7 C 141/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 34 865 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do čtyřiceti dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

II. Žaloba se co do částky , částka, spolu s úrokem z úvěru ve výši 27,28 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , úrokem z úvěru ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, částky , částka, , částky , částka, , částky , částka, a částky , částka, částečně zamítá.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, .

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu nezaplaceného spotřebitelského úvěru, který mu žalobkyně poskytla na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , přičemž částku , částka, převedla na účet žalovaného a částku , částka, na účet zprostředkovatele jako provizi. Žalovaný se zavázal vrátit celkovou částku , částka, včetně úroků ve výši 27,28 % ročně ve 40 měsíčních splátkách po , částka, , splatných vždy do 20. dne v měsíci, přičemž první splátka měla být uhrazena dne , datum, . Žalovaný však své splátky nehradil řádně a včas, a proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni , datum, , o čemž žalovaného písemně informovala. Předtím mu zaslala upomínky dne , datum, a , datum, . Úvěruschopnost žalovaného byla žalobkyní posouzena na základě údajů, které jí žalovaný poskytl, a dále na základě informací získaných z veřejně dostupných rejstříků, jako je centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík, registr REPI a další. Žalobkyně rovněž ověřila příjmy a výdaje žalovaného a dospěla k závěru, že je schopen úvěr splácet. Žalobkyně se domáhá zaplacení zesplatněné jistiny ve výši , částka, , dluhu na jistině ve výši , částka, , dlužných úroků ve výši , částka, , úroku ve výši 27,28 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do , datum, , úroku ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, smluvních pokut za opožděné splátky ve výši , částka, (3×, částka, ), smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, a nákladů na upomínky ve výši , částka, (3×, částka, ). Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky výzvou ze dne , datum, , která byla součástí oznámení o zesplatnění úvěru, žalovaný však ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Jelikož se žalobkyně z jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil, soud věc projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z provedených důkazů a z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

5. Žalobkyně se smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit celkovou částku , částka, , která zahrnuje jistinu ve výši , částka, a úrok ve výši 27,28 % ročně. Z částky úvěru byla částka , částka, použita jako provize zprostředkovatele, kterou žalobkyně na základě pokynu žalovaného převedla přímo zprostředkovateli. Zbývající část úvěru ve výši , částka, byla žalovanému převedena na jeho bankovní účet č. , č. účtu, . Úvěr měl být splacen v pravidelných 40 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž první splátka byla splatná dne , datum, a poslední splátka dne , datum, . Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím tzv. verifikační platby ve výši , částka, , která byla žalobkyni připsána z účtu žalovaného. Součástí smlouvy o úvěru byly také úvěrové podmínky, předpis splátek a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry na základě povolení České národní banky (prokázáno smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , přílohou č. , hodnota, úvěrovými podmínkami, přílohou č. , hodnota, formulářem pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, tabulkou umoření, e-mailem obsahujícím informace o podpisu smlouvy na dálku, výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně a výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu).

6. Žalovaný při uzavření smlouvy o úvěru uvedl, že je svobodný, žije sám, nemá žádné vyživovací povinnosti, má čistý měsíční příjem ve výši , částka, . Měsíční výdaje odhadl na částku , částka, , z toho částka , částka, připadala na výdaje spojené s bydlením a částka , částka, na splátky úvěrů. Dále uvedl, že proti jeho osobě není vedeno žádné exekuční ani insolvenční řízení, nemá více jak dva věřitele a že není v úpadku ani v hrozícím úpadku. (prokázáno čestným prohlášením ze dne , datum, ).

7. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru provedla lustraci žalovaného v centrální evidenci exekucí a v insolvenčním rejstříku s negativním výsledkem. , jméno FO, , vlastník domu č. p. 186 v kat. území , adresa, , zapsaném na LV č. , hodnota, uvedl, že žalovaný je přítelem jeho dcery a na bydlení mu přispívá částku ve výši , částka, měsíčně. Žalobkyně dále zjistila, že žalovaný měl čtyři úvěry u společnosti Microfinance, na kterých zbývá doplatit celkem částku , částka, . Všechny tyto úvěry měl žalovaný cele splatit v průběhu října 2024. Stran výdajů žalobkyně vycházela mimo jiné i ze životního minima. Žalovaný měsíčně hradil výživné stanovené soudem ve výši , částka, , pojistné ve výši , částka, a splátky úvěrů u společností Proficredit a , právnická osoba, ve výši , částka, . Žalovaný měl čistý měsíční příjem ze zaměstnání u společnosti , právnická osoba, . v období od května do srpna 2024 v průměrné výši , částka, . (prokázáno posouzením úvěruschopnosti zákazníka ze dne , datum, , sjetinou z katastru nemovitostí, sjetinou z centrální evidence exekucí, sjetinou z registru REPI, sjetinou z insolvenčního rejstříku, výplatními páskami za měsíc květen až srpen 2024 a dvěma potvrzeními o příchozí platbě na účet č. , č. účtu, ze dne , datum, a , datum, ).

8. Žalobkyně zaslala na bankovní účet č. , č. účtu, , který se shoduje s účtem uvedeným ve smlouvě o úvěru, dne , datum, částku , částka, . Dále žalobkyně zaslala dne , datum, částku , částka, na účet pana , jméno FO, č. , č. účtu, (prokázáno potvrzeními o provedení transakcí ze dne , datum, ).

9. Žalovaný nezaplatil na splátkách úvěru žalobkyni ničeho, kromě ověřovací platby ve výši , částka, při uzavření smlouvy o úvěru (prokázáno přehledovou tabulkou „bonita smlouvy“ a potvrzením o provedení transakce ze dne , datum, ).

10. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván upomínkou ze dne , datum, a ze dne , datum, , kterými byl upozorněn na možnost zesplatnění úvěru v případě neuhrazení dlužných splátek. Žalobkyně celý úvěr zesplatnila kde dni , datum, z důvodu prodlení žalovaného se splácením úvěru a vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši , částka, ve lhůtě 7 dnů od odeslání dopisu (prokázáno upomínkou ze dne , datum, , upomínkou ze dne , datum, včetně čestného prohlášení ze dne , datum, a seznamu odeslaných upomínek, dopisem o zesplatnění ze dne , datum, včetně podacího lístku ze dne , datum, ).

11. Soud věc posoudil po právní stránce podle následujících ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („z. s. ú.“).

12. Dle ust. § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú., je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Dle ust. § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Dle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

19. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

20. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

22. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

23. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

24. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.

25. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

26. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 z. s. ú. Dle názoru soudu, v daném případě žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně sice ověřila měsíční příjmy žalovaného, avšak již neprokázala, že by řádně zkoumala skutečné měsíční výdaje žalovaného. Žalobkyně sice ověřila měsíční výdaje žalovaného na bydlení, na ostatní výdaje žalovaného se žalobkyně dle předložených listinných důkazů ani nedotazovala a rovnou vycházela z částky životního minima. Částka životního minima však neodráží skutečné výdaje žalovaného. Žalobkyně si tak měla vyžádat příslušné doklady od žalovaného (výpisy z účtu, účtenky, smlouvy s dodavateli energií apod.) ke zjištění jeho skutečných výdajů. Dále z předložených důkazů vyplynulo, že žalovaný měl v průběhu října 2024 splatit na úvěry u společnosti Microfinance celkem částku , částka, . Je tedy evidentní, že se žalovaný ocitl v dluhové pasti, poskytnutý úvěr žalobkyně měl sloužit k uhrazení jiných dluhů žalovaného, což žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného měla zohlednit a patřičně vyhodnotit.

27. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného vyčíslil soud částkou , částka, , která představuje částku, kterou žalovaný prokazatelně obdržel od žalobkyně v souvislosti s úvěrem.

28. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dlužné částky dopisem o zesplatnění ze dne , datum, , který mu byl odeslán dne , datum, , a to do 7 dnů od odeslání dopisu. Lhůta k úhradě dlužné částky tak uplynula dnem , datum, a ode dne následujícího se žalovaný dostal do prodlení. Z tohoto důvodu uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky , částka, od , datum, do zaplacení.

29. Jelikož, jak výše uvedeno, mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru včetně sjednání v žalobě uplatněných úroků a poplatků, soudu nezbylo než žalobu co do částky ve výši , částka, spolu s úrokem z úvěru ve výši 27,28 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , úrokem z úvěru ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, částky , částka, , částky , částka, , částky , částka, a částky , částka, částečně zamítnout.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 48,36 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 74,18 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 25,82 %). Při určení úspěchu ve věci soud v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu zohlednil i příslušenství žalované částky. Žalobkyně tak byla úspěšná co do částky , částka, (, částka, + , částka, ) a neúspěšná co do částky , částka, (, částka, + , částka, + , částka, + , částka, + , částka, + , částka, + , částka, + , částka, + , částka, ). Tyto náklady (v celkové částce , částka, ) se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Soud při určení výše nákladů aplikoval § 14b a. t., neboť mu je z úřední činnosti známo, že žaloby podávané žalobkyní v obdobných případech se liší pouze údaji o žalovaném, právní předchůdkyni, smlouvě o úvěru, výši dlužné částky a popř. výši příslušenství. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b a. t.

31. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému v délce 40 dnů v souladu s § 160 o. s. ř. ve spojení s § 87 odst. 1 a odst. 2 ZoSÚ, která je přiměřená k možnostem žalovaného vrátit poskytnutou jistinu úvěru.