem i s jistinou částku , částka, . V článku 5.1 bylo sjednáno, že po dobu trvání smlouvy o úvěru bude úrok z poskytnuté jistiny hrazen formou pravidelných měsíčních splátek bez umoření jistiny. Výše každé jednotlivé splátky úroku činí , částka, , přičemž každá jednotlivá splátka je splatná vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Současně s poslední splátkou úroku byla splatná rovněž poskytnutá jistina spotřebitelského úvěru (smlouva o úvěru ze dne , datum, , předsmluvní informace).

5. Právní předchůdkyně žalobkyně dne , datum, zaslala částku ve výši , částka, na účet žalovaného uvedený ve smlouvě (potvrzení o vyplacení úvěru).

6. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že došlo k postoupení předmětné pohledávky za žalovaným na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznam postoupených pohledávek, předávací protokol ze dne , datum, ).

7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, se podává, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno, podáním zaslaným žalované dne , datum, (oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , podací lístek ze dne , datum, ).

8. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě ze dne , datum, , která jí byla odeslána dne , datum, , současně bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky (předžalobní upomínka ze dne , datum, včetně podacího lístku ze dne , datum, , oznámení o postoupení pohledávky).

9. Z rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 23. ledna 2025 č. j. 11 C 326/2024-51 soud zjistil, že žalovanému byla uložena povinnost uhradit právní předchůdkyni žalobkyně částku , částka, s příslušenstvím a částku , částka, jako náklady spojené s uplatněním pohledávky z titulu uzavřené smlouvy o úvěru, kdy soud shledal, že žalovaný dluží na jistině úvěru částku , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně uplatňovala v daném řízení pouze nezaplacenou jistinu (rozsudek Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 23. ledna 2025 č. j. 11 C 326/2024-51).

10. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

11. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem částku , částka, , částku , částka, jako jistinu, částku , částka, jako úroky. Zápůjční úroková sazba činila 15 % měsíčně, RPSN 435,03 %. Na žalobkyni byla platně postoupena pohledávka za žalovaným z titulu smlouvy o úvěru, a to 3měsíční splátky, které představovali úroky z úvěru. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.

12. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

13. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

16. Dle ust. § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

17. Dle 576 o.z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

18. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

19. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

21. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

23. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

24. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

26. Dle ustálené judikatury například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kdy soud přijal a odůvodnil závěr, podle něhož úroky dohodnuté při poskytnutí peněžité půjčky představují úplatu (odměnu) za užívání půjčené jistiny, přičemž občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o půjčce a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Nemohou být přitom žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. V situaci, kdy soudy zjistily, že úroková míra u úvěrů poskytovaných bankami činila v době uzavření smluv o půjčce 9 až 15,5 % ročně, přičemž dohodnutá výše úroků (ve výši 60 % ročně) podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahovala horní hranici této obvyklé úrokové míry, byl odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a tedy neplatné.

27. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k závěru, že ujednání o výši úroků je v daném případě rozporné s dobrými mravy a způsobuje tak absolutní neplatnost smlouvy o úvěru dle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 občanského zákoníku. Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru ve výši , částka, zaplatit úrok ve výši , částka, za dobu sjednané délky trvání závazku, tj. 12 měsíců, proto soud provedl přepočet, kdy v daném případně roční úroková sazba činila 180 % (měsíční sazba činila 15 %). Porovná-li soud takto stanovenou úrokovou sazbu s daty České národní banky z databáze ARAD, je patrné, že úroková sazba spotřebitelských úvěrů činila v únoru 2024 v průměru 8,97 %, z čehož vyplývá, že sjednaná úroková sazba v daném případě je dvacetkrát vyšší než výše obvyklá. Sjednaná výše úroku natolik převyšuje jeho obvyklou výši, že nelze než uzavřít, že je v rozporu s dobrými mravy, toto ujednání je tedy nezbytné hodnotit jako nemravné, a tudíž absolutně neplatné (viz závěry rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Ujednání o úrocích přitom podle názoru soudu představuje neoddělitelnou část smlouvy o úvěru, neboť soud nepochybuje, že by právní předchůdkyně žalobkyně coby právnická osoba podnikající na trhu spotřebitelských úvěrů, bez takového ujednání žalovanému žádný úvěr neposkytla. Toto ujednání tedy nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Je-li pak nemravná taková součást smlouvy, je nemravná celá smlouva jako právní jednání, a neplatná jako celek.

28. V důsledky absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru je žalovaný povinen vrátit pouze částku bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 o. z. Vzhledem k tomu, že v daném případě nebyla žalována poskytnutá jistina (ta byla žalovaná v jiném řízení a v tomto byla přiznána), byla žaloba zcela zamítnuta, neboť na straně žalovaného vůči žalobkyni nedošlo k bezdůvodnému obohacení.

29. O náhradě nákladů by soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalovaný měl plný úspěch ve věci a měl by tak právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však v tomto řízení - podle obsahu spisu - žádné náklady nevznikly. Z tohoto důvodu soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

30. Soudní poplatek za žalobu činí podle položky č. , hodnota, bodu 2 ve spojení s položkou č. , hodnota, bodu 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků , částka, . Poplatník na tomto poplatku dosud zaplatil pouze , částka, a zbývá tedy doplatit , částka, .