7 C 120/2026

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený Datum narození žalovaného A , Anonymizováno Anonymizováno Jméno žalovaného B u Anonymizováno zastoupený opatrovníkem Jméno opatrovníka sídlem Adresa opatrovníka pro 22 196,89 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

II. Žaloba se částečně zamítá co do návrhu žalobkyně na zaplacení částky ve výši , částka, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, , zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 8 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu řízení.

IV. Žalobkyně je povinna uhradit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, ,1 % nákladů řízení, které Česká republika vynaloží v souvislosti s tímto řízením a jejichž výše a splatnost bude určena v samostatném usnesení 1. Žalobkyně se podanou žalobou ve znění doplnění žaloby ze dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytla žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě informací poskytnutých od žalovaného, které jsou zachyceny v žádosti o úvěr ze dne , datum, a které ověřila z předložené pracovní smlouvy, výplatních pásek, a nahlédnutím do veřejných registrů. Výdaje žalovaného pak ověřila z výpisů z bankovního účtu žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši , částka, , jež si žalovaný převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit peněžní prostředky spolu s úrokem v pevné výši , částka, , poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatkem za administrativní činnost ve výši , částka, a s poplatkem za možnost splácet úvěr v hotovosti v místě svého bydliště ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkovou dlužnou částku v 14 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena ke dni , datum, . Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku žalovaný uhradil dne , datum, ve výši , částka, a ocitl se v prodlení se splácením. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 9 316, , částka, , úroku ve výši , částka, , poplatků specifikovaných výše v celkové výši , částka, , úroku za období od , datum, do , datum, z dlužné jistiny v částce , částka, , zákonného úroku z prodlení od data prodlení do , datum, ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši4 932,89 Kč, úroku ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala upomínkou k úhradě dlužné částky, žalovaný však na výzvu nikterak nereagoval.

2. Opatrovník žalovaného při jednání uvedl, že se mu nepodařilo s žalovaným spojit. Vznesl částečnou námitku promlčení a rovněž námitku neplatnosti úvěrové smlouvy, zejména z důvodu neprověření úvěruschopnosti žalovaného.

3. Jde o spor ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi podnikatelem a fyzickou osobou, která nevystupovala v rámci své podnikatelské činnosti; věc proto spadá do režimu spotřebitelských smluv podle nařízení Brusel I bis. Podle čl. 18 odst. 2 tohoto nařízení může smluvní partner podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště.

4. Otázka bydliště se podle čl. 62 odst. 1 nařízení posuzuje podle práva soudu, u něhož bylo řízení zahájeno, tedy podle českého práva. Podle § 85 odst. 1 občanského soudního řádu je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, popřípadě soud, v jehož obvodu se zdržuje; nelze-li tyto údaje zjistit, vychází se z evidovaného pobytu. , právnická osoba, určení pravomoci a místní příslušnosti jsou přitom podle § 11 odst. 1 občanského soudního řádu rozhodné okolnosti existující v době zahájení řízení. Měl-li tedy žalovaný v době podání žaloby bydliště, resp. evidovaný pobyt, v obvodu zdejšího soudu, byla tím založena jak pravomoc soudů České republiky, tak místní příslušnost zdejšího soudu. Pozdější změna poměrů, spočívající v tom, že žalovaný již nyní nemá pobyt ani bydliště v České republice, nemá na již založenou pravomoc a místní příslušnost vliv.

5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

6. Právní předchůdkyně žalobkyně (, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a.s.) se smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni vrátit celkem částku , částka, , jež se skládá z jistiny ve výši , částka, , úroku v pevné výši , částka, , částky za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , částky , částka, za vyhodnocení úvěrového případu a částky , částka, za inkaso plateb v hotovosti v místě bydliště, a to v pravidelných 14 měsíčních splátkách po , částka, . Zápůjční úroková sazba byla u úvěru stanovena ve výši 8 %, výše roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr byla sjednána ve výši 272,44 %. Součástí smlouvy o úvěry byl i předpis splátek (prokázáno smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , přílohou č. , hodnota, smlouvy o úvěru).

7. Žalovaný dne , datum, požádal o úvěr ve výši , částka, . V žádosti žalovaný uvedl, že žije u rodičů, je svobodný, nemá žádné vyživovací povinnosti, s čistým měsíčním příjmem ve výši , částka, a měsíční výdaje odhadl na částku , částka, , z toho částka , částka, připadala na výdaje spojené s bydlením, částka , částka, na osobní náklady a částka , částka, na srážky ze mzdy. Právní předchůdkyně žalobkyně u žalovaného ověřila výplatní pásky a pracovní smlouvu (prokázáno žádostí o úvěr ze dne , datum, ).

8. Žalovaný byl zaměstnán u společnosti , právnická osoba, ., přičemž ode dne , datum, byl dočasně přidělen na pozici obsluhy vysokozdvižných vozíků ke společnosti , právnická osoba, , a to nejdéle na 12 měsíců (prokázáno pokynem k dočasnému přidělení zaměstnance ze dne , datum, a čestným prohlášením žalovaného ze dne , datum, ). Čistý měsíční příjem žalovaného v měsíci srpnu 2023 činil , částka, , v měsíci září 2023 činil , částka, a v říjnu 2023 činil , částka, . Žalovanému byly ze mzdy strhávány srážky, konkrétně v srpnu 2023 mu bylo strženo , částka, , v září 2023 mu bylo strženo , částka, a v říjnu 2023 mu bylo strženo , částka, . Navíc žalovaný čerpal každý měsíc vysoké zálohy na plat ve výši , částka, , , částka, a , částka, (prokázáno výplatními páskami za srpen, září a říjen 2023).

9. Žalovaný zaplatil na splátky úvěru právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši , částka, v jedné splátce (prokázáno přehledovou tabulkou transakční historie).

10. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznamem postoupených pohledávek, potvrzením o zaplacení kupní ceny ze dne , datum, a dopisem ze dne , datum, ).

11. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě ze dne , datum, , která mu byla odeslána dne , datum, , žalovaný měl dlužnou částku uhradit nejpozději do , datum, (prokázáno výzvou k plnění ze dne , datum, včetně podacího lístku ze dne , datum, ).

12. Soud zamítl návrh žalobkyně na doplnění dokazování účastnickým výslechem žalovaného, jelikož měl skutkový stav za dostatečně prokázaný pro rozhodnutí ve věci.

13. Soud věc posoudil po právní stránce podle následujících ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („z. s. ú.“).

14. Dle ust. § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú., je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Dle ust. § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Dle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

18. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

20. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

22. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

23. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

25. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

26. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

27. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.

28. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší soud České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

29. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 z. s. ú. Dle názoru soudu, v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně sice ověřila měsíční příjem žalovaného, ale nezkoumala jeho skutečné měsíční výdaje, když se spokojila s pouhým tvrzením žalovaného, že měsíčně vynaloží částku , částka, na bydlení a částku , částka, na veškeré ostatní výdaje. Tyto částky se však soudu jeví jako nepřiměřeně nízké až nerealistické. Právní předchůdkyně žalobkyně rovněž nezkoumala celkovou dluhovou zátěž žalovaného. Z výplatních pásek žalovaného je přitom zřejmé, že ze mzdy žalovaného byly strhávány srážky, tedy lze se důvodně domnívat, že byl žalovaný v exekuci, a že žalovaný potřeboval každý měsíc zálohu na plat v nikoli malé výši. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci ve veřejných registrech, jak tvrdila. Ač zástupkyně žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně zkoumala výdaje žalovaného z bankovních účtů, z žádosti o úvěr je zřejmé, že tyto k dispozici neměla a ani v tomto řízení je k důkazu nepředložila.

30. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného vyčíslil soud částkou , částka, , která představuje rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla v souvislosti s úvěrem (, částka, ), a částkou, kterou žalovaný žalobkyni již uhradil (, částka, ).

31. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl poprvé prokazatelně vyzván k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou k plnění ze dne , datum, , která mu byla odeslána téhož dne. Touto výzvou byl žalovaný vyzván, aby uhradil dlužnou částku nejpozději do , datum, , což žalovaný nesplnil a od následujícího dne se tak ocitl v prodlení (, datum, ). Z tohoto důvodu uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky , částka, od , datum, do zaplacení.

32. K vznesené námitce promlčení soud uvádí, že s ohledem na datum uzavření smlouvy (, datum, ) a datum podání žaloby (, datum, ) neshledal tuto důvodnou.

33. Jelikož, jak výše uvedeno, mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru včetně sjednání v žalobě uplatněných úroků a poplatků, soudu nezbylo než žalobu co do částky ve výši , částka, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, , zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 8 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení částečně zamítnout.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Ve věci byl úspěšnější žalovaný (co do částky , částka, oproti úspěchu žalobkyně co do částky , částka, včetně kapitalizovaného příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku), kterému však vzhledem k jeho pasivitě žádné účelně vynaložená náklady řízení nevznikly.

35. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.

36. Výrokem IV. bylo žalobkyni uloženo nahradit státu dle § 148 odst. 1 o. s. ř. 63,1 % nákladů řízení (určeno dle poměru úspěchu žalovaného ve věci), které Česká republika vynaloží v tomto řízení – nákladů, jež budou soudem vynaloženy na úhradu odměny žalovanému ustanovenému opatrovníkovi (usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, byl žalovanému ustanoven opatrovník , tituly před jménem, , jméno FO, ).