5 C 75/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Grulichovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 22 454 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky , částka, a zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, soudní poplatek za žalobu ve výši , částka, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost , právnická osoba, .) uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku, prostřednictvím unikátního SMS kódu. Předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného, byl lustrován v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, byl povinen uvést svoje příjmy a výdaje. K ověření čísla bankovního účtu žalovaného sloužil ověřovací poplatek ve výši , částka, . Předchůdkyně poskytla žalovanému dne , datum, úvěr ve výši , částka, . Žalovaný měl poskytnutý úvěr splatit do 30 dnů od jeho poskytnutí. Žalovaný se ocitl v prodlení se splácením. Právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . postoupila pohledávku za žalovaným na společnost , právnická osoba, , která pak pohledávku postoupila na žalobkyni. Žalobkyni tak vzniklo právo na vrácení dlužné jistiny a zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně dále požaduje uhradit odměnu za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , úrok z odměny ve výši , částka, , administrační poplatek ve výši , částka, , poplatek ve výši , částka, za zaslání upomínek formou SMS a e-mailů a poplatek ve výši , částka, za zaslání písemných výzev k úhradě dluhu. Žalovanému vznikla rovněž povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši , částka, . Žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou.

2. Podáním ze dne , datum, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, co do částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, co do částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a co do částky , částka, , , částka, a , částka, a co do smluvní pokuty ve výši , částka, .

3. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.

4. Podle § 96 odst. 2 o.s.ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.

5. Podle § 96 odst. 3 o.s.ř., jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení.

6. Podle § 96 odst. 4 o. s .ř, ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.

7. Soud nezjišťoval stanovisko žalovaného ke zpětvzetí návrhu, když byla žaloba vzata zpět ještě před zahájením jednání ve věci samé a nesouhlas žalovaného by nebyl důvodem neúčinnosti zpětvzetí žaloby.

8. Z tohoto důvodu soud v předmětné věci řízení částečně zastavil s ohledem na shora uvedené zákonné ustanovení v souladu s dispozitivním projevem žalobkyně v rozsahu podle výroku I. Soud nezastavil řízení co do zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, neboť tyto zákonné úroky sice žalobkyně svým podáním vzala zpět, ale tyto zákonné úroky nebyly předmětem řízení, žalobkyně je v žalobě neuplatnila.

9. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

10. K výzvě soudu, nechť uvede, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně se na uvedenou výzvu také nevyjádřila, proto má soud za to, že nemá námitek. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

11. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o. s. ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo.

12. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, včetně všeobecných obchodních podmínek a předsmluvního formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovaným dne , datum, prostředky komunikace na dálku podepsala smlouvu o úvěru, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši , částka, na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit do 30 dnů v jediné splátce ve výši , částka, . Úroková sazba byla 36,5 % ročně, úroky , částka, , poplatek za úvěr , částka, , RPSN 5395,58 %.

13. Z potvrzení o platbě ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně dne , datum, zaslala na bankovní účet č. , č. účtu, , který žalovaný uvedl ve smlouvě o úvěru, částku , částka, .

14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. , hodnota, ze dne , datum, , včetně seznamů postupovaných pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným ze obou smlouvy o úvěru byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na společnost , právnická osoba, Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že předmětné pohledávky za žalovaným byly ze společnosti , právnická osoba, postoupeny na žalobkyni.

15. Z přehledových tabulek odeslaných e-mailů a SMS soud zjistil, že žalovanému bylo zasláno 10 upomínek prostřednictvím SMS zpráv a 10 e-mailových zpráv. Žalovaný byl upomínám o úhradu dlužné částky dopisem ze dne , datum, , , datum, .

16. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby informovala o postoupení pohledávky na žalobkyni a žalobkyně jej vyzvala k úhradě dlužné částky.

17. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

18. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dne , datum, na základě které žalovaný čerpal finanční prostředky od právní předchůdkyně žalobkyně ve výši , částka, a zavázal se právní předchůdkyni žalobkyně splatit částku , částka, v jedné splátce. Žalovaný neuhradil danou splátku, žalovaný na danou pohledávku neuhradil ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného. Pohledávka na žalobkyni přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a , datum, .

19. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

22. Dle ust. § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

23. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

24. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

25. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

26. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

27. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

28. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

29. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

30. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

31. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-Finance s. r. o. vs. GK, v řízení o předběžné otázce (dále jen jako „rozsudek SDEU“), rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. S ohledem na tento závěr Soudního dvora Evropské unie je nutné § 87 odst. 1 z. s. ú. vykládat tak, že následkem porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, ke které je povinen soud přihlédnout z úřední povinnosti, nikoli až k námitce spotřebitele.

32. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

33. V rozsudku č. j. 1 As 30/2015-39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

34. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.[footnoteRef:1] [1: obdobně též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C-565/12 či rozsudek Krajského soudu v Ostravě č. j. 22 A 22/2013-19 ze dne 29. 1. 2015]

35. V rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

36. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

37. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně neprokázala žádné tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, neoznačila a nepředložila k tomuto žádné důkazy. V podání ze dne , datum, uvedla, že nemá k dispozici důkazy k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a požaduje vydání plnění poskytnutého právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému z titulu bezdůvodného obohacení. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní stran toho, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru dostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr. Z tohoto důvodu je smlouva o úvěru neplatná v souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného vyčíslil soud částkou , částka, , která představuje částku, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému prokazatelně poskytla převodem na jeho bankovní účet v souvislosti s úvěrem. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by cokoliv v souvislosti s úvěrem uhradil.

38. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyni vzniklo právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši , částka, , a žalobkyně se (po částečném zpětvzetí žaloby) domáhala částky v této výši, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, tak jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

39. O náhradě nákladů by soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalovaný měl větší úspěch ve věci a měl by tak právo na náhradu nákladů řízení žalovaný, kterému však v tomto řízení - podle obsahu spisu - žádné náklady nevznikly. Z tohoto důvodu soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

40. Soudní poplatek za žalobu činí podle položky č. , hodnota, bodu 2 ve spojení s položkou č. , hodnota, bodu 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků , částka, . Poplatník na tomto poplatku dosud zaplatil pouze, částka, a zbývá tedy doplatit , částka, .