7 C 382/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno ., IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 31 512,91 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

II. Žaloba se co do částky , částka, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , úrokem ve výši 20,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení částečně zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou Okresnímu soudu v , adresa, dne , datum, a doplněnou podáním ze dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu nesplacené půjčky, kterou poskytla žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, .) na základě smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, . Na žalobkyni byla pohledávka postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyni a , právnická osoba, . Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal úvěr splácet v 36 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, , spolu se smluvním úrokem ve výši 20,90 % p.a., a dalšími měsíčními poplatky. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, vzhledem k porušení podmínek smlouvy přistoupila právní předchůdkyně žalobkyně k zesplatnění úvěru ke dni , datum, . Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů a kontrolou veřejných databází. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši , částka, , kapitalizovaného smluvního úroku ve výši , částka, a z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, . Ani přes předžalobní výzvu na zbývající dlužnou částku neuhradil žalovaný ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, a z jeho akceptace ze stejného dne vyplývá, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 20,90 % p.a. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky v částce , částka, vrátit v 36 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, . Smlouva byla podepsána prostřednictvím unikátního identifikačního sms kódu. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, produktové obchodní podmínky půjčky a Sazebník, které obsahují bližší úpravu práv a povinností účastníků.

5. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb ze dne , datum, bylo zjištěno, že tuto smlouvu žalovaný osobně podepsal, právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný vstoupili do vzájemného vztahu, kdy právní předchůdkyně žalobkyně měla možnost poskytovat své služby žalovanému.

6. Z formuláře byly zjištěny údaje o žalovaném, kdy při žádosti o půjčku uvedl, že je svobodný, bydlí v pronajatém bytě/domě, je vyučen, počet osob v domácnosti 4, počet vyživovaných dětí 2, je zaměstnaný s měsíčním příjmem ve výši , částka, , jeho výdaje jsou ve výši , částka, na bydlení, , částka, výdaje na živobytí, další výdaje , částka, . Měsíční výše splátek žalovaného u jiných poskytovatelů , částka, .

7. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta bylo zjištěno, jak právní předchůdce posuzuje úvěruschopnost klienta. Při posuzování úvěruschopnosti vycházela z příjmu ve výši , částka, , výdaje zohlednili ve výši , částka, , z toho výdaje na splátky , částka, , výdaje na bydlení, hypotéky a splátky úvěrů ve výši , částka, , výdaje na živobytí , částka, a ostatní výdaje , částka, .

8. Žalobkyně ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím předloženého občanského průkazu.

9. Z výpisu z účtu za období prosinec 2021 soud zjistil příjmy a výdaje žalovaného, příjem ze zaměstnání za prosinec 2021 činil , částka, . Výdaje za měsíc prosinec 2021 (pouze nákupy např. potraviny, pohonné hmoty, oblečení, telefon, netflix a podobně) činily , částka, .

10. Ze rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a dodatku ze dne , datum, , soud zjistil, že došlo k postoupení předmětné pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, .

11. Z dopisu ze dne , datum, soud zjistil, že došlo k prohlášení okamžité splatnosti pohledávky za žalovaným a žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu.

12. Z měsíčních výpisů , právnická osoba, . a se sdělení žalobkyně se podává, že žalovaný na splátkách úvěru zaplatil částku , částka, .

13. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, ve spojení s podacím lístkem ze dne , datum, se podává, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, do 7 dnů od odeslání výzvy.

14. Žalobkyně dále odkazovala na důkaz v podobě manuálního vstupu konsolidovaného blacklistu, ten však soudu předložen nebyl. Dále pak žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala negativní registr SOLUS, bankovní registr klientských informací a nebankovní registr klientských informací, avšak k tomuto tvrzení nepředložila žádné důkazy.

15. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

16. Na žalobkyni byla platně postoupena pohledávka za žalovaným z titulu smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, . Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému půjčku ve výši , částka, , a to zasláním na jeho účet. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku , částka, v 36 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, . Žalovaný na dlužnou částku uhradil , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně neprovedla před poskytnutí úvěru kontrolu úvěruschopnosti žalovaného.

17. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

18. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Dle ust. § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

20. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

21. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Dle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

23. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

25. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

27. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

28. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

29. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

30. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-, právnická osoba, . vs. GK, v řízení o předběžné otázce (dále jen jako „rozsudek SDEU“), rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. S ohledem na tento závěr Soudního dvora Evropské unie je nutné § 87 odst. 1 z. s. ú. vykládat tak, že následkem porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, ke které je povinen soud přihlédnout z úřední povinnosti, nikoli až k námitce spotřebitele.

31. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

32. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

33. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.[footnoteRef:1] [1: obdobně též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C-565/12 či rozsudek Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ]

34. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

35. Dle názoru soudu, v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně nikterak neověřila a nezkoumala měsíční výdaje žalovaného, ani jinak nezkoumala majetkovou stránku žalovaného, pouze se spolehla na tvrzení žalovaného, byť z předložených výpisů z účtu mohla výdaje žalovaného zjistit, spolehla se na jeho tvrzení, i když to neodpovídalo jeho skutečným výdajům. Právní předchůdkyně žalobkyně také nezkoumala výdaje žalovaného za bydlení, kdy žalovaný uvedl, že žije v nájemním bydlení. Dle názoru soudu je však vysoce nepravděpodobné, že by žalovaný, měl takto nízké náklady na bydlení (, částka, ). Dále z výpisu z účtu za měsíc prosinec 2021 bylo možné zjistit výdaje žalovaného za běžné spotřební zboží (benzín, jídlo, oblečení, telefony, netflix), kdy se tyto měsíční výdaje vyšplhaly na částku , částka, . Tato částka absolutně neodpovídá výši výdajů, se kterou právní předchůdkyně žalobkyně počítala při posuzování úvěruschopnosti žalovaného. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, že nahlédla do dostupných databází (SOLUS, BRKI, NRKI), avšak k prokázání těchto tvrzení nepředložila žádné důkazy. Žalobkyně ani netvrdila, že by zkoumala výpis z centrální evidence exekucí, zda proti žalovanému nejsou vedena exekuční řízení, nebo insolvenční rejstřík, zda proti žalovanému není vedeno insolvenční řízení.

36. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel půjčky nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet půjčku – nezabývala se skutečnými výdaji žalovaného, ač k tomu měla podklady, a proto je smlouva o půjčce neplatná; k této neplatnosti soud přihlédl bez návrhu. Převzal-li žalovaný předmět půjčky na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného vyčíslil soud částkou , částka, , která představuje rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla (, částka, ), a částkou, kterou žalovaný na svůj dluh právní předchůdkyni žalobkyně uhradil (, částka, ).

37. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o půjčce mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl poprvé prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou dle ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. ze dne , datum, , která mu byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne , datum, , přičemž v této výzvě byla stanovena splatnost do 7 dnů od odeslání, tj. do , datum, , uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (, částka, ) od , datum, , tj. ode dne následujícího po splatnosti uvedené ve výzvě (výrok I).

38. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno, co do platného uzavření smlouvy o půjčce včetně sjednaní v žalobě uplatněných úroků a poplatků, soudu nezbylo než žalobu co do částky , částka, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , úrokem ve výši 20,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení částečně zamítnout (výrok II.).

39. Pro úplnost soud uvádí, že se žalobkyně svojí neúčastí na jednání dne , datum, sama dobrovolně vzdala možnosti být řádně poučena dle ust. § 118a o. s. ř. o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, následně být řádně poučena dle ust. § 118a o. s. ř. a rovněž ohledně následků nesplnění této výzvy. Žalobkyně byla v předvolání upozorněna, že na jednání bude poučena dle § 118a o.s.ř.

40. Závěrem soud uvádí, že ust. § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst.

3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2009, s. 831, 832).

41. Soud nepřihlédl k opravě administrativní chyby ze dne , datum, , když tohoto podání není zřejmé, zda žalobkyně bere žalobu ve „sporném“ rozsahu zpět.

42. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož žalobkyně byla úspěšná ve sporu z 49 % a žalovaný z 51 %, tj. rozdíl v úspěchu je zcela nepatrný, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

43. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.