7 C 289/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 49 875 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 22 784 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 22 784 Kč od 8. 2. 2021 do zaplacení.

II. Žaloba se co do částky ve výši 27 091 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 14 213,12 Kč, úrokem z úvěru ve výši 29 % ročně z částky ve výši 27 272,98 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 4 631,25 Kč, zákonným úrokem z částky ve výši 27 272,98 Kč od 19. 12. 2020 do 7. 2. 2021 a zákonným úrokem z částky ve výši 4 488,98 Kč od 8. 2. 2021 do zaplacení částečně zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne 30. 7. 2021 a doplněnou podáním ze dne 20. 10. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 31 891 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené zápůjčky, kterou poskytla žalovanému společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 2. 2. 2018. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla zápůjčku 19 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou částku ve výši 16 491 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 3 398 Kč, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 098 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 995 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 592 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne 29. 3. 2019. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku žalovaný uhradil dne 18. 3. 2019 Celkem uhradil žalovaný částku ve výši 3 600 Kč. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalovaná částka ve výši 31 891 Kč se skládá z dlužné jistiny 17 368,75 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 14 522,25 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z úvěru v kapitalizované výši 8 814,64 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 930,61 Kč, úroku z úvěru ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 17 368,75 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 9,75 % z dlužné jistiny 17 368,75 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.

2. Žalobkyně se dále domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 17 984 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené zápůjčky, kterou poskytla žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] dne 18. 12. 2017. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla zápůjčku 12 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou částku ve výši 10 600, Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 146 Kč, odměny za zpracování a doručení ve výši 3 404 Kč a částku za administrativní činnost ve výši 5 050 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 377 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne 11. 2. 2019. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku žalovaný uhradil dne 18. 3. 2019 Celkem žalovaný uhradil částku ve výši 4 616 Kč. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalovaná částka ve výši 17 984 Kč se skládá z dlužné jistiny 9 904,23 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 8 079,77 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z úvěru v kapitalizované výši 5 398,48 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 700,64 Kč, úroku z úvěru ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 9 904,23 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 9,75 % z dlužné jistiny 9 904,23 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

5. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] dne 2. 2. 2018 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) poskytla žalovanému téhož dne zápůjčku 19 000 Kč. Žalovaný se zavázal k zápůjčce uhradit i poplatek ve výši 16 491 Kč, který byl vypočten jako součet úroků ve výši 3 398 Kč, odměny za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 7 995 Kč a částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 5 098 Kč, a to v 59 týdenních splátkách po 592 Kč a poslední splátce ve výši 563 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy. Soud dále ze smlouvy zjistil, že výše smluvního úroku je sjednána jako pevná ve výši 29 % za celou dobu trvání smlouvy.

6. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 18. 12. 2017 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) poskytla žalovanému téhož dne zápůjčku 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal k zápůjčce uhradit i poplatek ve výši 10 600 Kč, který byl vypočten jako součet úroků ve výši 2 146 Kč, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 3 404 Kč a částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 5 050 Kč, a to v 59 týdenních splátkách po 377 Kč a poslední splátce ve výši 357 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy. Soud dále ze smlouvy zjistil, že výše smluvního úroku je sjednána jako pevná ve výši 29 % za celou dobu trvání smlouvy.

7. Ze smluvních podmínek, které nejsou účastníky podepsány, soud naznal bližší úpravu práv a povinností mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. V článku 10 smluvních podmínek vyplývá, že se strany rovněž dohodly, že v případě kdy žalovaný včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má právní předchůdkyně žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky.

8. Zákaznická karta žalovaného ze dne 2. 2. 2018 dokládá, že žalovaný uvedl, že má jednu vyživovací povinnost, jeho čistý příjem činí 7 117 Kč, další příjem domácnosti činí 12 000 Kč, přičemž odhadované měsíční výdaje činí 15 500 Kč, z čehož 3 748 Kč připadá na splátky úvěrů. Tyto informace měly být ověřeny z nájemní smlouvy, 3 výplatních pásek a z výměry důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky ze dne 27. 12. 2017.

9. Zákaznická karta žalovaného ze dne 18. 12. 2017 dokládá, že žalovaný uvedl, že nemá žádnou vyživovací povinnost, jeho čistý příjem činí 6 994 Kč, má další příjem 2 500 Kč a další příjem domácnosti činí 12 000 Kč, přičemž odhadované měsíční výdaje činí 13 500 Kč, z čehož 2 052 Kč připadá na splátky úvěrů. Tyto informace měly být ověřeny z nájemní smlouvy, z pracovní smlouvy a z výměry důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky ze dne 21. 1. 2016.

10. Z přehledů plateb vyplývá, jak měl žalovaný na zápůjčky žalobkyně hradit a jak na tyto skutečně hradil.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 a její přílohy [číslo] soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávek za žalovaným na žalobkyni.

12. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 a podacího lístku se podává, že postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno.

13. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě ze dne 28. 6. 2021.

14. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

15. Na žalobkyni byla s účinností ke dni 5. 1. 2021 platně postoupena pohledávka za žalovaným z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 2. 2. 2018 uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně. Žalovaný si při uzavření smlouvy převzal v hotovosti částku 19 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku 35 491 Kč, tvořenou jistinou 19 000 Kč a souhrnným poplatkem 16 491 Kč v 60 týdenních splátkách po 592 Kč, resp. 563 Kč v případě poslední splátky. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy. Strany si sjednaly ztrátu výhody splátek při prodlení s úhradou splátky. Právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutí zápůjčky neprovedla řádně kontrolu úvěruschopnosti žalovaného.

16. Na žalobkyni byla s účinností ke dni 5. 1. 2021 platně postoupena pohledávka za žalovaným z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 18. 12. 2017 uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně. Žalovaný si při uzavření smlouvy převzal v hotovosti částku 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku 22 600 Kč, tvořenou jistinou 12 000 Kč a souhrnným poplatkem 10 600 Kč v 60 týdenních splátkách po 377 Kč, resp. 357 Kč v případě poslední splátky. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy. Strany si sjednaly ztrátu výhody splátek při prodlení s úhradou splátky. Právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutí zápůjčky neprovedla řádně kontrolu úvěruschopnosti žalovaného.

17. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

18. Dle ust. § [číslo] o. z, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

19. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Dle ust. 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

22. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

23. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

24. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

26. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

27. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

28. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

29. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

30. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

31. Žalobkyně byla usnesením nadepsaného soudu č. j. 7 C 289/2021-13 ze dne 1. 10. 2021 vyzvána k doplnění tvrzení, že obě předmětné smlouvy o zápůjčce byly sjednány platně, resp. že právní předchůdkyně žalobkyně splnila své povinnosti dle ust. § 86 a 78 zákona č. 257/2016 Sb.

32. Podáním ze dne 20. 10. 2021 žalobkyně sdělila, že posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě informací získaných od žalovaného, kdy tyto informace ověřila oproti předloženým dokladům. Následně takto získané informace zanesla do zákaznické karty žalovaného. Zároveň žalobkyně odkázala na předmětné smlouvy o zápůjčce, v rámci kterých žalovaný svým podpisem stvrdil, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, posoudila schopnost žalovaného splácet s odbornou péčí. Žalobkyně též odkázala na zákaznické karty k předmětným smlouvám o zápůjčce, ze kterých se podává, že úvěruschopnost žalovaného byla posouzena na základě předložených dokladů žalovaným (pracovní smlouva, výplatní pásky, nájemní smlouva, výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky), jak je uvedeno výše. Žalobkyně dále odkázala na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích, č. j. 5 Co 231/2020-97.

33. Soud se neztotožnil s argumentací žalobkyně s odkazem na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích, č. j. 5 Co 231/2020-97, neboť tento řeší situaci za účinnost zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 1. 12. 2016. Soud tedy nemohl opomenout ustanovení § 86 a zejména § 78 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 12. 2016, ve kterém je zakotvena povinnost evidovat doklady k prokázání úvěruschopnosti.

34. V rozsudku č. j. 1 As 30/2015-39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

35. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru. 36. V rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

37. Dle názoru soudu, v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 a 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně nikterak neověřila příjmy žalovaného, resp. jejich ověření neprokázala (v zákaznické kartě ze dne 18. 12. 2017 jsou uvedeny příjmy žalovaného a jeho další příjmy, přičemž je ale současně uvedeno, že žalovaný má pouze jeden zdroj příjmů), nezkoumala jeho měsíční výdaje (posouzení úvěruschopnosti leží na žalobkyni jako profesionálce a nikoli na žalovaném, který navíc uvádí pouze budoucí odhadované výdaje a nikoli své skutečné předchozí výdaje), když nedoložila soudu žádný důkaz (např. předmětné smlouvy, výplatný pásky či výměry důchodu). Žalobkyně tak neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní co do řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného a tedy i co do platného sjednání předmětných smluv o zápůjčce. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní nelze v civilním nalézacím řízení delegovat na soud, je pouze na účastníkovi samém, aby rozhodné skutečnosti tvrdil a prokázal, a tím byl ve věci úspěšný. Taktéž dle názoru soudu nelze přehlédnout, že druhá smlouva byla uzavřena téměř ihned po uzavření smlouvy první (dva a půl měsíce), přičemž v době jejího uzavření bylo zřejmé, že žalovaný hradí na první smlouvu nepravidelně a je toho času v prodlení s úhradou svého závazku ze smlouvy první.

38. Pokud jde o charakter neplatnosti smluv o zápůjčce uzavřených po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (viz výše) . 39. Jelikož žalobkyně neunesla důkazní břemeno ve vztahu k platnému uzavření smluv o zápůjčce, posoudil soud žalobou uplatněné nároky jako nároky vyplývající z bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor žalobkyně.

40. Jelikož tedy v případě smlouvy o zápůjčce [číslo] nebyla uzavřena platná smlouva, ale bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta částka 19 000 Kč, má žalobkyně nárok na vrácení bezdůvodného obohacení v této výši. Žalovaný by tak byl povinen zaplatit žalobkyni přijatou částku, tj. 19 000 Kč, ale na tuto pohledávku již žalobkyni uhradil 3 600 Kč. Z tohoto důvodu soud žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 400 Kč.

41. Jelikož tedy v případě smlouvy o zápůjčce [číslo] nebyla uzavřena platná smlouva, ale bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta částka 12 000 Kč, má žalobkyně nárok na vrácení bezdůvodného obohacení v této výši. Žalovaný by tak byl povinen zaplatit žalobkyni přijatou částku, tj. 12 000 Kč, ale na tuto pohledávku již žalobkyni uhradil 4 616 Kč. Z tohoto důvodu soud žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 384 Kč.

42. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouvy o zápůjčce mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyly platně uzavřeny, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byla povinen dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádána. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dlužných částek oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021, které mu bylo právní předchůdkyní žalobkyně odesláno dne 25. 1. 2021, uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (7 384 Kč a 15 400 Kč) od 8. 2. 2021, tj. ode dne následujícího po uplynutí desetidenní lhůty k plnění stanovené v oznámení o postoupení pohledávky, když toto jí bylo doručeno třetí pracovní den po jeho odeslání právní předchůdkyní žalobkyně.

43. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno, co do platného uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] včetně sjednaní v žalobě uplatněných poplatků a úroků z úvěru, soudu nezbylo než žalobu co do částky ve výši 3 600 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 814,64 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 930,61 Kč, úrokem z úvěru ve výši 29 % ročně z částky 17 368,75 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení z částky 17 368,75 Kč od 19. 12. 2020 do 7. 2. 2021 a zákonným úrokem z prodlení z částky 13 768,75 Kč od 8. 2. 2021 do zaplacení částečně zamítnout.

44. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno, co do platného uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] včetně sjednaní v žalobě uplatněných poplatků a úroků z úvěru, soudu nezbylo než žalobu co do částky ve výši 4 616 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 398,48 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 700,64 Kč, úrokem z úvěru ve výši 29 % ročně z částky 9 904,23 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení z částky 9 904,23 Kč od 19. 12. 2020 do 7. 2. 2021 a zákonným úrokem z prodlení z částky 5 288,23 Kč od 8. 2. 2021 do zaplacení částečně zamítnout.

45. Žalobkyně se svojí neúčastí na jednání dne 16. 11. 2021 sama dobrovolně vzdala možnosti být řádně poučena dle ust. § 118b o. s. ř. o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, a následně být řádně poučena dle ust. § 118a o. s. ř. a rovněž ohledně následků nesplnění této výzvy. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně byla o skutečnosti, že soud nemá posouzení úvěruschopnosti žalovaného za prokázané informována již usnesením nadepsaného soudu č. j. 7 C 289/2021-13 ze dne 1. 10. 2021.

46. V této souvislosti soud uvádí, že ust. § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst.

3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz [příjmení], L., [příjmení], J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 831, 832 nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. III ÚS 2848/201).

47. Dle poměru úspěchu ve věci (počítáno včetně příslušenství) by tak měl právo na náhradu nákladů řízení žalovaný, kterému však v tomto řízení - podle obsahu spisu - žádné náklady nevznikly. Z tohoto důvodu soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

48. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.