7 C 103/2026

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: AvaFin Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro 12 046,85 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do třiceti dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, .

II. Žaloba se co do částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení částečně zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku , částka, .

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím z titulu nezaplaceného spotřebitelského úvěru, který poskytla žalované na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, . Žalobkyně poskytla žalované úvěr v celkové výši , částka, , který byl následně dodatkem ke smlouvě ze dne , datum, navýšen na částku , částka, . Žalovaná byla oprávněna čerpat úvěr i opakovaně. Žalovaná se zavázala splatit úvěr v pravidelných měsíčních splátkách vždy ke dni splatnosti. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované tak, že vycházela z informací získaných od aplikace Kontomatik, kdy na základě souhlasu žalované poskytuje třetí strana informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtu žalované. Takto žalobkyně ověřila příjem žalované ve výši , částka, a výdaje ve výši , částka, . Dále provedla kontrolu registrů: centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík, registr neplatných dokladů a registry bankovních a nebankovních klientských informací. Žalovaná se následně dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek. Celkem na splátkách úvěru uhradila částku , částka, . Žalobkyně proto v souladu se smlouvou ke dni , datum, celý úvěr zesplatnila. Nesplacená pohledávka činí , částka, , představující nesplacenou jistinu úvěru. Žalobkyně se dále nárokuje částku , částka, jako smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z aktuální dlužné částky za období od , datum, do , datum, , v souladu se smlouvou. Žalobkyně rovněž nárokuje náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , která vyplývá ze sazebníku poplatků, který je nedílnou součástí smlouvy o úvěru. Žalovaná na dlužnou částku nic neuhradila ani přes zaslanou předžalobní výzvu.

2. Žalovaná při jednání uvedla, že žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně neprověřila její schopnost úvěr splácet. Dále uvedla, že je v jejích možnostech uhradit dlužnou částku do 30 dnů od právní moci rozsudku.

3. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.).

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, ve znění dodatku o navýšení úvěrového limitu, včetně listiny nazvané jako proces žádosti o úvěr a uzavření smlouvy z pohledu klienta, sazebníku poplatků, z dopisu o schválení úvěru a fotografie občanského průkazu žalované vyplývá, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše , částka, , který byla žalovaná oprávněn čerpat i opakovaně. Výše první minimální splátky činila , částka, a splatná byla dne , datum, . Žalovaná se zavázala k úvěru zaplatit úrok ve výši 40 % měsíčně, který se zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách vždy k 22. dni v měsíci. Jistinu úvěru pak byla žalovaná povinna splatit nejpozději při ukončení smlouvy. Totožnost žalované žalobkyně ověřila z jejího občanského průkazu. Dle článku VI. odst. 6.1. smlouvy o úvěru se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení, a to v případě že neuhradí jakoukoliv ze splátek úroku do dne splatnosti. Dle sazebníku poplatků činily náklady spojené s vymáháním částku , částka, v případě prodlení v délce 3 až 6 dnů, částku , částka, v případě prodlení v délce 7 až 19 dnů, částku , částka, v případě prodlení v délce 20 až 24 dnů a částku , částka, v případě prodlení v délce 25 dnů.

5. Z výpisu z interního systému žalobkyně soud neučinil žádné skutkové zjištění, neboť tento výpis byl nečitelný.

6. Z potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, a z přehledu čerpání soud zjistil, že žalobkyně zaslala na účet žalované č. , č. účtu, dne , datum, částku ve výši , částka, . Z potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, a z přehledu čerpání soud zjistil, že žalobkyně zaslala na účet žalované č. , č. účtu, dne , datum, částku ve výši , částka, .

7. Z oznámení o zesplatnění zápůjčky ze dne , datum, včetně potvrzení o odeslání oznámení ze dne , datum, soud zjistil, že společnost , Anonymizováno, .cz dne , datum, zaslala žalované dopis, kterým žalované oznámila, že ke dni , datum, došlo k zesplatnění smlouvy o úvěru, kterou žalovaná uzavřela se žalobkyní, z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek ze strany žalované.

8. Z přehledu přijatých plateb soud zjistil, že žalovaná na splátkách úvěru uhradila celkem částku , částka, .

9. Z předžalobní výzva k zaplacení dlužné částky ze dne , datum, včetně podacího archu ze dne , datum, vyplývá, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši , částka, spolu s náklady za právní zastoupení před podáním žaloby nejpozději do sedmi dnů od odeslání výzvy.

10. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

11. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru. Dále byl uzavřen dodatek k této smlouvě, kterým došlo k navýšení úvěrového limitu na celkovou částku , částka, . Žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, , a to zasláním na účet žalované. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni poskytnutou částku úvěru společně s úrokem ve výši 40 % měsíčně. V případě prodlení se splácením se žalovaná zavázala žalobkyni uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaná na dlužnou částku uhradila celkem , částka, . Žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě dlužné částky.

12. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

18. Dle § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

21. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.

22. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

23. Dle názoru soudu, v daném případě žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (§ 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně ke svému tvrzení, že ověřila příjmy a výdaje žalované nahlédnutím na její bankovní účet skrze aplikaci Kontomatik, doložila počítačovou sjetinu ze svého interního systému. Tato listina však nebyla čitelná a soud proto z ní nemohl učinit žádné skutkové zjištění. Na tuto skutečnost byla žalobkyně upozorněna v předvolání k jednání. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně dále tvrdila, že nahlédla do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, registrů NRKI, BRKI a SOLUS, avšak k prokázání těchto tvrzení nepředložila žádné důkazy. Žalobkyně tak neunesla břemeno důkazní co do řádného prověření úvěruschopnosti žalované, a tedy i co do platného sjednání smlouvy o úvěru. Navíc žalovaná při jednání sama uvedla, že žalobkyně její úvěruschopnost řádně nezkoumala. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní nelze v civilním nalézacím řízení delegovat na soud, je pouze na účastníkovi samém, aby rozhodné skutečnosti tvrdil a prokázal, a tím byl ve věci úspěšný.

24. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalované vyčíslil soud částkou , částka, , která představuje rozdíl mezi částkou, kterou žalobkyně žalované skutečně poskytla (, částka, ) a částkou, kterou žalovaná žalobkyni uhradila v souvislosti s úvěrem (, částka, ).

25. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní a žalovanou nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení peněžních prostředků – žalovaná se doposud neocitla v prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovena soudem až v tomto rozhodnutí – předžalobní výzva ze dne , datum, opírajíc se o absolutně neplatnou smlouvu o spotřebitelském úvěru nebyla sto zapříčinit splatnost závazku z bezdůvodného obohacení. Proto soud žalobkyni úroky z prodlení nepřiznal (viz § 87 odst. 1 ZoSÚ a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

26. S ohledem na to, že mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru včetně ujednání o smluvní pokutě a nákladech spojených s vymáháním pohledávky, a žalobci tak nevznikl nárok na zbývající uplatněná plnění, soud žalobu co do částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení částečně zamítl (výrok II).

27. Soud k projednání věci nařídil jednání na , datum, , k němuž se žalobkyně nedostavila a z jednání se omluvila. Při tomto jednání soud hodlal v rámci poučovací povinnosti soudu aplikovat § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., a vyzvat žalobkyni, aby prokázala, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalované. Poučení dle § 118a o.s.ř. se aplikuje výhradně při jednání. Účastník, který se nedostaví k jednání, znemožní soudu, aby mu toto poučení poskytl. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2009 s. 831).

28. Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalobkyně tím, že se nedostavila k jednání soudu, rezignovala na svá procesní práva a tato skutečnost musí jít pouze a výlučně k její tíži, nikoliv k tíži žalované. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z listinných důkazů předložených žalobkyní. Opačný postup soudu (odročení jednání pouze za účelem vyzvání žalobce k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů) by bylo porušením zásady rovnosti účastníků řízení (§ 18 odst. 1 věta první o. s. ř.).

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 31,72 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 65,86 % a úspěchu žalované v rozsahu 34,14 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Aplikace § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. je v daném případě zcela na místě, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení nepřevyšuje částku , částka, a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokát žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu.

30. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaná povinna dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně, který je advokátem.

31. Lhůtu k plnění soud určil podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. a § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. v délce 30 dnů, neboť je v možnostech žalované uhradit dlužnou částku v této lhůtě.