7 C 2/2023

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 53 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 53 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 53 500 Kč od datum do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku 13 090,50 Kč.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne datum se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky ve výši 53 500 Kč, skládající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 30 000 Kč, poplatků za poskytnutí úvěru ve výši 21 000 Kč a smluvních pokut ve výši 2 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovanou jako podnikatelkou uzavřela prostřednictvím webové stránky webová adresa dne datum smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit nejdéle do datum. Žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč na účet žalované č. bankovní účet, žalovaná však žalobkyni neuhradila ničeho. Za prodlení s úhradou splátek byla žalované vždy účtována jednorázová sankce 500 Kč. Celkový poplatek za poskytnutí úvěru činí 21 000 Kč a celková smluvní pokuta 2 500 Kč (500 Kč x 5 splátek). Před podáním žaloby byla žalovaná k zaplacení žalované částky vyzvána upomínkou zaslanou jí dne datum.

3. Žalovaná se poté, co byla soudem vyzvána ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, k výzvě soudu nevyjádřila, a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Z tohoto důvodu postupoval soud ve shodě s ust. § 115a o. s. ř., a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti:

5. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru číslo ze dne datum má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jejímž předmětem bylo poskytnutí podnikatelského úvěru ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala žalobkyni splatit čerpané peněžní prostředky a zaplatit žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1% za každý den čerpání úvěru v 5 splátkách ve výši 10 200 Kč. V každé splátce byla zahrnuta úhrada jistiny ve výši 6 000 Kč a poplatku ve výši 4 200 Kč. Splatnost poslední splátky měla nastat dne datum. Z čl. 8 smlouvy soud ověřil, že účastníci sjednali pro případ prodlení žalované s úhradou splátky smluvní pokutu ve výši 500 Kč.

6. Z potvrzení o přijaté platbě ze dne datum má soud za prokázané, že žalobkyně na účet žalované uvedený ve smlouvě o podnikatelském úvěru (č. ú. bankovní účet) vyplatila částku 30 000 Kč.

7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum včetně podacího lístku z téhož dne má soud za prokázané, že právní zástupce žalobkyně ve věci této zaslal dne datum žalované výzvu k úhradě žalované částky 8. Provedeným dokazováním dospěl soud k závěru, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se jej zavázala uhradit společně s poplatky za poskytnutí úvěru ve sjednaných splátkách. Žalovaná svým smluvním povinnostem včas a řádně nedostála, když žalobkyni neuhradila ničeho, pročež byla povinna uhradit žalobkyni vedle svých primárních povinností i sjednanou smluvní pokutu. Splatnost poslední splátky a tedy i celého úvěru nastala dne datum, přesto žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni nevyrovnala a zůstala jí dlužna žalovanou částku.

9. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:

10. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2048 věty prvé o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

12. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

13. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Žalobkyně předloženými důkazy prokázala svá žalobní tvrzení. Právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou byl založen smlouvou o úvěru uzavřenou dle § 2395 a násl. o. z. Žalobkyně svým smluvním povinnostem dostála, žalovaná nikoliv, když zůstala žalobkyni dlužna na jistině částku 30 000 Kč, na poplatcích za poskytnutí úvěru 21 000 Kč a na smluvní pokutě 2 500 Kč Smluvní pokuta za prodlení s úhradou splátek byla sjednána dle § 2048 o. z. a její výši soud považoval za přiměřenou. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do zákonného úroku z prodlení z žalované částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

16. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 13 090,50 Kč, které tvoří odměna advokáta za 2,5 úkonu právní služby (příprava a převzetí zastoupení jednoduchá výzva k plnění a podání žaloby) po 3 260 Kč ve výši 8 150 Kč podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tři režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhrada za daň z přidané hodnoty z částky 9 050 Kč ve výši 1 900,50 Kč dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. a soudní poplatek ve výši 2 140 Kč dle položky 2 bod 1 písm. c) sazebníku poplatků v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

17. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaná povinna dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.

18. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalované dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění po právní moci rozhodnutí domáhat exekučním návrhem.