Okresní soud v Mladé Boleslavi · Rozsudek

7 C 329/2024

č. j. 7 C 329/2024-32

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-12-17 · ZASTAVENI,VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSMB:2024:7.C.329.2024.1

Citované zákony (10)

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 115 222,25 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se do úroku z úvěru ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení částečně zastavuje.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žaloba se co do částky , částka, spolu s úrokem z úvěru ve výši 30 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem z úvěru ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení částečně zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne , datum, , která byla na výzvu soudu doplněna podáním doručeným soudu dne , datum, , domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytla žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě informací poskytnutých od žalovaného, žalovaný poskytl osobní doklady, doklady ověřující příjmy a výdaje. Právní předchůdkyně žalobkyně si také vyžádala informace z veřejných registrů SOLUS, NRKI, ISIR. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši , částka, , a to bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit peněžní prostředky v 30měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, vznikla mu povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši , částka, za každou splátku se kterou se ocitl v prodlení o délce 30 dní. Žalovaný se dostal do prodlení o více jak 65 dní, a proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila a dopisem ze dne , datum, vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky , částka, . Ode dne zesplatnění má žalobkyně právo na zaplacení úroku ve výši 30 % ročně z dlužné jistiny , částka, , dále je žalovaný povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny , částka, a na zákonné úroky z prodlení. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil na splátkách částku , částka, . Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši , částka, , dlužné smluvní pokuty ve výši , částka, , úroků ve výši 30 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonných úroků z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala upomínkou k úhradě dlužné částky, žalovaný však na výzvu nikterak nereagoval.

2. Podáním doručeným soudu dne , datum, vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět, a to co do úroků ve výši 15 % ročně z částky z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

3. Dle ust. § 96 odst. 1 občanského soudního řádu může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odst. 2 téhož zákonného ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

4. Soud nezjišťoval stanovisko žalovaného ke zpětvzetí návrhu, když byla žaloba vzata zpět ještě před zahájením jednání ve věci samé a nesouhlas žalované by nebyl důvodem neúčinnosti zpětvzetí žaloby (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).

5. Z tohoto důvodu soud v předmětné věci řízení částečně zastavil s ohledem na shora uvedené zákonné ustanovení v souladu s dispozitivním projevem žalobkyně.

6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

7. Jelikož se žalovaný, ač řádně obeslán, k jednání nedostavil, neomluvil se a nepožádal ani z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl o ní v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z provedených důkazů a z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

8. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, vyplývá, že se právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, .) zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni vrátit celkem částku , částka, v 30měsíčních splátkách ve výši , částka, , zápůjční úroková sazba činila 88,73 % ročně, RPSN 135,36 %. Žalovaný byl identifikován jménem, příjmením, adresou, e-mailem, telefonním číslem a číslem bankovního účtu, smlouva byla podepsána prostřednictvím unikátního kódu, zaslaného právní předchůdkyní žalobkyně prostřednictvím bankovního účtu žalovaného. V článku 6 smlouvy jsou upravena ujednání o smluvní pokutě pro případ prodlení na straně žalovaného (návrh na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ).

9. Z výpisu záznamů z registru SOLUS soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně provedla dotaz na žalovaného v tomto registru (výpis ze záznamu SOLUS).

10. Z výpisu NRKI soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně provedla dne , datum, dotaz na žalovaného, s tím, že jeho skóre bylo 261, což odpovídá kategorii II – menší riziko, lepší segment klientů, možnost lepší nabídky tenoru a částek k vyplacení (výpis z NRKI).

11. Z výpisu z účtu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, za období 8/2022 až 1/2023 bylo zjištěno, že příjem dlužníka za měsíc srpen 2022 byl , částka, od zaměstnavatele Škoda auto, za měsíc září , částka, , za měsíc říjen 2022 byl , částka, , za měsíc listopad 2022 byl , částka, , za měsíc leden 2023 byl , částka, . Soud dále z výpisu zjistil, že docházelo k pohybu na účtu žalovaného, kdy žalovaný dne , datum, obdržel částku , částka, s poznámkou půjčka, dne , datum, obdržel částku , částka, , dne 1. 12 2023 částku , částka, , a dne , datum, částku , částka, , vše od společnosti , právnická osoba, ., dne , datum, obdržel částku , částka, s poznámkou zápůjčka od společnosti , právnická osoba, , dne , datum, obdržel částku , částka, s poznámkou zápůjčka od společnosti , právnická osoba, , dne , datum, obdržel částku , částka, s poznámkou zápůjčka od společnosti , právnická osoba, , dne , datum, obdržel částku , částka, s poznámkou zápůjčka od společnosti , právnická osoba, , dne , datum, obdržel částku , částka, a , částka, s poznámkou zápůjčka od společnosti , právnická osoba, , dne , datum, obdržel částku , částka, s poznámkou zápůjčka od společnosti , právnická osoba, . Dále obdržel příchozí platby od společnosti , právnická osoba, ., s označením simplepůjčka, a to dne , datum, částku , částka, , s poznámkou o splatnosti dne , datum, a dne , datum, částku , částka, , s poznámkou o splatnosti dne , datum, (výpis z účtu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, za období 8/2022 až 1/2023).

12. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že dne , datum, byla na účet č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, částka , částka, , s variabilním symbolem , var. symbol, (doklad o vyplacení úvěru).

13. Z oznámení ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila celý úvěr a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky , částka, do 10 dní (oznámení ze dne , datum, ).

14. Z tabulky platební historie k úvěru se podává, že žalovaný zaplatil na splátky úvěru právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši , částka, , a to dvěma splátkami (tabulka platební historie).

15. Ze společného prohlášení právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně ze dne , datum, a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že došlo k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek dne , datum, , s účinností , datum, , že došlo postoupení předmětné pohledávky za žalovaným na žalobkyni (seznam postoupených pohledávek, společné prohlášení ze dne , datum, ).

16. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, se podává, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, podáním zaslaným žalovanému dne , datum, (oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , podací lístek ze dne , datum, ).

17. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě ze dne , datum, , která mu byla odeslána dne , datum, , žalovaný měl dlužnou částku uhradit nejpozději do , datum, (předžalobní upomínka ze dne , datum, včetně podacího lístku ze dne , datum, ).

18. Soud pro nadbytečnost zamítl návrh žalobkyně na doplnění dokazování výpisem z účtu žalovaného č. , č. účtu, za měsíc leden 2023, když skutečnost, že právní předchůdkyní žalobkyně byl žalovanému vyplacen úvěr měl za prokázanou z jiných důkazů.

19. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

20. Na žalobkyni byla platně postoupena pohledávka za žalovaným z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , převodem na účet žalovaného a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem částku , částka, v 30měsíčních splátkách ve výši , částka, , zápůjční úroková sazba činila 88,73 % ročně, RPSN 135,36 %. Právní předchůdkyně žalobkyně neprovedla před poskytnutím úvěru řádně kontrolu úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutým úvěrem uhradil částku v celkové výši , částka, .

21. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

22. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

23. Dle ust. § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

24. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

25. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

26. Dle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

27. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

28. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

29. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

30. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

31. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

32. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

33. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

34. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-, právnická osoba, . vs. GK, v řízení o předběžné otázce (dále jen jako „rozsudek SDEU“), rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. S ohledem na tento závěr Soudního dvora Evropské unie je nutné § 87 odst. 1 z. s. ú. vykládat tak, že následkem porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, ke které je povinen soud přihlédnout z úřední povinnosti, nikoli až k námitce spotřebitele.

35. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

36. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

37. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.[footnoteRef:1] [1: obdobně též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C-565/12 či rozsudek Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ]

38. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

39. Dle názoru soudu, v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala měsíční výdaje žalovaného, ani jinak nezkoumala majetkovou stránku žalovaného, například nájemní smlouvu, zda má žalovaný další závazky. Právní předchůdkyně žalobkyně pro posouzení výdajů žalovaného vzala částku životního minima ve výši , částka, , ale jeho skutečné výdaje nezkoumala, ač jí z předložených výpisu z účtu žalovaného muselo být zřejmé, že žalovaný má mnoho dalších půjček a zápůjček za období od 8/2022 do 1/2023. Právní předchůdkyně žalobkyně se, co se týče výdajů žalovaného spolehla na stanovení životního minima, ač z předložených výpisů bylo zřejmé, že žalovaný je již předlužen.

40. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného vyčíslil soud částkou , částka, , která představuje rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla v souvislosti s úvěrem (, částka, ), a částkou, kterou žalovaný žalobkyni vrátil (, částka, ).

41. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou k plnění ze dne , datum, , která mu byla odeslána dne , datum, . Touto výzvou byl žalovaný vyzván, aby uhradil dlužnou částku nejpozději do , datum, , to žalovaný nesplnil a od následujícího dne se tak ocitl v prodlení (, datum, ). Z tohoto důvodu uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky , částka, od , datum, do zaplacení.

42. Jelikož, jak výše uvedeno, mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru včetně sjednání v žalobě uplatněných úroků a poplatků, soudu nezbylo než žalobu co do částky , částka, spolu s úrokem z úvěru ve výši 30 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem z úvěru ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení částečně zamítnout.

43. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Jelikož ve věci měl větší úspěch žalovaný, kterému však v tomto řízení – podle obsahu spisu – žádné náklady nevznikly. Z tohoto důvodu soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

44. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.