7 C 376/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno pro 18 120 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a na náhradu nákladů řízení částku částka, to vše v pravidelných splátkách ve výši částka měsíčně splatných vždy do 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy tento rozsudek nabyde právní moci.

II. Žaloba se částečně zamítá co do nároku žalobkyně na zaplacení částky ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru, který žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr prostřednictvím své webové stránky www.Anonymizováno.cz, na které si žalovaný zvolil požadované parametry úvěru, vyplnil registrační formulář, uvedl heslo pro přístup k uživatelskému profilu, odsouhlasil smluvní dokumentaci a dokončil registraci zadáním pětimístného verifikačního kódu obdrženého prostřednictvím SMS zprávy. Následně odeslal žalobkyni ověřovací platbu ve výši částka. Žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného, provedla lustraci v databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI a žalovaný jí poskytl výpisy ze svého bankovního účtu. Úvěr byl poskytnut převodem na bankovní účet žalovaného č. č. účtu pod variabilním symbolem odpovídajícím jeho rodnému číslu. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny, vždy k 23. dni v měsíci, a jistinu úvěru mohl splatit kdykoliv během trvání smlouvy. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž byl žalovaný v prodlení. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, proto žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnila a žalovaného o tom informovala v upomínce ze dne datum, ve které jej vyzvala k uhrazení dluhu. Žalovaná částka se skládá z dlužné jistiny ve výši částka a ze smluvního úroku ve výši 40 % měsíčně z částky částka za první měsíc doby čerpání úvěru, tj. v kapitalizované výši částka částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Dále se žalobkyně domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny z důvodu prodlení žalovaného za období od datum do odeslání předžalobní výzvy dne datum, tj. celkem částky částka. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky před podáním žaloby předžalobní výzvou odeslanou mu dne datum, žalovaný však na výzvu nikterak nereagoval.

2. Žalovaný při jednání potvrdil, že si předmětný úvěr vzal a že tento nesplatil. Současně požádal o umožnění úhrady dluhu v měsíčních splátkách.

3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum vyplývá, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše částka, který byl žalovaný oprávněn čerpat i opakovaně. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami vždy k 23. dni v měsíci. Minimální splátka činila částku odpovídající úroku přirostlému za předchozí období. Jistinu byl žalovaný oprávněn splatit zcela nebo části kdykoliv během trvání smlouvy. Úroková sazba byla stanovena ve výši 40 % měsíčně a roční procentní sazba nákladů činila 5 535,7 %. Z čl. VI. bodu 6.3. písm. a) vyplývá právo žalobkyně k zesplatnění úvěru v případě, že úvěrovaný poruší povinnosti vyplývající ze smlouvy. Dle čl. IV. bodu 4.2. písm. c) byla mezi žalobkyní a žalovaným v případě prodlení žalovaného se splácením sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení (smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum).

5. Totožnost žalovaného žalobkyně ověřila občanským průkazem žalovaného (občanský průkaz č. hodnota).

6. Na výzvu soudu bylo z přípisu právnická osoba. ze dne datum ověřeno, že vlastníkem účtu č. č. účtu byl ke dni datum žalovaný a dne datum byla na tento účet připsána částka ve výši částka z účtu žalobkyně (přípis právnická osoba. ze dne datum včetně výpisu z účtu č. č. účtu za období od datum do datum).

7. Z potvrzení o provedené platbě ze dne datum vyplývá, že žalobkyně zaslala dne datum částku částka na účet žalovaného č. č. účtu pod VS var. symbol, odpovídající rodnému číslu žalovaného (potvrzení o provedené platbě dne datum).

8. Žalovaný k posouzení úvěruschopnosti doložil žalobkyni výpis z účtu žalovaného za období od datum do datum, z nějž je patrné, že žalovaný si každý měsíc sjednával vícero úvěrů, např. jen v měsíci říjnu 2023 mu byl poskytnut úvěr od společnosti Anonymizováno´s Anonymizováno s. r. o. ve výši částka, dále mu byly poskytnuty dva úvěry od společnosti právnická osoba v celkové výši částka a dále od společnosti právnická osoba ve výši částka. V předchozích měsících měl žalovaný sjednány další úvěry. Žalovanému byly na účet připisovány platby od jméno FO v řádech nižších tisíců korun. Žalovaný jméno FO rovněž zasílal peněžní prostředky, např. dne datum jí zaslal částku částka a dne datum částku částka. Žalovaný pobíral nemocenskou v období od října do srpna 2023 v průměrné měsíční výši částka (výpis z účtu č. č. účtu).

9. Žalovanému bylo oznámeno zesplatnění úvěru dopisem ze dne datum. K zesplatnění úvěru došlo téhož dne. V rámci tohoto oznámení byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši částka, a to do 3 dnů od doručení dopisu. Žalobkyně nedoložila, že by tento dopis žalovanému odeslala (zesplatnění spotřebitelského úvěru č. hodnota ze dne datum).

10. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne datum, která mu byla odeslána téhož dne (výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne datum včetně podacího lístku ze dne datum).

11. Ze smlouvy o poskytnutí pohledávek ze dne datum a z přílohy č. hodnota ke smlouvě o kontokorentním úvěru ze dne datum soud nezjistil nic relevantního, neboť tyto listiny se nevztahují k projednávanému případu.

12. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

13. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše částka, který byl žalovaný oprávněn čerpat i opakovaně. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr spolu se sjednanými úroky. Dne datum žalobkyně zaslala na účet žalovanému částku částka. Žalobkyně provedla před poskytnutím půjčky kontrolu úvěruschopnosti žalovaného, nikoli však řádně (viz níže). Žalovaný žalobkyni v souvislosti s poskytnutým úvěrem neuhradil ničeho.

14. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

15. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Dle ust. § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Dle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

19. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

21. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

23. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

24. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

26. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

27. V rozsudku č. j. 1 As 30/2015-39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

28. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.

29. V rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

30. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 z. s. ú. Dle názoru soudu, v daném případě žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně doložila, že ověřila příjmy žalovaného prostřednictvím výpisu z jeho bankovního účtu. Samotný výpis však nemohl postačovat k závěru, že žalovaný byl úvěruschopný. Z předloženého výpisu je zřejmé, že žalovaný měl sjednáno více spotřebitelských úvěrů a pravděpodobně mu další fyzické osoby poskytovaly zápůjčky. Žalobkyně neuvedla, jakým způsobem vyhodnotila skutečnost, že žalovaný měl značné závazky a jeho příjem z nemocenské zjevně nepostačoval na běžné výdaje. Soud na rozdíl od žalobkyně nepovažoval příchozí platby od jméno FO za příjem ze zaměstnání, neboť žalovaný této osobě rovněž zasílal peněžní prostředky, což spíše svědčí o tom, že šlo o zápůjčky. Žalobkyně nezkoumala měsíční výdaje žalovaného ani jeho majetkovou situaci a k posouzení úvěruschopnosti nepředložila žádný jiný důkaz než výpis z účtu. Tím neunesla břemeno tvrzení ani břemeno důkazní ohledně řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného, a tedy i platného sjednání smlouvy o úvěru. V civilním nalézacím řízení nelze tato břemena delegovat na soud; je na účastníkovi, aby rozhodné skutečnosti tvrdil a prokázal, chce-li být ve věci úspěšný.

31. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalované vyčíslil soud částkou částka, která představuje částku, kterou žalobkyně žalovanému dne datum poskytla. Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by v souvislosti s úvěrem něčeho uhradil.

32. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dlužné částky výzvou před podáním žaloby ze dne datum, která mu byla odeslána téhož dne. Touto výzvou byl žalovaný vyzván, aby uhradil dlužnou částku do 3 dnů. V souladu s § 573 o. z. byla výzva žalovanému doručena dne datum, dne datum tak marně uplynula lhůta k úhradě dluhu a ode dne datum se žalovaný ocitl v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení ode dne datum do zaplacení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

33. Jelikož, jak výše uvedeno, mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru včetně sjednání v žalobě uplatněných úroků (částka) a smluvní pokuty (částka), soudu nezbylo než žalobu co do částky ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum a co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení částečně zamítnout.

34. Pro úplnost soud uvádí, že se žalobkyně svojí neúčastí na jednání dne datum sama dobrovolně vzdala možnosti být řádně poučena dle ust. § 118b o. s. ř. o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, následně být řádně poučena dle ust. § 118a o. s. ř. a rovněž ohledně následků nesplnění této výzvy. Žalobkyně se k jednání nedostavila i přes skutečnost, že ji soud v předvolání k jednání poučil, že ve věci je připraven žalobkyni poskytnout poučení dle ust. § 118a o. s. ř.

35. Závěrem soud uvádí, že ust. § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst.

3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, s. 831, 832).

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 10,38 % z jejich celkové výše částka (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 55,19 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 44,81 %). Tyto náklady sestávají z: - zaplaceného soudního poplatku v částce částka; - nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a - tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.

37. Aplikace § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. je v daném případě zcela na místě, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokát žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu.

38. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v pravidelných splátkách ve výši 4 000 Kč měsíčně; a to s ohledem na žádost žalovaného, jeho aktuální finanční situaci a skutečnost, že takto bude dluh uhrazen do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění po právní moci rozhodnutí domáhat exekučním návrhem.