7 C 324/2023

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl soudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: CFIG Credit a.s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 99 505,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši částka.

II. Žaloba se co do částky částka spolu se zákonným úrokem z částky částka od datum do zaplacení částečně zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku ve výši částka.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu dne datum a doplněnou podáním ze dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení a přiznání náhrady nákladů řízení. Žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota, na jejímž základě se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši částka. Žalovanému vznikla povinnost úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách. Smlouva byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny v souladu s článkem X. smlouvy o úvěru. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne datum. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky písemnou upomínkou ze dne datum a ze dne datum. Žalovaný na výzvu žalobkyně nikterak nereagoval. Jelikož žalovaný tuto svoji povinnost řádně nesplnil, žalobkyně dopisem ze dne datum prohlásila celý dluh žalovaného za splatný a vyzvala žalovaného k jeho uhrazení. Žalobkyně se žalobou domáhala úhrady nedoplatku jistiny ve výši částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení a přiznání náhrady nákladů řízení. Žalobkyně uvedla, že žalovaný po výzvě na svůj závazek neuhradil ničeho.

2. Soud žalobkyni vyzval usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka k doplnění skutkových tvrzení. V návaznosti na tuto výzvu žalobkyně doplnila chronologicky závazky žalovaného a posouzení jeho úvěruschopnosti. Žalovaný dne datum uzavřel s žalobkyní smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši částka. Žalovanému vznikla povinnost úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách. Tento závazek zanikl splněním, kdy žalovaný dne datum uzavřel s žalobkyní novou smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši částka a část těchto prostředků byla použita na splacení předchozího úvěru č. hodnota. Žalovanému vznikla povinnost úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách. Na úvěr č. hodnota žalovaný zaplatil 6 splátek. Následně dne datum byl úvěr č. hodnota splacen prostřednictvím nově uzavřeného úvěru č. hodnota. Na základě smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši částka. Z úvěru č. hodnota žalovaný obdržel na svůj účet částku ve výši částka, částka ve výši částka byla použita k úhradě úvěru č. hodnota a částka ve výši částka byla započtena na náklady poskytovatele úvěru. Žalovaný na úvěr č. hodnota zaplatil dvě splátky (částka jedna splátka), z toho na jistinu byla započtena částka ve výši částka. Žalobkyně dále doplnila tvrzení ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného. Uvedla, že před sjednáním každého z úvěrů si počínala řádně. Žalobkyně od žalovaného vyžádala oboustrannou kopii občanského průkazu, potvrzení o přechodném pobytu, výplatní pásku pro potvrzení příjmu a výpis z bankovního účtu spotřebitele. Dále žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného výpisem z insolvenčního rejstříku, výpisem z centrální evidence exekucí, výpisem z databáze neplatných dokladů, výpisem z registru SOLUS a REPI. Rovněž odkázala na přílohu č. hodnota ke smlouvám o úvěru, kde byly zaznamenány informace obdržené žalovaným, jeho osobní údaje, posouzení příjmů a výdajů, informace o jiných závazcích, skóring žalovaného, parametry hodnocení a další.

3. Žalovaný je občanem Anonymizováno republiky, soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je založena s odkazem na čl. 4 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), podle nějž osoby, které mají bydliště v některém členském státě, mohou být bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Žalovaný má povolen pobyt na území ČR s evidovanou adresou uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku, Okresní soud v jméno FO je tak mezinárodně příslušný k projednání věci. Rozhodným právem pak je právní řád České republiky, neboť vozidlo bylo provozovatelem registrováno na území České republiky.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení byl zcela pasivní.

5. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.).

6. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav:

7. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota soud naznal, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne datum prostřednictvím elektronické komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka. Podle čl. 4.3 smlouvy měl být úvěr čerpán následujícím způsobem: vyplacením částky částka na účet žalovaného č. č. účtu a započtením částky částka na náklady žalobkyně. Současně se žalovaný zavázal hradit žalobkyni poplatek za doplňkovou službu „PODPORA“. Žalovaný byl dle smlouvy povinen splácet úvěr ve splátkách po částka se splatností každého 15. dne v měsíci (splátka se skládá z částky částka za úvěr a částky částka za doplňkovou službu „PODPORA“).

8. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota soud naznal, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne datum prostřednictvím elektronické komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka. Podle čl. 4.3 smlouvy měl být úvěr čerpán následujícím způsobem: započtením částky částka na dřívější závazek žalovaného vůči žalobkyni ze smlouvy č. hodnota, vyplacením částky částka na účet žalovaného č. č. účtu a započtením částky částka na náklady žalobkyně. Žalovaný byl dle smlouvy povinen splácet úvěr ve splátkách po částka se splatností každého 15. dne v měsíci.

9. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota ve spojení se smlouvou a žádostí o zřízení doplňkové služby „PODPORA“, předsmluvními informacemi, detaily pohybu na účtu (bezhotovostní platba, okamžitá příchozí platba, platba převodem uvnitř banky), potvrzením o verifikační platbě, potvrzení o vyplacení úvěru a opakovanou platební instrukcí a potvrzením o vyplacení úvěru soud naznal, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne datum prostřednictvím elektronické komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota včetně sjednané doplňkové služby „PODPORA“. Žalovaný potvrdil akceptaci návrhu smlouvy zasláním platby ve výši částka na účet žalobkyně. Žalobkyně se úvěrovou smlouvou zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka. Podle čl. 4.3 smlouvy měl být úvěr čerpán následujícím způsobem: započtením částky částka na dřívější závazek žalovaného vůči žalobkyni ze smlouvy č. hodnota, vyplacením částky částka na účet žalovaného č. č. účtu a započtením částky částka na náklady žalobkyně. Současně se žalovaný zavázal hradit žalobkyni poplatek za doplňkovou službu „PODPORA“. Žalovaný byl dle smlouvy povinen splácet úvěr ve splátkách po částka se splatností každého 15. dne v měsíci.

10. Z detailu pohybu – platba převodem uvnitř banky se podává, že dne datum zadala žalobkyně pokyn k bezhotovostnímu převodu částky částka za účelem úhrady dluhu žalovaného vůči žalobkyni ze smlouvy č. hodnota.

11. Z detailu pohybu – bezhotovostní platba se podává, že dne datum zadala žalobkyně pokyn k bezhotovostní platbě ve výši částka na účet žalovaného č. č. účtu.

12. Upomínka č. hodnota ze dne datum včetně podacího listu prokazuje, že žalobkyně odeslala dne datum žalovanému s ohledem na jeho prodlení s uhrazením měsíční splátky ve výši částka splatné dne datum výzvu k úhradě dlužné splátky a vyúčtovala mu poplatek za upomínku ve výši částka.

13. Upomínka č. hodnota ze dne datum včetně podacího listu prokazuje, že žalobkyně odeslala žalovanému dne datum s ohledem na jeho prodlení s uhrazením měsíční splátky ve výši částka splatné dne datum výzvu k úhradě dlužné částky a vyúčtovala mu poplatek za upomínku ve výši částka (spolu s předchozím poplatkem za 1. upomínku ve výši částka).

14. Listina označená jako zesplatnění úvěru, poslední předžalobní upomínka s oznámením o převzetí právního zastoupení ze dne datum a listina označená jako zesplatnění úvěru – možnost alternativního řešení ze dne datum včetně podacího archu prokazuje, že zástupce žalobkyně svými dopisy v důsledku prodlení žalovaného s hrazením jeho závazků plynoucích z úvěrové smlouvy zesplatnil nesplacenou jistinu úvěru, celková dlužná částka byla vyčíslena na částka, a vyzval žalovaného k jejímu zaplacení ve lhůtě do datum.

15. Žalobkyně vyzvala žalovaného naposledy předžalobní výzvou ze dne datum (předžalobní výzva ze dne datum, podací list z téhož dne).

16. Žalobkyně si ověřila, že s žalovaným není vedena žádná exekuce (výpis z centrální evidence exekucí). Identitu žalovaného žalobkyně ověřila z kopie občanského průkazu žalovaného, kopie průkazu podezřelý výraz pojištění žalovaného a kopií průkazu o povolení k trvalému pobytu (kopie uvedených dokladů). Pravost občanského průkazu žalovaného ověřila žalobkyně v evidenci ztracených a odcizených dokladů. Žalovaný neměl negativní záznam v registru Solus (výsledek lustrace v registru Solus), v insolvenčním rejstříku (výstup z insolvenčního rejstříku) ani registru REPI (výpis z REPI).

17. Z výpisu z účtu žalovaného vedeného u právnická osoba. ze dne datum se podává, že příjmy žalovaného od zaměstnavatele činily částka. Výše celkových příjmů žalovaného (částka) se téměř rovnala výši jeho výdajů (částka). Žalovaný v dané době hradil na úvěr č. tel. číslo částku částka. Splátka úvěru č. hodnota (předcházejícího úvěru žalovaného u žalobkyně) v daném měsíci z účtu žalovaného neodešla.

18. Z výpisu z účtu žalovaného vedeného u právnická osoba. ze dne datum se podává, že příjmy žalovaného od zaměstnavatele činily částka. Výše celkových příjmů žalovaného (částka) se téměř rovnala výši jeho výdajů (částka). Žalovaný v dané době hradil na úvěr č. tel. číslo částku částka. Splátka úvěru č. hodnota (předcházejícího úvěru žalovaného u žalobkyně) v daném měsíci z účtu žalovaného neodešla.

19. Z výpisu z účtu žalovaného vedeného u právnická osoba. ze dne datum se podává, že příjmy žalovaného od zaměstnavatele činily částka. Výše celkových příjmů žalovaného (částka) převyšovala výši jeho výdajů (částka). Žalovaný v dané době hradil na úvěr č. tel. číslo částku částka. Splátka úvěru č. hodnota (předcházejícího úvěru žalovaného u žalobkyně) v daném měsíci z účtu žalovaného neodešla.

20. Z výpisu z účtu žalovaného vedeného u právnická osoba. za období od datum – datum se podává, že příjmy žalovaného od zaměstnavatele činily částka, z toho částka ve výši částka byla od zaměstnavatele vybrána jako záloha na mzdě. Výše celkových příjmů žalovaného byla rovna jeho výdajům.

21. Výpisem z obchodního rejstříku společnosti právnická osoba. byla prokázána právní subjektivita zaměstnavatele žalovaného.

22. Z výplatní pásky žalovaného za období červenec 2022 se podává, že čistý příjem žalovaného činil částka.

23. Z výplatní pásky žalovaného za období srpen 2022 se podává, že čistý příjem žalovaného činil částka.

24. Z výplatní pásky žalov žalovaného za období září 2022 se podává, že čistý příjem žalovaného činil částka.

25. Z výplatní pásky žalovaného za období únor 2022 se podává, že čistý příjem žalovaného činil částka.

26. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně zaplatil na úvěru č. hodnota dvě splátky po částka, tj. celkem částku částka.

27. Z přílohy č. hodnota Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele a metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta soud nezjistil žádné pro věc významné skutečnosti, když se jedná o vnitřní metodiku žalobkyně, která není pro soud právně závazná.

28. Po provedeném dokazování, když soud hodnotil veškeré předložené důkazy dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, má soud za prokázaný následující skutkový stav:

29. Na základě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota poskytla žalobkyně žalovanému převodem na účet částku částka, částku částka započetla na předcházející závazek ze smlouvy č. hodnota a částka částka použila na náklady žalobkyně. Současně byla sjednána doplňková služba „PODPORA“, na základě které měl žalovaný hradit žalobkyni měsíčně částku v rámci celkové měsíční splátky ve výši částka, a to po dobu 72 měsíců.

30. Žalobkyně sice provedla před poskytnutím úvěru kontrolu úvěruschopnosti žalovaného, ale nikoli řádně, když zejména žalovaný nehradil po dobu minimálně tří měsíců před poskytnutím tohoto úvěru (č. hodnota) splátky předcházejícího úvěru č. hodnota (viz výpisy z účtu). Z výpisů účtu žalovaného vyplývá, že žalovaný již splácel jiný úvěr a jeho příjmy stěží pokrývaly jeho měsíční výdaje, nehledě na skutečnost, že žalovaný opakovaně pobíral od zaměstnavatele mimořádné zálohy na mzdu. To dokazuje spolu s opakovaným přeúvěrováváním u žalobkyně, že se žalovaný ocitl v dluhové spirále a poskytování dalších úvěrů ze strany žalobkyně bylo jen oddalováním finančních problémů žalovaného.

31. Soud zamítl další návrhy žalobkyně na provedení dokazování (doklady vztahující se ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota a ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota), když měl skutkový stav za prokázaný z ostatních v řízení provedených důkazů.

32. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

33. Dle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

34. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

35. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

36. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

37. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

38. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

39. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

40. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

41. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od datum, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

42. V rozsudku ze dne datum, č. j. spisová značka Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

43. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.[footnoteRef:1] [1: obdobně též rozsudek Soudního dvora právnická osoba ze dne datum ve věci C-565/12 či rozsudek Krajského soudu v adresa č. j. spisová značka ze dne datum]

44. V rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka Nejvyšší soud České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

45. Dle názoru soudu, v daném případě žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, vyšla-li sice z ověřených příjmů žalovaného, když nezkoumala jejich strukturu (platby od třetích osob, poskytnuté úvěry, poskytnuté zálohy na mzdu), ani nezkoumala jeho výdaje a zejména nezohlednila skutečnost, že jí žalovaný nesplácí svůj předcházející závazek. Dosahovaly-li výdaje žalovaného jeho příjmů, které byly v několika případech navýšeny jinými příjmy, nelze hovořit o řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně.

46. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (viz rozsudek Druhého senátu Soudního dvora právnická osoba ze dne datum, sp. zn. C-679/18, OPR-právnická osoba. vs. GK (bod 34).

47. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, které odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení žalovaného vyčíslil soud částkou částka, která představuje rozdíl mezi částkou, kterou žalobkyně žalovanému skutečně poskytla (částka a částka částka započtené na dřívější úvěr, když z předložených důkazů nevyplývá, že by žalobkyně žalovanému tuto částku dle dřívější smlouvy neposkytla, a žalovaný nenamítal, že by mu žalobkyně tuto částku neposkytla), a částkou, kterou žalovaný žalobkyni uhradil (částka). Vzhledem k tomu, že úvěrová smlouva nebyla uzavřena platně, nelze za platně uzavřenou považovat ani smlouvu o doplňkové službě „PODPORA“, která na trvání úvěrové smlouvy byla závislá.

48. Vzhledem ke skutečnosti, že bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla částku částka a žalovaný na splátkách zaplatil žalobkyni částku částka, soud žalobě co do částky částka vyhověl (výrok I.).

49. Jen pro úplnost soud uvádí, že nezabýval platností předcházejících smluv o poskytnutí spotřebitelského úvěru (č. hodnota a č. hodnota), když tyto zanikly splněním (viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

50. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi žalobcem a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení peněžních prostředků – žalovaný se doposud neocitl v prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovena soudem až v tomto rozhodnutí. Proto soud žalobci úroky z prodlení nepřiznal (viz § 87 odst. 1 ZoSÚ a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

51. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno, co do platného uzavření smlouvy o úvěru včetně sjednaní v žalobě uplatněných poplatků, úroků, nákladů na upomínání a smluvních pokut, soudu nezbylo než žalobu co do částky ve výši částka spolu se zákonným úrokem z částky částka od datum do zaplacení částečně zamítnout (výrok II.).

52. Žalobkyně se svojí neúčastí na jednání dne datum sama dobrovolně vzdala možnosti být řádně poučena dle ust. § 118b o. s. ř. o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, a následně být řádně poučena dle ust. § 118a o. s. ř. (zejména v otázce úvěruschopnosti žalovaného a řádného splácení předcházejícího úvěru č. hodnota žalovaným) a rovněž ohledně následků nesplnění této výzvy.

53. V této souvislosti soud uvádí, že ust. § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst.

3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. adresa : právnická osoba. Beck, 2009, s. 831, 832 nebo usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 2848/2010).

54. Výrok III. o nákladech řízení je odůvodněn podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla procesně úspěšná pouze z části, a to ze 74,2 %, a žalovaný z 25,8 %. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni v poměru úspěchu a neúspěchu obou stran 48,4 % nákladů řízení žalobkyně. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši částka spočívají v zaplaceném soudním poplatku částka a v nákladech za zastoupení advokátem, které jsou tvořeny: - odměnou za tři úkony právní služby dle vyhl. č. 177/1996 právnická osoba odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu /dále jako „AT“/): převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění), přičemž podle § 7 AT činí z tarifní hodnoty částka sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby částku částka a - třemi paušálními náhradami hotových výdajů po částka (§ 13 odst. 4 AT). Poměrná část nákladů ve výši 48,4 % činí po zaokrouhlení částku částka.

55. Soud naopak žalobkyni nepřiznal odměnu za úkon právní služby vyjádření ve věci samé ze dne datum, neboť se jednalo o doplnění tvrzení na výzvu soudu, kdy žaloba má být perfektní již od počátku.

56. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 57. adresa k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění po právní moci rozhodnutí domáhat exekučním návrhem.