7 C 18/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného pro 18 688 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

II. Žaloba se co do nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši , částka, částečně zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení v částce , částka, .

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, spolu s příslušenstvím s tím, že žalovaný uzavřel prostřednictvím internetových stránek www.zaplo.cz s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Totožnost žalovaného byla při uzavírání smlouvy prokázána tzv. verifikační platbou z bankovního účtu žalovaného ve výši , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného nahlížením do příslušných registrů. Na podkladě uzavřené smlouvy byly žalovanému bezhotovostně převedeny finanční prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal vrátit do , datum, spolu s příslušenstvím. Žalovaný částku neuhradil řádně a včas, vznikla mu proto povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na podkladě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve spojení se společným prohlášením smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datum, svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému písemně oznámena. Dluh žalovaného sestává z dlužné jistiny ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši , částka, , zákonných úroku z prodlení a nákladů za mimosoudní vymáhání pohledávky ve výši , částka, . Žalovaný na úhradu svého dluhu neuhradil ničeho ani po předžalobní upomínce ze dne , datum, .

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. K projednání věci soud nařídil jednání. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, přestože mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s rozhodnutím ve věci bez její přítomnosti z důvodu, aby nedošlo k navyšování nákladů řízení. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný uzavřel dne , datum, s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Totožnost žalovaného byla ověřena zasláním částky , částka, z bankovního účtu žalovaného na bankovní účet právní předchůdkyně žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský neúčelový úvěr ve výši , částka, a žalovaný měl právní předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem , částka, v jednorázové splátce splatné dne , datum, . Pro případ porušení povinnosti žalovaného splatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutý úvěr, byla mezi stranami sjednána povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny, úrok z prodlení a poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku. Součástí smlouvy o úvěru byly obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně (prokázáno smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , výpisem z účtu právní předchůdkyně žalobkyně, obchodními podmínkami , právnická osoba, pro poskytování úvěrů splatných jednorázově).

5. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne , datum, na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, částku , částka, (prokázáno výpisem z běžného účtu vedeného u banka CREDITAS a.s.). Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil v termínu podle smlouvy (žalovaný netvrdil, ani neprokázal, že by něčeho uhradil).

6. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a dílčí smlouvy ze dne , datum, postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovanému tuto skutečnost písemně oznámila dopisem ze dne , datum, , odeslaným dne , datum, (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , společným prohlášením smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datum, , oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, , podacím archem ze dne , datum, ). Žalovaný byl dále k úhradě dluhu vyzván dopisem ze dne , datum, . Žalobkyně zaslala žalovaném dopis ze dne , datum, s výzvou k úhradě dlužné částky ve lhůtě do , datum, (prokázáno dopisem ze dne , datum, ). K zaplacení dluhu byl žalovaný naposledy vyzván zástupcem žalobkyně ve výzvě před podáním žaloby ze dne , datum, (prokázáno výzvou před podáním žaloby ze dne , datum, a podacím archem ze dne , datum, ). Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a ani ničeho nezaplatil.

7. Soud k projednání věci nařídil jednání na , datum, , k němuž se účastníci nedostavili, žalobkyně se z důvodu nenavyšování nákladů řízení z jednání omluvila. Při tomto jednání soud hodlal v rámci poučovací povinnosti soudu aplikovat § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., a vyzvat žalobkyni, aby prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala skutečné příjmy a výdaje žalovaného. Poučení dle § 118a o.s.ř. se aplikuje výhradně při jednání. Účastník, který se nedostaví k jednání, znemožní soudu, aby mu toto poučení poskytl. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2009 s. 831). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalobkyně tím, že se nedostavila k jednání soudu, rezignovala na svá procesní práva a tato skutečnost musí jít pouze a výlučně k její tíži, nikoliv k tíži žalované. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z listinných důkazů předložených žalobkyní. Opačný postup soudu (odročení jednání pouze za účelem vyzvání žalobkyně k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů) by bylo porušením zásady rovnosti účastníků řízení (§ 18 odst. 1 věta první o.s.ř.). S ohledem na uvedené tak soud nemá za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného.

8. Soud věc posoudil po právní stránce podle níže uvedených ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („zákon“).

9. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

10. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.

11. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

12. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal vrátit do , datum, pod sankcí smluvní pokuty. Právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jedná se o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá reálnou možnost je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.

13. Poskytovatel spotřebitelských úvěru je mimo jiné povinen ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona posoudit s náležitou péčí schopnost spotřebitele splácet úvěr. Posouzení se má primárně zakládat na informacích získaných od spotřebitele, subsidiárně je možné použít informace z jiných zdrojů, typicky z lustrace spotřebitele v příslušných databázích. Je přitom třeba dbát na to, aby byly dostatečným způsobem zjištěny nejen příjmy spotřebitele, ale rovněž jeho výdaje, a to včetně celkové dluhové zátěže.

14. V dané věci z tvrzení žalobkyně ani z doložených listinných důkazů neplyne, že by právní předchůdkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného pouze neurčitě v žalobě tvrdila, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného zkoumala (z lustrací v databázích). Z tvrzení žalobkyně se tedy nepodává, že by tyto skutečnosti jakkoliv blíže zkoumala a ověřovala. Z předložených listin stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného tedy dle soudu nebylo možno jakkoliv dovodit, zda je žalovaný schopen splácet spotřebitelský úvěr. S ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti, kterou jí ukládá § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

15. Soud proto v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Ve znění § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platného a účinného od , datum, je výslovně uvedeno, že soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

16. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena v souladu s ustanovením § 1879 a § 1880 o. z. právní předchůdkyní žalobkyně. Žalobkyně je tak ve věci aktivně legitimována.

17. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy má tak žalobkyně dle ustanovení § 2991 o. z. ve spojení s § 2993 o. z. nárok pouze na vydání poskytnuté jistiny v požadované výši , částka, . V dané věci se žalovaný na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil. Žalovanému byla převodem na jeho účet poskytnuta částka , částka, , žalovaný z této částky právní předchůdkyni žalobkyně a ani žalobkyni nevydal ničeho a bez právního důvodu si ji ponechal. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v průběhu celého řízení zcela pasivní, nemohl soud blíže zkoumat jeho majetkové poměry pro určení splatnosti jistiny. Soud proto stran splatnosti jistiny vycházel z tvrzení žalobkyně ohledně první výzvy k peněžitému plnění, která byla prokazatelně odeslána do sféry žalovaného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě v rámci oznámení o postoupení pohledávky ve lhůtě do 10 dnů od doručení tohoto oznámení. Oznámení bylo zaslané žalovanému dne , datum, prostřednictvím poštovní přepravy. Žalovanému bylo v souladu s § 573 občanského zákoníku oznámení doručeno dne , datum, . Splatnost jistiny nastala ke dni , datum, a dnem následujícím se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením nesplacené části jistiny, tj. dne , datum, . Soud proto přiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení od , datum, do zaplacení z částky , částka, a v tomto rozsahu jí ho proto soud dle § 1968 a § 1970 o. z. přiznal, přičemž jeho výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.).

18. Ve zbývajícím rozsahu požadovaného zákonného úroku z prodlení soud ve výroku II. žalobu zamítl, a to z důvodů shora popsaných, kdy je-li neplatná smlouva o spotřebitelském úvěru, pak včetně všech ujednání o úrocích, smluvní pokutě, poplatků a náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením (s uplatněním pohledávky).

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 64 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 82 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 18 % – včetně kapitalizovaného příslušenství ke dni rozhodnutí soudu). Tyto náklady (ve výši , částka, ) sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

20. O třídenní lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.