7 C 361/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 5 955 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 5 955 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 655 Kč od 16. 2. 2022 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeného Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi dne 4. 7. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. rozsudku s odůvodněním, že žalovaný jakožto provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno] neměl k tomuto vozidlu v období od 4. 12. 2020 do 28. 2. 2021 v rozporu se zákonem uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení). K zaplacení příspěvku ve výši 5 655 Kč (denní sazba 65 Kč x 87 dnů) vyzvala žalobkyně žalovaného dopisem odeslaným dne 2. 12. 2021, přičemž splatnost příspěvku nastala dne 15. 2. 2022. Žalovaný neuhradil ničeho, ač byl žalobkyní před podáním žaloby vyzván k zaplacení předžalobní upomínkou. Žalobkyně po žalovaném podanou žalobou požaduje též zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný je mongolským státním příslušníkem, což do řízení vnáší mezinárodní prvek a soud se musel zabývat svou mezinárodní příslušností a rozhodným právem, které bude na případ aplikovat. Kolizní normou je v daném případě dvoustranná mezinárodní smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech ze dne 15. 10. 1976 uveřejněné ve Sbírce zákonů vyhláškou ministra zahraničních věcí [číslo] ze dne 30. 9. 1978. Dle čl. 36 bod 2 uvedené smlouvy se závazky z protiprávních úkonů a jiných událostí, které podle zákona zakládají odpovědnost, se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území došlo k úkonu nebo nastala jiná událost. Dle čl. 37 bod 1 uvedené smlouvy k jednání o návrhu, který vznikl na základě vztahů uvedených v čl. 36 této smlouvy, je příslušný soud smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště. V těchto věcech je příslušný i soud smluvní strany, na jejímž území má bydliště navrhovatel, pod podmínkou, že na tomto území je předmět sporu nebo majetek odpůrce. Ve smyslu citovaných ustanovení jsou tedy české soudy mezinárodně příslušné k projednání věci, neboť žalovaný má na území České republiky bydliště na adrese v záhlaví rozsudku, kam mu jsou i doručovány písemnosti. Rozhodným právem pak je právní řád České republiky, neboť k porušení povinnosti žalované došlo na území České republiky. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Žalovaný se poté, co byl soudem vyzván ve smyslu ust. § 87 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, k výzvě soudu nevyjádřil, a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Z tohoto důvodu postupoval soud ve shodě s ust. § 115a o. s. ř., a rozhodl bez nařízení jednání. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: žalovaný byl v období od 25. 6. 2018 zapsán v registru vozidel jako vlastník či provozovatel osobního automobilu s objemem válců nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno], přičemž v období od 4. 12. 2020 do 28. 2. 2021, tj. po dobu 87 dní nebylo k osobnímu automobilu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení). Žalobkyně proto požadovala po žalovaném zaplacení příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši 5 655 Kč (zákonná sazba 65 Kč x 87 dnů) do 60 dnů od doručení dopisu ze dne 2. 12. 2021 (prokázáno výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 2. 12. 2021, zjištěné údaje o vozidle). K zaplacení příspěvku byl žalovaný urgován žalobkyní upomínkou ze dne 9. 3. 2022, přičemž žalobkyně kromě zaplacení příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši 5 655 Kč požadovala i náklady na uplatnění ve výši 300 Kč a úrok ve výši 25 Kč, tj. celkovou částku 5 980 Kč (prokázáno upomínkou ze dne 9. 3. 2022). Žalovaný nerozporoval tvrzení žalobkyně, že splatnost příspěvku nastala dne 15. 2. 2022. Před podáním žaloby právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky upomínkou ze dne 13. 4. 2022 podanou k poštovní přepravě téhož dne (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 13. 4. 2022, podacím archem a sledováním zásilek). Po právní stránce soud věc posoudil následovně: <i>Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon“), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.</i> <i>Podle § 4 odst. 1 zákona jsou vlastník a provozovatel tuzemského vozidla povinni společně a nerozdílně zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 4 zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle § 4 odst. 7 zákona výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodu vzniku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dnů ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.</i> Denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³ byla dána dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhl. č. 205/1999 Sb., ve výši 65 Kč, náklady mimosoudního uplatnění práva na příspěvek byly dány dle § 2a téže vyhlášky ve výši 300 Kč. Žalobkyně předloženými listinami prokázala, že žalovaný byl povinen jakožto vlastník osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno] zaplatit žalobkyni příspěvek za 87 dnů, kdy ke svému vozidlu neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně žalovaného dle zákona vyzvala k zaplacení příspěvku ve výši 5 655 Kč a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Jelikož žalovaný svou povinnost nesplnil, soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalovanou částku včetně úroku z prodlení, na nějž má žalobkyně právo dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.). Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, které tvoří odměna advokáta za tři úkony právní služby ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tři režijní paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, náhrada za daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. a soudní poplatek ve výši 400 Kč dle položky 2 bod 1 písm. a) sazebníku poplatků v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaný povinen dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.