Okresní soud v Mladé Boleslavi · Rozsudek

7 C 18/2024

č. j. 7 C 18/2024-51

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-03-26 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSMB:2024:7.C.18.2024.1

Citované zákony (7)

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: Home Credit a.s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , LL.M. sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 317 979 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, .

II. Žaloba se co do částky , částka, spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši , částka, , kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , úrokem z úvěru ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení částečně zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku ve výši , částka, .

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne , datum, a doplněnou podáním ze dne , datum, se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne , datum, úvěrovou smlouvu č. SSU21/103507, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr na nákup zboží u prodejce ve výši , částka, , a to převodem na účet prodejce. Úroková sazba byla sjednána ve výši 21,444198 % ročně. Žalovaný se zavázal předmětný úvěr uhradit v 84 měsíčních splátkách ve výši , částka, . Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátek, žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný na svůj závazek uhradil částku , částka, . Více neuhradil žalovaný žalobkyni na svůj dluh ničeho, přestože byl k zaplacení před podáním žaloby vyzván upomínkou právního zástupce žalobkyně.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a ve věci zůstal zcela pasivní.

3. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti:

4. Z úvěrové smlouvy č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, (dále jen „smlouva o úvěru“), úvěrových podmínek žalobkyně a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jejímž předmětem bylo poskytnutí účelového úvěru žalovanému ve výši , částka, na koupi zboží – vozu Superb. Žalovaný se smlouvou zavázal zaplatit žalobkyni na předmětný úvěr částku v celkové výši , částka, , a to v 84 měsíčních splátkách po , částka, s tím, že první splátka byla splatná dne , datum, . Úrok z úvěru byl sjednán ve výši 21,444198 % ročně.

5. Oznámení o vzájemné kompenzaci závazků a pohledávek ze dne , datum, ve spojení s opisem výpisu proplacení z účtu žalobkyně a dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě o zastoupení ze dne , datum, má soud za prokázané, že úvěr byl žalovanému skutečně poskytnut, tj. že žalobkyně částku ve výši , částka, skutečně uhradila na účet prodejce zboží (vozu Superb).

6. Výzvou ke splacení celého úvěru - zesplatnění ze dne , datum, včetně podacího archu ze dne , datum, žalobkyně doložila, že z důvodu prodlení žalovaného s úhradou závazků ze smlouvy o úvěru úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě zesplatněné částky , částka, . Výzva byla žalovanému odeslána dne , datum, .

7. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad žalovaného, saldokonta úvěrové smlouvy a splátkového kalendáře soud zjistil, že žalovaný byl povinen v souvislosti s úvěrovou smlouvou zaplatit žalobkyni 84 měsíčních splátek po , částka, , přičemž na tento svůj závazek uhradil částku v celkové výši , částka, .

8. Předžalobní výzvou k plnění ze dne , datum, ve spojení s poštovním podacím archem se prokazuje, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu ve výši , částka, .

9. Provedeným dokazováním dospěl soud k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , přičemž na čerpané peněžní prostředky uhradil žalovaný částku ve výši , částka, .

10. Soud zamítl návrhy žalobkyně na provedení důkazu dotazem na , právnická osoba, ., dotazem na Prodejce a výpisem z účtu , právnická osoba, . (banky prodejce automobilu), když měl skutečnost, že žalobkyně předmětný úvěr vyplatila na účet prodejce automobilu za prokázanou.

11. Soud rovněž zamítl návrhy žalobkyně na provedení důkazu úvěrovou zprávou, matričním listem klienta – fyzickou osobou, výpisem z NRKI a potvrzením o příjmu žalovaného, když tyto byly navrženy (a doloženy) až po koncentraci řízení.

12. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:

13. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

16. Dle ust. § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

17. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

20. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

22. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

23. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

25. Jelikož žalobkyně byla již v předvolání k prvnímu jednání ve věci soudem upozorněna, že nedoložila vyplacení úvěru žalovanému, resp. prodejci osobního automobilu a splnění povinnosti dle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného), soud jí při jednání dne , datum, lhůtu v návaznosti na poučení soudu (ve shodném znění) již neposkytl.

26. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

27. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.[footnoteRef:1] [1: obdobně též rozsudek Soudního dvora , právnická osoba, ze dne , datum, ve věci C-565/12 či rozsudek Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ]

28. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

29. Jelikož žalobkyně v řízení (procesně použitelným způsobem) netvrdila ani neprokázala, že by schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr vůbec jakkoli zkoumala, má soud za to, že v daném případě žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86) – postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr – a z tohoto důvodu je smlouva o úvěru ze dne , datum, neplatná. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného vyčíslil soud částkou , částka, , která představuje rozdíl mezi částkou, kterou žalobkyně žalovanému poskytla (, částka, ), a částkou, kterou žalovaný žalobkyni vrátil (, částka, ).

30. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru soud určil, že žalovaný je povinen splnit povinnost uloženou mu výrokem I. tohoto rozsudku v obecné třídenní lhůtě k plnění, když neměl k dispozici vyjádření žalovaného ohledně jeho možností bezdůvodné obohacení žalobkyni splácet.

31. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení peněžních prostředků – žalovaný se doposud neocitl v prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovena soudem až v tomto rozhodnutí – předžalobní výzva ze dne , datum, opírajíc se o absolutně neplatnou smlouvu o úvěru nebyla sto zapříčinit splatnost závazku z bezdůvodného obohacení. Proto soud žalobkyni úroky z prodlení nepřiznal (viz § 87 odst. 1 ZoSÚ a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

32. Jelikož, jak výše uvedeno, mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru včetně sjednání v žalobě uplatněných úroků, poplatků a smluvní pokuty, které se staly součástí jistiny, soudu nezbylo než žalobu co do částky , částka, spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši , částka, , kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , úrokem z úvěru ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, částečně zamítnout.

33. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož žalobkyně byla úspěšná ve sporu z 57 % a žalovaný ze 43 % (včetně zamítnutého příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku v částce , částka, ), tj. žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 14 %. Náklady žalobkyně spočívají:- v zaplaceném soudním poplatku ve výši , částka, ,- odměně advokáta dle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce , částka, za jeden úkon právní služby, tj. za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby, účast na jednání dne , datum, ) , částka, ,- paušální úhradě hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce , částka, za jeden úkon právní služby, tj. za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby, účast na jednání dne , datum, ) , částka, a- DPH ve výši 21 % z částky , částka, (součet odměny advokáta a paušální úhrady hotových výdajů), tj. , částka, .Z částky , částka, činí 14 % částku , částka, a tuto je žalovaný povinen zaplatit, jak uvedeno ve výroku III.

34. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaný povinen dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.35. , adresa, k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.