7 C 209/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 30 190 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do jednoho měsíce od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

II. Žaloba se co do částky , částka, spolu se zákonným úrokem z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z částky , částka, od , datum, do zaplacení částečně zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku ve výši , částka, .

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, ) poskytla dne , datum, žalovanému úvěr na základě smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, , v původní výši , částka, , který byl následně navýšen na celkovou výši , částka, , který měl být splacen nejpozději do , datum, . Žalovaný čerpal úvěr, avšak do uvedeného data poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením, ve smlouvě se zavázal uhradit smluvní úrok ve výši , částka, . Úvěr byl žalovanému poskytnut prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně www.zaplo.cz, žalovaný vyplnil registrační formulář, byl obeznámen s podmínkami poskytnutí úvěru, identifikace žalovaného proběhla prostřednictvím zaslání vzájemné platby mezi stranami. Žalovaný byl upomínám k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní upomínkou, kterou odeslal právní zástupce žalobkyně žalovanému dne , datum, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávky původního věřitele (, právnická osoba, ) za žalovaným na žalobkyni.

2. Žalovaný na jednání konaném dne , datum, uvedl, že nárok uplatněný v žalobě uznává co do důvodu a výše, ale že danou pohledávku splácí od května 2024, kdy uhradil celkem částku , částka, ve 4 splátkách. Jelikož žalobkyně vydání částečného rozsudku pro uznání nenavrhla, soud jej nevydal.

3. Soud provedl následující důkazy a zjistil z nich tento skutkový stav:

4. Ze smlouvy o poskytnutí úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl označen jménem, příjmením, číslem občanského průkazu, bydlištěm, e-mailem a telefonním číslem, smlouva byla uzavřena prostřednictvím ověření pomocí SMS kódu. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, , který měl být splacen do , datum, , žalovaný měl (celkem) uhradit částku , částka, . Úvěr byl poskytnut na účet žalovaného číslo účtu , č. účtu, . Z dodatku ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na navýšení úvěru na částku , částka, , kdy se žalovaný zavázal vrátit částku , částka, . Dodatek ke smlouvě o úvěru byl podepsán prostřednictvím unikátního identifikačního sms kódu.

5. Z výpisu z běžného účtu ze dne , datum, soud zjistil, že byla z účtu , tel. číslo, 0600 zaslána verifikační platba ve výši , částka, .

6. Z výpisu účtu právní předchůdkyně žalobkyně se podává, že dne , datum, zaslala částku , částka, na účet , tel. číslo, 0600.

7. Z výpisu účtu právní předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že dne , datum, zaslala částku , částka, na účet , tel. číslo, 0600.

8. Upomínky ze dne , datum, prokazuje, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky , částka, s tím, aby dlužnou částku ihned uhradil.

9. Z předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne , datum, se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky , částka, s tím, aby dlužnou částku ihned uhradil.

10. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena ze společnosti , právnická osoba, na žalobkyni.

11. Oznámení ze dne , datum, dokládá, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky z právní předchůdkyně na žalobkyni, a zároveň mu byla zaslána předžalobní výzva k uhrazení dlužné částky ve výši , částka, , a to tří dnů. Z podacího lístku bylo zjištěno, že oznámení a předžalobní výzva byla zaslána žalovanému dne , datum, .

12. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že vlastníkem účtu č. , č. účtu, byl žalovaný. Z výpisu z běžného účtu žalovaného má soud za to, že dne , datum, byla na jeho účet připsána částka , částka, od právní předchůdkyně žalobkyně.

13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný označen jménem a příjmením, rodným číslem, adresou, číslem občanského průkazu, telefonním číslem, e-mailovou adresou a číslem bankovního účtu uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne , datum, s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout na bankovní účet žalovaného úvěr ve výši , částka, , dodatkem ze dne , datum, byl úvěr navýšen na částku , částka, , a žalovaný se současně zavázal vrátit částku , částka, ke dni , datum, . Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému na jeho bankovní účet dne , datum, částku ve výši , částka, a dne , datum, částku , částka, . Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný na svůj závazek neuhradil žalobkyni ničeho, ač byl o úhradu jeho dluhu upomínán, naposledy předžalobní výzvou odeslanou mu dne , datum, . Žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný neprokázal, že by právní předchůdkyni žalobkyně nebo žalobkyni uhradil na dlužnou částku jakékoliv splátky.

14. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:

15. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

18. Dle ust. § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

19. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

20. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

22. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

24. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

25. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

27. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

28. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.[footnoteRef:1] [1: obdobně též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C-565/12 či rozsudek Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ]

29. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

30. Dle názoru soudu, v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného nepředložila žádný důkaz. Břemeno důkazní nelze v civilním nalézacím řízení delegovat na soud, je pouze na účastníkovi samém, aby rozhodné skutečnosti prokázal, a tím byl ve věci úspěšný.

31. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného vyčíslil soud částkou , částka, , která představuje částku, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla v souvislosti s úvěrem, a částkou, kterou žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně, případně žalobkyni vrátil (, částka, ).

32. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o spotřebitelském úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl poprvé prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne , datum, , který mu byl odeslán téhož dne (doručen třetí pracovní den po jeho odeslání – tedy , datum, ), uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny ve výši , částka, i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (, částka, ) od , datum, , tedy po uplynutí tří denní lhůty stanovené v předžalobní upomínce, do zaplacení.

33. Jelikož, jak výše uvedeno, mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru včetně sjednání v žalobě uplatněných úroků a poplatků, soudu nezbylo než žalobu co do částky , částka, spolu se zákonným úrokem z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z částky , částka, od , datum, do zaplacení částečně zamítnout.

34. Žalovaný na jednání dne , datum, tvrdil, že na úhradu dlužné částky zaslal 4 splátky v celkové výši , částka, . K prokázání svých tvrzení však žalovaný nepředložil žádné důkazy, na jednání konané dne , datum, se bez omluvy nedostavil. Žalovaný tak neunesl důkazní břemeno, kdy k prokázání svých tvrzení nepředložil žádné důkazy, a proto nemohl být ve věci úspěšný.

35. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně, která se svého nároku domáhala formulářovou žalobou, byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši , částka, , které představují soudní poplatek ve výši , částka, a náklady právního zastoupení, a sice odměna advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce , částka, za jeden úkon právní služby, tj. za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, zaslání předžalobní upomínky a sepis žaloby) , částka, , 3x režijní paušál á , částka, dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21 % z částky , částka, , tj. , částka, .

36. Z částky , částka, činí 65,6 % částku , částka, a tuto je žalovaný povinen zaplatit, jak je uvedeno ve výroku III.

37. V této souvislosti soud uvádí, že žaloba v této věci je totožná s mnoha jinými žalobami žalobkyně (například ve věcech vedených u nadepsaného soudu pod spisovými značkami , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ), byla podána na ustáleném vzoru, obsahuje skutková tvrzení, která se ve všech žalobách na zaplacení žalované částky, opakují a v detailech jsou uplatněnému nároku pouze přizpůsobena.

38. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaný povinen dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.

39. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce jednoho měsíce od právní moci rozsudku. Jelikož byl žalovaný v řízení aktivní, soud mu poskytl delší lhůtu k doložení tvrzených plateb žalobkyni a k umožnění si sjednat se žalobkyní případný splátkový kalendář. Současně má soud za to, že tato delší lhůta nebude mít negativní ekonomický dopad na žalobkyni.