7 C 319/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 26 445 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

II. Žaloba se částečně zamítá co do nároku žalobkyně na zaplacení částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, .

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru, který žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr prostřednictvím své webové stránky www.rerum.cz, na které si žalovaný zvolil požadované parametry úvěru, vyplnil registrační formulář, uvedl heslo pro přístup k uživatelskému profilu, odsouhlasil smluvní dokumentaci a dokončil registraci zadáním pětimístného verifikačního kódu obdrženého prostřednictvím SMS zprávy. Následně odeslal žalobkyni ověřovací platbu ve výši , částka, . Žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného, provedla lustraci v databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI a žalovaný jí poskytl výpisy ze svého bankovního účtu. Úvěr byl poskytnut převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, pod variabilním symbolem odpovídajícím jeho rodnému číslu. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny, vždy k 12. dni v měsíci a jistinu úvěru mohl splatit kdykoliv během trvání smlouvy. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž byl žalovaný v prodlení. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, proto žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila a žalovaného o tom informovala v upomínce ze dne , datum, , ve které jej vyzvala k uhrazení dluhu. Žalovaná částka se skládá z dlužné jistiny ve výši , částka, a ze smluvního úroku ve výši 40 % měsíčně z částky , částka, za první měsíc doby čerpání úvěru, tj. v kapitalizované výši částka , částka, , spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Dále se žalobkyně domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, . Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky před podáním žaloby předžalobní výzvou odeslanou mu dne , datum, , žalovaný však na výzvu nikterak nereagoval.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, vyplývá, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše , částka, . Žalovaný se zavázal splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami vždy k 12. dni v měsíci. Minimální splátka činila částku odpovídající úroku přirostlému za předchozí období. Úroková sazba byla stanovena ve výši 40 % měsíčně a roční procentní sazba nákladů činila 5 518,07 %. Z čl. VI. bodu 6.3. písm. a) vyplývá právo žalobkyně k zesplatnění úvěru v případě, že úvěrovaný poruší povinnosti vyplývající ze smlouvy. Dle čl. IV. bodu 4.2. písm. c) byla mezi žalobkyní a žalovaným v případě prodlení žalovaného se splácením sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení (smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ).

5. Totožnost žalovaného žalobkyně ověřila občanským průkazem žalovaného (občanský průkaz č. , hodnota, ).

6. Na výzvu soudu bylo z přípisu , právnická osoba, . ze dne , datum, ověřeno, že vlastníkem účtu č. , č. účtu, byl v období od , datum, do , datum, žalovaný a dne , datum, byla na tento účet připsána částka ve výši , částka, (přípis , právnická osoba, . ze dne , datum, včetně výpisu z účtu č. , č. účtu, za období od , datum, do , datum, ).

7. Z potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, vyplývá, že žalobkyně zaslala dne , datum, částku , částka, na účet žalovaného č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, , odpovídající rodnému číslu žalovaného (potvrzení o provedené platbě dne , datum, ).

8. Žalovaný k posouzení úvěruschopnosti doložil žalobkyni výpis z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, , z nějž je patrné, že žalovaný v tomto období pobíral mzdu od zaměstnavatele , právnická osoba, . v průměrné měsíční výši , částka, . Žalovaný vynakládal vysoké částky na hazardní hry či sázky, z nichž měl také příjmy, které však byly mnohonásobně nižší než jeho výdaje na tyto hry. Žalovanému byly na účet připisovány finanční částky v řádech tisíců od různých fyzických osob, kdy však z výpisu není zřejmé, zda se nejednalo o zápůjčky. Žalovanému byl dne , datum, poskytnut úvěr od společnosti OFIN.cz ve výši , částka, a dne , datum, úvěr od společnosti , právnická osoba, ve výši , částka, (výpis z účtu č. , č. účtu, ).

9. Žalovanému bylo oznámeno zesplatnění úvěru dopisem ze dne , datum, . K zesplatnění úvěru došlo téhož dne. V rámci tohoto oznámení byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši , částka, , a to do 3 dnů od doručení dopisu. Žalobkyně nedoložila, že by tento dopis žalovanému odeslala (zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ).

10. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, , která mu byla odeslána téhož dne (výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, včetně podacího lístku ze dne , datum, ).

11. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

12. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše , částka, . Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr spolu se sjednanými úroky. Žalobkyně provedla před poskytnutím půjčky kontrolu úvěruschopnosti žalovaného, nikoli však řádně (viz níže). Žalovaný žalobkyni v souvislosti s poskytnutým úvěrem neuhradil ničeho.

13. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

14. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Dle ust. § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Dle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

18. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

20. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

22. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

23. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

25. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

26. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

27. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.

28. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

29. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 z. s. ú. Dle názoru soudu, v daném případě žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně prokázala, že ověřila příjmy žalovaného prostřednictvím doloženého výpisu z účtu. Žalobkyně nezkoumala měsíční výdaje žalovaného, ani jinak nezkoumala jeho majetkovou stránku. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného nepředložila vyjma výpisu z účtu žádný důkaz. Žalobkyně ani netvrdila, jakým způsobem vyhodnotila, že žalovaný vynakládá značné částky do hazardních her a ani netvrdila nic ohledně zkoumání celkové dluhové zátěže žalovaného. Z výpisu z účtu je přitom patrné, že žalovaný měl sjednané i jiné spotřebitelské úvěry a nejspíše mu řada fyzických osob poskytovala zápůjčky. Žalobkyně tak neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní co do řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného, a tedy i co do platného sjednání smlouvy o úvěru. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní nelze v civilním nalézacím řízení delegovat na soud, je pouze na účastníkovi samém, aby rozhodné skutečnosti tvrdil a prokázal, a tím byl ve věci úspěšný.

30. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalované vyčíslil soud částkou , částka, , která představuje částku, kterou žalobkyně žalovanému dne , datum, poskytla (, částka, ), a částkou, kterou žalovaný žalobkyni vrátil (, částka, ).

31. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dlužné částky výzvou před podáním žaloby ze dne , datum, , která mu byla odeslána téhož dne. Touto výzvou byl žalovaný vyzván, aby uhradil dlužnou částku do 3 dnů. V souladu s § 573 o. z. byla výzva žalovanému doručena dne , datum, , dne , datum, tak marně uplynula lhůta k úhradě dluhu a ode dne , datum, se žalovaný ocitl v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení ode dne , datum, do zaplacení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

32. Jelikož, jak výše uvedeno, mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru včetně sjednání v žalobě uplatněných úroků (, částka, ) a smluvní pokuty (, částka, ), soudu nezbylo než žalobu co do částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, částečně zamítnout.

33. Pro úplnost soud uvádí, že se žalobkyně svojí neúčastí na jednání dne , datum, sama dobrovolně vzdala možnosti být řádně poučena dle ust. § 118b o. s. ř. o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, následně být řádně poučena dle ust. § 118a o. s. ř. a rovněž ohledně následků nesplnění této výzvy. Žalobkyně se k jednání nedostavila i přes skutečnost, že ji soud v předvolání k jednání poučil, že ve věci je připraven žalobkyni poskytnout poučení dle ust. § 118a o. s. ř.

34. Závěrem soud uvádí, že ust. § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst.

3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2009, s. 831, 832).

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 13,44 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 56,72 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 43,28 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

36. Aplikace § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. je v daném případě zcela na místě, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení nepřevyšuje částku , částka, a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokát žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu.

37. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaný povinen dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně, který je advokátem.

38. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.