5 C 98/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudcem Mgr. Štěpánem Hlavičkou ve věci žalobkyně: CFIG SE, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 34 056,61 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

II. V části, kterou se žalobkyně domáhá, aby jí žalovaný zaplatil částku ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeného Okresnímu soudu v , adresa, dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, spolu s příslušenstvím, tj. spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky s odůvodněním, že mezi ní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena Smlouva o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka , částka, a žalovaný se tuto částku zavázal uhradit ve splátkách spolu s příslušenstvím. Smlouva o úvěru byla uzavřena elektronicky prostřednictvím klientské zóny, kdy žalovaný uvedenou smlouvu uzavřel provedením verifikační platby ve výši , částka, . Žalovaný však porušil své povinnosti z úvěrové smlouvy, když neuhradil splátku úvěru splatnou dne , datum, , kdy vzhledem k prodlení s úhradou splátky zaslala žalobkyně žalovanému upomínku. Ani po té však nedošlo k úhradě této splátky, proto zaslala žalobkyně žalovanému další upomínku a nakonec úvěr dne , datum, zesplatnila. Návrh byl doplněn podáním ze dne , datum, , kterým žalobkyně prokazuje splnění povinnosti poskytovatele úvěru prověřit úvěruschopnost žadatele, tedy schopnost žadatele řádně splácet poskytnutý úvěr.

2. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil, proti žalobě ničeho nenamítal.

3. K jednání soudu dne , datum, se nedostavila žalobkyně, ani její právní zástupce ani žalovaný, soud proto postupoval v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř., věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

4. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti:

5. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , a potvrzeních o provedených transakcích ze dne , právnická osoba, . 2020, bylo zjištěno, že dne , datum, došlo mezi žalobkyní a žalovaným k uzavření smlouvy, dle které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout finanční částku , částka, a žalovaný se zavázal tuto částku žalobkyni vrátit včetně příslušenství, tj. vrátit celkovou částku , částka, v pravidelných 72 měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy k 15. v měsíci. Dále bylo zjištěno, že žalovanému nebyla poskytnuta celá částka , částka, , ale byla mu poskytnuta částka , částka, na jeho účet, částka , částka, byla uhrazena na jeho původní závazek vůči žalobkyni ze smlouvy o úvěru číslo , hodnota, a částku , částka, z poskytnutého úvěru inkasovala rovněž žalobkyně na „administrativní“ náklady poskytovatele úvěru dle čl. 4.8. předmětné smlouvy. Smluvní úrok činil 23 % p.a., RPSN pak činilo 38,71 % p.a. , adresa, se smlouvou o úvěru byla dále sjednána smlouva o inkasní službě, za níž se žalovaný zavázal hradit spolu se splátkou úvěru částku , částka, měsíčně a dále smlouva o poskytnutí doplňkové služby Podpora, která umožňovala za podmínek této smlouvy, odklad tří splátek či přerušení splácení, za což se žalovaný zavázal hradit vedle splátek úvěru dalších , částka, měsíčně. Úhrady za inkasní službu a za doplňkovou službu Podpora tak činily dalších , částka, , které měl žalovaný žalobkyni uhradit, a které navíc nebyly zahrnuty v rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného.

6. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo dále zjištěno, že k posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyni postačily dva doklady totožnosti žalovaného, jedna výplatní páska ne starší než dva měsíce, jeden kompletní výpis z bankovního účtu žalovaného ne starší než dva měsíce, dále výpisy z insolvenčního rejstříku, z centrální evidence obyvatel, výpis z veřejného rejstříku zaměstnavatele žalovaného, výpis z katastru nemovitostí, výpis z registru odcizených dokladů, výpis z nebankovního registru a výpis z registru AML, zda žalovaný není politicky exponovanou osobou.

7. Z upomínky žalobkyně ze dne , datum, včetně podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaný byl upomenut o dlužnou splátku ve výši , částka, , která byla splatná dne , datum, a dále žalobkyně požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, za zaslání upomínky. Zároveň byl žalovaný upozorněn na možnost zesplatnění úvěru dle smluvních podmínek a možnost naúčtování smluvených sankcí a pokut.

8. Z upomínky žalobkyně ze dne , datum, včetně podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaný byl znovu upomenut o dlužnou splátku ve výši , částka, , která byla splatná dne , datum, a dále žalobkyně požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, za zaslání 1. upomínky a částku , částka, za zaslání 2. upomínky. Zároveň byl žalovaný upozorněn na možnost zesplatnění úvěru dle smluvních podmínek a možnost naúčtování smluvených sankcí a pokut, což může činit až částku , částka, , přičemž splatnost této částky je 14 dní. Dále byl žalovaný upozorněn na negativní záznamy v registrech SOLUS a REPI, dojde-li k zesplatnění úvěru. Tyto registry evidují platební morálku spotřebitelů a informace z nich čerpají bankovní i nebankovní subjekty.

9. Z oznámení o zesplatnění úvěru, předžalobní výzvy a oznámení o převzetí právního zastoupení ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému oznámila zesplatnění úvěru a domáhala se uhrazení částky , částka, na jistinu úvěru, a dále částku , částka, na úhradu právního zastoupení.

10. Z doplnění žaloby ze dne , datum, , ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně opakovala, že k posouzení úvěruschopnosti žalovaného postačily dva doklady totožnosti žalovaného, jedna výplatní páska ne starší než dva měsíce, jeden kompletní výpis z bankovního účtu žalovaného ne starší než dva měsíce, dále výpisy z insolvenčního rejstříku, z centrální evidence obyvatel, výpis z veřejného rejstříku zaměstnavatele žalovaného, výpis z katastru nemovitostí, výpis z registru odcizených dokladů, výpis z nebankovního registru a výpis z registru AML, zda žalovaný není politicky exponovanou osobou. Dále sdělila, že žalovaný celkem uhradil žalobkyni částku , částka, , tj. 19 splátek po , částka, . Předložila výpis žalovaného z jeho účtu u UniCredit Bank za leden 2020, ze kterého bylo zjištěno, že v tomto měsíci příjmy žalovaného činily , částka, a jeho výdaje činily , částka, . Dále z uvedeného výpisu bylo zjištěno, že v uvedeném měsíci žalovaný zaplatil částku , částka, mobilním operátorům (O2, T-mobile a Vodafon) a měl minimálně jeden další úvěr od nebankovní instituce, když zaplatil částku , částka, společnosti Creditstar. Z uvedeného výpisu dále nevyplývá jakákoliv úhrada na náklady spojené s bydlením, nájem a služby. Dále žalobkyně předložila výplatnici žalovaného za měsíc prosinec 2019, z níž vyšla při zjišťování příjmu žalovaného, který objektivně nadhodnotila, když vycházela z částky , částka, jako běžného průměrného čistého příjmu žalovaného, ačkoliv žalovaný má sjednánu mzdu ve výši , částka, hrubého měsíčně, k tomu mu náleží osobní ohodnocení ve výši , částka, měsíčně, ve výplatnici však má zahrnuty i čtvrtletní prémie ve výši , částka, a především mimořádnou zálohu ve výši , částka, na následující výplatu, což jsou mimořádné příjmy. Lze uzavřít, že příjem žalovaného i v prosinci 2020 činil , částka, , tj. při žalobkyní tvrzeném započítání minimálních normativních nákladů na spotřebitele , částka, , nákladů na manželku , částka, , nákladů na dvě vyživované děti ve výši , částka, a nákladů na bydlení , částka, je zřejmé, že tyto činí částku , částka, , což znamená, že je žalovaný každý měsíc v záporných číslech i bez poskytnutí úvěru.

11. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

12. Dle § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Dle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

15. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. Dle § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-, právnická osoba, . vs. GK, v řízení o předběžné otázce (dále jen jako „rozsudek SDEU“), rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. S ohledem na tento závěr Soudního dvora Evropské unie je nutné § 87 odst. 1 z. s. ú. vykládat tak, že následkem porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, ke které je povinen soud přihlédnout z úřední povinnosti, nikoli až k námitce spotřebitele.

19. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1 z. s ú.

20. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru (obdobně též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C-565/12 či rozsudek Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ).

21. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

22. Dle názoru soudu, v daném případě žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (§ 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se spokojila s nadhodnoceným příjmem žalovaného ve výši necelých , částka, v měsíci prosinci 2020, kdy přehlédla, že součástí této mzdy je též čtvrtletní odměna ve výši , částka, , a především pak záloha na mzdu v měsíci příštím, tj. v lednu 2021 ve výši , částka, , kdy však za průměrný čistý měsíční příjem (bez mimořádných příjmů) lze považovat částku maximálně , částka, . Dále pak řádně a dostatečně nezkoumala měsíční výdaje žalovaného, životní náklady žalovaného silně minimalizovala až na úroveň prakticky životního minima jednotlivce, vyživovaných dětí a manželky, zcela absentovala listina osvědčující náklady spojené s bydlením žalovaného, např. nájemní smlouva a měsíční předpis záloh na služby, přehlédla, že již minimálně dva úvěry žalovaný zřejmě nebyl schopen splácet (předmětem žaloby byl jednak refinancovaný spotřebitelský úvěr, který měl žalovaný u žalobkyně, který byl nynější smlouvou vyplacen a dále úvěr u společnosti Creditstar). Tedy nijak nezkoumala skutečné finanční a majetkové postavení žalovaného, neboť předložení jedné výplatnice, navíc s mimořádnými příjmy v podobě čtvrtletních odměn a vyplacení mimořádné zálohy na další výplatní období a předložení jednoho měsíčního výpisu z účtu žalovaného nelze pokládat za dostačující k posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Za stěžejní soud v této souvislosti považuje zjištění, že příjmy žalovaného byly objektivně velice nízké pro uhrazení běžných potřeb, navíc má žalovaný dvě vyživovací povinnosti k nezaopatřeným dětem, a dále k manželce. V dané věci došlo k umělému nadhodnocení příjmu žalovaného a naopak k podhodnocení skutečných potřeb žalovaného a jeho rodiny, což bylo zřejmé a mělo být zřejmé i žalobkyni v době poskytnutí úvěru žalovanému.

23. Žalobkyně tak neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní co do řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného a tedy i co do platného sjednání smlouvy o úvěru. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní nelze v civilním nalézacím řízení delegovat na soud, je pouze na účastníkovi samém, aby rozhodné skutečnosti tvrdil a prokázal, a tím byl ve věci úspěšný. V této souvislosti soud žalobkyni řádně poučil zaslanou výzvou, další poučení nemohlo být žalobkyni poskytnuto s ohledem na její neúčast při soudním jednání dne , datum, , když žalobkyně k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalovaného ničeho dalšího netvrdila ani nedoložila.

24. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný z titulu předmětné smlouvy žalobkyni zaplatil celkem , částka, . Jelikož finanční prostředky poskytnuté právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému činily , částka, , bylo žalovanému uloženo uhradit žalobkyni částku , částka, na bezdůvodné obohacení, a to spolu se zákonným, úrokem z prodlení od , datum, , tj. ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k zaplacení stanovenou předžalobní upomínkou. Uvedenou částku je žalovaný povinen uhradit v obecné pariční lhůtě tří dnů od nabytí právní moci tohoto rozsudku.

25. Ve zbytku, tj. ohledně částky , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, byla žaloba zamítnuta s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, tedy pro nedostatečné a nikoliv řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného poskytnutý úvěr řádně a včas splácet.

26. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů, neboť žalovaný byl sice ve věci úspěšnější, ale žádné náklady řízení mu nevznikly.