7 C 355/2023

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl soudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 39 708,30 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši 19 050,27 Kč.

II. Žaloba se co do částky 15 119,85 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 34 170,12 Kč od [datum] do zaplacení, částky ve výši 434 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 866,51 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 910,91 Kč, úroku z úvěru ve výši 15 % ročně z částky 34 170,12 Kč od [datum] do zaplacení, částky ve výši 5 538,18 Kč a zákonného úroku ve výši 15 % z částky 5 538,18 Kč od [datum] do zaplacení částečně zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 39 708,30 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytla právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba] Paribas Personal Finance) žalované. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr žalované na základě smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum], kterou žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně distančním způsobem v internetovém bankovnictví nebo na základě fyzického podpisu. Právní předchůdce žalobkyně o akceptaci žádosti a poskytnutí úvěrového rámce žalovaného dodatečně vyrozuměla písemným přípisem, v němž byly shrnuty základní parametry úvěru. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované platební kartu s úvěrovým rámcem do výše 40 000 Kč, maximální úvěrový rámec byl stanoven do výše 500 000 Kč. V rámci uzavřené smlouvy si mohla žalovaná sjednat i pojištění schopnosti splácet úvěr, platba pojistného byla v takovém případě hrazena spolu s pravidelnou měsíční splátkou úvěru. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr, včetně sjednaného pojištění bankovním převodem formou pravidelných měsíčních splátek s uvedením [variabilní symbol], se splatností 1. splátky ke dni [datum]. Doporučená měsíční splátka úvěru byla stanovena ve výši 2 000 Kč. Minimální měsíční splátka měla představovat 5 % z čerpané výše úvěru, minimálně částku ve výši 500 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 22,68 % ročně a sazba RPSN ve výši 29,64 % ročně. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované ověřením informací poskytnutých žalovanou, zejména lustrací žalované v interních i externích databázích třetích subjektů, dále pak v registru [příjmení]. Žalovaná vyčerpala úvěr celkem do výše 35 665,27 Kč. Žalovaná uhradila celkem částku 16 615 Kč. Žalovaná porušila svou povinnost řádně a včas hradit měsíční splátky. Právní předchůdkyně žalobkyně proto odstoupila od smlouvy a úvěr prohlásila za splatný ke dni [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně požadovala po žalované dále smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky a zákonný úrok z prodlení. K postoupení pohledávky došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem. Po postoupení pohledávky se žalobkyně snažila celou záležitost vyřešit mimosoudně. Žalovaná nikterak nereagovala a ničeho neuhradila. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě jejího dluhu upomínkou před podáním žaloby dne [datum]. Žalobkyně se domáhá zaplacení dlužné částky ve výši 34 170,12 Kč jako neuhrazené jistiny spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 34 170,12 Kč od [datum] do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 34 170,12 Kč od [datum] do [datum], dále kapitalizovaného úroku ve výši 4 866,51 Kč (smluvní úrok ve výši 3 287,61 Kč, poplatky za sjednané pojištění 878,90 Kč a poplatky za odeslání upomínek 700 Kč), kapitalizovaného úroku ve výši 1 910,91 Kč, úroku z úvěru ve výši 15 % ročně z částky 34 170,12 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku ve výši 15 % z částky 5 538,18 Kč od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoliv jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav:

5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] přihlášky k pojištění pro revolvingový úvěr, rámcové smlouvy, údajích o poskytovateli revolvingového úvěru, autorizaci ověření totožnosti žalované a potvrzení akceptace žádosti o revolvingový úvěr vyplývá, že se právní předchůdkyně žalobkyně - [právnická osoba] Paribas Personal Finance, bd [příjmení] 1, [číslo] Paříž, Francie, jednající v České republice prostřednictvím [právnická osoba], odštěpného závodu, [IČO], se sídlem [adresa], zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr s maximálním úvěrovým rámcem ve výši 500 000 Kč. Aktuální úvěrový rámec byl nastaven do výše 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý revolvingový úvěr a zaplatit náklady na revolvingový úvěr, a to sjednanými měsíčními splátkami, vždy ke dni jejich splatnosti podle Přehledu podmínek revolvingového úvěru (smlouva o revolvingovém úvěru ze dne [datum], rámcová smlouva o poskytování bankovních produktů a služeb).

6. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru soud naznal bližší úpravu práv a povinností účastníků, v části„ VI Prohlášení klienta/ Přehled finančních důsledků nesplácení úvěru“ byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení do zaplacení (Smlouva o revolvingovém úvěru ze dne [datum])

7. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru a rámcové pojistné smlouvy bylo zjištěno, že pojistné za pojištění pro případ neschopnosti splácet úvěr činí částku ve výši 5,99 % ze splátky úvěru.

8. Z přehledu platební historie na účtu revolvingového úvěru má soud za prokázané, že žalovaná celkem zaplatila částku 16 615 Kč a ke dni [datum] činila dlužná částka 39 517,63 Kč (přehled platební historie).

9. Žalobkyně nepředložila žádný důkaz ke skutečnému prověření úvěruschopnosti žalované.

10. Právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy o úvěru a celý úvěr zesplatnila ke dni [datum], kdy vyčíslila dlužnou částku ve výši 39 518 Kč za žalovanou. Odstoupení od smlouvy bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] (odstoupení od smlouvy ze dne [datum]).

11. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], která nabyla účinnosti téhož dne. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dvěma dopisy ze dne [datum] a ze dne [datum] (smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a ze dne [datum], včetně podacího archu ze dne [datum]).

12. Z výzvy k úhradě před podání žaloby ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 39 517,63 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 34 170,12 Kč od [datum] do [datum] před podáním žaloby nejpozději do [datum] (předžalobní upomínka ze dne [datum], včetně podacího archu ze dne [datum]).

13. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne [datum] soud naznal, že se terénní pracovník právní předchůdkyně žalobkyně dvakrát pokusil s žalovanou spojit na uvedené kontaktní adrese žalované.

14. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

15. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované revolvingový úvěr s maximálním úvěrovým rámcem ve výši 500 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutý revolvingový úvěr a zaplatit náklady na úvěr, a to sjednanými měsíčními splátkami vždy ke dni jejich splatnosti. Žalovaná čerpala úvěr ve výši 35 667,27 Kč a na dlužnou částku uhradila 16 615 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně neprovedla před poskytnutí úvěru kontrolu úvěruschopnosti žalované řádně, když informace od žalované nikterak neověřila a spoléhala na tvrzení žalované.

16. Právní předchůdkyně žalobkyně z důvodu neplacení splátek úvěru žalovanou, odstoupila od smlouvy, což bylo žalované řádně oznámeno dopisem ze dne [datum].

17. K postoupení pohledávky došlo na základě smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní s účinností téhož dne. Postoupení pohledávky bylo žalované řádně oznámeno dopisem ze dne [datum] a dopisem ze dne [datum].

18. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon. <i>19. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>20. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>21. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>22. Dle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.</i> <i>23. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>24. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>25. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>26. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>27. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>28. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>29. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 30. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne [datum] ve věci sp. zn. C [číslo], OPR- [právnická osoba] GK, v řízení o předběžné otázce (dále jen jako„ rozsudek SDEU“), rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. S ohledem na tento závěr Soudního dvora Evropské unie je nutné § 87 odst. 1 z. s. ú. vykládat tak, že následkem porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, ke které je povinen soud přihlédnout z úřední povinnosti, nikoli až k námitce spotřebitele.

31. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

32. V rozsudku č. j. 1 As 30/2015-39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

33. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru. 34. V rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

35. Dle názoru soudu, v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně sice tvrdila, že vycházela z tvrzení žalované a provedla lustraci žalované v databázi [příjmení], v interních i externích databázích třetích osob. Tvrzené příjmy a výdaje žalované nikterak neověřila, nezkoumala výši příjmů žalované a výši jejích skutečných výdajů (ověřením dle výpisu z účtu, pracovní smlouvy, nájemní smlouvy aj.) nikterak neověřila, ani jinak nezkoumala majetkovou stránku žalované. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně nepředložila žádný důkaz. Žalobkyně tak neunesla břemeno důkazní co do řádného prověření úvěruschopnosti žalované a tedy i co do platného sjednání smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na této skutečnosti nic nemění ani skutečnost, že žalovaná úvěr zprvu splácela.

36. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr, a proto je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalované vyčíslil soud částkou 19 050,27 Kč, která představuje částku, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla (35 665,27 Kč), a částkou, kterou žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně vrátila (16 615 Kč).

37. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 4. 2022, č. j. 33 Cdo 3675/2021-262 plyne, že„ důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka.“ S ohledem na tento závěr Nejvyššího soudu ČR je nutno mít za to, že žalovaná se doposud neocitla v prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovena soudem až v tomto rozhodnutí.

38. Jelikož, jak výše uvedeno, mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru včetně sjednání v žalobě uplatněných úroků, poplatků a smluvní pokuty, soudu nezbylo než žalobu co do částky 15 119,85 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 34 170,12 Kč od [datum] do zaplacení, částky ve výši 434 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 866,51 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 910,91 Kč, úroku z úvěru ve výši 15 % ročně z částky 34 170,12 Kč od [datum] do zaplacení, částky ve výši 5 538,18 Kč a zákonného úroku ve výši 15 % z částky 5 538,18 Kč od [datum] do zaplacení částečně zamítnout.

39. Pro úplnost soud uvádí, že se žalobkyně svojí neúčastí na jednání dne [datum] sama dobrovolně vzdala možnosti být řádně poučena dle ust. § 118b o. s. ř. o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, následně být řádně poučena dle ust. § 118a o. s. ř. a rovněž ohledně následků nesplnění této výzvy. Navíc na skutečnost, že žalobkyni bude dáno poučení dle ust. § 118a o. s. ř. byla žalobkyně upozorněna již v předvolání k jednání.

40. Závěrem soud uvádí, že ust. § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst.

3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz [příjmení], L., [příjmení], J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 831, 832).

41. Ve věci měla větší procento úspěchu žalovaná, které však v tomto řízení - podle obsahu spisu - žádné náklady nevznikly. Z tohoto důvodu soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.