7 C 38/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 10 166 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky ve výši 10 166 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne 30. 11. 2021 a doplněnou podáními ze dne 17. 2. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 10 166 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacených zápůjček, které poskytla žalované společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) na základě dvou smluv.

2. Na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 21. 9. 2017 právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla zápůjčku 8 000 Kč, kterou si žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou částku ve výši 6 019 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 065 Kč, odměny za zpracování a doručení ve výši 2 518 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 2 436 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v 45 týdenních splátkách po 312 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne 2. 8. 2018. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku žalovaná uhradila dne 1. 11. 2018 Celkem žalovaná uhradila částku ve výši 8 715,56 Kč.

3. Na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 16. 6. 2017 právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla zápůjčku 10 000 Kč, kterou si žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou částku ve výši 8 917 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 789 Kč, odměny za zpracování a doručení ve výši 2 720 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 4 408 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 316 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne 10. 8. 2018. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku žalovaná uhradila dne 1. 11. 2018 Celkem žalovaná uhradila částku ve výši 13 804,44 Kč.

4. Pohledávky za žalovanou přešly na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem. Žalovaná částka ve výši 10 166 Kč se skládá z dlužné jistiny ze smlouvy [číslo] ve výši 3 264,63 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 2 038,81 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku v kapitalizované výši 3 098,83 Kč, zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši 952 Kč, úroku z úvěru ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od 19. 12. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny od 19. 12. 2020 do zaplacení. Dále se žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ze smlouvy [číslo] ve výši 3 264,63 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 2 038,81 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku v kapitalizované výši 3 591,69 Kč, zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši 1 107,63 Kč, úroku z úvěru ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od 20. 7. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny od 20. 7. 2021 do zaplacení.

5. Úvěruschopnost žalované právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala na základě informací získaných od žalované. Tyto informace právní předchůdkyně žalobkyně ověřila oproti dokladům vyžádaných od žalované. Následně informace zaznamenala do zákaznické karty. Ve smlouvách žalovaná svým podpisem stvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila její schopnost splácet poskytnutý úvěr, a současně, že jí poskytla pravdivé a úplné údaje. Žalobkyně dále tvrdila, že z insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení.

6. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

7. Žalovaná se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila, ačkoli jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.).

8. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 21. 9. 2017 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované téhož dne zápůjčku 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala k zápůjčce uhradit i poplatek ve výši 6 019 Kč, který byl vypočten jako součet úroků ve výši 1 065 Kč, odměny za doručení, zpracování a flexibilní splácení ve výši 2 436 Kč a částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 2 518 Kč, a to v 44 týdenních splátkách po 312 Kč a poslední (45.) splátce ve výši 291 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy. Výše smluvního úroku byla sjednána jako fixní ve výši 29 % za celou dobu trvání smlouvy.

9. Zákaznická karta žalované ze dne 21. 9. 2017 dokládá, že žalovaná uvedla, že bydlí ve vlastním domě/bytě, má jednu vyživovací povinnost, je vdova, pobírá starobní důchod a její měsíční příjem činí 21 492 Kč, ostatní příjem 4 400 Kč, další příjem domácnosti 16 000 Kč a její odhadované měsíční výdaje částku 4 000 Kč. Dále žalovaná uvedla, že splácí zápůjčku ve výši 1 422 Kč. Příjem měl být ověřován na základě výměry důchodu a tří složenek.

10. Tabulka umoření ze dne 12. 1. 2021 a žalobní tvrzení žalobkyně, které žalovaná nerozporovala, dokládají, že žalovaná na závazek ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uhradila právní předchůdkyni žalobkyně částku v celkové výši 8 715,56 Kč.

11. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 16. 6. 2017 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované téhož dne zápůjčku 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala k zápůjčce uhradit i poplatek ve výši 8 917 Kč, který byl vypočten jako součet úroků ve výši 1 789 Kč, odměny za doručení, zpracování a flexibilní splácení ve výši 2 720 Kč a částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 4 408 Kč, a to v 59 týdenních splátkách po 316 Kč a poslední (60.) splátce ve výši 273 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy. Výše smluvního úroku byla sjednána jako fixní ve výši 29 % za celou dobu trvání smlouvy.

12. Zákaznická karta žalované ze dne 16. 6. 2017 dokládá, že žalovaná uvedla, že bydlí ve vlastním domě/bytě, má jednu vyživovací povinnost, je vdova, pobírá starobní důchod a její měsíční příjem činí 17 571 Kč, další příjem domácnosti 20 000 Kč a její odhadované měsíční výdaje částku 3 000 Kč. Dále žalovaná uvedla, že splácí zápůjčku ve výši 2 619 Kč. Příjem měl být ověřován na základě výměry důchodu a tří složenek.

13. Tabulka umoření ze dne 12. 1. 2021 a žalobní tvrzení žalobkyně, které žalovaná nerozporovala, dokládají, že žalovaná na závazek ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uhradila právní předchůdkyni žalobkyně částku v celkové výši 13 804,44 Kč.

14. Ze smluvních podmínek, které jsou součástí obou smluv, a které nejsou účastníky podepsány, soud naznal bližší úpravu práv a povinností mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. V článku 10 smluvních podmínek vyplývá, že se strany rovněž dohodly, že v případě kdy žalovaný včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má právní předchůdkyně žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky.

15. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 a její přílohy [číslo] soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávek za žalovanou na žalobkyni.

16. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 a podacího lístku se podává, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno.

17. Z předžalobní výzvy a podacího lístku má soud za prokázané, že žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě ze dne 5. 11. 2021.

18. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

19. Na žalobkyni byla platně postoupena pohledávka za žalovanou z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 21. 9. 2017, uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně. Žalovaná si při uzavření smlouvy převzala v hotovosti částku 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku 14 019 Kč, tvořenou jistinou 8 000 Kč a souhrnným poplatkem 6 019 Kč v 45 týdenních splátkách po 312 Kč, resp. 291 Kč v případě poslední splátky. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy.

20. Na žalobkyni byla platně postoupena pohledávka za žalovanou z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 16. 6. 2017, uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně. Žalovaná si při uzavření smlouvy převzala v hotovosti částku 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku 18 917 Kč, tvořenou jistinou 10 000 Kč a souhrnným poplatkem 8 917 Kč v 60 týdenních splátkách po 316 Kč, resp. 273 Kč v případě poslední splátky. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy.

21. Právní předchůdkyně žalobkyně provedla před poskytnutím obou zápůjček kontrolu úvěruschopnosti žalované tak, že u žalované nijak neověřila její příjmy (starobní důchody, ostatní příjmy žalované, další čisté příjmy domácnosti), ani její výdaje. Žalobkyně sice soudu sdělila, že ověřovala příjem z výměry důchodu a tří složenek, ale nepředložila k těmto tvrzením žádné důkazy. [jméno] žalobkyně navíc uvedla, že předmětné dokumenty nemá u sebe ani ona, ani právní předchůdkyně žalobkyně. Výdaje žalované byly pouze odhadnuty v nepřiměřeně nízké výši (při započtení životního minima jednotlivce a zohlednění vyživovací povinnosti by výdaje žalované nemohly dosahovat pouze částky ve výši 4 000 Kč, resp. částky 3 000 Kč), nikoli ověřovány.

22. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

23. Dle ust. § [číslo] o. z, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

24. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

25. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

26. Dle ust. § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

27. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

28. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

29. Dle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

30. Dle ust. § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

31. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

32. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

33. V rozsudku č. j. 1 As 30/2015-39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

34. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru. 35. V rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

36. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C [číslo], [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno], v řízení o předběžné otázce (dále jen jako„ rozsudek SDEU“), rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. S ohledem na tento závěr Soudního dvora Evropské unie je nutné § 87 odst. 1 z. s. ú. vykládat tak, že následkem porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, ke které je povinen soud přihlédnout z úřední povinnosti, nikoli až k námitce spotřebitele.

37. Dle názoru soudu, v daném případě žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, když sice zkoumala schopnost žalované zápůjčky splácet, ale vyšla z neověřených údajů (příjmy žalované, nepřiměřeně nízké a nijak neověřené výdaje).

38. Pro úplnost soud uvádí, že se mu jeví jako krajně nepravděpodobné, aby si žalovaná při příjmech 41 892 Kč a výdajích ve výši 4 000 Kč, resp. příjmech 37 571 Kč a výdajích ve výši 3 000 Kč brala zápůjčky ve výši 8 000 Kč, resp. 10 000 Kč s týdenní splatností (312 Kč, resp. 316 Kč).

39. K argumentaci rozhodnutím Krajského soudu v Českých Budějovicích, č. j. 5 Co 231/2020-97, ze dne 31. 7. 2020, kterou žalobkyně uvedla v podání ze dne 17. 2. 2022, soud zdůrazňuje, že uvedené závěry se vztahují k § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. V tomto případě však soud nemůže ignorovat ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., který již, na rozdíl od zákona č. 145/2010 Sb., po poskytovateli úvěru vyžaduje uchování dokumentů při ověřování úvěruschopnosti. Nepostačuje tedy, pokud žalobkyně uvádí, že v době uzavření smluv měla tyto dokumenty právní předchůdkyně k dispozici, ale v době rozhodování sporu soudem není schopna je doložit.

40. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet poskytnuté zápůjčky ve sjednaných splátkách, a proto jsou spotřebitelské smlouvy, která odporují § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neplatné; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzala-li žalovaná předmět zápůjčky na základě neplatných smluv, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Žalovaná by tak byla povinna zaplatit žalobkyni přijatou částku, tj. 8 000 Kč, přičemž ale od této částky je třeba odečíst částečné platby žalované ve výši 8 715,56 Kč; z toho je zřejmé, že žalovaná již na zápůjčku ze smlouvy [číslo] žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni přeplatil částku 715,56 Kč. Žalovaná by současně byla povinna zaplatit žalobkyni přijatou částku, tj. 10 000 Kč, přičemž ale od této částky je třeba odečíst částečné platby žalované ve výši 13 804,44 Kč; z toho je zřejmé, že žalovaná již na zápůjčku ze smlouvy [číslo] žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni přeplatil částku 3 804,44 Kč.

41. Z výše uvedeného plyne, že žaloba není důvodná, když smlouvy o zápůjčce nebyly platně sjednány, a žalovaná žalobkyni (její právní předchůdkyni) již uhradila částku 8 715,56 Kč a 13 804,44 Kč. Z tohoto důvodu soud žalobu i s příslušenstvím zamítl.

42. Ve věci měla plný úspěch žalovaná, které však v tomto řízení - podle obsahu spisu - žádné náklady nevznikly. Z tohoto důvodu soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.