7 C 374/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované pro 36 855 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

II. Žaloba se částečně zamítá co do nároku žalobkyně na zaplacení částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které jí poskytla úvěr v celkové výši , částka, , a to na bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaná měla úvěr splatit nejpozději do , datum, , avšak dostala se do prodlení se splacením úvěru. Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, a ze smluvní pokuty ve výši , částka, . Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobkyně žalovanou vyzývala k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne , datum, , žalovaná však na svém dluhu ničeho neuhradila. Pro případ, že by soud nárok žalobkyně ze smlouvy o úvěru neuznal, domáhá se žalobkyně přiznání jistiny z důvodu bezdůvodného obohacení na straně žalované.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Soud k projednání věci nařídil jednání na den , datum, , ze kterého se žalobkyně omluvila a žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o. s. ř., vycházel při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovanou dne , datum, prostředky komunikace na dálku podepsala smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši , částka, na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit do 23 dnů v jedné splátce společně s úrokem ve výši 320,57 % ročně (, částka, ).

5. Z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že si účastníci sjednali změnu úvěrové smlouvy spočívající v navýšení jistiny úvěru na částku , částka, a dále ve změně úroku na celkovou částku , částka, .

6. Z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že si účastnící sjednali změnu úvěrové smlouvy spočívající v navýšení jistiny úvěru na částku , částka, a dále ve změně úroku na celkovou částku , částka, .

7. Z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že si účastnící sjednali změnu úvěrové smlouvy spočívající v navýšení jistiny úvěru na částku , částka, a dále ve změně úroku na celkovou částku , částka, .

8. Z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že si účastnící sjednali změnu úvěrové smlouvy spočívající v navýšení jistiny úvěru na částku , částka, a dále ve změně úroku na celkovou částku , částka, .

9. Z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že si účastnící sjednali změnu úvěrové smlouvy spočívající ve změně data splatnosti, a to na den , datum, a ve změně úrokové sazby na 63,15 % ročně (celkem , částka, ).

10. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že žalovaná zaslala dne , datum, ze svého účtu č. , č. účtu, na účet právní předchůdkyně žalobkyně identifikační platbu ve výši , částka, .

11. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, je již od , datum, až dosud žalovaná. Z mimořádného výpisu z účtu č. , č. účtu, za období od , datum, do , datum, a z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na bankovní účet žalované č. , č. účtu, částku , částka, , dále dne , datum, zaslala částku , částka, , dne , datum, částky , částka, a , částka, .

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. , hodnota, ve výši , částka, byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni.

13. Z předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši , částka, . Žalobkyně nedoložila, že by právní předchůdkyně žalobkyně tuto výzvu žalované odeslala.

14. Z oznámení o postoupení pohledávky a výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, včetně podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou před podáním žaloby informovala o postoupení pohledávky na žalobkyni a žalobkyně ji vyzvala k úhradě dlužné jistiny ve výši , částka, do tří dnů.

15. Žalovaná na splátkách úvěru neuhradila ničeho (tvrzení žalobkyně, které žalovaná nerozporovala).

16. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:

17. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

19. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

21. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

22. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

23. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

24. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

26. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

27. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

28. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

29. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.

30. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

31. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 ZoSÚ. Dle názoru soudu, v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet úvěr. Žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované netvrdila v žalobě vůbec ničeho a k tomuto nepředložila žádné důkazy.

32. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr, a proto je smlouva o úvěru, včetně všech jejích dodatků, neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalované soud vyčíslil částkou , částka, , která představuje částku, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalované prokazatelně poskytla převodem na její bankovní účet v souvislosti s tímto úvěrem. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by v souvislosti s úvěrem něco uhradila. Soud nemohl přihlédnout k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalované nad rámec uvedených , částka, další platby v celkové výši , částka, (pravděpodobně v návaznosti na dodatky smlouvy), neboť žalobkyně v žalobě výslovně tvrdila, že žalovaná čerpala úvěr pouze ve výši , částka, . Soud je vázán žalobními tvrzeními, a proto při rozhodování vycházel z této skutečnosti. Rovněž důkazní návrh žalobkyně k oslovení banky žalované (, právnická osoba, .) směřoval k zaslání platby v celkové výši , částka, .

33. Žalobkyně pro případ, že soud neuzná její nárok na zaplacení celé dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, navrhla, aby soud přiznal žalobkyni toliko jistinu z titulu bezdůvodného obohacení.

34. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaná tak byla povinna dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelem požádána. Od následujícího dne je tak žalovaná v prodlení a je povinna hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná byla poprvé prokazatelně vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou před podáním žaloby ze dne , datum, , která jí byla odeslána téhož dne. Touto výzvou byla žalovaná vyzvána, aby uhradila dlužnou částku do tří dnů. V souladu s § 573 o. z. byla výzva žalované doručena dne , datum, , dne , datum, tak marně uplynula lhůta k úhradě dluhu a ode dne , datum, se žalovaná ocitla v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení ode dne , datum, ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. do zaplacení.

35. Pokud by se žalobkyně dostavila na jednání, poučil by ji soud dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. stran povinnosti prokázat, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalované a dále o nutnosti případně odstranit rozpor mezi tvrzením žalobkyně o celkové čerpané částce úvěru a zjištěními vyplývajících z obsahu spisu.

36. Jelikož se však žalobkyně k prvnímu nařízenému jednání konanému dne , datum, nedostavila, vzdala se tak dobrodiní poučení. Soud není povinen poskytovat poučení žalobkyni písemně, obzvláště ne tehdy, je-li strana zastoupena advokátem (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, : „ustanovení § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání.“).

37. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena v souladu s ustanovením § 1879 a § 1880 o. z. právní předchůdkyní žalobkyně. Žalobkyně je tak ve věci aktivně legitimována.

38. Jelikož, jak výše uvedeno, mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru včetně sjednání v žalobě uplatněných úroků a smluvní pokuty, soudu nezbylo než žalobu co do částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení částečně zamítnout.

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V řízení byla úspěšnější žalovaná, které však, vzhledem k její pasivitě, žádné účelně vynaložené náklady řízení nevznikly.

40. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalované dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.