5 C 96/2026

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Grulichovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená 16. 3. 1997 bytem Adresa žalované o zaplacení 84 110,93 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 79 726 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 79 726 Kč od 5. 11. 2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do kapitalizovaného úroku ve výši 11 399,94 Kč za období od 16. 7. 2025 do 13. 10. 2025, částky 1 000 Kč, částky 4 384,93 Kč a co do zákonného úroku z prodlení z částky 11 399,94 Kč od 5. 11. 2025 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 12 735 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu domáhala po žalované zaplacení částky 84 110,93 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , která byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena dne 19. 4. 2025. Smlouvou o poskytnutí revolvingového úvěru se žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 80 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet úvěr měsíčních splátkách splatných vždy k 15. dni v měsíci, v minimální výši 4 000 Kč. Žalovaná svou povinnost nesplnila a neuhradila splátku splatnou dne 15. 7. 2025. Žalovaná přes upomínky dané splátky neuhradila, a proto došlo k zesplatnění úvěru ke dni 21. 10. 2025. Žalobkyně po žalované požaduje jistinu ve výši 79 726 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 11 399,94 Kč odpovídající sazbě 57,99 % ročně z částky 79 726 Kč za období od 16. 7. 2025 do 12. 10. 2025, náklady na upomínkování ve výši 1 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky v celkové výši 4 384,93 Kč. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy o úvěru proběhlo řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána předžalobní výzvou.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání řádně omluvila a žalovaná se k jednání nedostavila. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byl zjištěn následující skutkový stav:

5. Žalobkyně před uzavřením smlouvy žalovaného seznámila s jeho právy a povinnostmi plynoucími mu z uzavírané smlouvy (předsmluvní informace).

6. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že žalované byl dne 19. 4. 2025 poskytnut úvěr se stanoveným úvěrovým rámcem ve výši 80 000 Kč. Úvěrová smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, přičemž čerpané prostředky byl žalovaný povinen splatit nejpozději do 72 měsíců ode dne čerpání poslední tranše. Žalovaný se zavázal hradit alespoň minimální měsíční splátky ve výši 5 % z čerpané a dosud nesplacené jistiny, splatné vždy do 15. dne v měsíci, žalovaný při vyčerpání celého rámce a při úhradě pouze minimálních splátek po dobu 72 měsíců, činí 288 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 57,99 % ročně, RPSN činila 76,18 %. Minimální splátka činila ke dni uzavření smlouvy 2 250 Kč. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené v předžalobní výzvě až do úplného zaplacení. Z žádosti o čerpání tranše ze dne 30. 4. 2025 soud zjistil, že žalovaná žádala o další čerpání úvěru ve výši 35 000 Kč, s tím, že nová výše splátky byla stanovena na částku 4 000 Kč měsíčně, Žalovaná uvedla číslo účtu , č. účtu, , na tento účet měly být vyplaceny finanční prostředky (předsmluvní informace, smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , doklad o digitálním podpisu smlouvy, žádost o čerpání tranše revolvingového úvěru).

7. Z předloženého posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, jak žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované, s tím, že vycházeli z deklarovaného příjmu žalované ve výši 36 000 Kč, na bankovním účtu byly zjištěny pravidelné příjmy ve výši 39 289 Kč. Náklady na bydlení byly žalovaným prohlášeny ve výši 3 500 Kč měsíčně, nicméně z bankovních výpisů žalobkyně sdělila, že náklady na bydlení vychází ve výši 34 Kč měsíčně. K tomu byly zohledněny i náklady na potraviny a běžné zboží domácnosti ve výši 4 000 Kč, nicméně z bankovních výpisů žalobkyně sdělila, že náklady na vychází ve výši 5 997 Kč měsíčně. Žalovaná prohlásila, že výše jeho finančních závazků je 0 Kč, žalobkyně však na bankovním účtu nalezla závazky ve výši 838 Kč, dle registru SOLUS 4 957 Kč. Na základě všech zjištěných údajů žalobkyně uzavřela, že žalovaná splňuje předpoklady úvěruschopné osoby a je schopna dostát závazkům vyplývajícím ze smlouvy o úvěru (posuzování úvěruschopnosti spotřebitele příloha 1).

8. Z datového výstupu soud zjistil, že proti žalovanému nebylo vedeno insolvenční řízení, exekuční řízení, byla bez negativního záznamu v SOLUS (datový výstup z Credit Info CEE).

9. Z fotokopie občanského průkazu a zdravotního průkazu soud zjistil, že žalobkyně ověřovala totožnost žalovaného (fotokopie občanského průkazu a zdravotního průkazu).

10. Z předloženého detailu bankovní transakce soud zjistil, že dne 20. 4. 2025 byla z účtu žalobkyně odeslána bezhotovostní platba ve výši 45 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, . Dle uvedeného variabilního symbolu , var. symbol, a zprávy pro příjemce „, Anonymizováno, úvěr“ se jednalo o platbu vztahující se ke Smlouvě o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Z předloženého detailu bankovní transakce soud zjistil, že dne 30. 4. 2025 byla z účtu žalobkyně odeslána bezhotovostní platba ve výši 35 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, . Pro ověření čísla účtu žalované byla na její účet dne 19. 4. 2025 zaslána platba ve výši 1 Kč (detail bezhotovostní platby).

11. Žalobkyně upomínala žalovanou k uhrazení dlužné částky, a to upomínkou ze dne 20. 7. 2025 a ze dne 5. 8. 2025(upomínka č. , hodnota, a 2 včetně emailové zprávy).

12. Z předložené předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované, že došlo k zesplatnění celé jistiny úvěru, žalované byla vyčíslena celková dlužná částka ve výši 102 665,94 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě této částky nejpozději do 4. 11. 2025. Výzva byla žalované odeslána dne 21. 10. 2025 (předžalobní výzva, zesplatnění úvěru, podací lístek).

13. Žalobkyně dále předložila soudu dokument souhlas se zpracováním osobních údajů, ze kterého soud nezjistil žádné podstatné informace pro rozhodnutí.

14. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

15. Žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 80 000 Kč a žalovaná se zavázala žalobkyni tyto finanční prostředky splácet, ve splátkách ve výši 2 250 Kč, následně ve výši 4 000 Kč, kdy se výše splátky mohla měnit, a to nejpozději 72 měsíců ode dne čerpání poslední tranše. Úroková sazba byla sjednána ve výši 57,99 % ročně, RPSN činila 76,18 %. Žalobkyně neprovedla před poskytnutím úvěru řádně kontrolu úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaná žalobkyni v souvislosti s poskytnutým úvěrem ve výši 80 000 Kč na jistině dluží částku 79 726 Kč.

16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

17. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Dle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Dle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

23. Dle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

25. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

26. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

27. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

28. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.

29. Dle názoru soudu, v daném případě žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet úvěr. Žalobkyně neprokázala, že by zkoumala měsíční příjmy a výdaje, ani jinak nezkoumala majetkovou stránku žalované. Žalobkyně tvrdila, že jak příjmy, tak výdaje žalované zkoumala na základě předloženého výpisu z účtu žalované. Žalobkyně však u soudu tento důkaz nepředložila, nepředložila soudu ani žádost žalované o úvěr, ze kterého čerpala informace. Žalobkyně tak neunesla břemeno důkazní co do řádného prověření úvěruschopnosti žalované, a tedy i co do platného sjednání smlouvy o úvěru. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní nelze v civilním nalézacím řízení delegovat na soud, je pouze na účastníkovi samém, aby rozhodné skutečnosti tvrdil a prokázal, a tím byl ve věci úspěšný.

30. Jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla břemeno důkazní co do prokázání dostatečného posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Soud proto v souladu s § 87 odst. 1 z. s. ú. shledal smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 80 000 Kč, jako neplatnou. Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Výši bezdůvodného obohacení představuje jistina úvěru ve výši 79 726 Kč, kterou žalobkyně žalované poskytla a žalovaná jí nevrátila. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy co do žalované částky 79 726 Kč i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z. z nesplacené jistiny od 5. 11. 2025 do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení byla přiznána dle sazby stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Žalobkyně vyzvala žalovanou předžalobní výzvou, žalovaná byla vyzvána k úhradě této částky nejpozději do 4. 11. 2025, žalovaná částku neuhradila, následujícího dne, tj 5. 11. 2025, se ocitla v prodlení, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I rozsudku.

31. Jelikož, jak výše uvedeno, mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru včetně sjednání v žalobě uplatněných úroků, poplatků a smluvní pokuty, soudu nezbylo než žalobu co do zákonného úroku z prodlení z částky 11 399,94 Kč za období od 16. 7. 2025 do 13. 10. 2025, částky 1 000 Kč, částky 4 384,93 Kč a co do zákonného úroku z prodlení z částky 11 399,94 Kč od 5. 11. 2025 do zaplacení, částečně zamítnout.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 735 Kč, přičemž tato částka představuje 66 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení žalobkyně v rozsahu 83 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 17 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 365 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna advokáta dle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 4 860 Kč (počítáno z tarifní hodnoty věci ve výši 84 110 Kč) za jeden úkon právní služby, tj. za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) 14 580 Kč, paušální úhradě hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 450 Kč za jeden úkon právní služby, tj. za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) 1 350 Kč. Celkem tedy částka 19 295 Kč, poměrná část nákladů ve výši 66 % z částky 19 295 Kč činí po zaokrouhlení částku 12 735 Kč.

33. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu odměny (a hotových výdajů) advokáta ve vztahu k dalšímu úkonu právní služby, a to písemnému podání ze dne 9. 4. 2026, jímž – k výzvě soudu – doplnila (základní) žalobní tvrzení, resp. uplatnila nová; doplňovaná tvrzení totiž měla, resp. mohla být součástí samotné žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu). Doplňujícího podání si nevyžádal postup žalovaného ani neočekávaný vývoj procesní situace a další samostatné podání nelze považovat za účelně provedený úkon právní služby ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, za který by měla být žalobkyni přiznána náhrada odměny a výdajů advokáta, resp. za který by soud mohl (měl) žalovanému povinnost k takové náhradě spravedlivě uložit.

34. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.

35. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalované podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty ani pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.