7 C 3/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 38 023,25 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

II. Žaloba se co do částky , částka, spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši , částka, , kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , úrokem z úvěru ve výši 14,90 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonným úrokem z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z částky , částka, od , datum, do zaplacení částečně zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení v částce , částka, .

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, . Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala úvěr splatit ve 36 měsíčních splátkách po , částka, spolu s úrokem ve výši 14,90 % ročně, poplatek za pojištění ve výši , částka, a další sjednané poplatky. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou zesplatnila ke dni , datum, . Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalované, když jednak provedla lustrace bankovních a nebankovních registrů a veřejných databází. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila právní předchůdkyně žalobkyně výše uvedenou pohledávku za žalovanou na společnost I-Xon a.s., která ji postoupila na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Pohledávka za žalovanou se skládá z nesplacené jistiny ve výši , částka, , kapitalizovaného smluvního úroku ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, , z dlužného poplatku za pojištění ve výši , částka, a z poplatku za zaslání výzvy ve výši , částka, . Žalovaná na svůj dluh ani přes předžalobní upomínku zaslanou jí žalobkyní nic neuhradila.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. K projednání věci soud nařídil jednání. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, přestože jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s rozhodnutím ve věci bez její přítomnosti z důvodu, aby nedošlo k navyšování nákladů řízení. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

4. Z provedených důkazů soud došel k následujícím skutkovým zjištěním. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, a z akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, má soud za prokázané, že žalovaná podepsala s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o půjčce, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s úrokem ve výši 14,90 % ročně a poplatkem za pojištění schopnosti splácet ve výši , částka, měsíčně ve 36 měsíčních splátkách po , částka, . Nedílnou součástí smlouvy o půjčce byly produktové podmínky pro osobní úvěry, všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně a ceník produktů a služeb (prokázáno návrhem na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, , akceptací návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, , produktovými podmínkami pro osobní úvěry účinnými od , datum, , všeobecnými obchodními podmínkami účinnými od , datum, a ceník produktů a služeb pro soukromé osoby s účinností od , datum, ).

5. Z listiny nazvané jako údaje klienta má soud za prokázané, že před uzavřením smlouvy o půjčce právní předchůdkyně žalobkyně zjistila totožnost žalované z občanského průkazu č. , hodnota, . Z formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou poučila o základních parametrech a podmínkách poskytovaného úvěru.

6. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaná žádala o spotřebitelský úvěr ve výši , částka, . V žádosti žalovaná uvedla, že je zaměstnaná, svobodná, bydlí u rodičů, její měsíční příjem činí , částka, a její celkové měsíční výdaje činí , částka, .

7. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta ze dne , datum, a z přípisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně provedla před uzavřením úvěrové smlouvy lustraci registrů BRKI, NRKI, SOLUS a Insolvenčního rejstříku se závěrem, že u žalované nebyl zjištěn aktuální dluh po splatnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela ze žalovanou deklarovaného měsíčního příjmu ve výši , částka, , který ověřila statistickým modelem. Co do měsíčních výdajů nevycházela právní předchůdkyně žalobkyně z částky deklarované žalovanou, ale z obezřetnosti tuto částku navýšila na , částka, , z toho zjištěné výdaje na splátky půjček , částka, , výdaje na bydlení , částka, , výdaje na živobytí , částka, a ostatní výdaje , částka, .

8. Ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne , datum, a z protokolu o nastavení přístupových práv ze dne , datum, má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně vedla běžný účet žalované č. , č. účtu, a poskytovala jí službu přímého bankovnictví.

9. Z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, za měsíc květen 2023 má soud za prokázané, že příchozí platby na účet žalované v květnu 2023 činily , částka, a odchozí platby z účtu žalované v tomto měsíci činily , částka, .

10. Z přehledové tabulky nazvané jako výpis minutové půjčka má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši , částka, a žalovaná na splátkách úvěru uhradila celkem částku , částka, .

11. Z prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku ze dne , datum, a z podacího archu ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky, a že tento dopis žalované odeslala dne , datum, .

12. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek č. 12/2023 ze dne , datum, a ze smlouvy o postoupení pohledávek č. 12/2023/06 ze dne , datum, (obě uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a společností I-Xon a.s.) včetně dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , seznamu postupovaných pohledávek ze dne , datum, a z potvrzení úplaty ze dne , datum, má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, na společnost I-Xon a.s. Z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne , datum, a z podacího archu ze dne , datum, má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou informovala o změně věřitele.

13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. 2024/06 ze dne , datum, , uzavřené mezi společností I Xon a.s. a žalobkyní, včetně dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, má soud za prokázané, že společnost I-Xon a.s. postoupila svou pohledávku za žalovanou ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a z podacího archu ze dne , datum, má soud za prokázané, že společnost I-Xon a.s. žalovanou informovala o změně věřitele.

14. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, a podacího archu ze dne , datum, má soud za prokázané, že právní zástupce žalobkyně vyzval před podáním žaloby žalovanou k úhradě dlužné částky.

15. Soud pro nadbytečnost neprovedl k důkazu sjetinu z interního systému právní předchůdkyně žalobkyně (transakční historii).

16. Soud k projednání věci nařídil jednání na , datum, , k němuž se účastníci nedostavili, žalobkyně se z důvodu nenavyšování nákladů řízení z jednání omluvila. Při tomto jednání soud hodlal v rámci poučovací povinnosti soudu aplikovat § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., a vyzvat žalobkyni, aby prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala skutečné příjmy a výdaje žalované. Poučení dle § 118a o.s.ř. se aplikuje výhradně při jednání. Účastník, který se nedostaví k jednání, znemožní soudu, aby mu toto poučení poskytl. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2009 s. 831). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalobkyně tím, že se nedostavila k jednání soudu, rezignovala na svá procesní práva a tato skutečnost musí jít pouze a výlučně k její tíži, nikoliv k tíži žalované. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z listinných důkazů předložených žalobkyní. Opačný postup soudu (odročení jednání pouze za účelem vyzvání žalobkyně k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů) by bylo porušením zásady rovnosti účastníků řízení (§ 18 odst. 1 věta první o.s.ř.). S ohledem na uvedené tak soud nemá za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala skutečné měsíční příjmy a výdaje žalované.

17. Soud věc posoudil po právní stránce podle níže uvedených ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

18. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

19. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.

20. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

21. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2390 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, , který se žalovaná zavázala vrátit v 36 měsíčních splátkách po , částka, včetně pojistného ve výši , částka, . Finanční prostředky žalovaná obdržela na účet č. , č. účtu, . Právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jedná se o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá reálnou možnost je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele. Poskytovatel spotřebitelských úvěru je mimo jiné povinen ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona posoudit s náležitou péčí schopnost spotřebitele splácet úvěr. Posouzení se má primárně zakládat na informacích získaných od spotřebitele, subsidiárně je možné použít informace z jiných zdrojů, typicky z lustrace spotřebitele v příslušných databázích. Je přitom třeba dbát na to, aby byly dostatečným způsobem zjištěny nejen příjmy spotřebitele, ale rovněž jeho výdaje, a to včetně celkové dluhové zátěže.

22. V dané věci v řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně stran prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované v žalobě tvrdila, že úvěruschopnost žalované právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala z jejích vlastních tvrzení a lustrací v insolvenčním rejstříku, registru SOLUS, BRKI a NRKI. Z doložených listinných důkazů vyplynulo, že žalovaná v rámci žádosti o úvěr právní předchůdkyni žalobkyně sdělila, že dosahuje příjmu celkem ve výši , částka, měsíčně, přičemž uvedla, že je zaměstnancem. Bližší upřesnění zdrojů příjmů žalovaná neuvedla. Žalobkyně nedoložila, že by právní předchůdkyně žalobkyně ověřila skutečné příjmy žalované (např. z pracovní smlouvy či výplatních pásek). Soudu předložila pouze jeden výpis z účtu za měsíc květen 2023, ze kterého vyplývá, že v tomto měsíci na účet žalované přišly platby ve výši , částka, . Tyto příchozí platby byly z mnoha zdrojů, v řádech stovek korun přišly platby od vícero osob, zřejmě i od rodinných příslušníků žalované (, jméno FO, , , jméno FO, ), dále částka , částka, byla převedena z jiného účtu žalované, částka , částka, byla na účet vložena v hotovosti a částka , částka, pocházela od poskytovatele úvěru , právnická osoba, . Ze samotného výpisu z účtu však není zřejmé, že by žalovaná měla příjem ze zaměstnání. Dále z důkazů ani tvrzení žalobkyně se nepodává, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy jakkoli zkoumala skutečné výdaje žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně pouze v protokolu o ověření úvěruschopnosti uvedla, že vycházela z měsíčních výdajů ve výši , částka, , které soud považuje za nepřiměřeně nízké. Navíc z předloženého výpisu z účtu je evidentní, že žalovaná měla výdaje mnohem vyšší, konkrétně v květnu 2023 měla výdaje ve výši , částka, . Je evidentní, že žalobkyně namísto z reálných příjmů a nákladů žalované, které běžně má, vycházela z ničím nepodložených informací od žalované případně z vlastních úvah, které však nereflektují reálnou finanční situaci žalované. Z předložených listin stran zkoumání úvěruschopnosti žalované tedy dle soudu nebylo možno jakkoliv dovodit, zda je žalovaná schopna splácet spotřebitelský úvěr, když žalobkyně nezjistila a neověřila skutečné příjmy a výdaje žalované, resp. toto v řízení nedoložila. Soud tedy dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti, kterou jí ukládá § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

23. Soud proto v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Ve znění § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platného a účinného od , datum, je výslovně uvedeno, že soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

24. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena v souladu s ustanovením § 1879 a § 1880 o. z. společností I-Xon a.s., na kterou byla předmětná pohledávka postoupena právní předchůdkyní žalobkyně. Žalobkyně je tak ve věci aktivně legitimována.

25. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy by tak žalobkyně měla dle ustanovení § 2993 a § 2991 o. z. pouze nárok na vydání poskytnuté jistiny v době přiměřené možnostem žalované. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně před podáním žaloby uhradila částku , částka, , proto jí na jistině zbývá zaplatit částku , částka, . Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v průběhu celého řízení zcela pasivní, nemohl soud blíže zkoumat její majetkové poměry pro určení splatnosti jistiny. Soud proto stran splatnosti jistiny vycházel z první výzvy k peněžitému plnění, která byla prokazatelně odeslána do sféry žalované (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu dopisem ze dne , datum, , a to do 7 dnů od odeslání dopisu. Splatnost jistiny proto nastala dnem , datum, následujícím dnem se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením nesplacené části jistiny, tj. dne , datum, . Žalobkyně má proto nárok na úrok z prodlení od , datum, z částky , částka, a v tomto rozsahu jí ho proto soud dle § 1968 a § 1970 o.z. přiznal, přičemž jeho výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

26. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud vyhověl žalobě co do zaplacení částky ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, jak uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

27. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku, a to z důvodů shora popsaných, kdy je-li neplatná smlouva o spotřebitelském úvěru, pak včetně všech ujednání o úrocích, smluvní pokutě, poplatků a náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením (s uplatněním pohledávky).

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 51,4 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75,7 % a úspěchu žalované – včetně kapitalizovaného příslušenství ke dni rozhodnutí soudu – v rozsahu 24,3 %). Tyto náklady (ve výši , částka, ) sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Soud při určení výše nákladů aplikoval § 14b a. t., neboť mu je z úřední činnosti známo, že žaloby podávané žalobkyní v obdobných případech se liší pouze údaji o žalovaném, právním předchůdci, smlouvě o úvěru, výši dlužné částky a popř. výši příslušenství. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b a. t.

29. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalované dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.