7 C 326/2025
č. j. 7 C 326/2025-27
V PLATNOSTICitované zákony (8)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6
- o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), 182/2006 Sb. — § 87
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2395
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 86
Plný text
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 15 246,68 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a na náhradu nákladů řízení částku ve výši , částka, , to vše v pravidelných splátkách ve výši , částka, měsíčně splatných vždy do 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy tento rozsudek nabyde právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se co do částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení částečně zamítá.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá po žalované zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím z titulu nezaplaceného spotřebitelského úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost Multitude Bank p.l.c. (dříve Ferratum Bank p.l.c.), uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které žalovaná čerpala úvěr v konečné výši , částka, . Úvěr měl být splacen nejpozději do dne , datum, . Právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované na základě doložených příjmů a výdajů, ponechala rezervu 10 % rozdílu mezi příjmy a výdaji a provedla lustraci žalované ve veřejně dostupných databázích (ISIR, CEE, CRKI, EUCB). Úvěr byl poskytnut na účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná se ocitla v prodlení se splácením, proto byla opakovaně upomínána původním věřitelem i právním zástupcem žalobkyně, včetně předžalobní výzvy dne , datum, . Žalobou uplatněná pohledávka sestává z dlužné jistiny ve výši , částka, (po zohlednění dílčích plateb). Pohledávka byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Pro případ, že by soud nárok žalobkyně ze smlouvy o spotřebitelském úvěru neuznal, domáhá se žalobkyně přiznání jistiny z důvodu bezdůvodného obohacení na straně žalované.
2. Žalovaná ve věci uvedla, že od právní předchůdkyně žalobkyně obdržela v souvislosti s půjčkou částku , částka, , přičemž jí nevrátila nic. Současně požádala o úhradu dlužné částky v měsíčních splátkách po , částka, .
3. Soud k projednání věci nařídil jednání na den , datum, , ze kterého se žalobkyně omluvila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně dle § 101 odst. 3 o. s. ř., vycházel při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Z úvěrové smlouvy ze dne , datum, (dále jen „smlouva o úvěru“) včetně standardních informací o spotřebitelském úvěru, standardních podmínek úvěrové smlouvy a listiny nazvané jako „loan application info“ soud zjistil, že společnost Multitude Bank p. l. c. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovanou dne , datum, prostředky komunikace na dálku podepsala smlouvu o úvěru, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši , částka, žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit tak, že každý měsíc vždy do 15 dnů od vystavení výpisu uhradí alespoň 13 % z částky úvěru, společně s úrokem ve výši 0,4026 % denně.
5. Ze žádosti žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná dne , datum, požádala právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši , částka, . V žádosti uvedla, že má měsíční příjem ve výši , částka, ze zaměstnání a její měsíční výdaje činí , částka, . Dále uvedla, že je svobodná, nemá děti a žije u svých rodičů.
6. Z přípisu , právnická osoba, . ze dne , datum, a výpisu z účtu žalované soud zjistil, že bankovní účet č. , č. účtu, byl veden na žalovanou. Z výpisu z účtu žalované včetně sjetiny z informačního systému žalobkyně soud zjistil, že dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na bankovní účet žalované č. , č. účtu, částku , částka, .
7. Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši , částka, do , datum, a informovala ji, že celková dlužná částka činí , částka, .
8. Ze smlouvy na opakovaném postoupení pohledávek ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou z úvěrové smlouvy ve výši , částka, byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni.
9. Z oznámení o postoupení pohledávky a výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, a podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou před podáním žaloby informovala o postoupení pohledávky na žalobkyni a žalobkyně ji vyzvala k úhradě dlužné jistiny ve výši , částka, do tří dnů.
10. Soud k důkazu neprovedl listiny nazvané jako „payment detail“ a „proof of payment“, neboť neměly žádnou souvislost se žalovanou, když všechny zněly na jméno Kristers Zakis.
11. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:
12. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
14. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
15. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
16. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
17. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
21. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.
22. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.
23. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.
24. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 ZoSÚ. Dle názoru soudu, v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet úvěr. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala její skutečné měsíční příjmy a výdaje a toto ani netvrdila. Žalobkyně pouze v žalobě uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci žalované v registru CRKI, EUCB, v insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí, avšak k tomuto tvrzení neoznačila a nepředložila žádné důkazy. Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že dosahuje měsíčního příjmu ve výši , částka, a její měsíční výdaje jsou ve výši , částka, . Žalobkyně však neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně tyto tvrzené údaje jakkoliv ověřila. Nadto je na první pohled zřejmé, že měsíční výdaje, které žalovaná uvedla, jsou naprosto nerealistické, když nedosahují ani částky životního minima.
25. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná v souladu s § 87 ZoSÚ; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalované vyčíslil soud částkou , částka, , která představuje částku, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalované prokazatelně poskytla převodem na její bankovní účet v souvislosti s tímto úvěrem. Žalovaná ničeho v souvislosti s úvěrem neuhradila.
26. Žalobkyně pro případ, že soud neuzná nárok žalobkyně na zaplacení celé dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, navrhla, aby soud přiznal žalobkyni toliko jistinu z titulu bezdůvodného obohacení.
27. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaná tak byla povinna dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádána. Od následujícího dne je tak žalovaná v prodlení a je povinna hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná byla poprvé vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou před podáním žaloby ze dne , datum, , která jí byla odeslána téhož dne. Touto výzvou byla žalovaná vyzvána, aby uhradila dlužnou částku do tří dnů. V souladu s § 573 o. z. byla výzva žalované doručena dne , datum, , dne , datum, tak marně uplynula lhůta k úhradě dluhu a ode dne , datum, se žalovaná ocitla v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení ode dne , datum, ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
28. Pokud by se žalobkyně dostavila na jednání, poučil by ji soud dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. stran povinnosti prokázat, že její právní předchůdkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované. Jelikož se však žalobkyně k prvnímu nařízenému jednání konanému dne , datum, nedostavila, vzdala se tak dobrodiní poučení. Soud není povinen poskytovat poučení žalobkyni písemně, obzvláště ne tehdy, je-li strana zastoupena advokátem (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, : „ustanovení § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání.“).
29. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena v souladu s ustanovením § 1879 a § 1880 o. z. právní předchůdkyní žalobkyně. Žalobkyně je tak ve věci aktivně legitimována.
30. Jelikož, jak výše uvedeno, mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru, soudu nezbylo než žalobu co do částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení částečně zamítnout.
31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 31,2 % z jejich celkové výše , částka, (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 65,6 % a úspěchu žalované v rozsahu 34, 4 %). Tyto náklady sestávají z:- zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, ;- nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava právního zastoupení, předžalobní výzva, sepis a podání žaloby);- tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.;- daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .Soud při určení výše nákladů aplikoval § 14b a. t., neboť mu je z úřední činnosti známo, že žaloby podávané žalobkyní v obdobných případech se liší pouze údaji o žalovaném, smlouvě o úvěru, výši dlužné částky a popř. výši příslušenství. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b a. t.
32. Soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 87 odst. 2 ZoSÚ uložil žalované splácet přiznané plnění v měsíčních splátkách po , částka, , neboť to odůvodňují její majetkové poměry a žalovaná plnění ve splátkách sama navrhla.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.