7 C 221/2019

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudcem JUDr. Vítem Ludvou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená Mgr. jméno příjmení , advokátem, sídlem adresa o zaplacení 5 160 000 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit České republice náklady ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Mladé Boleslavi.</b> 1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum], soudu doručenou téhož dne, domáhala po žalované zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že s žalovanou (a dalšími poskytovateli reklamních a marketingových služeb) byla dne [datum] uzavřena rámcová dohoda č. [rok] [spisová značka] (dále jen„ rámcová dohoda“), kterou bylo sjednáno, že tam specifikovaní poskytovatelé reklamních a marketingových služeb (včetně žalované) poskytnou žalobkyni své služby. Konkrétní plnění pak měla být sjednávána v dílčích smlouvách. Dílčí smlouva [číslo] 2018 mezi účastníky byla uzavřena dne [datum] (dále také jako„ dílčí smlouva [číslo]“). Touto dílčí smlouvou se žalovaná zavázala poskytnout žalobkyni plnění specifikovaná v příloze [číslo] této dílčí smlouvy (blíže popsaná níže), a to v období od dubna 2018 do prosince 2018. Žalobkyně se naopak za poskytnutá plnění zavázala uhradit žalované sjednanou cenu, která činila [částka] Dílčí smlouva [číslo] byla v registru smluv zveřejněna dne [datum], tudíž tohoto dne nabyla účinnosti. Dne [datum] žalobkyně zaplatila žalované částku [částka], a to na základě faktury č. 2018 vystavené dne [datum]. K této faktuře nebyl přiložen předávací protokol, i když dílčí smlouvou [číslo] bylo dohodnuto, že k faktuře musí být přiložen oběma stranami podepsaný předávací protokol. Právo na zaplacení tedy vzniklo až po splnění této povinnosti. K této faktuře byla přiložena pouze listina„ Přehled plnění z dílčí smlouvy [číslo] 2018.“ Dne [datum] žalobkyně obdržela od žalované fakturu [číslo] označenou datem [datum], znějící na částku 758 000 Kč, kterou se žalovaná domáhala zaplacení uvedené částky (zálohy) za uskutečněné dílčí plnění (plánování kampaně a sestavení mediaplánu, nákup v printové reklamě, operativní řízení marketingové komunikace a post analýza kampaní). Dne [datum] žalobkyně odmítla fakturu [číslo] proplatit a žalovanou požádala o předložení předávacího protokolu (k oběma uvedeným fakturám). Žalovaná reagovala zasláním předávacích protokolů ze dnů [datum] a [datum] (za žalobkyni podepsané Mgr. [jméno] [příjmení]). Žalobkyně odmítla, že by oba tyto předávací protokoly mohly doložit poskytnutá tvrzená plnění. Jednak první protokol byl uzavřen už 4 dny poté, co došlo k uzavření dílčí smlouvy [číslo] přičemž v té době tato dílčí smlouva nebyla ještě ani účinná. Dílčí smlouva [číslo] také předpokládala, že sjednaná plnění budou poskytována postupně (po dobu 9 měsíců). Je tak zřejmé, že žalovaná nemohla daná plnění poskytnout už v prvních 4 dnech, resp. ani v dalším měsíci, ve kterém byl sepsán druhý protokol. Ostatně v přípisu doručenému žalobkyni dne [datum] žalovaná uvedla, že plnění uvedená v protokolu ze dne [datum] byla objednána u třetích osob až v říjnu 2018. Dále žalovaná adresovala žalobkyni dne [datum] listinu„ marketingové plnění pro Oborovou zdravotní pojišťovnu na základě dílčí smlouvy [číslo] 2018“, která měla doložit, že sjednaná plnění dílčí smlouvou [číslo] byla také žalovanou realizována. Žalobkyně však po posouzení této listiny odmítla, že by tato listina mohla danou skutečnost potvrdit. Žalobkyně dále uvedla, že účastníci se rozhodli tuto mezi nimi spornou skutečnost ověřit jimi zvoleným znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení]. Tento znalec dospěl k závěru, že naprostá většina objednaného plnění nebyla žádným způsobem doložena. Žalovaná závěry posudku odmítla. Tvrzení žalované, že žalobkyni byla poskytnuta jiná plnění, která nebyla uvedena v dílčí smlouvě [číslo] pak podle žalobkyně dokládá to, že předmětná plnění poskytnuta nebyla. Žalobkyně také dodala, že s žalovanou spolupracovala i v minulosti, ale veškeré tyto závazky byly vypořádány, přičemž vždy k nim byly uzavřeny písemné smlouvy. Žalobkyně odmítla, že by v září 2017 byla ústně u žalované objednána nějaká plnění, která měla být až později zasmluvněna. Bylo také poukázáno na to, že žalobkyně je subjektem, který je povinen uzavřené smlouvy zveřejňovat v registru smluv, a to pod sankcí jejich neplatnosti nastupující 3. měsíc ode dne, kdy byla příslušná smlouva uzavřena. K tvrzením žalované, že žalobkyně se případně bezdůvodně obohatila, pak žalobkyně uvedla, že žádné plnění bez právního důvodu neobdržela. K tomu však dodala, že takový případný nárok by stejně již byl promlčen, pročež příslušnou námitku v tomto řízení žalobkyně taktéž uplatnila.

2. Žalobkyně dále tvrdila, že sjednaná plnění specifikovaná v příloze [číslo] dílčí smlouvy [číslo] měla vztah k roku 2018, protože jen pro toto období měla žalobkyně potřebu zajistit předmětné marketingové služby. Pokud by tyto služby byly poskytnuty v jiné době, pak by tím došlo k nezamýšlenému mísení jiných marketingových aktivit žalované s pozdějšími aktivitami žalobkyně. Činnost žalované měla také přivádět pojištěnce na stránky žalobkyně, a to konzistentně, čímž měla podporovat její obchodní plány v daném čase (v roce 2018) s dopadem do roku 2019. Marketingovou komunikaci je potřeba vést soustavně, mají-li se dostavit výsledky. Dílčí výpadky v této komunikaci tak mohou zhatit dosavadní snažení, přičemž následná marketingová vícero způsoby vedená komunikace negativní dopady nezhojí. Specifikovaná plnění poskytnutá mimo sjednané období by tak měla výrazně nižší účinek, resp. by byla v některých ohledech zcela bez účinku. Cílem objednaných marketingových služeb bylo přivést k žalobkyni nové pojištěnce (a udržet si ty stávající), a to k zákonnému přestupnímu termínu [datum]. Neposkytnutí sjednaného plnění se tak negativně projevilo v počtech pojištěnců žalobkyně k datu [datum] (úbytek 2 350 pojištěnců) a k datu [datum] (další úbytek o 4 149 pojištěnců). Žalobkyně proto neměla zájem na poskytnutí sjednaných marketingových služeb v pozdějším termínu, o čemž měla žalovaná podle žalobkyně s ohledem na své postavení na trhu marketingových služeb nepochybně vědomost. Dílčí smlouva [číslo] tak představovala fixní závazek ve smyslu § 1980 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“).

3. Žalobkyně proto uzavřela, že zaplatila žalované částku 5 160 000 Kč, přičemž tato žalobkyni do zániku dílčí smlouvy [číslo] (do [datum]) neposkytla sjednaná plnění. Na straně žalované tak došlo k bezdůvodnému obohacení, které je povinna vydat. Následně však žalobkyně také uvedla, že ve vztahu k žalované řádně uplatnila práva z vadného plnění, kdy dne [datum] žalované oznámila, že plnění na základě dílčí smlouvy [číslo] jí nebyla poskytnuta a i přesto byla zaplacena. Žalované tedy vytkla vadu jejího plnění a vyzvala ji, aby vrátila celou vyplacenou částku. Žalovaná ničeho nevrátila. Opětovně proto žalobkyně dne [datum] vyzvala žalovanou k témuž, avšak již výslovně specifikovala svůj nárok, a to že požaduje přiměřenou slevu z ceny plnění.

4. Žalobkyně dne [datum] doručila žalované předžalobní výzvu, kterou tímto vyzvala k úhradě částky ve výši [částka], a to nejpozději do 10. dne od doručení této výzvy. Žalovaná však v uvedené lhůtě (a ani poté) nezaplatila ničeho.

5. Žalovaná žalobou uplatněný nárok odmítla. K tomu především uvedla, že žalobkyni poskytla reklamní a marketingové služby, a proto měla nárok na jejich zaplacení. Plnění, která byla žalovanou poskytnuta, byla také poskytnuta v hodnotě, kterou žalobkyně uhradila. Skutečnost, že tyto služby byly poskytnuty, pak plyne zejména ze dvou protokolů o poskytnutí plnění ze dnů [datum] a [datum], které byly žalobkyní (prostřednictvím kontaktní osoby uvedené v rámcové dohodě) akceptovány. Pracovní smlouva a podpisový řád žalobkyně jsou ve vztahu k žalované zcela irelevantní; upravují toliko vnitřní poměry žalobkyně. Totožná skutečnost je pak dále potvrzována i tím, že žalobkyně proplatila fakturu č. 2018 ze dne [datum]. Žalovaná také sdělila, že spolupráce účastníků nezačala uzavřením rámcové dohody, ale tato spolupráce probíhala už od roku 2015. Žalovaná byla marketingovým partnerem [příjmení] florbalu a od roku 2015 zajistila žalobkyni právo užívat titul hlavní partner českého florbalu. Toto trvalo i v sezoně 2017 2018, neboť žalobkyně si toto marketingové plnění u žalované v září 2017 ústně objednala. Konkrétně v této sezoně žalovaná žalobkyni poskytla plnění, která obsáhle popsala ve svém podání ze dne [datum]. Žalobkyně tedy u žalované ústně objednávala služby, tyto přijímala, ale písemná smlouva byla uzavřena až dodatečně. Dílčí smlouva [číslo] kterou připravila žalobkyně, tak ne zcela odpovídala tomu, co bylo skutečně plněno. K uzavření písemné smlouvy došlo z důvodu fakturace, neboť ta by nemohla bez písemné smlouvy probíhat. Následně ale žalovaná uvedla, že plnění, která žalobkyni v sezoně 2017 2018 poskytla, byla plněním poskytnutým na základě dílčí smlouvy [číslo] rámcové dohody. Žalovaná však uvedla, že pokud by nebylo prokázáno, že poskytnutá plnění v sezoně 2017 2018 byla realizována na základě dílčí smlouvy [číslo] rámcové dohody, pak byla plněna na základě ústní smlouvy ze září 2017 a žalobkyně tak plnila na základě platného závazku. Pakliže by nebyl prokázán ani tento právní důvod, pak tvrdila, že bylo sice plněno, ale bylo tak činěno bez právního důvodu, a tudíž se přijetím tohoto plnění žalobkyně bezdůvodně obohatila. Hodnota takto poskytnutého plnění odpovídala žalobkyní uhrazené částce, kterou tak lze považovat za náhradu za získané bezdůvodné obohacení. Pro tento případ také žalovaná žalobkyni dne [datum] vyzvala, aby jí náhradu za bezdůvodné obohacení uhradila. V této souvislosti a pro případ, že by soud dovodil, že žalovaná žalobkyni plnila na základě neplatné smlouvy (či bez právního důvodu) a současně, že by žalobní nárok byl po právu, tak podáním ze dne [datum] žalovaná uplatnila v řízení i kompenzační námitku do výše žalované částky. Ke znaleckému posudku Ing. [jméno] [příjmení] žalovaná sdělila, že proti tomuto posudku má řadu výtek s tím, že hlavní námitkou je jeho nekomplexní zpracování, protože znalec hodnotil pouze dílčí část plnění žalované. Žalovaná proto ze všech zde uvedených důvodů navrhla, aby soud žalobu zamítl.

6. Z rámcové dohody uzavřené mezi žalobkyní na jedné straně a žalovanou a dalšími poskytovateli marketingové komunikace na straně druhé dne [datum] bylo soudem zjištěno, že účelem této rámcové dohody bylo zabezpečení poskytování reklamních a marketingových služeb při realizaci reklamních kampaní jednotlivými poskytovateli. Reklamní a marketingové služby, které byly touto dohodou definovány, se poskytovatelé zavázali za úplatu poskytovat žalobkyni za podmínek sjednaných jednak v rámcové dohodě a jednak také v dílčích smlouvách uzavřených na základě této rámcové dohody. Dále bylo ujednáno, že plnění poskytovaná na základě dílčích smluv budou realizována v termínech v těchto dílčích smlouvách sjednaných, popř. v termínech stanovených pokynem žalobkyně. Žalobkyně pak byla povinna hradit cenu na základě fakturace, přičemž povinnou součást faktury měl tvořit přehled skutečně poskytnutého plnění. Pakliže faktura by neobsahovala některou náležitost, pak žalobkyně byla oprávněna ji vrátit s tím, že se nedostala do prodlení. Přehled skutečně poskytnutého plnění měl být žalobkyni předložen nejpozději do 7 dnů od splnění dílčí smlouvy, přičemž také měl být doplněn např. o fotodokumentaci realizované reklamní kampaně nezkresleně zaznamenávající průběh kampaně. Poskytovatelé se zavázali plnit své povinnosti s odbornou péčí a v souladu s právními předpisy, rámcovou dohodou a dílčími smlouvami a také v souladu s pokyny žalobkyně. Rámcová dohoda byla uzavřena na dobu určitou, a to na dobu 2 let. Práva a povinnosti z vadného plnění se řídila § 2099 a násl. o. z. a § 2106 a násl. o. z. Kontaktní osobou žalobkyně byl označen Mgr. [jméno] [příjmení], [příjmení] s tím, že změnu v této osobě bylo potřeba poskytovatelům bez zbytečného odkladu oznámit (na č. l. 17 – 24).

7. Z dílčí smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky dne [datum] soud zjistil, že předmětem této smlouvy byl závazek žalované poskytnout žalobkyni plnění specifikovaná v příloze [číslo] této dílčí smlouvy a závazek žalobkyně zaplatit žalované za tato plnění sjednanou cenu. Jednalo se o tato plnění: -) Plánování kampaně a sestavení mediaplánu, (jednotková cena 25 000; jednotka – jednorázově; za období od 04 – 12/ 2018 tak celkem 25 000 Kč) -) Nákup prostoru v online reklamě (PPC reklama weby 9 měsíců, 500 000 kreditů), (jednotková cena 2,25; jednotka – PPC kredit; za období od 04 – 12/ 2018 tak celkem 1 125 000 Kč) -) Nákup prostoru v online reklamě (PPC reklama sociální sítě 9 měsíců, 750 000 kreditů), (jednotková cena 2,50; jednotka – PPC kredit; za období od 04 – 12/ 2018 tak celkem 1 875 000 Kč) -) Nákup prostoru v online reklamě (display reklama weby 9 měsíců, 2 mil. zobrazení/měsíc), (jednotková cena 0,12; jednotka – zobrazení; za období od 04 – 12/ 2018 tak celkem 2 160 000 Kč) -) Nákup prostoru v printové reklamě (inzerce v 70 denících, 4 opakování), (jednotková cena 2 200; jednotka - inzerce 1/2 strany; za období od 04 – 12/ 2018 tak celkem 616 000 Kč) -) Operativní řízení marketingové komunikace, (jednotková cena 10 000; jednotka – měsíčně; za období od 04 – 12/ 2018 tak celkem 90 000 Kč) -) Post-analýza kampaní, (jednotková cena 3 000; jednotka – měsíčně; za období od 04 – 12/ 2018 tak celkem 27 000 Kč). Celkem tak cena uvedeného plnění činila [částka]. Žalobkyně byla povinna hradit tuto částku na základě fakturace, kdy její nezbytnou součástí měl být oběma stranami podepsaný protokol o poskytnutí plnění. Do doby řádného splnění povinností žalovaná neměla právo na zaplacení ceny. Dílčí smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to do [datum], s tím, že platnosti nabyla okamžikem jejího podpisu a účinnosti dnem zveřejnění v registru smluv (na č. l. 13 – 16).

8. Ze sdělení Ministerstva vnitra České republiky soud zjistil, že dílčí smlouva [číslo] byla v registru smluv zveřejněna dne [datum] (na č. l. 10).

9. Z pracovní smlouvy Mgr. [jméno] [příjmení] uzavřené s žalobkyní dne [datum] soud zjistil, že Mgr. [jméno] [příjmení] byl od [datum] zaměstnancem žalobkyně na pozici tiskový mluvčí (na č. l. 41). Z dodatku [číslo] ze dne [datum] k této pracovní smlouvě soud dále zjistil, že od [datum] přestoupil Mgr. [příjmení] na pozici„ vedoucí oddělení rozvoje a marketingu“ (na č. l. 42). Na základě dodatku [číslo] ze dne [datum] pak Mgr. [příjmení] působil na pozici„ vedoucí oddělení zdravotních programů a marketingu“ (na č. l. 42). Z dodatku [číslo] ze dne [datum] k této pracovní smlouvě soud zjistil, že od [datum] Mgr. [příjmení] vykonával činnost u žalobkyně na pozici„ vedoucí odboru zdravotních programů a marketingu“ (na č. l. 53). Dále soud z dodatku [číslo] ze dne [datum] zjistil, že Mgr. [příjmení] byl od [datum] přeřazen na pozici PR specialista (na č. l. 43). Z podpisového řádu žalobkyně účinného od 1. 1. 2018 včetně přílohy [číslo] soud zjistil, že vedoucí obchodního odboru podepisuje zejména písemnosti týkající se marketingu a zdravotních programů (na č. l. 55 – 70).

10. Z protokolu o poskytnutí plnění ze dne [datum] vztahujícího se k dílčí smlouvě [číslo] rámcové dohodě soud zjistil, že účastníky bylo potvrzeno (za žalobkyni [příjmení] [jméno] [příjmení]), že žalobkyně od žalované obdržela tam uvedená plnění (na č. l. 33). Z protokolu o poskytnutí plnění ze dne [datum] vztahujícího se k dílčí smlouvě [číslo] rámcové dohodě soud zjistil, že účastníky bylo potvrzeno (za žalobkyni [příjmení] [jméno] [příjmení]), že žalobkyně od žalované obdržela tam uvedená plnění (na č. l. 34).

11. Z listiny označené„ Marketingové plnění pro Oborovou zdravotní pojišťovnu na základě dílčí smlouvy [číslo] 2018“ bylo soudem zjištěno (na č. l. 73 – 83 a 85 – 95), že žalovaná prezentovala následující plnění jakožto plnění poskytnutá na základě dílčí smlouvy [číslo]. Na str. 6 uvedené listiny (je zde vyobrazena reklama žalobkyně) se uvádí, že žalobkyně podpoří florbalovou událost roku, a to Superfinále 2017. Z printscreenu článku uveřejněného na webových stránkách [webová adresa] nazvaného„ Superfinále 2017: Prodej lístků zahájen i do horního patra O2 arény“ ze dne [datum] soud zjistil, že Superfinále ve florbalu v roce 2017 se mělo odehrát [datum] (na č. l. 54). Na str. 7 uvedené listiny (je zde vyobrazena reklama žalobkyně) je uveden newsletter označený datem 08/ 2017. Na str. 8 uvedené listiny (je zde vyobrazena reklama žalobkyně) se uvádí, že vstupenky na IFF Prague 2018 budou v prodeji do 15.

3. Na str. 15 uvedené listiny (je zde vyobrazena reklama žalobkyně) je facebookový příspěvek Českého florbalu označený rokem 2018 s tím, že samotný příspěvek je označen datem 29. 11. a opatřen 24„ lajky.“ Z printscreenu facebookového příspěvku na profilu Českého florbalu ze dne [datum] soud zjistil, že vizuálně totožný příspěvek (jako je ten na str. 15) byl na Facebooku uveřejněn [datum] a je rovněž opatřen 24„ lajky“ (na č. l. 52). Na str. 24 uvedené listiny (je zde vyobrazena reklama žalobkyně) je odkaz na článek„ Sparta je po skalpu Boleslavi první“ a článek nazvaný„ [příjmení] [jméno] zdolali [obec], toho využily.“ Z printscreenu článku uveřejněného na webových stránkách [webová adresa] nazvaného„ Sparta je po skalpu Boleslavi první! [příjmení] zdemoloval [obec]“ ze dne [datum] soud zjistil, že uvedené zápasy se odehrály v neděli [datum] (na č. l. 53). Z printscreenu článku uveřejněného na webových stránkách [webová adresa] nazvaného„ [příjmení] [jméno] zdolali [obec], toho využily [obec] s [příjmení]“ ze dne [datum] soud zjistil, že uvedené zápasy se odehrály v soboru [datum] (na č. l. 49). Na str. 33 a 34 uvedené listiny je patrna reklama žalobkyně na LED panelech při florbalovém utkání. Na str. 35 uvedené listiny (jsou zde vyobrazeny vystavené panely s logem žalobkyně) se uvádí, že tyto panely byly vystaveny během tiskové konference představitelů Českého florbalu. Z fotografie uveřejněné na webových stránkách [webová adresa] ze dne [datum] soud zjistil, že tato fotografie probíhající tiskové konference byla pořízena dne [datum].

12. Z materiálu žalobkyně nazvaném„ Komunikační strategie“ soud zjistil, že marketingová komunikace žalobkyně směřuje ke dvěma akvizičním obdobím, a to k 31. 3. a 30.

9. Strategickým primárním cílem žalobkyně je udržení stávajících pojištěnců a získání pojištěnců nových (na č. l. 171 – 189).

13. Z faktury – daňového dokladu č. [rok] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná vyúčtovala žalobkyni za v této faktuře označená plnění realizovaná na základě dílčí smlouvy [číslo] (PPC reklama weby 9 měsíců (1 125 000 Kč), PPC reklama sociální sítě 9 měsíců (1 875 000 Kč) a display reklama 9 měsíců (2 160 000 Kč)) celkem částku 5 160 000 Kč včetně DPH. Z přílohy [číslo] této faktury (přehled plnění z dílčí smlouvy [číslo] 2018) poté soud zjistil, že obsahuje soupis totožného plnění jako je tomu v samotné faktuře. Tato příloha je opatřena podpisem jednatele žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., [příjmení] (na č. l. 27 – 28). Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně č. [bankovní účet] soud zjistil, že dne [datum] žalobkyně tuto částku žalované uhradila (na č. l. 45 – 46).

14. Z proforma faktury [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná vyúčtovala žalobkyni za v této faktuře označená plnění realizovaná na základě dílčí smlouvy [číslo] (plánování kampaně a sestavení mediaplánu (25 000 Kč), nákup v printové reklamě (616 000 Kč), operativní řízení marketingové komunikace (90 000 Kč) a post-analýza kampaní (27 000 Kč)) celkem částku 758 000 Kč (na č. l. 32).

15. Z dopisu žalobkyně ze dne [datum] určeného žalované soud zjistil, že tímto žalobkyně odmítla proplatit výše uvedenou proformu faktury [číslo] ze dne [datum], a to zejména z důvodu, že k ní nebyl připojen protokol o poskytnutí plnění. Následně žalovaná byla informována, že neeviduje ani protokol o poskytnutí plnění, který se má vztahovat k faktuře č. 2018 ze dne [datum]. Žalovaná byla proto vyzvána, aby oba protokoly žalobkyni dodala (na č. l. 29 – 30).

16. Z nedatovaného přípisu žalované určeného žalobkyni soud zjistil, že žalobkyně sdělila, že veškerá objednaná plnění byla v plném rozsahu zajištěna s tím, že obě oprávněné osoby na straně účastníků stvrdily, že požadované parametry byly splněny. Žalobkyně dále sdělovala, že po říjnu 2018 byla pro žalovanou objednána další plnění, která nahradila printovou reklamu (na č. l. 31).

17. Z nedatovaného přípisu žalované určeného žalobkyni, který jí byl doručen dne [datum], soud zjistil, že žalovaná v druhé polovině roku 2018 částečně pozastavila plnění, a to z důvodu výpovědi rámcové dohody ze dny [datum], ale následně objednané plnění v plném rozsahu žalovaná dokončila (na č. l. 146d).

18. Z listiny označené„ Výzva k vydání bezdůvodného obohacení“ ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) vyzvala žalovanou k úhradě částky [částka], a to do 10 dnů ode dne doručení této výzvy (na č. l. 50 – 51). Žalobkyně tuto výzvu odůvodnila tím, že žalovaná na základě dílčí smlouvy [číslo] neposkytla sjednaná plnění, přičemž žalobkyně jí již za tato plnění uhradila právě částku [částka]. Z doručenky datové zprávy soud poté zjistil, že tato předžalobní výzva byla žalované doručena [datum] (na č. l. 71).

19. Z listiny označené„ Uplatnění nároku z vadného plnění – slevy ve výši [částka]“ ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně sdělila žalované, že dílčí smlouva [číslo] nebyla ze strany žalované řádně plněna, kdy na podstatné vady plnění bylo jednak poukazováno dopisy ze dne [datum] a [datum] a jednak také osobně. Žalovaná vytknuté vady neuznala, tudíž žalobkyně vůči ní uplatnila nárok na poskytnutí slevy z ceny plnění, a to v rozsahu 100 %, což odpovídá částce [částka], neboť žádná plnění na základě dílčí smlouvy [číslo] nebyla poskytnuta (na č. l. 146b). Z listiny„ Odeslaná zpráva – detail zprávy“ soud poté zjistil, že tato listina byla žalované doručena dne [datum] (na č. l. 146c).

20. Z výpovědi znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] (znalec z oboru ekonomika, odvětví ekonomická odvětví různá, specializace marketing, posuzování marketingové komunikace, propagace a reklamy) soud zjistil, že znalec [příjmení] [příjmení] zcela odkázal na písemně vyhotovený znalecký posudek [číslo] ze dne [datum]. Předmětem tohoto posudku bylo posouzení a zodpovězení dvou otázek, a to v jakém rozsahu (včetně označení konkrétního plnění) došlo ze strany žalované ke splnění dílčí smlouvy [číslo] pokud došlo ze strany žalované v období od [datum] do současnosti k plnění reklamních, marketingových a dalších služeb a plnění mimo dílčí smlouvu [číslo] pak jaká byla jeho cena obvyklá. Bylo zjištěno, že dostupné podklady nedokládají naprostou většinu dílčí smlouvou [číslo] objednaného plnění. Dále bylo zjištěno, že podstatná část realizace objednané marketingové kampaně není doložena žádným věrohodným způsobem a z veřejně dostupných podkladů není ani možné ji ověřit dodatečně. Konkrétně znalec [příjmení] [příjmení] k jednotlivým sjednaným plněním uzavřel, že: a) Plánování kampaně a sestavení mediaplánu (nebylo možno vyhodnotit rozsah plnění z důvodu absence podkladů), b) Nákup prostoru v online reklamě – PPC reklama weby 9 měsíců, 500 000 kreditů (nebylo žalovanou realizováno), c) Nákup prostoru v online reklamě – PPC reklama sociální sítě 9 měsíců, 750 000 kreditů (nebylo žalovanou realizováno), d) Nákup prostoru v online reklamě – PPC display reklama weby 9 měsíců, 2 mil. zobrazení/měsíc (částečné plnění žalovanou spočívající pouze bannerech zveřejněných na webové stránce [webová adresa], avšak bez možnosti ověření počtu zobrazení), e) Nákup prostoru v printové reklamě – inzerce v 70 denících, 4 opakování (nebylo možno vyhodnotit rozsah plnění z důvodu absence podkladů), f) Operativní řízení marketingové komunikace (nebylo možno vyhodnotit rozsah plnění z důvodu absence podkladů), g) Post-analýza kampaní (nebylo možno vyhodnotit rozsah plnění z důvodu absence podkladů). Dále bylo z tohoto posudku zjištěno, že plnění mimo dílčí smlouvu [číslo] za období od [datum] do [datum] byla oceněna na částku [částka]. Jedná se o ocenění partnerství žalobkyně s Českým florbalem.

21. Z výpovědi znalce [příjmení] [jméno] [jméno], [příjmení], Ph. D. (znalec z oboru ekonomika, odvětví ekonomická odvětví různá, specializace marketing, posuzování marketingové komunikace, propagace a reklamy) soud zjistil, že znalec [příjmení] [příjmení] zcela odkázal na písemně vyhotovený znalecký posudek č. [tel. číslo] ze dne [datum]. Předmětem tohoto posudku byla také oponentura znaleckého posudku Ing. Kuchaře. Z uvedeného důkazu soud zjistil, že částečné plnění na základě dílčí smlouvy [číslo] znalec [příjmení] [příjmení] chybně charakterizoval jako PPC reklamu, avšak správně se mělo jednat o webovou prezentaci. Ve zbytku však z tohoto důkazu soud již neučinil žádná další skutková zjištění. Je tomu tak proto, že z uvedeného posudku je zřejmé, že znalec [příjmení] [příjmení] měl za úkol ocenit plnění uvedená v příloze [číslo] dílčí smlouvy [číslo]. V tomto dospěl k závěru, že sjednaná odměna ve výši [částka] (bez DPH) za předmětná plnění odpovídá ceně obvyklé, kdy interval této ceny se v daném období pohyboval od [částka] do [částka]. To, zda tato plnění byla také skutečně žalovanou žalobkyni poskytnuta, však znalec [příjmení] [příjmení] nezjišťoval. Dále tento znalec zpracovával znalecký úkol spočívající ve stanovení obvyklé ceny sponzoringových služeb v období 2017 2018 sjednaných v dokumentu o plnění poskytnutém žalobkyni žalovanou a Českým florbalem. Obvyklou cenu těchto služeb znalec určil v intervalu od [částka] do [částka]. Znalec i zde uvedl, že oceňoval sponzoringové služby v daném období z příslušného soupisu plnění, přičemž ani zde neověřoval, zda tyto služby byly skutečně realizovány. Vzhledem k tomu, že podstatou rozhodované věci především bylo (jak bude níže uvedeno) zjištění, zda byla či nebyla sjednaná plnění v příloze [číslo] dílčí smlouvy [číslo] žalobkyni žalované skutečně poskytnuta, pak soud nemohl v tomto rozsahu vycházet ze znaleckých závěrů znalce [příjmení] [jméno], neboť tento danou otázku neposuzoval (na rozdíl od znalce [příjmení] [příjmení]).

22. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku (na č. l. 12) soud nezjistil ničeho, neboť zde uvedené informace pro rozhodovanou věc neobsahovaly ničeho relevantního. Soud neučinil žádná skutková zjištění ani z dokumentu„ Marketingové kampaně 2019“ (na č. l. 163 – 168), protože je zřejmé, že tato listina má vztah až k roku 2019, přičemž předmětem tohoto sporu bylo (ne) poskytnutí sjednaného plnění v roce 2018. V řízení také byly provedeny dvě smlouvy o spolupráci uzavřené mezi účastníky (ze dnů [datum] a [datum]), přičemž soud z těchto smluv neučinil žádná skutková zjištění z důvodu, že obě tyto smlouvy byly uzavřeny na dobu určitou, kdy první z nich byla ukončena ke dni [datum] a druhá ke dni [datum] (na č. l. 153 – 162), tudíž je zřejmé, že tyto smlouvy nejsou relevantní pro posouzení vztahů mezi účastníky v roce 2018.

23. Dále soud neučinil (vyjma výše uvedených skutkových zjištění) další skutková zjištění z listiny„ Marketingové plnění pro Oborovou zdravotní pojišťovnu na základě dílčí smlouvy [číslo] 2018 (na č. l. 73 – 83 a 85 – 95)“, neboť tato listina byla mimo jiné zkoumána a následně vyhodnocena znalcem [příjmení] [příjmení], který své odborné závěry promítl do svého znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum], ze kterého soud skutkové závěry čerpal. Soud neučinil žádná skutková zjištění ani z listiny„ výpověď z pracovního poměru Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum]“ (na č. l. 44), protože skutečnost skončení pracovního poměru jmenovaného u žalobkyně taktéž byla pro rozhodnutí ve věci bezpředmětná.

24. Žalovaná se následujícími důkazy: dopis českého florbalu ze dne [datum] (na č. l. 196), dopis českého florbalu ze dne [datum] (na č. l. 197), dokumentace reklamního plnění v sezoně 2017 2018 (na č. l. 201) a dokument Superfinále florbalu – dokumentace reklamního plnění (na č. l. 203 – 216) snažila v řízení prokázat, že žalovaná žalobkyni v sezoně 2017 2018 poskytla marketingové služby v hodnotě, kterou určil znalec [příjmení] [příjmení]. Pro případ, že by tato plnění byla žalobkyni poskytnuta bez právního důvodu, pak žalovaná vznesla vůči žalobkyni kompenzační námitku co do částky 5 160 000 Kč, kterou započetla žalobou vznesený nárok žalobkyně. S ohledem na to, že soud, jak bude uvedeno níže (46. a 47. odstavec odůvodnění), dospěl k závěru, že takto uplatněný nárok žalované by byl nepochybně již promlčen (žalobkyně promlčení namítla) a současně, že k tomuto jejímu procesnímu úkonu nebylo možno ostatně ani přihlížet, pak skutkové závěry z těchto důkazů nečerpal, neboť by to bylo nadbytečné. Z totožného důvodu také soud zamítl i důkazní návrhy žalované, kterými žalovaná navrhovala vyslechnout [jméno] [příjmení] (ředitel marketingu a medializace Českého florbalu), Mgr. [jméno] [příjmení] (jednatel žalované) a [jméno] [příjmení] (společnice žalované). Z uvedeného důvodu soud neprovedl dokazování ani listinou označenou„ nárok na odměnu za poskytnuté plnění“ ze dne [datum] (na č. l. 198 – 199). Konečně ze stejných důvodů již nebylo soudem ve vztahu k žalované postupováno poskytnutím opětovného poučení podle § 118a o. s. ř., čehož se žalovaná s odkazem na rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2012, sp. zn. 31 Cdo 619/2011, na jednání konaném dne [datum] domáhala.

25. Žalobkyně navrhovala k prokázání toho, že dílčí smlouva [číslo] má charakter fixního závazku, výslech svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]. S ohledem na to, že soud dospěl k závěru, že daný závazkový právní vztah nemohl být závazkem fixním, jak bude blíže uvedeno níže, pak soud tento důkazní návrh zamítl, neboť na tomto závěru soudu by tento důkazní prostředek již ničeho změnit nemohl. Ze stejných důvodů soud zamítl i další důkazní návrh žalobkyně, a to na provedení dokazování internetovými stránkami žalované. Další důkazní návrh – raport migrace pojištěnců pocházející z interního neveřejného informačního systému žalobkyně za roky 2019, 2020 a 1. pololetí 2021, pak soud v řízení neprovedl, resp. tento důkazní návrh taktéž zamítl, neboť ani do rozhodnutí ve věci žalobkyně tento důkaz soudu k provedení nepředložila. Konečně soud zamítl i důkazní návrh na provedení dokazování – printscreeny z webové stránky Českého florbalu na č. l. 237 – 239, na č. l. 242 – 251, neboť totožná sdělení již čerpal z jiného v řízení provedeného důkazu (listina„ Marketingové plnění pro Oborovou zdravotní pojišťovnu na základě dílčí smlouvy [číslo] 2018“).

26. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Dne [datum] byla mezi žalobkyní na jedné straně a žalovanou a dalšími poskytovateli marketingové komunikace na straně druhé uzavřena na dobu určitou (2 roky) rámcová dohoda, jejímž předmětem bylo zabezpečení poskytování reklamních a marketingových služeb žalobkyni. Marketingová komunikace žalobkyně ve vztahu k veřejnosti je směřována vždy ke dvěma akvizičním obdobím, a to ke dni 31. 3. a 30.

9. Je tomu tak proto, že strategickým a primárním cílem žalobkyně je udržení stávajících pojištěnců a současně získání pojištěnců nových. Služby uvedené v rámcové dohodě měly být žalobkyni poskytovány za úplatu a za podmínek sjednaných jednak v této rámcové dohodě a jednak také v dílčích smlouvách, neboť jejich uzavírání tato rámcová dohoda předpokládala. Marketingové služby měly být poskytovány v termínech v dílčích smlouvách sjednaných, popř. v termínech stanovených pokynem žalobkyně. Kontaktní osobou žalobkyně pro komunikaci s poskytovateli marketingových služeb byl označen její tehdejší zaměstnanec, který v daném období zastával pozici„ vedoucí odboru zdravotních programů a marketingu,“ Mgr. [jméno] [příjmení], [příjmení]. Z titulu zastávané funkce byl Mgr. [jméno] [příjmení], [příjmení] oprávněn zavazovat žalobkyni zejména ve věcech týkajících se marketingu a zdravotních programů. V souladu s rámcovou dohodou pak byla dne [datum] mezi účastníky uzavřena na dobu určitou (do [datum]) dílčí smlouva [číslo] kterou se žalovaná zavázala poskytnout žalobkyni v období od dubna 2018 do prosince 2018 plnění specifikovaná v příloze [číslo] této dílčí smlouvy (blíže popsaná v 7. odstavci odůvodnění) a žalobkyně zaplatit žalované za tato plnění sjednanou cenu, která činila 5 918 000 Kč Dílčí smlouva [číslo] nabyla účinnosti dne [datum]. Od [datum] byl Mgr. [jméno] [příjmení], [příjmení] přeřazen na pozici PR specialista. Dne [datum] a [datum] byly vyhotoveny protokoly o poskytnutí plnění, kterými si účastníci potvrdili (za žalobkyni v obou případech Mgr. [příjmení]), že žalobkyně od žalované obdržela tam uvedená plnění vztahující se k dílčí smlouvě [číslo] k rámcové dohodě. Dne [datum] žalovaná vystavila žalobkyni fakturu – daňový doklad č. 2018, kterou požadovala uhradit částku 5 160 000 Kč za v této faktuře označená plnění poskytnutá na základě dílčí smlouvy [číslo]. Dne [datum] žalobkyně tuto částku zaplatila. Dne [datum] pak žalovaná vystavila žalobkyni další fakturu [číslo] kterou požadovala uhradit zbývající částku ve výši 758 000 Kč, a to za v této faktuře označená plnění poskytnutá na základě dílčí smlouvy [číslo]. Žalobkyně fakturu [číslo] odmítla proplatit. Po posouzení dostupných podkladů bylo zjištěno, že naprostá většina sjednaného plnění uvedeného v dílčí smlouvě [číslo] nebyla pro žalovanou žalobkyní realizována. Žalovaná toliko plnila částečně, kdy toto částečné plnění spočívalo ve webové prezentaci (uveřejnění reklamních bannerů žalobkyně na webové stránce [webová adresa]), avšak již nebylo možno ověřit o jaké bannery vůbec šlo, jak dlouho byly uveřejněny a ani kolikrát byly zobrazeny uživatelům, přičemž cena za toto plnění byla právě vázána na množství zobrazení. Cena tohoto dílčího plnění tak nemohla být stanovena. Žalobkyně dopisem ze dne [datum] oznámila žalované, že na základě dílčí smlouvy [číslo] jí neposkytla sjednané plnění, a to i přesto, že za toto plnění jí byla uhrazena částka ve výši 5 160 000 Kč. Tento dopis byl žalované doručen [datum]. Listinou ze dne [datum] pak žalobkyně vůči žalované uplatnila práva z vadného plnění, kdy konkrétně uplatnila nárok na poskytnutí slevy z ceny sjednaného plnění, který vyčíslila na částku 5 160 000 Kč. Tato listina pak byla žalované doručena dne [datum]. Žalovaná ničeho žalobkyni neuhradila. <i>27. Podle § 1914 o. z. platí, že kdo plní za úplatu jinému, je zavázán plnit bez vad s vlastnostmi vymíněnými nebo obvyklými tak, aby bylo možné použít předmět plnění podle smlouvy, a je-li stranám znám, i podle účelu smlouvy.</i> <i>28. Podle § 2095 o. z. platí, že prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.</i> <i>29. Podle § 2099 odst. 1 o. z. platí, že věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci.</i> <i>30. Podle § 2099 odst. 2 o. z. platí, že plyne-li z prohlášení prodávajícího nebo z dokladu o předání, že prodávající dodal menší množství věcí, nevztahují se na chybějící věci ustanovení o vadách.</i> <i>31. Podle § 2106 odst. 1 o. z. platí, že je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy.</i> <i>32. Podle § 2106 odst. 2 o. z. platí, že kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.</i> <i>33. Podle § 2106 odst. 3 o. z. platí, že nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § [číslo].</i> <i>34. Podle § 2107 odst. 1 o. z. platí, že je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.</i> 35. V rozhodované věci nebylo mezi účastníky sporu o tom, že mezi nimi byla uzavřena rámcová dohoda a na jejím základě poté i dílčí smlouva [číslo]. Mezi účastníky tedy vznikl dvoustranný závazkový právní vztah, jehož obsahem byly vzájemné pohledávky a dluhy. Žalované svědčila povinnost poskytnout žalobkyni sjednaná marketingová plnění (dluh na straně žalované) a naopak této její povinnosti svědčila žalobkyni pohledávka tato plnění po žalované požadovat. Dluh na straně žalobkyně pak odpovídal pohledávce žalované dostat za poskytnutá plnění sjednanou úplatu, a to konkrétně ve výši 5 918 000 Kč. Plnění, která měla být v rozhodované věci poskytnuta žalobkyni, byla specifikována v příloze [číslo] dílčí smlouvy [číslo]. Podstatou sporu mezi účastníky bylo, zda tato plnění žalovaná žalobkyni skutečně poskytla a v této souvislosti zda žalované vzniklo právo požadovat za tato plnění sjednanou úplatu. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná této povinnosti nedostála, přičemž žalovaná tvrdila opak. Je zřejmé, že tvrzení žalobkyně o neposkytnutí sjednaného plnění má charakter tzv. negativního tvrzení, které se z povahy věci nedokazuje. K problematice rozvržení důkazního břemene v případě prokazování tzv. negativního tvrzení (tedy tvrzení, že určitá skutečnost nenastala) lze odkázat na závěry, které Nejvyšší soud učinil již v rozsudku ze dne 29. 8. 2010, sp. zn. 26 Cdo 2341/2009. Z jeho odůvodnění vyplývá, že tzv. negativní tvrzení se v občanském soudním řízení zásadně neprokazují. Účastník, který tvrdí negativní skutečnost, nenese ohledně této skutečnosti důkazní břemeno. Pakliže by však protistrana toto negativní tvrzení popřela, jak se tomu stalo v rozhodované věci, pak by sama protistrana nesla důkazní břemeno ohledně svého pozitivního tvrzení (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2017, sp. zn. 21 Cdo 763/2017). V rozhodované věci jde právě o takovou věc. Vzhledem k tomu, že žalovaná negativní tvrzení o neposkytnutí plnění dle dílčí smlouvy [číslo] popřela, pak sama nesla důkazní břemeno ohledně svého pozitivního tvrzení, tedy ke skutečnosti, že k realizaci těchto plnění došlo. Soud proto podle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. žalovanou poučil, aby jednak specifikovala plnění, která žalobkyni na základě dílčí smlouvy [číslo] měla poskytnout, a v kladném případě aby také uvedla, kdy se tak stalo. K doplněným tvrzením pak byla žalovaná povinna označit důkazy.

36. Předně je potřeba poukázat na to, že žalovaná v návaznosti na poskytnuté poučení tvrdila, že obsah plnění specifikovaného v příloze [číslo] dílčí smlouvy [číslo] ne zcela odpovídal skutečně poskytnutému plnění. Již na tomto místě je nutné podotknout, že toto tvrzení kontrastuje se sdělením samotné žalované, která žalobkyni v dopise (na č. l. 31) sdělovala, že„ objednané plnění jsme v plném rozsahu zajistili a zodpovědné osoby v OZP (…) potvrdily, že požadované parametry byly splněny.“ Je tedy zřejmé, že žalovaná se jednoznačně odvolávala na plnění dle dílčí smlouvy [číslo] protokoly, kterými bylo účastníky potvrzeno, že tam uvedená plnění byla poskytnuta. Následné tvrzení žalované, že plněno bylo něčeho jiného, než co bylo výslovně sjednáno, pak lze považovat za čistě účelové. Žalovaná v této souvislosti tvrdila i to, že účelem rámcové dohody a dílčí smlouvy [číslo] bylo pouze formální zasmluvnění vztahu účastníků v sezoně 2017 2018, který byl ustaven předtím ústně. Soud však i toto tvrzení musel odmítnout. Po posouzení obsahu uvedených právních jednání bylo možno konstatovat, že tato neměla za cíl jen cokoliv formálně zasmluvnit, nýbrž těmito smlouvami (a zejména dílčí smlouvou [číslo]) došlo k vymezení zcela konkrétních povinností účastníků, tj. zejména povinnost žalované za sjednanou úplatu poskytnout žalobkyni jednoznačně specifikovaná marketingová plnění. Jakékoliv úvahy a domněnky žalované v tomto světle tak nemohou obstát. I přes tato tvrzení však následně žalovaná opět argumentovala tím, že ve florbalové sezoně 2017 2018 byla žalobkyni přeci jenom poskytnuta veškerá plnění na základě uvedených právních jednání. Nelze si nepovšimnout, že žalovaná si v obou nastíněných tvrzeních sama odporovala. Buď tedy plnění byla poskytnuta na základě dílčí smlouvy [číslo] nikoli. Podstatné je však to, že žalovaná poukazovala na fakt, že zástupci obou účastníků si potvrdili, že marketingová plnění na základě dílčí smlouvy [číslo] byla žalované poskytnuta. Žalovaná tak na podporu svého uvedeného pozitivního tvrzení v řízení označila důkazní prostředky – protokoly o poskytnutí plnění ze dnů [datum] a [datum] (oba mající vztah k dílčí smlouvě [číslo] k rámcové dohodě), které byly podepsány jednatelem žalované a zástupcem žalobkyně [příjmení] [příjmení]. Soud však po provedeném dokazování musel konstatovat, že žalovaná v tomto své důkazní břemeno neunesla, neboť žalobkyni se v řízení podařilo tyto důkazy vyvrátit (k tomu blíže 38. odstavec).

37. Žalobkyně také namítala, že protokol ze dne [datum] nebyl Mgr. [příjmení] oprávněn podepsat, neboť v té doby již byl pracovně zařazen na pozici, v rámci které nebyl oprávněn v tomto směru zavazovat žalobkyni. Uvedená námitka je však nerozhodná. Z § 166 odst. 2 o. z. jednoznačně plyne, že vnitřní předpisy omezující zástupčí oprávnění mohou být ve vztahu k třetím osobám závazné jen tehdy, pokud by byly druhé smluvní straně známé. V rozhodované věci nebylo prokázáno, že by žalovaná byla s podpisovým řádem žalobkyně účinným od 1. 1. 2018 včetně přílohy [číslo] seznámena; stejný závěr platí i pro případ pracovních smluv a jejich dodatků Mgr. [příjmení]. Do [datum] byl Mgr. [příjmení] oprávněn žalobkyni zavazovat, tudíž k podpisu protokolu ze dne [datum] byl oprávněn. Od [datum] však byl přeřazen na pozici, která již takové jeho další jednání vylučovala. Pakliže jmenovaný zaměstnanec dne [datum] podepsal dotčený protokol, pak zjevně překročil zástupčí oprávnění. S ohledem na znění § 431 o. z. však i toto jednání Mgr. [příjmení] žalobkyni jakožto osobu, kterou lze považovat za podnikatele podle § 421 odst. 1 o. z., zavazovalo, protože žalovaná o tom, že Mgr. [příjmení] překročil zástupčí oprávnění, nevěděla a ani to vědět nemusela. Jmenovaný zaměstnanec totiž byl v předmětných smlouvách označen za kontaktní osobu, která je schopna v tomto směru žalobkyni zavazovat. Je proto třeba na tomto místě uzavřít, že žalovaná s příslušnými vnitřními předpisy seznámena nebyla, a tak jejich porušení žalobkyní není ve vztahu k ní rozhodné. Klást k tíži žalované nelze ani to, že v průběhu trvání předmětného závazkového vztahu došlo ke změně v pracovním zařazení Mgr. [příjmení], protože změna na dané pozici jí nebyla nikým oznámena, i když dle rámcové dohody bylo povinností dotčené strany (žalobkyně) tyto změny neprodleně druhé smluvní straně (žalované) oznámit (čl. XV. odst. 1 rámcové dohody). Soud tedy na základě zde uvedeného dospěl k závěru, že jednání Mgr. [příjmení] konané dne [datum] žalobkyni zavazovalo.

38. Žalobkyně soustavně poukazovala na skutečnost, že poskytnutí předmětných plnění uvedené protokoly nejsou s to prokázat. Soud uvedenému názoru žalobkyně po provedeném dokazování musel jednoznačně přisvědčit. Je potřeba si nejprve uvědomit, že závazek žalované nespočíval v její jednorázové činnosti pro žalobkyni, nýbrž naopak její činnost byla sjednána v podstatě jakožto činnost kontinuální, která měla být realizována po celou dobu trvání dílčí smlouvy [číslo] tj. cca po dobu 9 po sobě následujících měsíců. Jedinou výjimkou (z veškerého sjednaného marketingového plnění) byla položka„ plánování kampaně a sestavení mediaplánu,“ ze které vyplynulo, že toto plnění bylo výslovně sjednáno jako plnění jednorázové, které však z logiky věci muselo být poskytnuto nejdříve, a to ještě před poskytováním dalších sjednaných plnění. Měly-li být marketingové služby ve většině případů poskytovány kontinuálně po dobu 9 měsíců, pak nelze přisvědčit tomu, že k jejich poskytnutí z drtivé většiny mohlo dojít nejpozději [datum], tj. do dne uzavření druhého protokolu o poskytnutí plnění (tedy již během cca 1,5 měsíce trvání dílčí smlouvy [číslo]). Uvedené ještě více kontrastuje s tím, že již první část poskytnutého plnění měla být prokazována protokolem označeným datem [datum]. Není možné uvěřit tomu, že velká část z celkového plnění, která navíc byla rozvržena do 9 měsíců, mohla být žalobkyni poskytnuta již během 6 dnů, protože teprve dne [datum] došlo k uzavření dílčí smlouvy [číslo] to ještě v době, kdy ani tato smlouva nebyla účinná. Nelze se tedy divit žalobkyni, že oprávněně nabyla dojmu, že předmětná plnění jí nemohla být poskytnuta. Je rovněž více než pochybné, že žalovaná vystavila dne [datum] fakturu znějící na částku 5 160 000 Kč za tvrzená poskytnutá plnění na základě dílčí smlouvy [číslo] když výslovně v této faktuře uvedla, že všechny 3 tam popsané položky měly být poskytovány po dobu 9 měsíců, tj. až do prosince 2018. Žalovaná tak evidentně fakturovala při nejmenším předčasně, neboť je zřejmé, že tam popsaná plnění ještě nemohla být k [datum] poskytnuta. Soud dále poukazuje i na zdánlivou drobnost, kdy z protokolu ze dne [datum] plyne, že bylo také poskytnuto plnění„ plánování kampaně.“ Jak už soud výše uvedl, z povahy věci se muselo jednat o plnění, které předcházelo ostatnímu plnění, přesto však evidentně na počátku poskytnuto nebylo, neboť ani v protokolu ze dne [datum] (kde by bylo případně očekávatelné) uvedeno nebylo. Rovněž nebylo vyfakturováno fakturou ze dne [datum], ale objevilo se až ve faktuře ze dne [datum]. Ze všech těchto důvodů proto soud dospěl k závěru, že dané protokoly nemohou prokázat tvrzení žalované o tom, že plnění na základě dílčí smlouvy [číslo] žalobkyni poskytla.

39. Žalovaná se rovněž snažila prokázat, že plnění na základě dílčí smlouvy [číslo] poskytla, důkazem„ Marketingové plnění pro Oborovou zdravotní pojišťovnu na základě dílčí smlouvy [číslo] 2018“ Žalobkyni se však obsah i této listiny podařilo relevantně zpochybnit. Mělo-li být opět touto listinou prokázáno poskytnutí plnění na základě dílčí smlouvy [číslo] (ostatně tuto skutečnost nesla daná listina přímo ve svém názvu), pak z jejího obsahu je zřejmé, že prokázat tuto skutečnost tato listina nebyla schopna. Je tomu tak proto, že za plnění realizovaná na základě této smlouvy jsou vydávána i ta plnění, která zcela zjevně nemohla mít s daným smluvním vztahem žádný vztah. Dílčí smlouva [číslo] jasně předpokládala, že plnění bude kontinuálně poskytováno od dubna 2018 do [datum]. S tímto však ostře kontrastují některé příklady, na které žalobkyně poukázala. Z některých tam popsaných příkladů je totiž zřejmé, že marketingová plnění byla poskytnuta mimo toto období, a to jak před [datum], resp. [datum], tak i po [datum]. Například je takto prezentováno marketingové plnění ve prospěch žalobkyně v souvislosti se sportovní akcí (Superfinále 2017), která ale proběhla dne [datum]. Příslušný printscreen o tomto sdělení dokonce pochází z [datum]. Dále žalovaná odkazuje na prezentaci žalobkyně v newsletteru, který je datován do měsíce srpna 2017. Další konkrétní příklady jsou blíže uvedeny v 11. odstavci toto odůvodnění, na které soud na tomto místě pro stručnost odkazuje. I z těchto důvodů proto soud dospěl k závěru, že tvrzení žalované o poskytnutí plnění na základě dílčí smlouvy [číslo] nemůže obstát. Žalobkyni se však uvedené pozitivní tvrzení žalované podařilo téměř zcela vyvrátit zejména pořízeným a v řízení provedeným znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení].

40. Jak vyplynulo z výslechu znalce [příjmení] [příjmení], účastníci se v době, kdy bylo toto řízení podle § 110 o. s. ř. přerušeno, shodli na tom, že postaví najisto otázku (ne) poskytnutí plnění na základě dílčí smlouvy [číslo] prostřednictvím znalce, na jehož jméně (Ing. [jméno] [příjmení]) a znění znaleckého úkolu se shodli. Konkrétně měl tento znalec za úkol zhodnotit, v jakém rozsahu došlo ze strany žalované ke splnění dílčí smlouvy [číslo]. Tento znalec se tedy zabýval tím, zda skutečně byla tato sjednaná plnění poskytnuta, což je zřetelný rozdíl oproti znaleckému úkolu uloženému znalci [příjmení] [příjmení], který pouze oceňoval sjednaná plnění, avšak bez ohledu na to, zda skutečně byla poskytnuta. Znalec [příjmení] [příjmení] dospěl k jednoznačnému závěru, že vyjma marginálního plnění (uveřejnění bannerů na webových stránkách Českého florbalu) nebyla žalovanou žalobkyni poskytnuta plnění sjednaná v dílčí smlouvě [číslo] resp. doklady o těchto případných plněních v naprosté většině absentovaly. Realizaci sjednaného plnění nebylo možné ověřit ani z veřejně dostupných zdrojů. K jedinému prokázanému plnění pak znalec uvedl, že nebylo možné určit o jaké bannery vůbec šlo, jak dlouho byly uveřejněny a ani kolikrát byly zobrazeny uživatelům, neboť i o tom absentovaly podklady. Z uvedeného důvodu proto nebylo možné ani toto marginální plnění ocenit.

41. Ze všech výše uvedených důvodů proto soud dospěl k dílčímu závěru, že žalovaná na základě dílčí smlouvy [číslo] plnila pouze minimálně, kdy žalobkyni z celkového sjednaného plnění poskytla pouze plnění spočívající v uveřejnění bannerů na webových stránkách Českého florbalu; ve zbytku neplnila ničeho.

42. S ohledem na uvedený dílčí závěr se soud dále zabýval tím, jaké právní důsledky plynuly z toho, že žalovaná převážnou měrou neplnila. Soud si je vědom toho, že účastníkům sdělil svůj předběžný právní názor spočívající v tom, že uplynutím času (tj. ke dni [datum]) nastaly účinky shodné s tím, jako by žalobkyně od dílčí smlouvy [číslo] odstoupila (§ 1980 o. z.). Pakliže by k tomu následku došlo, pak by si účastníci byli povinni navrátit veškerá plnění, která si poskytli. Konkrétně by tak žalovaná byla povinna žalobkyni z toho důvodu navrátit již žalobkyní uhrazenou částku 5 160 000 Kč. Soud však po provedeném dokazování dospěl k závěru, že charakter fixního závazku daný závazkový právní vztah neměl a ani nemohl mít. Jak vyplynulo z později provedeného důkazu (výslech znalce [příjmení] [příjmení]), tak žalovaná v průběhu trvání předmětného smluvního vztahu (od [datum] do [datum]) žalobkyni na základě dílčí smlouvy [číslo] plnila, i když velmi marginálně. Je tedy zřejmé, že žalovaná sice včas neplnila, avšak tento závěr lze vztáhnout pouze na část, i když převážnou, sjednaného plnění. Ustanovení § 1980 o. z. však předpokládá, že dlužník včas neplní, a to zcela. Taková situace v rozhodované věci nenastala. Ani další předpoklady uvedené v citovaném ustanovení by také nebyly naplněny. Podle názoru soudu by žalobkyně i na opožděném plnění zájem měla. Z dokazování vyplynulo, že primárním smyslem marketingových kampaní žalobkyně je její snaha o udržení dosavadní klientely (stávajících pojištěnců) a vedle toho také snaha o to, aby získávala pojištěnce nové. Své kampaně žalobkyně proto směřuje ke dvěma datům v kalendářním roce (tj. ke dni 31. 3. a 30. 9.), neboť jen k těmto datům je podle § 11a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, umožněno pojištěncům měnit své zdravotní pojišťovny. Nebylo-li by tedy plněno ke dni [datum], pak nelze vyloučit, že plnění poskytnutá po [datum] by nemohla mít užitek pro žalobkyni, neboť tento užitek se mohl dostavit například již k [datum]. Povaha tohoto závazku tak podle názoru soudu nevyžadovala jen včasné plnění s tím, že pozdější plnění by bylo pro žalobkyni bez jakéhokoliv významu. V tomto však žalobkyně argumentovala tím, že neposkytnutím plnění došlo k poklesu počtu jejich pojištěnců, kdy tvrdila i konkrétní počty. Nutno však podotknout, že tato svá tvrzení žalobkyně neprokázala, protože příslušný, i když označený, důkaz, soudu nepředložila. Lze také dodat i to, že na deklarovaný pokles pojištěnců mohla nepochybně mít vliv i řada dalších faktorů, a tak těžko lze tento následek dávat do souvislosti pouze s (ne) činností žalované. Konečně v rámcové dohodě byla také sjednána smluvní pokuta, která byla vázána na prodlení žalované se splněním předmětu dílčí smlouvy [číslo] (čl. XI. odst. 1 rámcové dohody). Dostala-li by se žalovaná do tohoto prodlení, pak by žalobkyně byla oprávněna požadovat smluvní pokutu ve výši 1 % z celkové ceny uvedené v dílčí smlouvě, a to za každý den prodlení. Toto ustanovení rámcové smlouvy tedy žalovanou mělo nepochybně stimulovat k tomu, aby i v případě prodlení plnila, aby tak nenavyšovala případnou výši smluvní pokuty, kterou by musela uhradit. Jednalo-li by se o fixní závazek, pak by již plnit nemusela, přičemž toto ustanovení rámcové dohody mělo za cíl opak. V daném případě by tedy šlo maximálně uvažovat jen o případné aplikaci ustanovení § 2004 odst. 2 o. z., avšak toto ustanovení předpokládá aktivní jednání věřitele spočívající v odstoupení od smlouvy. K tomu právnímu jednání v rozhodované věci nedošlo. Ze všech zde uvedených důvodů je proto soud toho názoru, že dílčí smlouvu [číslo] včetně rámcové dohody není možné posoudit jakožto závazek fixní se zákonem předvídanými následky nastupujícími uplynutím doby.

43. Žalovaná se tak uplynutím doby dostala s naprostou většinou sjednaného plnění do prodlení, protože do [datum] plnila pouze částečně. Žalobkyně v této souvislosti uplatnila práva z vadného plnění. Není pochyb o tom, že daný závazek byl sjednán jako úplatný, přičemž platí, že ten, kdo plní jinému za úplatu, je zavázán plnit bez vad s vlastnostmi vymíněnými nebo obvyklými (§ 1914 o. z.). Je-li splněno vadně, pak oprávněné osobě náleží práva z vadného plnění. V rámci smluvní volnosti si účastníci sjednali pro svůj závazkový právní vztah aplikaci § 2099 o. z. a násl. a § 2106 a násl. o. z. (práva z vadného plnění zakotvená pro případ kupní smlouvy). V dané věci bylo žalovanou plněno toliko částečně, proto se soud s ohledem na tvrzení žalobkyně zabýval tím, zda je možné na již poskytnuté a rovněž také na zbývající nedodaná plnění aplikovat právní úpravu § 2099 o. z. a násl. Bylo prokázáno, že žalovaná plnila pouze částečně, a to v rozsahu webové prezentace – uveřejnění reklamních bannerů žalobkyně na webové stránce [webová adresa], přičemž bližší podrobnosti ohledně tohoto plnění nebylo možné ověřit. I přes to však soustavně deklarovala, že žalobkyni dodala vše, co bylo sjednáno. Uvedené plyne nejen z jednotlivých tvrzení žalované prezentovaných v tomto řízení, ale i z provedených důkazů (např. z obou předávajících protokolů ze dnů [datum] a [datum]). Vzhledem k tomu, že z těchto prohlášení žalované a z uvedených protokolů o předání plyne, že žalovaná deklarovala dodání veškerého sjednaného marketingového plnění, přičemž bylo prokázáno, že plnila ve skutečnosti pouze částečně, pak z ustanovení § 2099 odst. 2 o. z. je možno dovodit, že i na chybějící plnění se musí vztahovat ustanovení o vadách (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2006, sp. zn. 32 Odo 1334/2004).

44. Z § 2095 o. z. vyplývá, že vada může spočívat i v nedodání ujednaného množství určitého sjednaného plnění (v tomto případě nedodání veškerých smluvených marketingových služeb). V rozhodované věci nebyla žalobkyni dodána téměř veškerá ujednaná plnění, i když žalovanou byl deklarován opak, a proto soud mohl uzavřít, že žalovaná plnila vadně (§ 2099 odst. 1 věta první o. z.). Soud se proto zaobíral tím, zda žalobkyně tuto vadu řádně u žalované oznámila a zda a popřípadě jaká práva z vadného plnění uplatnila. Z ustanovení § 2112 odst. 1 věty první o. z. vyplývá, že kupující je povinen oznámit vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit. Po provedeném dokazování bylo zjištěno, že v průběhu prosince 2018 žalobkyně požádala žalovanou, aby jí prokázala, že veškerá sjednaná plnění jí byla poskytnuta. Žalovaná na to reagovala přípisem, kterým danou skutečnost potvrdila a současně uvedla, že vše vyplývá z výše uvedených oběma stranami podepsaných protokolů. V mezidobí (konec února 2019) žalobkyni byl zaslán i dokument„ Marketingové plnění pro Oborovou zdravotní pojišťovnu na základě dílčí smlouvy [číslo] 2018“ který měl poskytnutí předmětného plnění rovněž potvrdit. Po zanalyzování těchto dokumentů žalobkyně dospěla k závěru, že sjednaná plnění jí nebyla včas dodána a proto dopisem ze dne [datum] tuto skutečnost žalované oznámila. K oznámení množstevní vady tedy došlo až téměř po 4 měsících, kdy daný závazkový právní vztah zanikl uplynutím doby. V daném případě však soud nedospěl k závěru, že by dané oznámení bylo učiněno opožděně. Žalobkyně se nejprve snažila ověřit a získat si u žalované veškeré možné doklady, kterými by bylo postaveno najisto, zda sjednaná plnění byla skutečně realizována. Je potřeba si uvědomit, že povaha sjednaného plnění vylučovala snadnou„ prohlídku“, neboť se vesměs jednalo o plnění nehmotného, a to poměrně rozsáhlého, charakteru. Identifikovat danou vadu, tyto vady vyhodnotit a popsat tak nepochybně vyžadovalo čas. Oznámila-li tak žalobkyně vadu žalované na konci dubna 2019, pak podle názoru soudu postupovala bez zbytečného odkladu a její oznámení vady spočívající v nedodání sjednaného plnění tak bylo učiněno v souladu s § 2112 odst. 1 věty první o. z. Pro úplnost je potřeba dodat, že určení konkrétního práva z vadného plnění není nutnou součástí tohoto jednostranného právního jednání (§ 2106 odst. 2 věty první o. z.).

45. K uplatnění samotného nároku z práva z vadného plnění došlo dopisem ze dne [datum], kterým žalobkyně uplatnila právo na přiměřenou slevu z ceny sjednaného plnění, kterou vyčíslila na částku rovnající se již poskytnutému plnění ve výši 5 160 000 Kč. Je tedy zřejmé, že žalobkyně žalované při oznámení vady nesdělila, jaké právo si zvolila, a neučinila tak ani bez zbytečného odkladu poté, co vadu žalované oznámila. Jelikož toto právo žalobkyně neuplatnila včas, pak v souladu s § 2106 odst. 3 o. z. jí náležela toliko práva zakotvená v § 2107 o. z. Mezi tam uvedená práva náleží i právo na přiměřenou slevu z kupní ceny, které ostatně žalobkyně také uplatnila. Vypořádání vady slevou z kupní ceny spočívá v tom, že kupující akceptuje, že si ponechá vadnou věc s tím, že jako kompenzaci za danou vadu mu bude kupní cena snížena. Podstatné je v tomto zmíněné kritérium přiměřenosti. Při určení výše slevy je potřeba také zohlednit okolnosti případu a je nutné také přihlédnout k povaze a rozsahu vady. Podpůrně lze uvést, že nárok na slevu by měl odpovídat rozdílu mezi hodnotou, kterou mělo zboží bez vad, a hodnotou vadného zboží. Měla-li být plnění uvedená v příloze [číslo] dílčí smlouvy [číslo] realizována za 5 918 000 Kč, přičemž bylo zjištěno, že téměř ničeho poskytnuto nebylo, a současně za tato nerealizovaná plnění již žalobkyně vynaložila 5 160 000 Kč, pak se soudu jeví jako zcela správné, aby přiměřená sleva v této rozhodované věci činila právě onu částku 5 160 000 Kč. Bylo by zcela neodůvodněné, aby tato sleva činila částku nižší, neboť takto by žalobkyni zůstaly prostředky, za které ničeho žalobkyni nedodala, a to ač tak učinit měla. Snad závěrem je potřeba dodat, že marginální plnění žalovaná skutečně poskytla, tudíž za zcela standardních podmínek by bylo namístě, aby hodnota takového poskytnutého plnění byla od stanovené slevy odečtena. Soud však takto nepostupoval, a to z důvodu, že tak ani učinit nemohl. Znalec [příjmení] [příjmení] jednoznačně uvedl, že cenu tohoto částečného plnění zjistit nebylo možné, a to z výše uvedených důvodů. Z uvedeného důvodu proto soud dospěl k závěru, že uplatněnou slevu ze sjednané úplaty ve výši 5 160 000 Kč je možno hodnotit jako přiměřenou.

46. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k názoru, že nárok žalobkyně vůči žalované v rozsahu žalované částky je oprávněný, pak se musel zabývat i tvrzeními žalované o tom, že z její strany byla žalobkyni poskytnuta plnění mimo dílčí smlouvu [číslo] to buď na základě ústní smlouvy či zcela bez právního důvodu, a v té souvislosti i vznesenou kompenzační námitkou. Soud však dokazování směrem k případnému prokázání ústní smlouvy mezi účastníky nevedl, neboť by to bylo nadbytečné. Žalobkyně jakožto subjekt označený v § 2 odst. 1 písm. k) zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o registru smluv“) má povinnost smlouvy uzavírat v písemné formě (§ 8 odst. 2 zákona o registru smluv). Nezveřejnění uzavřené smlouvy v registru smluv tento zákon sankcionuje zrušením takové smlouvy, a to ex tunc, nestane-li se tak do 3 měsíců ode dne, kdy byla taková smlouva uzavřena. Je tak zřejmé, že měla-li být taková ústní smlouva uzavřena v září 2017, pak nejpozději na konci prosince 2017 muselo dojít k jejímu zrušení. Pokud by bylo i tak plněno, pak by bylo plněno bez právního důvodu. Žalovaná tvrdila, že takto mělo být plněno po celou dobu trvání florbalové sezony 2017 2018, a to od září 2017. Výši bezdůvodného obohacení žalovaná vyčíslila na částku [částka] a tuto částku započetla vůči žalované částce. Jak uvedl znalec [příjmení] [příjmení], florbalová sezona končí posledním zápasem. Z veřejně dostupných zdrojů pak vyplývá, že poslední zápas Tipsport Superligy 2017 se odehrál [datum]. Subjektivní promlčení lhůta činí 3 roky (§ 629 odst. 1 o. z.) s tím, že pro její počátek v případech bezdůvodného obohacení je rozhodná vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání (§ 621 o. z.). Žalovaná sama tvrdila, že žalobkyni od září 2017 plnila, tudíž veškeré tyto okolnosti jí musely být známé. Z uvedeného data konání posledního zápasu je zřejmé, že veškeré takto žalovanou vznesené nároky z bezdůvodného obohacení by byly nejpozději k [datum] promlčeny. Žalovaná u soudu tento nárok uplatnila až [datum], pročež žalobkyně v tomto řízení namítla jeho promlčení.

47. Soud se však nárokem žalované uplatněným podáním ze dne [datum] nezabýval ani z dále uvedeného důvodu. Není pochyb o tom, že občanské právo hmotné poskytuje subjektům větší volnost než právo procesní a dovoluje jim, aby svá právní jednání, resp. účinky s nimi spojované, vázaly na podmínky (tzv. vedlejší ujednání) různých typů. S ohledem na § 41a odst. 2 o. s. ř. je však zřejmé, že takový přístup v procesním právu uplatňovat nelze. Je-li tedy procesní úkon účastníka vázán na splnění podmínky nebo doložení času, pak se k němu nepřihlíží. Žalovaná v rozhodované věci uplatnila vůči žalobkyni kompenzační námitku ve smyslu § 98 o. s. ř., avšak podle názoru soudu žalovaná tento procesní úkon právě na takovou podmínku navázala. Ve svém podání ze dne [datum] žalovaná primárně uvedla, že veškerá plnění žalobkyni byla poskytnuta na základě rámcové dohody a dílčí smlouvy [číslo]. Následně však žalovaná začala pro případ uvádět další eventuality, na základě kterých předmětná plnění poskytovala, pokud by to nebyly uvedené smlouvy. V tomto případě zmínila ústní dohodu, a pokud by to nebyla ani ústní dohoda, pak žalovaná měla plnit bez právního důvodu. Uvedená kompenzační námitka tedy byla navázána na podmínku, že soud v budoucnu dovodí, že plnění nebyla poskytnuta na základě právního jednání, ať sjednaného v písemné či ústní formě, ale že se jednalo o bezdůvodné obohacení. Právě navázáním na určité právní posouzení rozhodované věci soudem žalovaná podmínila svůj kompenzační projev. Jedná se tak o podmínku závislou na skutečnosti, o které jednající (žalovaná) nemohla vědět, zda se naplní či nikoliv. Na základě uvedeného proto soud nemohl kompenzačnímu projevu vůle žalované přiřknout žádné procesní účinky.

48. Na základě výše uvedeného proto soud uzavřel, že nárok žalobkyně vůči žalované byl prokázán. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 160 000 Kč s tím, že žalobkyni byly zároveň přiznány i úroky z prodlení počítané z této částky, a to ode dne [datum] do zaplacení, neboť dne [datum] uplynula lhůta k zaplacení stanovená předžalobní výzvou. Výše úroku z prodlení tak, jak byl žalobkyni přiznán, je v souladu s § 2 nařízení vlády, kdy výše repo sazby stanovené Českou národní bankou v první den kalendářního pololetí, ve kterém došlo k uvedenému prodlení žalované, činila 1,75 %. V souladu s § 2 nařízení vlády tak příslušný úrok z prodlení v rozhodované věci činí 9,75 % ročně. Uvedenou částku spolu s přiznaným příslušenstvím uložil soud žalované zaplatit žalobkyni s odkazem na § 160 odst. 1 o. s. ř. v obecné 3 denní lhůtě, která je počítána od právní moci rozsudku.

49. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná a proto tak má vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení. Náklady tohoto řízení jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou za vykonané úkony právní služby, paušální částkou hotových výdajů, náhradou za promeškaný čas, cestovným a náhradou daně z přidané hodnoty. V rozhodované věci činí tarifní hodnota částku 5 160 000 Kč, přičemž sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí z této tarifní hodnoty podle § 7 bodu 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) částku [částka].

50. V rozhodované věci bylo zástupcem žalobkyně vykonáno celkem 13 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu, a to převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu), sepsání žaloby (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), 4x účast na jednání před soudem nepřesahujícím 2 hodiny dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum] a 1x účast na jednání před soudem přesahujícím 2 hodiny dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu), jednání s protistranou uskutečněné dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. i) advokátního tarifu) a 4x písemná podání ze dnů [datum], [datum], [datum] a [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu) Celkem tedy mimosmluvní odměna v tomto činí 376 220 Kč.

51. V rozhodované věci byly zástupcem žalobkyně vykonány celkem 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 2 advokátního tarifu. Jedná se o jednoduchou výzvu k plnění (§ 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu), neboť předžalobní výzvu ze dne [datum] nebylo možno hodnotit jako úkon podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, protože v ní zcela absentoval alespoň základní právní rozbor věci. Dále soud přiznal odměnu i za návrh na přerušení řízení ze dne [datum] a za návrh na pokračování v něm ze dne [datum], a to podle úkonu k nim svou povahou a účelem nejbližším (§ 11 odst. 2 písm. b) advokátního tarifu) Tyto návrhy totiž směřovaly k vydání procesního rozhodnutí. V souvislosti s návrhem na pokračování v řízení soud ale sděluje, že tento návrh spolu s písemným podáním ze dne [datum] bylo účelné učinit současně, protože podání ze dne [datum] blíže objasňuje, z jakého důvodu má být pokračováno v řízení. Ve zbytku je pak tímto podáním označován další důkaz (znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení]), přičemž tento úkon není úkonem účtovatelným. Soud proto podání ze dne [datum] neposoudil jako samostatný plně účtovatelný úkon právní služby, avšak jej spojil s již účtovatelným (polovičním) úkonem – návrh na pokračování v řízení ze dne [datum] Celkem tedy mimosmluvní odměna v tomto činí 43 410 Kč.

52. Soud nepřiznal odměnu za vyúčtovaný úkon právní služby – vyjádření k odporu ze dne [datum], protože dospěl k závěru, že tento úkon nebyl účelný. Jednak žalobkyně k němu nebyla soudem vyzvána, jednak žalobkyni ničeho nebránilo se k tomuto vyjádřit na nadcházejícím jednání konaným [datum] a konečně tam tvrzené skutečnosti již žalobkyně tvrdila v samotné žalobě a v tomto vyjádření je tedy toliko jinými slovy opakovala.

53. Paušální částka dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu je stanovena na 300 Kč za každý z uvedených úkonů právní služby (celkem tak 4 800 Kč).

54. Dále zástupce žalobkyně vyúčtoval cestovné za 5 cest z [obec] do [obec] a zpět ve vzdálenosti 128 km, přičemž doba trvání jedné jízdy činí 46 min. Celkem tak zástupce žalobkyně ujel 640 km. Kombinovaná spotřeba u užitého vozidla činí 4,6 l [číslo] km. Podle § 1 vyhlášky č. 338/2018 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (dále jen„ vyhláška 2019“) platí, že sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí u osobních silničních motorových vozidel 4,10 Kč, přičemž podle § 4 písm. c) vyhlášky 2019 výše průměrné ceny za 1 litr motorové nafty činí 33,60 Kč. Výše cestovného tak za rok 2019 činí 723 Kč. Podle § 1 vyhlášky č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (dále jen„ vyhláška 2021“) platí, že sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí u osobních silničních motorových vozidel 4,40 Kč, přičemž podle § 4 písm. c) vyhlášky 2021 výše průměrné ceny za 1 litr motorové nafty činí 27,20 Kč. Výše cestovného tak za rok 2021 činí 1 447 Kč. Podle § 1 vyhlášky č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (dále jen„ vyhláška 2022“) platí, že sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí u osobních silničních motorových vozidel 4,70 Kč, přičemž podle § 4 písm. c) vyhlášky 2022 výše průměrné ceny za 1 litr motorové nafty činí 36,10 Kč. Výše cestovného tak za rok 2022 činí 1 628 Kč. Celková výše cestovného tak činí 3 798 Kč.

55. Podle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu advokátu náleží náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby při úkonech prováděných v místě, které není sídlem nebo bydlištěm advokáta, za čas strávený cestou do tohoto místa a zpět. Podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu činí náhrada za promeškaný čas 100 Kč za každou i jen započatou půlhodinu. V rozhodované věci bylo započato 20 půlhodin. Soud proto zástupci žalobkyně přiznal na náhradě za promeškaný čas částku ve výši 2 000 Kč.

56. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, přiznal soud zástupci žalobkyně i náhradu této daně ve výši 21 % z částek shora uvedených (430 228 Kč), avšak vyjma soudního poplatku. Náhrada daně z přidané hodnoty v této věci činí 90 347,88 Kč.

57. Celkem tak soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to s odkazem na § 160 odst. 1 o. s. ř. do 3 dnů od právní moci rozsudku, přičemž platební místo soud určil v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaná je povinna tuto částku zaplatit k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

58. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V rozhodované věci stát vyplatil znalci [příjmení] [jméno] [příjmení] znalečné ve výši [částka]. Kritériem, podle kterého soud rozhoduje, kdo z účastníků státu náklady nahradí, je výsledek řízení. V řízení sporném odpovídá výsledek řízení v zásadě úspěchu ve věci. Náklady řízení státu platí ten účastník, který ve věci nebyl úspěšný, případně oba účastníci podle poměru svého (ne) úspěchu ve věci. Jak již soud uvedl, z pohledu výsledku řízení byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná. Soud tedy podle § 148 odst. 1 o. s. ř. s přihlédnutím k výsledku řízení uložil žalované, aby nahradila České republice náklady ve výši [částka], a to s odkazem na § 160 odst. 1 o. s. ř. do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Mladé Boleslavi.