7 C 238/2022
č. j. 7 C 238/2022-20
V PLATNOSTICitované zákony (12)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 149 § 160 § 202
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1969 § 1970 § 2395
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 9. 12. 2021 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 934 Kč.
1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 9. 12. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovaným dne 25. 4. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] na základě ní poskytla dne 25. 4. 2021 žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit do 8. 12. 2021. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas ve sjednané lhůtě splatnosti, na úvěru i přes upomínky žalobkyně dluží žalovanou částku (jistinu úvěru 10 000 Kč). Právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] a společnost [právnická osoba] uzavřely dne 29. 3. 2021 smlouvu o postoupení pohledávek, a následně společnost [právnická osoba] uzavřela téhož dne smlouvu o postoupení pohledávek se žalobkyní, na základě jíž přešlo vlastnické právo k žalované pohledávce na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 18. 12. 2021.
2. Žalovaný se poté, co byl soudem vyzván ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, k výzvě soudu nevyjádřil, a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Z tohoto důvodu postupoval soud ve shodě s ust. § 115a o. s. ř., a rozhodl bez nařízení jednání.
3. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení. V řízení byl prokázán následující skutkový stav: 4. [právnická osoba], a žalovaný uzavřely pomocí elektronického formuláře smlouvu o úvěru ze dne 25. 4. 2021 (prokázáno smlouvou o úvěru splatném ve splátkách [číslo]), na základě které společnost [právnická osoba], poskytla žalovanému dne 26. 4. 2021 celkem částku ve výši 10 000 Kč na účet č. [bankovní účet] (prokázáno výpisem z účtu). [právnická osoba], a [právnická osoba] uzavřely dne 29. 3. 2021 smlouvu o postoupení pohledávek (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek), v jejíž příloze je jako jedna z postupovaných pohledávek uvedena pohledávka za žalovaným (prokázáno přílohou ke smlouvě o postoupení). Následně téhož dne společnost [právnická osoba] a žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, na základě níž byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek). Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem, ve kterém byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 18. 12. 2021 a podacím lístkem z téhož dne). Žalovaný dlužnou částku neuhradil (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by dlužnou částku uhradil), a to ani poté, co mu byla dne 18. 12. 2021 zaslána předžalobní upomínka (prokázáno předžalobní upomínkou a podacím lístkem z téhož dne).
5. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně: <i>6. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.</i> <i>8. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>9. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 10. Žalobkyně předloženými důkazy prokázala svá žalobní tvrzení. Právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným byl založen smlouvou o úvěru uzavřenou dle § 2395 a násl. o. z. Žalobkyně svým smluvním povinnostem dostála, žalovaný nikoliv, když zůstal žalobkyni dlužen na jistině částku 10 000 Kč. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do zákonného úroku z prodlení z žalované částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 934 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.
12. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaný povinen dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.
13. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.