7 C 31/2026

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 25 234,64 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

II. Žaloba se částečně zamítá co do nároku žalobkyně na zaplacení částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytla žalovanému na základě smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, . Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr s možností postupného čerpání až do výše , částka, . Úvěr v celkové výši , částka, byl vyplacen dne , datum, na účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal splatit poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 0,98 % denně a s poplatkem za každé vyplacení úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené částky v pravidelných denních splátkách. První splátka byla splatná dne , datum, a konec kreditového rámce byl ujednán dnem , datum, . Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, SECCI formulář, sazebník a další dokumenty uvedené ve smlouvě. Žalovaný požádal o úvěr prostřednictvím internetové stránky www., Anonymizováno, .cz, kde poskytl údaje pro posouzení úvěruschopnosti, které žalobkyně ověřila mimo jiné výpisy z účtu, výplatními páskami a kontrolou registrů včetně insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, registru neplatných dokladů, sankčních seznamů a bankovních i nebankovních klientských registrů. Ověřená výše čistého příjmu žalovaného činila , částka, . Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, a proto byla smlouva vypovězena dne , datum, , a ode dne , datum, je žalovaný v prodlení s úhradou celého úvěru. Žalovaný na jistinu úvěru uhradil celkem částku , částka, . Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny ve výši , částka, , smluvního úroku , částka, a poplatku za vyplacení úvěru ve výši , částka, . Žalobkyně se dále domáhá částky , částka, jako smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z nesplacené jistiny úvěru za prvních 90 dní prodlení od , datum, do , datum, , v souladu se smlouvou. Žalovaný na dlužnou částku nic neuhradil ani přes předžalobní výzvu ze dne , datum, .

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný se poté, co byl soudem vyzván ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, k výzvě soudu nevyjádřil, a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Z tohoto důvodu postupoval soud ve shodě s ust. § 115a o. s. ř., a rozhodl bez nařízení jednání, a to i přestože došlo k částečnému zamítnutí žaloby, neboť zamítavý výrok je pouze důsledkem právního hodnocení důkazů soudem (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

4. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, vyplývá, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše , částka, , který byl žalovaný oprávněn čerpat postupně i opakovaně. Žalovaný se zavázal k úvěru zaplatit úrok ve výši 0,983 % denně, poplatek za vyplacení jednotlivé části úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky, a to v pravidelných denních splátkách ve výši určené předpisem splátek. Totožnost žalovaného žalobkyně ověřila z občanského průkazu č. , hodnota, , průkazem zdravotního pojištění a náhledem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, (smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , předpis denních splátek, souhlas se zpracováním osobních údajů, informace pro spotřebitele, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, autorizace ověření totožnosti, obecné principy posuzování a filozofie žalobkyně).

5. Z všeobecných obchodních podmínek žalobkyně soud naznal bližší úpravu práv a povinností účastníků, v čl. 8.4 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky do zaplacení (všeobecné obchodní podmínky platné ode dne , datum, ).

6. Žalobkyně žalovanému zaslala částku ve výši , částka, dne , datum, na účet č. , č. účtu, (přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, ).

7. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že výše ověřeného čistého příjmu žalovaného činí , částka, , výše příjmu uvedeného žalovaným činí , částka, , výdaje na bydlení činí , částka, a ostatní výdaje činí , částka, , rezerva na výdaje činí , částka, a disponibilní příjem po odečtení výdajů činí , částka, (výpis o posouzení úvěruschopnosti ze dne , datum, , identifikované příjmy).

8. Žalobkyně dne , datum, zaslala e-mail na e-mailovou adresu , e-mail, , kterým vypověděla smlouvu o úvěru z důvodu dlouhodobého prodlení se splácením úvěru a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě celého úvěru. Žalovaný tuto e-mailovou adresu uvedl ve smlouvě o úvěru (e-mail ze dne , datum, ).

9. Z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nerozporoval, má soud za prokázané, že žalovaný žalobkyni v souvislosti s úvěrem uhradil pouze , částka, a spolu s úrokem, poplatky a smluvní pokutou jí dluží částku ve výši , částka, .

10. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, včetně potvrzení o podání doporučené zásilky ze dne , datum, , že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky ve výši , částka, spolu s náklady za právní zastoupení před podáním žaloby do tří dnů (předžalobní výzva ze dne , datum, a podací lístek ze dne , datum, ).

11. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

12. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , a to zasláním na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnutou částku úvěru společně s úrokem ve výši 0,983 % denně a s poplatkem za každé jednotlivé vyplacení částky úvěru ve výši 1,99 %. V případě prodlení se splácením se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky až do úplného splacení dluhu. Celkem žalovaný žalobkyni dluží částku , částka, . Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho. Žalobkyně neprovedla před poskytnutí úvěru řádnou kontrolu úvěruschopnosti žalovaného.

13. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

19. Dle § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

21. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

22. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

23. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

25. V rozsudku č. j. 1 As 30/2015-39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

26. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.

27. V rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

28. Dle názoru soudu, v daném případě žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (§ 86 a § 78 z. s. ú.), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně neprokázala, že by ověřila příjmy žalovaného. Sjetina z jejího interního systému, která má zachycovat příchozí platby na účet žalovaného, nepředstavuje dostatečný důkaz o jeho příjmech. Ze sjetiny totiž nevyplývá povaha jednotlivých plateb; ty mohly pocházet například z poskytnutých úvěrů či zápůjček, a nelze je proto bez dalšího považovat za příjem žalovaného.

29. Žalobkyně dále neověřovala skutečné měsíční výdaje žalovaného, ani jinak nezkoumala majetkovou stránku žalovaného, pouze se spolehla na tvrzení žalovaného. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, že nahlédla do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, registrů NRKI a BRKI, avšak k prokázání těchto tvrzení nepředložila žádné důkazy.

30. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného vyčíslil soud částkou , částka, , která představuje rozdíl mezi jistinou úvěru, kterou žalobkyně žalovanému poskytla (, částka, ) a částkou, kterou žalovaný již uhradil (, částka, ). Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by uhradil více, než tvrdí žalobkyně.

31. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl poprvé prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou dle § 142a odst. 1 o. s. ř. ze dne , datum, , která mu byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne , datum, (doručena třetí pracovní den po jeho odeslání dle § 573 o. z. – tedy , datum, ), uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny ve výši , částka, i zákonný úrok z prodlení z této dlužné částky od , datum, , tedy po uplynutí tří denní lhůty stanovené v předžalobní upomínce.

32. Jelikož, jak výše uvedeno, smlouva o zápůjčce včetně sjednání v žalobě uplatněných úroků a poplatků, a také smluvní pokuty, nebyla platně uzavřena, soudu nezbylo než žalobu co do částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení částečně zamítnout (výrok II.).

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Ve věci byl úspěšnější žalovaný, kterému však vzhledem k jeho pasivitě žádné účelně vynaložené náklady řízení nevznikly.

34. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.