7 C 122/2023

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o žalobě na zrušení podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. [číslo] orná půda, o výměře [výměra], v [katastrální uzemí] se zrušuje.

II. Pozemek parc. [číslo] orná půda, o výměře [výměra], v katastrálním území Předměřice nad Jizerou se rozděluje dle nedílné přílohy rozsudku, a to geometrického plánu [číslo] vyhotoveného oprávněným zeměměřičským inženýrem Ing. [jméno] [příjmení] a ověřeného jmenovaným oprávněným zeměměřičským inženýrem Ing. [jméno] [příjmení] dne 15. 3. 2023 pod [číslo jednací] a schváleného Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrálním pracovištěm Mladá Boleslav pod [číslo jednací] dne 20. 3. 2023, přičemž podle tohoto geometrického plánu nově vzniklý pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] (vytvořený z podílu [číslo] na původním pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] v katastrálním území Předměřice nad Jizerou) se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], se sídlem [obec a číslo], a pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] v katastrálním území Předměřice nad Jizerou, nově vzniklý podle stejného geometrického plánu (vytvořený z podílu [číslo] na původním pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] v katastrálním území Předměřice nad Jizerou), se přikazuje do výlučného vlastnictví žalovaného, [celé jméno žalovaného], [rodné číslo], bytem [adresa žalobkyně a žalovaného].

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku ve výši 58 052 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku parc. [číslo] orná půda, o výměře [výměra], v katastrálním území Předměřice nad Jizerou (dále též jako„ pozemek“ či„ předmětný pozemek“). V žalobě uvedla, že účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky pozemku, přičemž žalobkyni svědčí podíl [číslo] na pozemku a žalovanému podíl [číslo] na pozemku. Jelikož žalobkyně nemá zájem v takovém majetkovém společenství s žalovaným nadále setrvat a navrhuje jej zrušit, vyzvala žalovaného k úplatnému převodu jeho podílu na pozemku, ale marně, když žalovaný na výzvu nereagoval. Žalobkyně měla za to, že věc lze vyřešit rozdělením pozemku, přičemž by měla být respektována zejména kritéria využitelnosti pozemku, kdy se jedná o dlouhý úzký pás protínající areál ve vlastnictví žalobkyně, přičemž jeden konec tohoto pásu bezprostředně přiléhá k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], který je veřejně přístupnou silnicí ve vlastnictví Středočeského kraje. Z takového veřejně přístupného pozemku by žalovaný mohl realizovat přístup. Tomu odpovídající rozdělení je provedeno k žalobě přiloženým geometrickým plánem [číslo] vyhotoveným oprávněným zeměměřičským [anonymizováno] Ing. [jméno] [příjmení] a jím rovněž ověřeným dne 15. 3. 2023 pod [číslo jednací], který byl schválen Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj - Katastrálním pracovištěm Mladá Boleslav pod č. j. 25/2023 dne 21. 3. 2023, přičemž žalobkyni by měl připadnout do výlučného vlastnictví podle geometrického plánu oddělením nově vzniklý pozemek parc. [číslo] o výměře 461m2 (odpovídající co do výměry podílu žalobce [číslo] na stávajícím pozemku) a do výlučného vlastnictví žalovaného by měl připadnout nově vzniklý pozemek parc. [číslo] o výměře 16m2, přičemž s takovým rozdělením pozemku vyslovil místně příslušný stavební úřad svůj souhlas.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal zcela pasivní.

3. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

4. Účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti, a to pozemku parc. [číslo] orná půda, o výměře [výměra], jak je tento pozemek zapsán u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště Mladá Boleslav, na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] (výpis z katastru nemovitostí). Žalobkyni přísluší spoluvlastnický podíl ve výši [číslo] a žalovanému přísluší spoluvlastnický podíl ve výši [číslo] (výpis z katastru nemovitostí). Ke spoluvlastnickému podílu žalovaného je nařízena řada exekucí (výpis z katastru nemovitostí).

5. Z geometrického plánu [číslo] vyhotoveným oprávněným zeměměřičským inženýrem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a jím rovněž ověřeným dne 15. 3. 2023 pod [číslo jednací], který byl schválen Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj - Katastrálním pracovištěm Mladá Boleslav pod [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí] soud zjistil reálnou dělitelnost předmětného pozemku, a to způsobem uvedeným ve II. bodu výrokové části tohoto rozsudku 6. Sdělením ze dne [datum] Městský úřad Benátky nad Jizerou žalobkyni sdělil, že schvaluje návrh dělení pozemku z důvodu vyrovnání spoluvlastnického podílu dle geometrického plánu [číslo] vyhotoveného [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

7. Dopisem ze dne [datum], který byl žalovanému odeslán následujícího dne, vyzvala žalobkyně žalovaného k mimosoudnímu vyřešení věci.

8. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný jsou spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] orná půda, o výměře [výměra], v katastrálním území Předměřice nad Jizerou, kdy žalobkyně je na uvedeném pozemku vlastníkem podílu o velikosti [číslo] a žalovaný o velikosti [číslo]. Žalobkyně si již nedále nepřeje setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu. Předmětný pozemek je reálně dělitelný dle spoluvlastnických podílů. Záměr rozdělení původního pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Předměřice nad Jizerou je schválen Městským úřadem Benátky nad Jizerou. Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k mimosoudnímu vyřešení věci, na který žalovaný nereagoval.

9. Soud zamítl návrhy žalobkyně na doplnění dokazování znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum], když měl skutkový stav za dostatečně prokázaný pro rozhodnutí ve věci.

10. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

11. Podle § 1140 odst. 2 o. z. může každý ze spoluvlastníků kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

12. Podle § 1141 odst. 2 o. z. spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.

13. Podle § 1142 o.z. jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné. Zemědělský pozemek může být rozdělen jen tak, aby dělením vznikly pozemky účelně obdělávatelné jak vzhledem k rozloze, tak i k možnosti stálého přístupu. To neplatí, pokud má být pozemek rozdělen za účelem zřízení stavby nebo za takovým účelem, pro který lze pozemek vyvlastnit.

14. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

15. Podle § 1144 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

16. Podanou žalobu se žalobkyně podle shora citovaných ustanovení domáhá zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, kdy primárně navrhla, aby soud vypořádal zrušené spoluvlastnictví primárně rozdělením předmětného pozemku.

17. Soud má z výpisu z katastru nemovitostí pro [obec], list vlastnictví [číslo] za prokázané, že žalobkyni náleží spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] a žalovanému náleží spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo], a to na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Předměřice nad Jizerou. Z přípisu ze dne [datum] a z pasivity žalovaného v průběhu řízení má soud za prokázané, že spoluvlastníci nebyli schopni se dohodnout na vypořádání spoluvlastnictví mimosoudně. Žádný z účastníků netvrdil (a ani tato skutečnost nevyšla v průběhu řízení najevo, srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 300/2016), že by ke zrušení spoluvlastnictví mělo dojít v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků, tj. soud má za to, že je vhodná doba pro rozhodnutí o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Dle soudu zde neexistuje ani žádná překážka vyjádřená v § 1142 o. z., která by zrušení a vypořádání spoluvlastnictví bránila. Soud proto v souvislosti se zrušením spoluvlastnictví rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

18. S ohledem na povahu nemovité věci, která je nezastavěným (a nezastavitelným) pozemkem, zastává soud názor, že rozdělení věci je funkčně i fakticky možné. Uvedené má soud za prokázané z geometrického plánu a ze sdělení Městského úřadu Benátky nad Jizerou, odbor výstavby a územního plánování, ze dne [datum]. Ze zákona plyne, že rozdělení věci předchází ostatním možným způsobům vypořádání. Soud, shodně jako zákonodárce, při svém rozhodování uvážil obecně žádoucí východisko vypořádání, aby si každý ze spoluvlastníků zachoval vlastnické právo k části dříve společné věci, a tím byl zachován právní vztah každého ze spoluvlastníků k dosavadnímu předmětu spoluvlastnictví. Soud se v kontextu výše uvedeného jeví jako nejvhodnější vypořádat spoluvlastnictví rozdělením věci.

19. K rozdělení původního pozemku geometrickým plánem došlo s důrazem na zachování velikosti spoluvlastnických podílů jednotlivých vlastníků. Žalobkyně vlastnila na předmětném pozemku podíl o velikosti [číslo] a žalovaný vlastnil (zbývající) podíl o velikosti [číslo]. Původní pozemek parc. [číslo] orná půda, o výměře 477 m2, v katastrálním území Předměřice nad Jizerou byl geometrickým plánem [číslo] vyhotoveným oprávněným zeměměřičským inženýrem Ing. [jméno] [příjmení] rozdělen na 2 pozemky, a to pozemek parc. [číslo] o výměře 461m2 a pozemek parc. [číslo] o výměře 16 m2, oba v katastrálním území Předměřice nad Jizerou. Soud rozhodl tak, že žalobkyně je vlastníkem nově označeného pozemku parc. [číslo] o výměře 461m2, a žalovaný je vlastníkem nově označeného pozemku parc. [číslo] o výměře 16 m2. S ohledem na vztahy mezi účastníky řízení a s ohledem na důraz na zachování velikosti spoluvlastnických podílů jednotlivých vlastníků soud přistoupil k rozdělení pozemku uvedeným způsobem, neboť jedině tak mohlo být dosaženo zachování velikosti spoluvlastnických podílů za současného co pokud možná nejméně problémového fungování vztahů mezi účastníky řízení. Přístup k nově označenému pozemku parc. [číslo] mít žalovaný z veřejně přístupného pozemku – pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Předměřice nad Jizerou, který je veřejně přístupnou silnicí ve vlastnictví Středočeského kraje.

20. Soud si je vědom skutečnosti, že na spoluvlastnický podíl žalovaného byla nařízena řada exekucí, ale tato skutečnost (nařízená exekuce na majetek některého ze spoluvlastníků) nebrání rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 29. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 300/2016, od jehož závěrů nemá zdejší soud důvod se odchýlit).

21. V řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, při respektování nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 1441/11 (ten je dostupný, jakož i dále uvedená rozhodnutí Ústavního soudu, na [webová adresa]), který nebyl překonán postupem podle § 23 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je základním pravidlem rozhodování o náhradě nákladů řízení zásada úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.). Závěr o vázanosti uvedeným nálezem vyslovil Ústavní soud i ve svém usnesení ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 3522/20, nebo v usnesení ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 582/21 (bod 23.), v němž současně uvedl, že nemá důvod znovu iniciovat postup podle § 23 zákona o Ústavním soudu, neboť stanovisko překonávající právní názor vyjádřený v nálezu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 1441/11, nebylo plénem přijato (zde soud uvádí, že jde o rozhodnutí pléna Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl ÚS-st. [číslo], o návrhu předloženého prvním senátem na odklonění se od závěrů nálezu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 1441/11). Z uvedených důvodů soud nevycházel z nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 404/22.

22. Nejvyšší soud uzavřel v usnesení ze dne 10. 12. 2013, sp. zn. 22 Cdo 1795/2013, uveřejněném jako i dále uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu na [webová adresa], že„ při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je rozhodný procesní úspěch v řízení. Jestliže soud žalobě vyhověl a vypořádal spoluvlastnictví způsobem, který žalobce navrhovala, je namístě postup podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V případě, že soud rozhodl o vypořádání jinak, než žalobce navrhoval, je namístě úvaha o postupu podle § 142 odst. 2 o. s. ř., přičemž je nutno vždy přihlédnout k individuálním okolnostem konkrétního případu“. Obdobně v usnesení ze dne 26. 3. 2014, sp. zn. 22 Cdo 245/2014, Krajský soud v Praze uvedl, že„ jestliže soud k návrhu žalobce zruší podílové spoluvlastnictví a vypořádá je způsobem, který žalobce navrhoval, je při rozhodování o náhradě nákladů řízení třeba vyjít z toho, že žalobce měl procesní úspěch v plném rozsahu bez ohledu na jednání účastníků před zahájením řízení nebo na to, že by druhý spoluvlastník mohl žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví podat také“. K těmto závěrům se Nejvyšší soud přihlásil např. i v usneseních ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 22 Cdo 1340/2014, ze dne 24. 11. 2015, sp. zn. 22 Cdo 4600/2015, nebo ze dne 26. 3. 2014, sp. zn. 22 Cdo 245/2014.

23. Žalobkyně byla v řízení před soudem prvního stupně zcela úspěšná, neboť bylo vyhověno jejímu návrhu na zrušení spoluvlastnictví i na způsob jeho vypořádání. Náleží mu proto za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši [částka], přičemž náklady žalobkyně spočívají v : zaplaceném soudním poplatku ve výši [částka], nákladech na správní poplatky za pořízení listin ve výši [částka] (8 x [částka]), odměně advokáta dle § 8 odst. 5 ve spojení s § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 10 260 Kč za jeden úkon právní služby, tj. za 4 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby, účast na jednání dne [datum]) [částka], přičemž soud vycházel z ceny celého pozemku určené znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum] (16 110 Kč x 30, tj. částky 483 010 Kč) paušální úhradě hotových výdajů dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 300 Kč za jeden úkon právní služby, tj. za 4 úkony právní služby 1 200 Kč, náhradě za ztrátu času dle § 14 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 100 Kč za každou započatou půlhodinu, tj. 400 Kč, náhradě cestovních výdajů dle § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 874 Kč. Náhrada jízdních výdajů byla vypočtena za použití osobního automobilu Škoda Octavia [registrační značka] při celkovém ujetí 124 km na trase [obec] – [obec] a zpět, průměrné spotřebě paliva 4,2 l [číslo] km, vyhláškové ceně paliva 44,10 Kč za jeden litr (§ 1 písm. b a § 4 písm. c) vyhlášky č. 467/2022 Sb.) a sazbě základní náhrady 5,20 Kč km a DPH ve výši 21 % z částky 43 514 Kč (součet odměny advokáta, paušální úhrady hotových výdajů, náhrady za ztrátu času a náhrady cestovních výdajů), tj. 9 138 Kč.

24. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaný povinen dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.

25. Lhůtu k plnění rozsudkem uložené povinnosti stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.