Okresní soud v Mladé Boleslavi · Rozsudek

7 C 294/2023

č. j. 7 C 294/2023-35

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-11-14 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSMB:2023:7.C.294.2023.1

Citované zákony (8)

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl soudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 59 429,46 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši 22 448 Kč.

II. Žaloba se co do částky 36 981,46 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 4 417,73 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 358,50 Kč, úrokem z úvěru ve výši 22,68 % ročně z částky 25 224 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z částky 25 224 Kč od [datum] do zaplacení částečně zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne [datum], která byla na výzvu soudu doplněna podáním ze dne [datum], domáhala po žalovaném zaplacení částky 59 429,46 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytla žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 28 000 Kč, které si žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou částku ve výši 38 610 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 31 451 Kč, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 659 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v 24 měsíčních splátkách po 2 776 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku žalovaný uhradil dne [datum]. Žalovaný zaplatil právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku ve výši 5 552 Kč. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalovaná částka ve výši 59 429,46 Kč se skládá z dlužné jistiny 25 224 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 34 205,46 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z úvěru v kapitalizované výši 4 417,73 Kč, zákonných úroku z prodlení v kapitalizované výši 4 358,50 Kč, úroku z úvěru ve výši 22,68 % ročně z dlužné jistiny 25 224 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 8,25 % z dlužné jistiny 25 224 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala upomínkou k úhradě dlužné částky, žalovaný však na výzvu nikterak nereagoval.

2. Žalovaný je občanem [anonymizováno] republiky, soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je založena s odkazem na čl. 4 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), podle nějž osoby, které mají bydliště v některém členském státě, mohou být bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Žalovaný má povolen pobyt na území ČR s evidovanou adresou uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku, Okresní soud v Mladé Boleslavi je tak mezinárodně příslušný k projednání věci. Rozhodným právem pak je právní řád České republiky, neboť vozidlo bylo provozovatelem registrováno na území České republiky.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Soud ve věci nařídil jednání. Jelikož se žalovaný, ač řádně obeslán, k jednání nedostavil, neomluvil se a nepožádal ani z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl o ní v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z provedených důkazů a z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) poskytla žalovanému téhož dne úvěr ve výši 28 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit i poplatek ve výši 38 610 Kč, který byl vypočten jako součet úroku ve výši 31 451 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částky za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 659 Kč. Výše smluvního úroku byla ve smlouvě sjednána jako pevná ve výši 86 % za celou dobu trvání smlouvy, roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr byla sjednána ve výši 137,03 %. Žalovaný měl právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit celkem dlužnou částku ve výši 66 010 Kč, a to ve 23 měsíčních splátkách po 2 776 Kč a poslední (24.) splátce ve výši 2 762 Kč. Ze smluvních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru, soud naznal bližší úpravu práv a povinností mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným.

6. Ze zákaznické karty soud zjistil, že výše čistého měsíčního příjmu žalovaného ověřená pracovní smlouvou a potvrzením o příjmu činila 20 921 Kč a výše výdajů uvedených spotřebitelem činila 3 700 Kč, z čehož částka 1 200 Kč připadala na splácení předcházejících závazků žalovaného. Žalovaný uvedl, že je rozvedený a je ubytován na ubytovně.

7. Přehled plateb (tabulka umoření) prokazuje, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutým úvěrem uhradil částku v celkové výši 5 552 Kč.

8. Potvrzení o ubytování ze dne [datum] prokazuje, že byl žalovaný ode dne [datum] ubytován na ubytovně [právnická osoba], na adrese [část obce a číslo].

9. Pracovní smlouva, která není datována, prokazuje, že žalovaný byl u [právnická osoba] Emissions Control Technologies, [právnická osoba], zaměstnán na dobu určitou ode dne [datum] do [datum].

10. Z doložených výplatních pásek je prokázán příjem ve výši 20 585 Kč za listopad 2019 a příjem ve výši 26 637 Kč za prosinec 2019.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že došlo k postoupení předmětné pohledávky za žalovaným na žalobkyni s účinností ke dni [datum].

12. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] se podává, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.

13. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě ze dne [datum], která mu byla odeslána dne [datum].

14. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

15. Na žalobkyni byla platně postoupena pohledávka za žalovaným z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně. Žalovaný si při uzavření smlouvy převzal v hotovosti částku 28 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku 66 010 Kč, tvořenou jistinou 28 000 Kč a souhrnným poplatkem 38 610 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 2 776 Kč, resp. 2 762 Kč v případě poslední splátky. Právní předchůdkyně žalobkyně provedla před poskytnutím půjčky kontrolu úvěruschopnosti žalovaného, ale nikoli řádně (viz bod [číslo] tohoto rozsudku). Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutým úvěrem uhradil částku v celkové výši 5 552 Kč.

16. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. Ke zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon. <i>17. Dle ust. § [číslo] o. z, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>18. Dle ust. § [číslo] o. z, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.</i> <i>19. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>20. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>21. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>22. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>23. Dle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.</i> <i>24. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>25. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>26. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>27. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 28. Dle názoru soudu, v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně sice ověřila příjmy žalovaného z výplatních pásek za měsíc listopad 2019 a prosinec 2019, nezkoumala však jeho měsíční výdaje, ani jinak nezkoumala majetkovou stránku žalovaného. Žalovaný uvedl přibližné měsíční výdaje ve výši 2 500 Kč (a ve výši 1 200 Kč připadající na splácení předcházejících závazků žalovaného), které jsou na první pohled značně podhodnocené, s ohledem na současné ceny za ubytování či věci běžné potřeby. Žalobkyně sice doložila, že žalovaný byl ubytován na ubytovně, ale nedoložila výši plateb, které byl žalovaný za toto ubytování hradit. Výše žalovaným uvedených výdajů nekoresponduje ani s částkou životního minima jednotlivce. Pokud zástupkyně žalobkyně uváděla, že stravu měl žalovaný zajištěnu v zaměstnání (viz srážky ze mzdy), pak se jistě nejednalo o celodenní stravu, ale pouze o stravu čerpanou žalovaným v průběhu pracovní doby. Navíc žalovaný měl pracovní smlouvu uzavřenu pouze na dobu určitou, která pokrývala pouze menší část doby, po níž měl žalovaný poskytnutý úvěr splácet. Žalobkyně tak neunesla břemeno důkazní co do řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného a tedy i co do platného sjednání smlouvy o úvěru. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní nelze v civilním nalézacím řízení delegovat na soud, je pouze na účastníkovi samém, aby rozhodné skutečnosti tvrdil a prokázal, a tím byl ve věci úspěšný.

29. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného vyčíslil soud částkou 22 448 Kč, která představuje rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla (28 000 Kč), a částkou, kterou žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně vrátil (5 552 Kč).

30. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 4. 2022, č. j. 33 Cdo 3675/2021-262 plyne, že„ důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka.“ S ohledem na tento závěr Nejvyššího soudu ČR je nutno mít za to, že žalovaná se doposud neocitla v prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovena soudem až v tomto rozhodnutí.

31. Jelikož, jak výše uvedeno, mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru včetně sjednání v žalobě uplatněných úroků a poplatků, soudu nezbylo než žalobu co do částky ve výši 36 981,46 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 4 417,73 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 358,50 Kč, úrokem z úvěru ve výši 22,68 % ročně z částky 25 224 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z částky 25 224 Kč od [datum] do zaplacení, částečně zamítnout.

32. Nad rámec uvedeného soud poukazuje na zcela nepřiměřenou výši sjednaného úroku z úvěru ve výši 86% ročně a z této vyplývající výši úroků (31 451 Kč).

33. Dle poměru úspěchu ve věci by tak měl právo na náhradu nákladů řízení žalovaný, kterému však v tomto řízení - podle obsahu spisu - žádné náklady nevznikly. Z tohoto důvodu soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.