7 C 236/2019

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudcem JUDr. Vítem Ludvou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně , Kyperská republika zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 27 511 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 27 511 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 27 511 Kč od 16. 4. 2016 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 553 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.</b> 1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala po žalovaném zaplacení částky 27 511 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně, a to od 16. 4. 2016 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že dne 6. 6. 2015 se žalovaný dopustil dopravního přestupku, v jehož důsledku zavinil [značka automobilu], [registrační značka] (dále jen„ vozidlo“) dopravní nehodu, při které vznikla škoda ve výši 27 511 Kč. S ohledem na to, že k datu vzniku dopravní nehody nebylo k vozidlu sjednáno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), [obec] kanceláři pojistitelů tak vznikla povinnost poskytnout poškozenému plnění za vzniklou škodu způsobenou žalovaným (§ 24 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti). [obec] kancelář pojistitelů nahradila škodu v plné výši (27 511 Kč), pročež tato škoda se skládala z částky 24 728 Kč (plnění vyplacené dne 1. 3. 2016 poškozenému) a částky 2 783 Kč (likvidační poplatek vyplacený [právnická osoba] s.r.o. dne 3. 3. 2016). Na základě § 24 odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti dne 16. 3. 2016 [obec] kancelář pojistitelů uplatnila vůči žalovanému regresní nárok v celkové výši 27 511 Kč s tím, že žalovaný byl povinen jej uhradit nejpozději do 15. 4. 2016, avšak žalovaný neuhradil ničeho. Dne 16. 5. 2016 pak [obec] kancelář pojistitelů svou pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. Žalobkyně poté dne 21. 7. 2016 vyzvala předžalobní výzvou žalovaného k úhradě dluhu, ale žalovaný nezaplatil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V této souvislosti soud konstatuje, že žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř.

4. Ze záznamu o dopravní nehodě ze dne 6. 6. 2015 soud zjistil, že dne 6. 6. 2015 ve 23:28 hod. došlo v [obec] k dopravní nehodě. Žalovaný, který couval s vozidlem, takto naboural do stojícího vozidla [značka automobilu], [registrační značka], poškozeného [jméno] [příjmení].

5. Z likvidační zprávy č. [anonymizováno] [rok] [číslo] (bez označení datem) soud zjistil, že žalovaný výše uvedenou dopravní nehodu zavinil, přičemž k vozidlu nebylo sjednáno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Výše pojistného plnění pro poškozeného [jméno] [příjmení] byla vyčíslena na částku 24 728 Kč; poplatek za zpracování škodné události [právnická osoba] s.r.o. pak činil 2 783 Kč.

6. Z výpisu z pojištění vozidel soud zjistil, že vozidlo bylo ve smyslu § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti pojištěno v období od 11. 8. 2013 do 25. 2. 2015.

7. Z listiny označené jako„ Stanovení výše skutečné škody vozidla“ (bez označení datem) soud zjistil, že [právnická osoba] s.r.o. uzavřela, že skutečná škoda na poškozeném vozidle činila 24 728 Kč (likvidace provedená formou rozpočtu nákladů na opravu). Z listiny označené„ Vyrozumění o výsledku šetření škodné události“ ze dne 29. 2. 2016 soud zjistil, že [právnická osoba] s.r.o. oznámila poškozenému [jméno] [příjmení], že na jeho bankovní účet bude poukázána částka 24 728 Kč.

8. Z listiny označené„ Uplatnění práva na náhradu plnění podle § 24 odst. 9 zák. č. 168/1999 Sb. proti povinnému“ ze dne 16. 3. 2016 soud zjistil, že [obec] kancelář pojistitelů vyzvala žalovaného k úhradě regresní náhrady vyčíslené na částku 27 511 Kč, která se skládá z částky, která byla uhrazena poškozenému a z nákladů vynaložených na její likvidaci, a to nejpozději do 15. 4. 2016.

9. Z dílčí smlouvy o úplatném postoupení pohledávek uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně ([obec] kancelář pojistitelů) a žalobkyní dne 16. 5. 2016 soud zjistil, že touto smlouvou došlo ke dni 16. 5. 2016 k postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně specifikovaných v příloze [číslo] této smlouvy na žalobkyni. Soud dále zjistil, že předmětná pohledávka za žalovaným pak byla v této příloze obsažena (řádek [číslo]).

10. Z listiny„ Vyrozumění o postoupení pohledávky“ ze dne 8. 7. 2016 soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno, že došlo k postoupení pohledávky právního předchůdce žalobkyně, kterou měl za žalovaným, a to právě na žalobkyni. Žalovaný byl současně informován, že výše jeho dluhu ke dni postoupení činí 27 511 Kč.

11. Z předžalobní výzvy ze dne 8. 7. 2016 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě částky 27 511 Kč do 7 dnů od doručení této předžalobní výzvy, přičemž v opačném případě byl žalovaný upozorněn, že jinak bude záležitost řešena soudní cestou; soud dále zjistil, že k odeslání výzvy došlo dne 21. 7. 2016.

12. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Dne 6. 6. 2015 došlo v 23:28 hod. v [obec] k dopravní nehodě tak, že žalovaný s vozidlem nacouval do stojícího vozidla [značka automobilu], [registrační značka], poškozeného [jméno] [příjmení], čímž byla poškozenému na jeho vozidle způsobena škoda. K datu vzniku dopravní nehody nebylo k vozidlu sjednáno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla podle § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti, neboť toto pojištění v případě vozidla zaniklo již dne 25. 2. 2015. Právní předchůdkyně žalobkyně ([obec] kancelář pojistitelů) z důvodu neexistence sjednaného pojištění za škodu způsobenou provozem vozidla žalovaného uhradila poškozenému za opravu vozidla částku ve výši 24 728 Kč a dále uhradila i likvidační poplatek ve výši 2 783 Kč za zpracování škodní události, kterou likvidovala [právnická osoba] s.r.o. Právní předchůdkyně žalobkyně následně žalovaného výzvou ze dne 16. 3. 2016 vyzvala k úhradě částky, kterou z důvodu vzniku škodné události vynaložila, a to do 15. 4. 2016. Žalovaný nezaplatil k výzvě ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně následně ke dni 16. 5. 2016 postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. K zaplacení celkové dlužné částky byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou označenou datem 8. 7. 2016, která byla odeslána 21. 7. 2016, avšak žalovaný na upomínku nijak nereagoval a nezaplatil žalobkyni ničeho. <i>13. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.</i> <i>14. Podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti platí, že kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona.</i> <i>15. Podle § 24 odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti platí, že výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 má Kancelář nárok podle vět prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b.</i> <i>16. Podle § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>17. Podle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>18. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ nařízení vlády“) platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 19. Povinnost pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla musí být splněna u každého vozidla zapsaného v registru silničních vozidel po celou dobu, kdy je vozidlo v tomto registru zapsáno. V rozhodované věci však bylo prokázáno, že vozidlo nebylo od 26. 2. 2015 takto pojištěno, a to i přesto, že bylo dále provozováno. Žalovaný tedy po tomto datu porušil povinnost zakotvenou v § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti. Žalovaný v době, kdy k vozidlu nebylo sjednáno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, zavinil vozidlem dopravní nehodu, kdy v jejím důsledku vznikla poškozenému [jméno] [příjmení] škoda na jeho vozidle. Vzniklá škoda však poškozenému nemohla být kompenzována plněním pojistitele, neboť žalovaný v tomto případě neměl sjednáno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Pro tyto případy však zákon o pojištění odpovědnosti vytváří garanční fond, který spravuje [obec] kancelář pojistitelů. Z tohoto fondu se poskytuje plnění poškozeným pouze v taxativně stanovených případech (§ 24 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti). Vzhledem k tomu, že žalovaný neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a současně škodu vozidlem poškozenému způsobil, poškozenému [jméno] [příjmení] tak vznikl nárok na plnění právě z tohoto garanční fondu v souladu s § 24 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti.

20. Bylo prokázáno, že [obec] kancelář pojistitelů z garančního fondu v důsledku škodní události zaviněné žalovaným, vyplatila v souhrnu částku 27 511 Kč [obec] kancelář pojistitelů tedy splnila svoji povinnost poskytnout oprávněné osobě plnění z garančního fondu, a tudíž jí vzniklo právo postihu vůči tomu, kdo odpovídá za škodu způsobenou provozem nepojištěného vozidla (žalovaný). Rozsah postihu se odvíjí od důvodně poskytnutého plnění, k němuž přináleží též náklady vynaložené na jinou osobu, kterou [obec] kancelář pojistitelů pověřila vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva (§ 24 odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti). Bylo taktéž prokázáno, že důvodně poskytnuté plnění, které bylo vyplaceno poškozenému, činí částku 24 728 Kč Náklady vynaložené na jinou osobu, kterou [obec] kancelář pojistitelů pověřila vyřízením případu, kterou byla v tomto případě [právnická osoba] s.r.o., činily částku 2 783 Kč Celkem tedy z garančního fondu byla vyplacena částka 27 511 Kč, tudíž totožnou částku byl žalovaný povinen [obec] kanceláři pojistitelů nahradit. [obec] kancelář pojistitelů vyzvala žalovaného, aby tak učinil nejpozději do dne 15. 4. 2016. Vzhledem k tomu, že do uvedeného data žalovaný ničeho nezaplatil, pak se dne 16. 4. 2016 dostal do prodlení se splněním této své povinnosti. Předmětná pohledávka [obec] kanceláře pojistitelů pak byla dne 16. 5. 2016 postoupena na žalobkyni, přičemž ani poté žalovaný tento svůj dluh nezaplatil.

21. Na základě výše uvedeného soud žalobě žalobkyně vyhověl.

22. Soud tak uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 27 511 Kč s tím, že žalobkyni byly zároveň přiznány i úroky z prodlení počítané z této částky, a to ode dne splatnosti dluhu (16. 4. 2016) do zaplacení. Výše úroku z prodlení tak, jak byl žalobkyni přiznán, je v souladu s § 2 nařízení vlády, kdy výše repo sazby stanovené Českou národní bankou v první den kalendářního pololetí, ve kterém došlo k uvedenému prodlení žalovaného, činila 0,05 %. V souladu s § 2 nařízení vlády tak příslušný úrok z prodlení v rozhodované věci činí 8,05 % ročně. Uvedenou částku spolu s příslušenstvím uložil soud žalovanému zaplatit žalobkyni s odkazem na § 160 odst. 1 o. s. ř. v obecné 3 denní lhůtě, která je počítána od právní moci rozsudku.

23. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Vedle toho žalobkyně žalovaného v souladu s § 142a odst. 1 o. s. ř. vyzvala před podáním žaloby k dobrovolnému plnění. Náklady tohoto řízení jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem v částce 1 101 Kč, odměnou za vykonané úkony právní služby, paušální částkou hotových výdajů a náhradou daně z přidané hodnoty. V rozhodované věci činí tarifní hodnota částku 27 511 Kč, přičemž sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí z této tarifní hodnoty podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) částku 300 Kč. Paušální částka jako náhrada výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné pro účely stanovení náhrady nákladů řízení se v rozhodované věci určí podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, kdy tato paušální částka činí 100 Kč za každý z úkonů právní služby. V rozhodované věci byly zástupcem žalobkyně vykonány celkem 3 úkony právní služby, a to převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu), sepsaní výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a sepsaní žaloby (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu). Výše uvedené náklady tohoto řízení tedy činí 2 301 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, přiznal soud zástupci žalobkyně i náhradu této daně ve výši 21 % z částek shora uvedených, vyjma soudního poplatku, tj. 252 Kč Celkem tak soud uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 553 Kč, a to odkazem na § 160 odst. 1 o. s. ř. do 3 dnů od právní moci rozsudku, přičemž platební místo soud určil v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen tuto částku zaplatit k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

24. Nad rámec řečeného je soud přesvědčen o tom, že předmětné řízení bylo zahájeno žalobou, kterou lze charakterizovat jako typově se opakující žalobu. Předmětné žaloby žalobkyně se liší zejména a pouze ve výši dluhu a označením s tím souvisících skutečností. Vzhledem k tomu je soud toho názoru, že aplikace § 14b advokátního tarifu je v rozhodované věci zcela namístě.