7 C 124/2023

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobců: a/) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně, žalobce a žalobkyně zastoupená obecnou údaje o zástupci b/) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně, žalobce a žalobkyně zastoupená obecnou údaje o zástupci c/) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce zastoupený obecnou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o určení vlastnického práva

I. Žaloba o určení, že pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí], v obci [obec], zapsaný u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav na listu vlastnictví [číslo] byl ke dni úmrtí [jméno] [celé jméno žalobkyně] ve společném jmění manželů [jméno] [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobce], se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku společně a nerozdílně na náhradu nákladů řízení částku ve výši 1 835 Kč.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobci domáhali určení, že pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí], v obci [obec], zapsaný u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav na listu vlastnictví [číslo] byl ke dni úmrtí [jméno] [celé jméno žalobkyně] ve společném jmění manželů [jméno] [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobce].

2. V rámci odůvodnění žaloby (čl. 1-5 spisu) uvedli, že žalobkyně a) a žalobkyně b) jsou spoluvlastnicemi pozemku stavební parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, v kat. území [obec] nad [příjmení], [územní celek], jehož součástí je stavba [obec], [adresa], vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Brodce nad Jizerou, obec Brodce nad Jizerou, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav (dále jen„ pozemek parc. [číslo]“), přičemž své vlastnictví nabyly na základě usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Právními předchůdci žalobkyně a) a žalobkyně b) jsou jejich rodiče - zesnulá [jméno] [celé jméno žalobkyně] a žalobce c), kteří vlastnili pozemek [číslo] jako součást společného jmění manželů. Pozemek parc. [číslo] bezprostředně sousedí s pozemkem parc. [číslo] zapsaném na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], obec Brodce nad Jizerou, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště Mladá Boleslav (dále jen„ pozemek parc. [číslo]“ či„ předmětný pozemek“), jehož vlastníkem je žalovaná. Žalobce c) a zesnulá [jméno] [celé jméno žalobkyně] nabyli vlastnictví k pozemku [číslo] na základě kupní smlouvy ze dne [datum], uzavřené formou notářského zápisu [číslo jednací]. Při uzavírání uvedené kupní smlouvy a následném užíváním předmětné nemovitosti měli důvodně za to, že uvedenou kupní smlouvou nabyli vlastnictví nejen k pozemku parc. [číslo] ale také k pozemku parc [číslo] to z důvodů podrobně popsaných v žalobě (oplocení a společné nepřetržité a nerušené užívání obou pozemků od roku 1975 až do smrti [jméno] [celé jméno žalobkyně] v dobré víře, když od roku 1975 nikdo jiný, ani původní prodejce, ani žalovaná, neprojevili o pozemek parc [číslo] zájem, nikdo jej nenavštívil a své vlastnické právo nenárokoval). Žalobci uvedli, že mají za to, že žalobce c) a [jméno] [celé jméno žalobkyně] nabyli vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] vydržením dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, když tento užívali cca 47 let v dobré víře (v žalobě podrobně rozvedeno).

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby (čl. 60-62 spisu), když uvedla, že předmětný pozemek řádně užívá. Předmětný pozemek nabyla na základě nabídky bezplatného odevzdání majetku do vlastnictví Československého státu učiněné panem [jméno] [příjmení], bytem [obec] nad [příjmení] 10, který učinil nabídku daru pod podmínkou, že pozemky budou využity jako úhrada za pohledávky ČSTSP ([obec] státní spořitelny) ve výši 15 350 Kč s 5 % úroky od [datum], kdy tuto pohledávku měla převzít Správa pro věci majetkové a devizové, [obec a číslo]. Tato nabídka byla učiněna k datu [datum]. Na základě hospodářské smlouvy č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] byl pozemek odevzdán do trvalého užívání Jednotného zemědělského družstva [obec]. Žalovaná předmětný pozemek v dobré víře prokazatelně užívá od [datum], když na základě dodatku [číslo] k nájemní smlouvě ze dne [datum rozhodnutí] [číslo] [spisová značka] pronajala mimo jiné i tento pozemek [právnická osoba] a.s., [IČO], která jí za něj doposud platí nájemné. Žalovaná nebyla ze strany nájemce informována, že jej neužívá, a neměla důvod domnívat se, že pozemek užívají jiné osoby bez právního důvodu. V rámci vyjádření se k žalobě detailně rozporovala dobrou víru právních předchůdců žalobkyň a), b) (žalobce c) a paní [jméno] [celé jméno žalobkyně]) při užívání pozemku parc. [číslo] nesplnění podmínek pro mimořádné vydržení.

4. Podáním ze dne [datum] (čl. 98-101 spisu) se žalobci blíže vyjádřili jednak k argumentaci žalované ohledně nevydržení předmětného pozemku ze strany [jméno] [celé jméno žalobkyně] a žalobce c) a jeho užívaní žalovanou a jednak k aplikovatelnosti usnesení Nejvyššího soudu České republiky č. j. [číslo jednací]. Uvedli, že mají za to, že ačkoliv se v případě jejich žaloby jedná o situaci, kdy všichni dědicové po zůstavitelce ([obec] [celé jméno žalobkyně]) shodně tvrdí, že zůstavitelka společně s žalobcem c) nabyla vlastnictví sporné věci (pozemku parc. [číslo]) vydržením, resp. že sporná věc byla ke dni úmrtí zůstavitelky v jejím společném jmění manželů s žalobcem c), nelze výše uvedené judikatorní závěry na tento případ bez dalšího aplikovat, a to z důvodu, že spornou věcí v tomto řízení je nemovitá věc a vlastnické právo žalované k ní je zapsáno ve veřejném seznamu (katastru nemovitostí). Naléhavý právní zájem spočívá ve skutečnosti, že vyhoví-li soud této (určovací) žalobě, otevírá se prostor pro (dodatečné) projednání dědictví. V této souvislosti poukázali na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 6. 10. 2004, sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 19. 2019, č. j. [číslo jednací] a rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. 10. 2022, č. j. [číslo jednací].

5. Obecná zmocněnkyně žalobců omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.).

6. Soud provedl následující důkazy a zjistil z nich tento skutkový stav:

7. Z usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 12. května 2022, č. j. [číslo jednací] (čl. 9-12 spisu) soud zjistil, že na základě usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým byla schválena dohoda dědiců (žalobců v tomto řízení) nabyly žalobkyně a) a žalobkyně b) vlastnické právu k pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, v kat. území [obec] nad [příjmení], [územní celek], jehož součástí je stavba [obec], [adresa], vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav, a to se všemi ostatními součástmi a příslušenstvím, a to každá ve výši podílu ideální ½. Žalobce c) nenabyl z pozůstalosti ničeho.

8. Výpis z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví], [katastrální uzemí], [územní celek] (čl. 13 ve spojení s informací o pozemku na čl. 89 spisu) prokazuje, že vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, v kat. území [obec] nad [příjmení], [územní celek], jehož součástí je stavba [obec], [adresa], vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav jsou žalobkyně a) a žalobkyně b), a to každá ve výši podílu ideální ½. Vlastnictví nabyly na základě usnesení zdejšího soudu o vypořádání SJM a o dědictví ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

9. Výpis z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví], [katastrální uzemí], obec Brodce (čl. 15-20, [číslo], 78 ve spojení s informací o pozemku na čl. 88 spisu) prokazuje, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost, zapsaného na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], obec Brodce nad Jizerou, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště Mladá Boleslav je žalovaná. Žalovaná předmětný pozemek nabyla darovací smlouvou ze dne [datum].

10. Soud zamítl návrhy žalobců na doplnění dokazování Katastrální mapou - pozemkem [číslo] sousedícími parcelami (čl. 14 spisu), návrhem na zápis v evidenci nemovitostí č. [spisová značka] (čl. 21 spisu), nabídkou bezplatného odevzdání majetku do vlastnictví Československého státu ze dne [datum] (čl. 22-23 spisu), výpisem z evidence nemovitostí ze dne [datum] (čl. 24 spisu), hospodářskou smlouvou č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], (čl. 25-26 spisu), hospodářskou smlouvou č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] (čl. 27-28 spisu), oznámení podkladů pro zápis evidenci nemovitostí ze dne [datum] (čl. 29-30 spisu), hospodářskou smlouvou č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] (čl. 31-32 spisu), hospodářskou smlouvou č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] (čl. 33-35 spisu), kupní smlouvou ze dne [datum rozhodnutí], notářský zápis [číslo jednací] (čl. 36-39 spisu), satelitním snímkem pozemku [číslo] přilehlého území z aplikace Google (čl. 40 spisu), záznamem z odborného měření Střediskem geodezie pro okres [okres] dne [datum] (čl. 41 spisu), fakturou za vytyčovací práce [číslo] (čl. 42 spisu) a výslechem žalobce c) pro nadbytečnost, když ve věci nebyl dán naléhavý právní zájem žalobců na požadovaném určení (viz níže).

11. Soud rovněž zamítl návrhy žalované na doplnění dokazování nabídkou bezplatného odevzdání do vlastnictví československého státu ze dne [datum] (čl. 74 spisu), hospodářskou smlouvou [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (čl. 69-70 spisu), nájemní smlouvou [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] (čl. 67-68 spisu), dodatkem [číslo] ke smlouvě [číslo] N94/66 ze dne 4. 8. 1998 (čl. 66 spisu), nájemní smlouvou [číslo] ze dne [datum] (čl. 63-65 spisu), nájemní smlouvou [číslo] ze dne [datum] (čl. 86-87 spisu), dodatkem [číslo] k nájemní smlouvě [číslo] ze dne [datum] (čl. 81-82 spisu), dodatkem [číslo] k nájemní smlouvě [číslo] ze dne [datum] (čl. 83-85 spisu), srovnávacím sestavením parcel ze dne [datum] (čl. 71-73 spisu), přibližným zobrazením současného oplocení a oplocení v nákresu střediska geodezie (čl. 75 spisu) a leteckými snímky pozemku dostupným z portálu [webová adresa] (čl. 76-77 spisu) pro nadbytečnost, když ve věci nebyl dán naléhavý právní zájem žalobců na požadovaném určení (viz níže).

12. Po provedeném dokazování, když soud hodnotil veškeré předložené důkazy dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, má soud za prokázaný následující skutkový stav:

13. Žalobkyně a) a žalobkyně b) jsou podílovými spoluvlastnicemi (každá ve výši podílu ideální ½) pozemku parc. [číslo] přičemž vlastnictví nabyly na základě usnesení zdejšího soudu o vypořádání SJM a o dědictví ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým byla schválena dohoda dědiců – žalobců v tomto řízení. Žalobce c) nenabyl z pozůstalosti ničeho. Žalovaná je v katastru nemovitostí zapsána jako výlučný vlastník pozemku parc. [číslo] přičemž vlastnictví nabyla darovací smlouvou ze dne [datum].

14. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:

15. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

16. Určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze podle § 80 o. s. ř. žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým.

17. Dle ust. § 134 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

18. Dle ust. § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

19. Dle ust. § 1475 odst. 1 o. z. dědické právo je právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní. Pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci (§ 1475 odst. 2 o. z.). [příjmení] náleží dědické právo, je podle § 1475 odst. 3 o. z. dědic, a pozůstalost ve vztahu k dědici je dědictvím.

20. Dle ust. § 1670 o. z. nabytí dědictví potvrzuje soud. Soud potvrdí nabytí dědictví osobě, jejíž dědické právo bylo prokázáno.

21. Dle ust. § 1687 odst. 2 o. z. v jednoduchých případech může soud rozhodnout, neodporují-li tomu dědicové, o nahrazení soupisu pozůstalosti společným prohlášením dědiců o pozůstalostním majetku.

22. Dle ust. § 1690 o. z. soud potvrdí dědictví tomu, kdo dědictví neodmítl a má podle průběhu řízení o dědictví nejlepší dědické právo, poté, co je zabezpečeno, že vůle zůstavitele bude náležitě splněna. Podle § 1692 odst. 2 o. z. několika dědicům soud potvrdí i dědické podíly ve výši po případném započtení na dědický podíl a po započtení případných odkazů. Při rozdělení pozůstalosti soud rovněž potvrdí, jaké dědictví každý dědic nabyl a z jakého důvodu k rozdělení dědictví dochází.

23. Dle ust. § 171 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.) aktiva pozůstalosti tvoří majetek zůstavitele, který vlastnil v den své smrti, jakož i pohledávky a majetková práva, která sice vznikla teprve po jeho smrti, avšak mají původ v právních skutečnostech, jež nastaly za jeho života, a která by mu bez dalšího patřila, kdyby nezemřel, a právo na vypořádání společného jmění, které bylo zrušeno, zaniklo nebo bylo zúženo ještě za života zůstavitele a dosud nebylo vypořádáno. Aktiva pozůstalosti soud podle § 172 odst. 1 z. ř. s. zjistí především ze soupisu pozůstalosti nebo ze seznamu pozůstalostního majetku anebo ze společného prohlášení dědiců o pozůstalostním majetku. Nebyla-li zjištěna podle odstavce 1, soud aktiva pozůstalosti objasní z údajů dědiců a uvede je v seznamu aktiv. Podle § 172 odst. 2 o. z. neshodnou-li se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do aktiv pozůstalosti, ke spornému majetku se v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží.

24. Dle ust. § 189 o. z. nepřihlíží-li se v řízení a při rozhodování o pozůstalosti k majetku nebo dluhům zůstavitele v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé, mohou se účastníci domáhat svých práv žalobou.

25. Dle ust. § 193 odst. 1 z. ř. s. objeví-li se po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti majetek, který tvoří aktivum pozůstalosti, popřípadě též pasivum pozůstalosti, soud o ně doplní v dosavadním řízení vyhotovený soupis nebo seznam o aktivech a pasivech pozůstalosti; to neplatí, jde-li o aktiva nebo pasiva, k nimž se v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé nepřihlíží. Nepožádal-li žádný z dědiců ve lhůtě k tomu určené, aby soud projednal pozůstalost o aktivech pozůstalosti, které se objevily až po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti, platí, že podle pravomocného rozhodnutí o pozůstalosti došlo rovněž k nabytí aktiv pozůstalosti uvedených v odstavci 1; v případě, že pozůstalost byla rozdělena mezi více dědiců nebo že bylo potvrzeno nabytí pozůstalosti více dědicům podle dědických podílů, nabývají dědicové majetek uvedený v odstavci 1 v podílech, vyplývajících z provedeného vypořádání dědictví. Je-li to potřebné, soud o tom vydá usnesení (§ 193 odst. 2 z. ř. s.).

26. Žalobci spatřují naléhavý právní zájem na požadovaném určení v tom, že pokud soud této žalobě vyhoví, otevírá se jim prostor pro (dodatečné) projednání dědictví. Soud (soudní komisař) však při zjištění toho, co náleží do pozůstalosti, vychází ze soupisu pozůstalosti nebo ze seznamu pozůstalostního majetku anebo ze společného prohlášení dědiců o pozůstalostním majetku, další aktiva pozůstalosti případně objasní z údajů dědiců. K majetku, který by mohl tvořit pozůstalost, nepřihlíží soud (soudní komisař) bez dalšího jen tehdy, neshodnou-li se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do aktiv pozůstalosti (§ 172 odst. 2 z. ř. s.).

27. Sporem o aktiva nebo pasiva dědictví se tedy rozumí spornost po skutkové stránce věci. Jsou-li údaje účastníků o rozhodných skutečnostech shodné a zařazení věcí nebo pohledávek (dluhů) do aktiv nebo pasiv dědictví závisí jen na právním posouzení, soud (soudní komisař) takový majetek do aktiv pozůstalosti nezařadí pouze tehdy, jestliže dospěl k právnímu závěru, že do aktiv nebo pasiv dědictví skutečně nepatří. Pokud se však dědici shodují na rozhodných skutečnostech, které umožňují učinit závěr o tom, že majetek zůstavitel ke dni své smrti vlastnil, je soudní komisař povinen takový majetek považovat za aktivum pozůstalosti a jako součást pozůstalosti ho projednat. Tomu nebrání ani rozpor dědici tvrzených nesporných skutečností se stavem zápisů v katastru nemovitostí nebo odlišná skutková tvrzení osoby, která účastníkem pozůstalostního řízení není. Pozůstalostní řízení je řízením nesporným, zařazení určité věci nebo práva do pozůstalosti má jen deklaratorní účinek a není nezvratným důkazem o tom, že majetek v něm uvedený zůstaviteli k okamžiku jeho smrti patřil. Pro dědice, kteří byli účastníky řízení, je rozhodnutí o pozůstalosti závazné i ohledně zařazeného majetku a toho, jaký je jejich dědický podíl, nebo, došlo-li k rozdělení pozůstalosti, kdo z dědiců takový majetek nabyl.

28. Z nesporných tvrzení dědiců týkajících se dalšího majetku zůstavitele vychází soud (soudní komisař) i v případě, že se po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti objeví majetek, který dle tvrzení dědiců tvoří aktivum pozůstalosti.

29. Pokud tedy mezi všemi dědici panuje shoda na rozhodných skutečnostech, které umožňují zařadit do aktiv pozůstalosti majetek, který je evidován na jinou osobu, než zůstavitele, není třeba, aby svá tvrzení soudnímu komisaři prokázali, ani aby předložili rozhodnutí soudu o tom, že zůstavitel byl ke dni své smrti vlastníkem takového majetku. Soud (soudní komisař) si takové shodné rozhodné skutečnosti právně posuzuje v pozůstalostním řízení sám. Jinými slovy i bez obnovení zápisů vlastnického práva [jméno] [celé jméno žalobkyně] (zůstavitelky) a žalobce c) k předmětnému pozemku je možné tento pozemek jako součást pozůstalosti projednat.

30. Žalobci se domáhají určení vlastnického práva [jméno] [celé jméno žalobkyně] (zůstavitelky) a žalobce c) k pozemku parc. [číslo] ke dni jejího úmrtí, přestože shodně tvrdí, že jej zůstavitelka spolu se žalobcem c) vydrželi. Předmětný pozemek jako součást pozůstalosti v pozůstalostním řízení přitom neoznačili. Žalobci se shodují na rozhodných skutečnostech, které po posouzení dle § 134 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, a § 1095 o. z. umožňují učinit závěr o tom, že pozemek parc. [číslo] byl ke dni úmrtí [jméno] [celé jméno žalobkyně] ve společném jmění manželů [jméno] [celé jméno žalobkyně] a žalobce c), tento majetek nebyl jako aktivum pozůstalosti v pozůstalostním řízení uplatňován. Žalobci tak mají možnost uplatnit svá shodná tvrzení v návrhu dodatečné projednání pozůstalosti, případně v návrhu na doplnění seznamu aktiv pozůstalosti, a to i bez požadovaného určení.

31. Domáhají-li se žalobci vydání rozsudku, který by určil vlastnické právo [jméno] [celé jméno žalobkyně] (zůstavitelky) a žalobce c) ke dni jejího úmrtí, a to na základě shodných skutkových tvrzení všech dědiců této zůstavitelky, domáhají se soudního rozhodnutí o otázce, která v pozůstalostním řízení tvoří otázku předběžnou a kterou si soud (soudní komisař) v pozůstalostním řízení řeší právním posouzením shodných tvrzení dědiců, a to bez potřeby dokazování. Navíc nelze s jistotou předvídat, že tento majetek (pozemek parc. [číslo]) nabudou z pozůstalosti všichni žalobci, protože v případě dodatečného projednání může dojít k jiné dohodě o rozdělení pozůstalosti.

32. Po skončení dodatečného projednání dědictví, případě po zařazení pozemku parc. [číslo] do aktiv pozůstalosti i bez takového projednání, se mohou ti z žalobců, kteří se stanou dědici tohoto majetku, domáhat vůči žalované určení svého vlastnického práva, a dosáhnout tak shody zápisu v katastru nemovitostí se skutečným stavem, a to s aktuálním skutečným stavem.

33. Naléhavý právní zájem žalobců na požadovaném určení soud z výše uvedených důvodů neshledává. K nedůvodnosti žaloby lze dospět již pro nedostatek naléhavého právního zájem na požadovaném určení, bylo proto nadbytečné zabývat se příp. vydržením pozemku parc. [číslo] ze strany [jméno] [celé jméno žalobkyně] (zůstavitelky) a žalobce c).

34. Soud v této souvislosti odkazuje na závěry přijaté v rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým bylo odmítnuto dovolání žalobců do tohoto rozhodnutí, přičemž nemá důvod se od zde přijatých závěrů odchýlit.

35. K judikatuře Nejvyššího soudu citované žalobci soud uvádí, že tato (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 19. 2019, č. j. [číslo jednací]) se vztahovala k zákonu č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, tj. k předcházející právní úpravě. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. 10. 2022, č. j. [číslo jednací] rovněž odkazuje na předcházející právní úpravu, a tento nebyl převzat (citován) do žádného dalšího rozhodnutí. Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 10. 1. 2022, č. j. [číslo jednací] i usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 10. 2022, č. j. [číslo jednací] se týkají bytu, tj. rovněž nemovité věci evidované v katastru nemovitostí, jako je tomu i v tomto případě.

36. Dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

37. Jelikož byla žalovaná ve věci zcela úspěšná, přiznal jí soud právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši 1 835 Kč, přičemž její náklady spočívají v : paušální úhradě hotových výdajů dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, tj. za 3 úkony právní služby (vyjádření k žalobě, příprava na jednání, účast na jednání dne [datum]) 900 Kč a náhradě cestovních výdajů dle § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 935 Kč. Náhrada jízdních výdajů byla vypočtena za použití osobního automobilu Škoda Octavia [registrační značka] při celkovém ujetí 126 km na trase [obec] – [okres] zpět, průměrné spotřebě paliva 5,4 l [číslo] km, vyhláškové ceně paliva 41,20 Kč za jeden litr (§ 1 písm. b a § 4 písm. a) vyhlášky č. 467/2022 Sb.) a sazbě základní náhrady 5,20 Kč km.

38. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalobcům dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.