7 C 258/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 18 769,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

II. Žaloba se co do částky ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení a částky , částka, částečně zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku , částka, .

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, a žalovaný se zavázal splatit tuto částku spolu s příslušenstvím. Nedílnou součástí smlouvy byl Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky flexifin.cz. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného zjišťovala počet členů domácnosti, příjmy domácnosti, měsíční výdaje žalovaného, dále žalobkyně provedla kontrolu, zda se žalovaný nenachází v insolvenci, prověřila centrální evidenci exekucí a další bankovní i nebankovní registry. Žalobkyně ověřila výši čistého příjmu žalovaného (, částka, ) výpisem z účtu a výplatními páskami. Žalovaný se identifikoval jménem, příjmením, pobytem, e-mailem, telefonním číslem a číslem bankovního účtu, kdy byla jeho identita ověřena prostřednictvím platby ověřovacího poplatku ve výši , částka, na účet žalobkyně. Úvěr byl dne , datum, ve výši , částka, vyplacen na účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný si při sjednávání úvěru zvolil další služby a to ,,Klidné spaní" za poplatek , částka, , ,,Presto" za poplatek , částka, , informační SMS servis za poplatek , částka, . Úvěr byl splatný dne , datum, , žalovaný na daný úvěr neuhradil nic a dostal se do prodlení. Žalovaný má nesplacenou pohledávku ve výši , částka, , která se skládá z jistiny ve výši , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatky za další služby ve výši , částka, . Žalobkyně se dále nárokuje částku , částka, , jako smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze zůstatku úvěru za prvních 90 dní prodlení v souladu s Všeobecnými obchodnímu podmínkami a sazebníkem. Ani přes předžalobní výzvu ze dne , datum, na dlužnou částku neuhradil žalovaný ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním vyplývá, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše , částka, . Žalovaný se zavázal k úvěru uhradit i poplatek ve výši , částka, při čerpání celého úvěrového limitu, poplatek za službu „Klidné spaní“ ve výši , částka, měsíčně, za službu „Presto“ ve výši , částka, a za informační SMS servis ve výši , částka, měsíčně, a to do , datum, (smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne , datum, , souhlas se zpracováním osobních údajů, standardní informace o spotřebitelském úvěru, autorizace ověření totožnosti, filozofie žalobkyně).

5. Z všeobecných obchodních podmínek žalobkyně soud naznal bližší úpravu práv a povinností účastníků, v čl. 6.4 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky do zaplacení (Všeobecné obchodní podmínky platné ode dne , datum, ).

6. Ze sazebníku platného ke dni , datum, bylo zjištěno, že poplatek za službu „Klidné spaní“ činí částku ve výši , částka, měsíčně, poplatek za službu „Presto“ činí částku , částka, jednorázově a poplatek za informační SMS servis činí částku , částka, měsíčně (Sazebník).

7. Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli dokládá, že žalobkyně žalovanému dne , datum, zaslala na bankovní účet č. , č. účtu, částku , částka, (přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli).

8. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že výše ověřeného čistého příjmu žalovaného činí , částka, , výše příjmu uvedeného spotřebitelem činí , částka, , výše výdajů uvedených spotřebitelem činí na splácení půjček , částka, a na bydlení , částka, , ostatní zbytné výdaje ve výši , částka, , výše minimálních vypočítaných výdajů činí , částka, (výpis o posouzení úvěruschopnosti ze dne , datum, , identifikované příjmy).

9. Ze sdělení společnosti , právnická osoba, . ze dne , datum, včetně výpisu z účtu soud zjistil, že účet č. , č. účtu, náležel ke dni , datum, žalovanému a téhož dne byla na účet žalovaného připsána částka , částka, od žalobkyně (sdělení , právnická osoba, ., výpis z účtu žalovaného).

10. Z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nerozporoval, má soud za prokázané, že žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho.

11. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, včetně poštovního podacího lístku z téhož dne vyplývá, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky ve výši , částka, spolu s náklady za právní zastoupení před podáním žaloby do tří dnů (předžalobní výzva ze dne , datum, a podací lístek ze dne , datum, ).

12. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

13. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , a to zasláním na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku , částka, , tvořenou jistinou , částka, , poplatkem za zpracování úvěru ve výši , částka, , poplatkem za služby a to ,,Klidné spaní" za poplatek , částka, , ,,Presto" za poplatek , částka, , informační SMS servis za poplatek , částka, . Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho. Žalobkyně neprovedla před poskytnutí úvěru kontrolu úvěruschopnosti žalovaného.

14. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

15. Dle ust. § 2390 o. z, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

16. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Dle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

19. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

21. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

23. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

24. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

26. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-, právnická osoba, . vs. GK, v řízení o předběžné otázce (dále jen jako „rozsudek SDEU“), rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. S ohledem na tento závěr Soudního dvora Evropské unie je nutné § 87 odst. 1 z. s. ú. vykládat tak, že následkem porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, ke které je povinen soud přihlédnout z úřední povinnosti, nikoli až k námitce spotřebitele.

27. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

28. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

29. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.[footnoteRef:1] [1: obdobně též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C-565/12 či rozsudek Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ]

30. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

31. Dle názoru soudu, v daném případě žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně nikterak neověřila příjmy žalovaného, nezkoumala jeho měsíční výdaje, ani jinak nezkoumala majetkovou stránku žalovaného, pouze se spolehla na tvrzení žalovaného. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, že nahlédla do dostupných databází insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí, NRKI, BRKI, avšak k prokázání těchto tvrzení nepředložila žádné důkazy. Žalobkyně tak neunesla břemeno důkazní co do řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného, a tedy i co do platného sjednání smlouvy o úvěru. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní nelze v civilním nalézacím řízení delegovat na soud, je pouze na účastníkovi samém, aby rozhodné skutečnosti tvrdil a prokázal, a tím byl ve věci úspěšný.

32. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného vyčíslil soud částkou , částka, , která představuje částku, kterou žalobkyně žalovanému poskytla, když žalovaný žalobkyni nic neuhradil.

33. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl poprvé prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou dle ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. ze dne , datum, , která mu byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne , datum, (doručena třetí pracovní den po jeho odeslání – tedy , datum, ), uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny ve výši , částka, i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (, částka, ) od , datum, , tedy po uplynutí tří denní lhůty stanovené v předžalobní upomínce.

34. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno co do platného uzavření smlouvy o zápůjčce včetně sjednaní v žalobě uplatněných úroků a poplatků, a také smluvní pokuty, soudu nezbylo než žalobu co do částky ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení a částky , částka, částečně zamítnout (výrok II.).

35. Pro úplnost soud uvádí, že se žalobkyně svojí neúčastí na jednání dne , datum, sama dobrovolně vzdala možnosti být řádně poučena dle ust. § 118b o. s. ř. o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, následně být řádně poučena dle ust. § 118a o. s. ř. a rovněž ohledně následků nesplnění této výzvy.

36. Závěrem soud uvádí, že ust. § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst.

3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2009, s. 831, 832).

37. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož žalobkyně byla úspěšná ve sporu ze 71 % a žalovaný z 29 %, tj. žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 42 %. Náklady žalobkyně, která se svého nároku domáhala formulářovou žalobou, představují soudní poplatek ve výši , částka, a náklady právního zastoupení, a sice odměna advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce , částka, za jeden úkon právní služby, tj. za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, zaslání předžalobní upomínky a sepis žaloby) , částka, , 3x režijní paušál á , částka, dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21 % z částky , částka, , tj. , částka, .Z částky , částka, činí 42 % částku , částka, a tuto je žalovaný povinen zaplatit, jak je uvedeno ve výroku III.

38. Soud při určení výše nákladů aplikoval § 14b a. t., neboť mu je z úřední činnosti známo, že žaloby podávané žalobkyní v obdobných případech se liší pouze údaji o žalovaném, dlužném období, druhu, výši dlužné částky a popř. výši příslušenství. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce (například u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ). Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b a. t.

39. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaný povinen dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.

40. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.