7 C 196/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 7 000 000 Kč z titulu náhrady škody

I. Žaloba o zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného na náhradu nákladů řízení částku ve výši , částka, .

1. Žalobou ze dne , datum, ve znění jejího doplnění (čl. 2-4, 48-49 spisu) se žalobce domáhá náhrady škody ve výši , částka, , kterou mu měl způsobit žalovaný jako soudní znalec nesprávným oceněním pozemků, jež byly vloženy jako nepeněžitý vklad do základního kapitálu společnosti , právnická osoba, Žalobce tvrdí, že v důsledku vadného znaleckého posudku došlo ke snížení hodnoty jeho majetkového podílu ve společnosti, čímž mu vznikla škoda.

2. Podle žalobce byl znalecký posudek žalovaného vypracován dne , datum, a stanovil hodnotu pozemků na částku , částka, , přičemž tato částka byla následně použita jako základ pro zvýšení základního kapitálu společnosti a určení výše podílu žalobce. V rámci trestního řízení vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, bylo prokázáno, že znalecký posudek žalovaného byl hrubě zkreslený, a žalovaný byl pravomocně odsouzen za přečin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku. Z posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , vypracovaného pro účely trestního řízení, vyplynulo, že reálná hodnota pozemků ke dni ocenění činila , částka, . V důsledku nesprávného ocenění došlo k výraznému nepoměru mezi hodnotou vkladu žalobce a vklady ostatních společníků, což vedlo ke snížení jeho majetkového podílu ve společnosti. Podle žalobce by při správném ocenění buď došlo k navýšení jeho podílu, nebo by ostatní společníci museli dorovnat hodnotu vkladu, případně by žalobce pozemky do společnosti nevložil a ponechal si je ve svém vlastnictví. Žalobce dále uvádí, že proces rozhodování o nepeněžitém vkladu je zákonem o obchodních korporacích direktivně určen, a žalobce neměl možnost výši ocenění zpochybnit. Jelikož znalecký posudek představoval jediný faktor, který mohl ovlivnit výši vkladu a tím i hodnotu jeho podílu, je dle žalobce dána příčinná souvislost mezi vadným posudkem a vznikem škody. K námitce promlčení, kterou vznesl žalovaný, uvádí, že žalovaný neuvedl žádné konkrétní časové údaje, ze kterých by bylo možné promlčení dovodit. Navíc dle jeho přesvědčení k promlčení žalobou uplatněného nároku nedošlo. Ve vztahu ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, žalobce uvádí, že byl zpracován objektivně a podle zákonných pravidel, a je možné jej použít i v občanskoprávním řízení. Posudek zohledňuje zátěže pozemků, a jeho závěry jsou v souladu s metodami stanovenými zákonem o oceňování majetku. Z procesní opatrnosti žalobce navrhl, aby soud zadal vypracování nového znaleckého posudku, který by ocenil reálnou hodnotu podílu žalobce ke dni vkladu.

3. Žalovaný (čl. 39-40 spisu) navrhl zamítnutí žaloby, když žalobce neprokázal vznik škody ani příčinnou souvislost mezi jeho jednáním a tvrzenou majetkovou újmou. Uvádí, že žalobce vložil pozemky do společnosti a nadále je vlastní formou podílu. Společnost podle žalovaného funguje, podniká, staví a generuje zisk, který je mezi společníky rozdělován. Hodnota podílu žalobce se podle něj vyvíjí v čase, a proto nelze určit škodu. Žalovaný dále uvádí, že zastupitelstvo žalobce rozhodlo o vložení pozemků jako nepeněžitého vkladu dne , datum, , tedy před vypracováním jeho znaleckého posudku. Jelikož rozhodnutí o vkladu nebylo učiněno na základě jeho posudku, neexistuje mezi jeho jednáním a vznikem škody příčinná souvislost. Z opatrnosti vznáší námitku promlčení, neboť rozhodnutí o vkladu bylo učiněno již v roce 2019. Ve vztahu ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, uvádí, že byl vypracován pro účely trestního řízení a nelze jej použít v řízení civilním. Navíc tento posudek nezohledňuje technické aspekty pozemků, jako jsou výškové rozdíly nebo náklady na demolici.

4. Dne , datum, se ve věci uskutečnilo ústní jednání ve věci (čl. 52-55 spisu). Na tomto jednání žalobce doplnil, že se o nesprávnosti znaleckého posudku dozvěděl až v rámci trestního řízení, kdy byl vypracován nový posudek , tituly před jménem, , jméno FO, a zastupitelé byli předvoláni k výslechu. Promlčecí lhůta podle něj začala běžet až dne , datum, , kdy se přihlásil do trestního řízení, a byla přerušena do , datum, . Žalobce zdůraznil, že zástupci žalobce nejsou odborníky na oceňování nemovitostí, spoléhali se na znalce a konzultovali postup s advokátem. Valnou hromadu žalobce nenapadl, jelikož neměl žádný podklad pro její zpochybnění. Naopak žalovaný doplnil, že trestní řízení bylo zahájeno již v roce 2020, a žalobce se měl již tehdy dozvědět o možném pochybení. Tvrdil, že žalobce se účastnil valných hromad v letech 2020 a 2021, kde se rozhodovalo o vkladech, a v roce 2021 odmítl další peněžitý vklad kvůli pochybnostem o znaleckém posudku, což dokládá jeho vědomost o problému. Žalobce podle něj nevyužil možnost napadnout rozhodnutí valné hromady u civilního soudu a nelze se účelově dovolávat neznalosti. Jelikož měla Rada žalobce povědomí o věci již od roku 2020, je nárok promlčen.

5. Mezi účastníky bylo nesporným, žea) žalovaný vypracoval pro společnost , právnická osoba, dne , datum, znalecký posudek č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na ocenění pozemků parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , ostatní plocha a parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , to vše zapsáno na listu vlastnictví , Anonymizováno, , katastrální území , adresa, , obec , adresa, , v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „pozemky“), v němž vyčíslil hodnotu nepeněžitého vkladu , částka, (dále jen „znalecký posudek“),b) žalobce vložil pozemky jako nepeněžitý vklad do společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „společnost“) ac) žalovaný byl pravomocně odsouzen za křivou výpověď a nepravdivý znalecký posudek.

6. Naopak mezi účastníky zůstalo sporným,a) zda znaleckým posudkem vznikla žalobci škoda, kdyža. dle žalobce ano – nesprávné ocenění vedlo ke snížení jeho majetkového podílu ve společnosti,b. dle žalovaného nikoli – žalobce neztratil vlastnictví pozemků, pouze je vložil jako nepeněžitý vklad do společnosti,b) jaká je příp. výše škody, kterou žalovaný způsobil žalobci, kdyža. dle žalobce ano – ve výši rozdílu mezi aktuální hodnotou podílu a hodnotou, kterou by měl při správném ocenění,b. dle žalovaného nikoli – hodnota podílu žalobce ve společnosti není určena pouze účetní hodnotou a znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, byl vypracován pro účely trestního řízení, nikoli pro obchodní ocenění,c) zda mezi nesprávným znaleckým posudkem žalovaného a příp. škodou existuje příčinná souvislost, kdyža. dle žalobce ano – škoda vznikla výlučně v důsledku chybného ocenění pozemků žalovaným, který byl jediným faktorem ovlivňujícím výši vkladu,b. dle žalovaného nikoli – zastupitelstvo žalobce rozhodlo o vložení pozemků ještě před vyhotovením znaleckého posudku a rozhodnutí o vkladu nebylo závislé na ocenění znalcem,d) zda je žalobou uplatněný nárok promlčen, kdyža. dle žalobce nikoli,b. dle žalovaného ano – rozhodnutí o vkladu proběhlo v roce 2019, ale žaloba byla podána až v roce 20257. Soud provedl následující důkazy a zjistil z nich tento skutkový stav:

8. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti , právnická osoba, (čl. 25-26 spisu) má soud za prokázané, že ve společnosti , adresa, investiční, s.r.o. činí obchodní podíl žalobce 12,8 %, přičemž do , datum, tento činil 34 %.

9. Ze znaleckého posudku žalovaného č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, (čl. 6-10 spisu) soud zjistil, že na objednávku společnosti , právnická osoba, vyhotovil žalovaný znalecký posudek č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na zjištění hodnoty nepeněžitého vkladu do společnosti , adresa, investiční, s.r.o. Pozemky byly oceněny porovnávací (, částka, ) a výnosovou (, částka, ) metodou na částku – hodnotu nepeněžitého vkladu , částka, . Celý posudek je velmi stručný a nepřezkoumatelný. Ačkoli celková výměra pozemků činí , Anonymizováno, , Anonymizováno, m2, znalec při ocenění pozemků výnosovou metodou vychází (pouze) z výměry , Anonymizováno, , Anonymizováno, m2 a dochází k hodnotě pozemků , částka, a při ocenění porovnávací metodou vychází z částky , částka, za 1 m2 a dochází k hodnotě pozemků , částka, . Zatímco část oceňovaných pozemků je stavební (8,61 %; 5 127 m2 z 59 540 m2), v porovnávaných objektech činí stavební pozemek zcela zanedbatelnou část (0,57 %; 644 m2 z 112 168 m2). Ze staveb je v posudku zohledněn pouze (jeden) bytový panelový dům bez čp. s nulovou hodnotou. Jiné zátěže pozemků (např. fyzické znevýhodnění, právní omezení, technické překážky či ekonomické faktory na sanaci pozemků v posudku zmíněny nejsou.

10. Notářský zápis NZ , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , N , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , sepsaný dne , datum, notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, o rozhodnutí valné hromady společnosti , právnická osoba, o zvýšení základního kapitálu (čl. 11-21 spisu) prokazuje, že společníci společnosti Bělská investiční, s.r.o. (, právnická osoba, , , právnická osoba, a město , adresa, ) rozhodli o zvýšení základního kapitálu z částky , částka, na částku , částka, s tím, že společnosti , právnická osoba, a , právnická osoba, převzaly závazek k dalšímu peněžitému vkladu ve výši , částka, a žalobce k nepeněžitému vkladu /pozemků/ v téže výši. Přílohou je výpis z usnesení Zastupitelstva města , adresa, ze dne , datum, – schválení 34 % obchodního podílu města ve společnosti , adresa, investiční, s.r.o. a vklad pozemků do této společnosti.

11. Z účetní závěrky společnosti , právnická osoba, ke dni , datum, (čl. 50-51 spisu) se podává, že aktiva i pasivy společnosti činily , částka, , přičemž v předcházejícím účetním období měly hodnotu , částka, .

12. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, soud provedl důkaz znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, (čl. 112-135 trestního spisu), který se zabývá určením hodnoty pozemků ke dni , datum, , které byly vloženy jako nepeněžitý vklad do společnosti , právnická osoba, , tj. se jednalo o totožné pozemky, které oceňoval i žalovaný. Znalec při ocenění využil dvě metody – jednak postup podle cenového předpisu, konkrétně vyhlášky Ministerstva financí č. 188/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a dále metodu srovnávací. Při aplikaci cenového předpisu stanovil hodnotu pozemků na částku , částka, , zatímco srovnávací metodou dospěl k částce , částka, . Z posudku vyplývá, že znalec při srovnávacím ocenění vycházel z pěti referenčních transakcí uskutečněných výhradně v katastrálním území , adresa, , přičemž šlo o prodeje pozemků ve vlastnictví , adresa, . Jednotková cena za metr čtvereční se u těchto vzorků pohybovala mezi , částka, a , částka, . Zjištěnou hodnotu znalec následně snížil o 10 %, aby zohlednil specifickou zátěž oceňovaných pozemků. Jako výslednou hodnotu uvedl právě částku získanou srovnávací metodou, přičemž cenu stanovenou dle cenového předpisu označil za orientační, jelikož vychází ze statistických údajů a má širší územní platnost. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, dále konstatoval, že závěry posudku vyhotoveného žalovaným jsou nesprávné a samotný posudek byl zpracován nestandardním způsobem. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, (čl. 145-154 trestního spisu) soud nezjistil žádné pro věc rozhodné skutečnosti.

13. V prohlášení , jméno FO, , zastupitelka žalobce, ze dne , datum, (čl. 190-191 trestního spisu) uvedla, že pochybila, když podpořila schválení vkladu pozemků do společnosti , právnická osoba, , aniž by znala jejich hodnotu. Dle jejího vyjádření nebylo zastupitelstvo s cenou vkládaných pozemků do společnosti , právnická osoba, seznámeno. Zastupitele informovala, že se obrátila i na starostu žalobce, která ale žádné pochybení nevnímal.

14. Z žádosti o podání zprávy a poskytnutí podkladů (čl. 158-160 trestního spisu) ve spojení s přípisem ve věci poskytnutí podkladů (čl. 161 trestního spisu) vyplývá, že dne , datum, byl žalobce , právnická osoba, informován o zahájení prověřování ve věci vypracování znaleckého posudku na hodnotu pozemků a rozhodnutí Zastupitelstva žalobce o nepeněžitém vkladu těchto pozemků ke zvýšení základního jmění společnosti , právnická osoba, a požádán o zaslání podkladů. Požadované podklady byly , právnická osoba, doručeny dne , datum, .

15. Přípis žalobce ze dne , datum, (čl. 892 trestního spisu), poučení poškozené právnické osoby v trestním řízení ze dne , datum, (čl. 895-896 trestního spisu) a výpis usnesení z 10. zasedání rady města konaného dne , datum, (čl. 893 trestního spisu) prokazují, že se žalobce dne , datum, připojil k trestnímu řízení vedeného proti žalovaného s nárokem na náhradu škody ve výši , částka, .

16. Podle obžaloby ze dne , datum, (čl. 919-925 trestního spisu) žalovaný při zpracování posudku nevyužil relevantní podklady (např. územní plán, schválené prodejní ceny pozemků), nerespektoval právní předpisy upravující oceňování majetku, chybně aplikoval výnosovou metodu a nesprávně vybral srovnávací vzorky. Výslednou hodnotu určil nestandardně jako průměr dvou metod bez odborného zdůvodnění, přičemž v důsledku těchto pochybení byla hodnota nepeněžitého vkladu žalobce výrazně podhodnocena. Ačkoli žalobce vložil do společnosti , právnická osoba, majetek o hodnotě , částka, (podle znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, činila skutečná hodnota pozemků ke dni ocenění právě tuto částku), do základního kapitálu byla započítána pouze částka uvedená v posudku žalovaného, čímž vznikla žalobci škoda ve výši , částka, . Obžaloba uvádí, že žalovaný si byl vědom nedostatků svého postupu a byl srozuměn s tím, že jeho posudek bude použit jako podklad pro rozhodnutí o hodnotě vkladu, podal jako znalec hrubě zkreslený znalecký posudek a tím způsobil škodu velkého rozsahu a navrhla, aby byl žalovaný uznán vinným ze spáchání zločinu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku.

17. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (čl. 980-987 trestního spisu) má soud za prokázané, že žalovaný byl uznán vinným, že dne , datum, v , adresa, na základě objednávky společnosti , právnická osoba, , jako znalec vyhotovil znalecký posudek číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o ceně pozemků za účelem ocenění hodnoty nepeněžitého vkladu do společnosti , právnická osoba, a stanovil v něm, že hodnota nepeněžitého vkladu, kterým jsou pozemky, činí částku , částka, , přičemž při vypracování znaleckého posudku se dostatečně neřídil právními předpisy, které měl pro zpracování posudku použít, a nepostupoval odpovědným a náležitým způsobem, konkrétně si neobstaral správné a dostatečné podklady, vzhledem k charakteru a účelu oceňovaných pozemků nesprávně zvolil použití výnosové metody a navíc při použití této nesprávné metody postupoval zcela libovolným a neodůvodněným způsobem, při použití porovnávací metody použil chybný výběr vzorků pro porovnání a nesprávně určil výslednou hodnotu jako prostý aritmetický průměr metody porovnávací a výnosové, přičemž popsaným vadným postupem žalovaného došlo k věcně nesprávnému stanovení výše nepeněžitého vkladu žalobce do základního kapitálu společnosti , právnická osoba, , tedy jako znalec podal hrubě zkreslený znalecký posudek, čímž spáchal přečin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 1 trestního zákoníku.

18. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (čl. 1002-1003 trestního spisu) bylo odvolání žalovaného zamítnuto, když jej Krajský soud neshledal důvodným. Právní moc trestního řízení nastala dne , datum, .

19. Z oznámení o skutečnostech nasvědčujících na možné spáchání trestné činnosti neznámým pachatelem ze dne , datum, (čl. 2-4 trestního spisu) soud zjistil, že toto bylo podáno panem , jméno FO, na neznámého pachatele, trestní oznámení mířilo na protiprávní jednání Rady a zastupitelstva žalobce.

20. Vyrozumění Ministerstva vnitra ze dne , datum, (čl. 176-179 trestního spisu) dokládá, že Ministerstvo vnitra neshledalo usnesení č. , hodnota, -95/2019 v rozporu se zákonem.

21. Žalobou ze dne , datum, (řízení následně vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, ) se žalobce pan , jméno FO, domáhal určení, že vlastníkem pozemků p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , obojí v k.ú. , adresa, , obec , adresa, je město , adresa, , tj. v tomto řízení žalobce. V odůvodnění žaloby mj. uvádí, že na základě Usnesení zastupitelstva, byly pozemky určené ke vkladu do základního kapitálu společnosti , právnická osoba, oceněny znaleckým posudkem, který určil průměrnou cenu , částka, za metr čtvereční, přičemž tržní cena obdobných pozemků je minimálně , částka, za metr čtvereční. Tato žaloba byla žalobci (v daném řízení na straně žalovaného) doručena dne , datum, .

22. Předžalobní výzva ze dne , datum, a potvrzení o jejím doručení žalovanému (čl. 22-24 spisu) prokazuje, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě škody ve výši , částka, . Výzva byla žalovanému doručena , datum, .

23. Soud zamítl návrh žalobce na provedení důkazů (novým) znaleckým posudkem na ocenění reálné hodnoty podílu žalobce na společnosti , právnická osoba, , a to ke okamžiku vkladu pozemků do společnosti jako nepeněžitého vkladu a se zohledněním skutečné hodnoty pozemků vkládaných do společnosti, respektive nyní ve vlastnictví společnosti, a jímž by dále bylo odpovězeno na případné další otázky týkající se aktuální hodnoty podílu na společnosti a potenciální hodnoty podílu na společnosti, pokud by znalecký posudek žalovaného ze dne , datum, byl proveden řádně, soudem ustanoveným znalcem, a to pro nadbytečnost – žalobou uplatněný nárok byl uplatněn až po uplynutí promlčecí doby.

24. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobce byl společníkem společnosti , právnická osoba, , přičemž její obchodní podíl činil do , datum, celkem , hodnota, %, následně byl snížen na 12,8 % (bod č. , hodnota, rozsudku). Dne , datum, vyhotovil žalovaný na objednávku této společnosti znalecký posudek č. 8993/263, jehož účelem bylo ocenění pozemků určených jako nepeněžitý vklad do základního kapitálu. Žalovaný stanovil hodnotu vkladu částkou , částka, , přičemž použil porovnávací metodu (, částka, ) a výnosovou metodu (, částka, ), výslednou hodnotu určil (bez odůvodnění) jako jejich prostý průměr. Takto vycházela hodnota pozemků určených k budoucí zástavbě na , částka, /m2. Posudek je stručný, nepřezkoumatelný a vykazuje závažné metodické nedostatky patrné na první pohled (bod č. , hodnota, rozsudku). Na základě tohoto posudku rozhodla dne , datum, valná hromada společnosti , právnická osoba, o zvýšení základního kapitálu z částky , částka, na částku , částka, . Žalobce vložil pozemky jako nepeněžitý vklad právě ve výši , částka, , odpovídající hodnotě uvedené v posudku žalovaného (bod č. , hodnota, rozsudku). Dne , datum, byla žalobci doručena žaloba vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , v níž se pan , jméno FO, domáhal určení vlastnictví pozemků. V žalobě bylo mimo jiné uvedeno, že ač cena určená znaleckým posudkem činila , částka, /m², tržní cena obdobných pozemků byla minimálně , částka, /m² Kč (bod č. , hodnota, rozsudku). Dne , datum, zahájila Policie ČR prověřování okolností znaleckého posudku žalovaného a rozhodnutí zastupitelstva o vkladu pozemků. Požadované podklady byly žalobci doručeny dne , datum, (bod č. , hodnota, rozsudku). Následně se žalobce dne , datum, připojil k trestnímu řízení vedenému proti žalovanému s nárokem na náhradu škody ve výši , částka, (bod č. , hodnota, rozsudku). V trestním řízení byl vypracován znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , který se zabýval oceněním týchž pozemků ke dni , datum, . Znalec použil metodu dle cenového předpisu (vyhláška č. 188/2019 Sb.) a metodu srovnávací. Hodnota pozemků byla stanovena částkou , částka, dle cenového předpisu a částkou , částka, dle srovnávací metody. Znalec vycházel z pěti referenčních transakcí v katastrálním území , adresa, , kde jednotková cena činila 500–, částka, /m². Výslednou hodnotu snížil o 10 % z důvodu zátěže pozemků a jako konečnou uvedl částku , částka, . Posudek žalovaného označil za chybný a nestandardně zpracovaný (čl. 12 trestního spisu). Výpověď zastupitelky , jméno FO, vyplývá, že při hlasování o vkladu pozemků nebyla zastupitelstvu známa jejich skutečná hodnota (bod č. , hodnota, rozsudku). Na žalovaného byla dne , datum, podána obžaloba z důvodu, že žalovaný při zpracování posudku nevyužil relevantní podklady, nerespektoval právní předpisy, chybně aplikoval výnosovou metodu, nesprávně vybral srovnávací vzorky a výslednou hodnotu pozemků určil nestandardně. V důsledku toho byla hodnota vkladu žalobce podhodnocena, čímž mu vznikla škoda ve výši , částka, (bod č. , hodnota, rozsudku). Rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přečinu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 1 trestního zákoníku. Odvolání žalovaného bylo zamítnuto Krajským soudem v Praze dne , datum, , rozsudek nabyl právní moci téhož dne (bod č. , hodnota, , 18 rozsudku). Dne , datum, vyzval žalobce žalovaného k úhradě škody ve výši , částka, . Výzva byla doručena dne , datum, (Kč (bod č. , hodnota, rozsudku).

25. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:

26. Dle ust. § 251 odst. 1, 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), (dále jen „zok“), se cena nepeněžitého vkladu se určí na základě posudku zpracovaného znalcem podle jiného právního předpisu, nesmí však být vyšší, než kolik činí částka určená znalcem. Znalce vybírají při zakládání společnosti zakladatelé, jinak představenstvo nebo správní rada. Posudek znalce oceňujícího nepeněžitý vklad obsahuje alespoň popis nepeněžitého vkladu, použité způsoby jeho ocenění a údaj o tom, zda cena nepeněžitého vkladu získaná použitými způsoby odpovídá alespoň úhrnnému emisnímu kursu akcií, které mají být společností vydány jako protiplnění za tento nepeněžitý vklad a částku, na kterou se nepeněžitý vklad oceňuje.

27. Dle ust. § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

28. Dle ust. § 2952 o. z., hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

29. V rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, Krajský soud v Praze shrnul, že předpokladem vzniku obecné odpovědnosti za škodu je dle § 2910 ObčZ protiprávní úkon, tedy jednání, které je v rozporu s objektivním právem, existence škody, příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním škůdce a vznikem škody, a dále zavinění, které se v nedbalostní formě předpokládá. Porušením právní povinnosti je míněn objektivně vzniklý rozpor mezi tím, jak osoba skutečně jednala a tím, jak jednat měla, aby dostála povinnosti ukládané jí právním předpisem či jinou právních skutečností. Protiprávní jednání musí být poškozeným prokázáno, stejně jako vznik škody a příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti jako příčinou a škodou a jejím rozsahem jako následkem těchto příčin.

30. Dle ust. § 609 o. z., nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

31. Dle ust. § 610 odst. 1 o. z., k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

32. Dle ust. § 619 odst. 1, 2 o. z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

33. Dle ust. § 620 odst. 1 o. z., okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

34. Dle ust. § 629 odst. 1 o. z., promlčecí lhůta trvá tři roky.

35. Dle ust. § 648 o. z., uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží. To platí i o právu již vykonatelném, pokud byl pro ně navržen výkon rozhodnutí nebo navrženo nařízení exekuce.

36. Dle ust. § 652 o. z., pokračuje-li běh promlčecí lhůty po odpadnutí některé z překážek uvedených v § 646 až 651, neskončí promlčecí lhůta dříve než za šest měsíců ode dne, kdy začala znovu běžet.

37. V usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, Nejvyšší soud konstatoval, že jestliže je v řízení uplatněna námitka promlčení, má se soud v souladu se zásadou hospodárnosti řízení přednostně zabývat otázkou promlčení práva, a nikoli nárokem samým.

38. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, platí, že vědomost o škodě ve smyslu § 620 o. z. je dána i tehdy, jestliže nositel práva, jehož promlčení je posuzováno, o rozhodných okolnostech vědět měl a mohl (§ 619 o. z.).

39. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, se podává, že Skutečnost, že poškozený podal žalobu na náhradu škody v takové lhůtě od skončení trestního řízení, která nebyla přiměřená, nemůže mít za následek to, že nebude přihlédnuto k tomu, že během adhezního řízení promlčecí doba neběžela. Následkem toho, že poškozený nepokračoval řádně v řízení podle § 112 ObčZ 1964 je pouze opětovné pokračování běhu promlčecí lhůty dnem právní moci rozhodnutí v trestním řízení.

40. Subjektivní a objektivní promlčecí lhůta jsou na sobě nezávislé, a skončí-li běh některé z nich, právo se promlčí bez ohledu na to, že je druhá promlčecí lhůta ještě zachována (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Zejména platí, že se právo na náhradu újmy může začít promlčovat, pakliže poškozený okolnosti vypočtené v § 620 o. z. zná, a nabyl tak jejich empirickou (skutečnou) znalost, nebo je alespoň znát má a může, čímž získal jejich normativní (objektivizovanou) znalost. Normativní znalost se posuzuje se zřetelem k tomu, jakou vědomost by si v postavení poškozeného osvojila průměrně rozumná osoba při vynaložení obvyklé péče (§ 4 odst. 2 o. z.), případně odborné péče, vystupuje-li poškozený jako příslušník určitého povolání nebo stavu (§ 5 o. z.). O vzniku škody nebo újmy se poškozený dozví tehdy, jsou-li mu známy skutečnosti, podle kterých lze podat žalobu na náhradu škody nebo újmy, tedy pokud má poškozený prokazatelnou vědomost o vzniku a rozsahu škody či újmy. Vědomost o škodě nebo újmě musí být spojena nejen s protiprávním jednáním nebo událostí, kterou byla škoda či újma způsobena, avšak i se skutečností, že vznikla majetková nebo nemajetková újma s druhem a rozsahem, který lze označit v penězích (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Z pohledu počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty ovšem nelze požadovat vědomost o jednoznačné částce škody nebo újmy (postačuje orientační znalost; viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , příp. ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Vědomost o vzniku škody nebo újmy nastává bez ohledu na vědomost o zcela přesné částce škody či újmy. Určení částky škody nebo újmy prostřednictvím znaleckého posudku není možno považovat za skutečnost ovládající běh subjektivní promlčecí lhůty (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

41. Promlčecí lhůta se staví až do pravomocného skončení trestního stíhání ve smyslu § 12 odst. 10 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu (viz Rc 29/1985). Pokud v trestním řízení nedošlo k uložení povinnosti obžalovanému nahradit poškozenému škodu nebo nemajetkovou újmu anebo vydat bezdůvodné obohacení, má poškozený právo uplatnit takový nárok v občanskoprávním řízení. Po pravomocném skončení trestního stíhání běh promlčecí lhůty pokračuje (viz Rc 31/1974), nebo se promlčecí lhůta nadále v běhu staví, resp. stavení běhu promlčení nepomine, pokud je po právní moci rozhodnutí v trestním řízení podána poškozeným v přiměřené lhůtě žaloba na náhradu škody, nemajetkové újmy nebo vydání BO u civilního soudu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Pravomocným skončením řízení u orgánu veřejné moci překážka pro plynutí promlčení (stavení promlčecí lhůty) odpadá. Promlčecí lhůta po pravomocném skončení řízení, ve kterém nebylo rozhodnuto přiznáním práva na plnění, neběží od začátku, nýbrž pokračuje v běhu a přihlíží se k uplynulé části. K uplynutí promlčecí lhůty však nedojde dříve než za šest měsíců ode dne, kdy začala znovu běžet (§ 652 o. z.).

42. Soud se z důvodu hospodárnosti zabýval nejprve otázkou promlčení a nikoliv nárokem samým, neboť žalovaný námitku promlčení uplatnil a toto vedlo rychleji a účinněji k vydání rozhodnutí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, či usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Z hlediska hospodárnosti řízení je totiž za takové situace nadbytečné provádět dokazování a zjišťovat důvodnost základu nároku a jeho výši, když s ohledem na námitku promlčení nelze žalobnímu návrhu vyhovět (viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení je již promlčený, a to z následujících důvodů. Znalecký posudek byl žalovaným vypracován dne , datum, (bod č. , hodnota, rozsudku) a dne , datum, žalobce rozhodl o vkladu pozemků do společnosti , právnická osoba, (bod č. , hodnota, rozsudku), tj. tohoto dne vznikla škoda a žalobce se měl dozvěděl o špatném ocenění pozemků ze strany žalovaného, , datum, byla žalobci doručena žaloba pana , jméno FO, poukazující na špatné ocenění pozemků ze strany žalovaného (bod č. , hodnota, rozsudku), dne , datum, zastupitelka žalobce ostatní členy zastupitelstva žalobce informovala o špatném ocenění pozemků ze strany žalovaného (bod č. , hodnota, rozsudku), dne , datum, se žalobce řádně připojil do trestního řízení s nárokem na náhradu škody vůči žalovanému (bod č. , hodnota, rozsudku), dne , datum, bylo trestní řízení vedené vůči žalovanému pravomocně skončeno (bod č. , hodnota, rozsudku) a dne , datum, byla podána žaloba na náhradu škody. Z uvedeného vyplývá, že žalobce se měl a mohl o vzniku škody dozvědět dne , datum, (blíže bod č. , hodnota, rozsudku), kdy došlo ke vkladu pozemků do základního kapitálu společnosti za hodnotu , částka, (, částka, /m²), tj. tímto dnem (, datum, ) počala plynout promlčecí doba nároku žalobce na náhradu škody způsobené žalovaným, přičemž dnem , datum, (přihlášení žalobce do trestního řízení s nárokem na náhradu škody) došlo k jejímu stavení. Po pravomocném skončení trestního řízení dne , datum, začala tříletá promlčecí lhůta znovu běžet, přičemž podle § 652 o. z. nemůže skončit dříve než za šest měsíců ode dne, kdy začala znovu běžet. Tato lhůta skončila dne , datum, . S ohledem na skutečnost, že žaloba byla podána (až) dne , datum, a žalovaný vznesl námitku promlčení, soud žalobou uplatněný nárok zamítl.

43. Na okraj soud poznamenává, že žalobce se měl o vzniku škody (opakovaně) dozvědět doručením žaloby třetí osoby, v níž bylo poukazováno na výrazný rozdíl mezi znaleckou cenou (, částka, /m²) a tržní cenou (min. , částka, /m²). Pokud by promlčecí lhůta počala plynutou (až) tímto dnem (, datum, ), skončila by (při zohlednění jejího stavění) dne , datum, , tj. i v tomto případě by byl nárok uplatněný žalobcem promlčen. Ač zástupce žalobce poukazoval na skutečnost, že žaloba pan , jméno FO, , který vede řadu sporů, nebyla řádně odůvodněna a doložena, pak se s touto musel žalobce stejně seznámit, aby věděl, proti jakým skutečnostem má brojit.

44. Pokud zástupce žalobce odkazoval na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dle něhož je na tom, kdo vznáší námitku promlčení břemeno tvrzení i důkazní, a soud by k této neměl přihlížet, pak soud má za to, že předmětný judikát se na nyní projednávanou věc nevztahuje. V tomto případě byla námitka promlčení vznesena v nalézacím řízení, před nastalou koncentrací (v rámci odůvodnění odporu s tím, že posudek byl vypracován již v roce 2019) a všechny skutečnosti rozhodné pro její počátek a běh byly známy již při prvním jednání. Na rozdíl od zástupcem žalobcem citovaného judikátu, který se zabýval situací, kdy je námitka promlčení vznesena (až) v průběhu řízení odvolacího.

45. Pokud by předmětný nárok nebyl promlčen, soud by žalobu rovněž zamítl, neboť žalobce v daném případě nevyužil dostupné prostředky k ochraně svého majetku, a proto nese odpovědnost za škodu, které mohl zabránit.

46. Dle ust. § 2903 odst. 1 o. z., nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit.

47. Smyslem pravidla zde obsaženého je v souladu s klasickou právní zásadou vigilantibus , tituly před jménem, non dormientibus iura subveniunt (bdělým, nikoliv spícím, pomáhá právo) vést ohroženého k zákroku proti újmě, která mu hrozí, tak, aby jen trpně nepřihlížel, jak mu újma vzniká a zhoršuje se.

48. Za neopatrné je přitom třeba považovat takové konání poškozeného, při němž nezachoval běžnou míru opatrnosti, kterou lze v dané situaci očekávat od osoby s rozumem průměrného člověka (§ 4 odst. 1 o. z.) včetně opatření, která jsou obvykle v takových situacích činěna proto, aby nedošlo k vlastní újmě. Příkladem může být situace, kdy poškozený vědomě podstoupí jízdu vozidlem, které řídí osoba, o níž ví, že její řidičské schopnosti jsou ovlivněny požitím alkoholu, kdy při jízdě neužije bezpečnostních pásů (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), kdy poškozený cyklista nepoužije ochranné přílby, byť v situaci, kdy mu takovou povinnost zákon o provozu na pozemních komunikacích neukládá (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), nebo kdy poškozený chodec při chůzi po silnici za tmy nepoužije reflexní prvky, byť prochází obcí (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

49. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, vyplývá, že k tíži poškozeného lze přičítat i jeho neobezřetné, neopatrné či lehkovážné konání, pokud vedlo či přispělo ke vzniku jeho újmy nebo k jejímu zvětšení, a to i když takovýmto jednáním nedošlo k porušení právní povinnosti.

50. V rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, Nejvyšší soud konstatoval, že nepodal-li dodavatel, který byl protiprávně vyloučen z řízení o veřejné zakázce, návrh na přezkum tohoto úkonu zadavatele Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, nese dodavatel ze svého, čemu tímto postupem mohl zabránit, včetně škody související se smlouvou, která měla být v řízení o veřejné zakázce s tímto dodavatelem uzavřena.

51. Soud má za to, že žalobce měl možnost zabránit vzniku škody, která mu následně vznikla v důsledku podhodnocení nepeněžitého vkladu do společnosti , právnická osoba, Je třeba navíc zdůraznit, že zastupitelstvo žalobce nejprve rozhodlo o vkladu konkrétních pozemků do společnosti , právnická osoba, (, datum, ), aniž by znalo jejich hodnotu, a teprve následně (, datum, ) byl na objednávku společnosti , právnická osoba, vyhotoven znalecký posudek žalovaného, který měl tento vklad ocenit. Posudek, na jehož základě byl vklad realizován, byl velmi stručný, nepřezkoumatelný a vykazoval zjevné metodické nedostatky patrné na první pohled. Ačkoli žalobce tvrdí, že neměl možnost výši ocenění zpochybnit, soud má za to, že jako veřejnoprávní korporace disponoval odborným aparátem, který mu umožňoval posudek přezkoumat. Přestože zákon stanoví, že znalec je nestranným garantem, žalobce mohl a měl v rámci péče řádného hospodáře upozornit na zjevné nesrovnalosti, případně si vyžádat oponentní posudek. Navíc vady posudku musí být zřejmé i laikovi, když cena , částka, /m2 pro pozemky určené k výstavbě je cenou na první pohled podhodnocenou. Žalobce měl rovněž možnost upozornit na nesrovnalosti v rámci rozhodování valné hromady a závěry znaleckého posudku zpochybnit před realizací vkladu. Skutečnost, že se členové zastupitelstva o hodnotu pozemků zjištěnou znalcem nezajímali (bod č. , hodnota, rozsudku) nemůže jít k tíži žalovaného. Stejně tak se žalobce nemůže zprostit své odpovědnosti spravovat svěřený majetek s péčí řádného hospodáře, což zahrnuje i kontrolu znaleckého posudku, který měl zásadní dopad na hodnotu jeho majetku, s odkazem na vypracování znaleckého posudku soudním znalcem a používáním právních služeb advokáta.

52. Soud žalobu zamítl primárně z důvodu promlčení. Nad rámec tohoto závěru (obiter dictum) soud konstatuje, že žalobce v daném případě nevyužil dostupné prostředky k ochraně svého majetku, a proto by žaloba nebyla důvodná ani v případě, že by nárok nebyl promlčen.

53. Dle ust. § 124 odst. 6 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí v případě porušení právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva a v případě, kdy jsou dozor nebo kontrola výkonu samostatné působnosti obcí upraveny zvláštním právním předpisem.

54. Pokud žalobce poukazoval na skutečnost, že Ministerstvo vnitra neshledalo usnesení žalobce č. , hodnota, -95/2019 v rozporu se zákonem, pak soud uvádí, že Ministerstvo vnitra může usnesení o uzavření smlouvy posuzovat jen z hlediska veřejnoprávních předpisů.K nákladům řízení a lhůtě splatnosti:

55. Dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

56. Jelikož byl žalovaný ve věci zcela úspěšný, přiznal mu soud právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši , částka, , přičemž náklady žalované spočívají v: odměně advokáta dle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce , částka, za jeden úkon právní služby, tj. za 4 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání dne , datum, – 2 úkony /12:45-15:10/) , částka, , paušální úhradě hotových výdajů dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce , částka, za jeden úkon právní služby, tj. za 4 úkony právní služby , částka, a DPH ve výši 21 % ze shora uvedených položek dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši , částka, .

57. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalobce povinen dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalovaného. Lhůtu k plnění rozsudkem uložené povinnosti stanovil soud žalobci dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.