7 C 383/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 11 267,10 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

II. Žaloba se částečně zamítá co do nároku žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, .

III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, .

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu nesplaceného spotřebitelského úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, . poskytla žalované dne , datum, úvěr ve výši , částka, na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , který měl být splacen nejpozději do , datum, . Úvěr byl žalované vyplacen na bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaná úvěr čerpala, avšak jej nevrátila a dostala se do prodlení, přestože byla opakovaně upomínána, naposledy předžalobní výzvou ze dne , datum, . Pohledávka byla postupně postoupena nejprve na společnost , právnická osoba, ., a následně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Ke dni podání žaloby žalovaná uhradila pouze , částka, , zbývá jí tedy zaplatit na jistině částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení. Pro případ, že by soud nárok ze smlouvy neuznal, žalobkyně požaduje přiznání jistiny z titulu bezdůvodného obohacení, neboť částka byla prokazatelně převedena na účet žalované.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Žalovaná se poté, co byl soudem vyzvána ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, k výzvě soudu nevyjádřila, a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Z tohoto důvodu postupoval soud ve shodě s ust. § 115a o. s. ř., a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, včetně čestného prohlášení z téhož dne a všeobecných obchodních podmínek, standardních informací o spotřebitelském úvěru a vysvětlení k posouzení smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že společnost Viva , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovanou dne , datum, prostředky komunikace na dálku podepsala smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši , částka, na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Splatnost úvěru nastala dne , datum, , přičemž žalovaná se zavázala ke každému 18. dni v měsíci splatit alespoň minimální splátku ve výši 10 % z čerpaného úvěru. Sjednaná roční úroková sazba činila 457,50 % a RPSN činila 4 697,47 %. Žalovaná při uzavření smlouvy o úvěru právní předchůdkyni žalobkyně sdělila, že je svobodná, jsou na ní závislé dvě osoby, má čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši , částka, a její měsíční výdaje na domácnost činí , částka, .

5. Z potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně dne , datum, zaslala na bankovní účet žalované č. , č. účtu, částku ve výši , částka, .

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně ujednání o úplatě a seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. , hodnota, ve výši , částka, byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na společnost , právnická osoba, .

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. , hodnota, byla společností , právnická osoba, . postoupena na žalobkyni.

8. Z e-mailu ze dne , datum, zaslaného na e-mailovou adresu , e-mail, , který žalovaná uvedla ve smlouvě o úvěru, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky ve výši , částka, .

9. Z oznámení o postoupení pohledávky a výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, včetně podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou před podáním žaloby informovala o postoupení pohledávky na žalobkyni a žalobkyně ji vyzvala k úhradě dlužné jistiny ve výši , částka, do tří dnů.

10. Žalovaná na splátkách úvěru uhradila pouze částku , částka, (tvrzení žalobkyně, které žalovaná nerozporovala).

11. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:

12. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

14. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

16. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

18. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

19. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

23. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

24. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.

25. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

26. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 ZoSÚ. Dle názoru soudu, v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet úvěr. Žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované netvrdila v žalobě vůbec ničeho a k tomuto nepředložila žádné důkazy. Z předložených listinných důkazů pouze vyplynulo, že žalovaná při uzavření smlouvy o úvěru sdělila právní předchůdkyni žalobkyně, že má měsíční příjem ve výši , částka, a měsíční výdaje ve výši , částka, a jsou na ní závislé dvě osoby. Tyto uvedené údaje však právní předchůdkyně žalobkyně nijak neověřila. Nadto je již na první pohled zřejmé, že uváděné měsíční výdaje ve výši , částka, jsou nerealisticky nízké, navíc za situace, kdy žalovaná vyživovala další dvě osoby.

27. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalované soud vyčíslil částkou , částka, , která představuje rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalované prokazatelně poskytla převodem na její bankovní účet v souvislosti s tímto úvěrem (, částka, ) a částkou, kterou žalovaná již uhradila (, částka, ). Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by v souvislosti s úvěrem uhradila více, než tvrdí žalobkyně.

28. Žalobkyně pro případ, že soud neuzná její nárok na zaplacení celé dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, navrhla, aby soud přiznal žalobkyni toliko jistinu z titulu bezdůvodného obohacení.

29. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaná tak byla povinna dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelem požádána. Od následujícího dne je tak žalovaná v prodlení a je povinna hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výzvu k úhradě dlužné částky zaslanou e-mailem dne , datum, soud nepovažoval za řádnou výzvu k úhradě dluhu. Žalovaná tedy byla poprvé prokazatelně vyzvána k úhradě dlužné částky až výzvou před podáním žaloby ze dne , datum, , která jí byla odeslána téhož dne. Touto výzvou byla žalovaná vyzvána, aby uhradila dlužnou částku do tří dnů. V souladu s § 573 o. z. byla výzva žalované doručena dne , datum, , dne , datum, tak marně uplynula lhůta k úhradě dluhu a ode dne , datum, se žalovaná ocitla v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení ode dne , datum, ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

30. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena v souladu s ustanovením § 1879 a § 1880 o. z. společností , právnická osoba, ., která pohledávku nabyla od právní předchůdkyně žalobkyně. Žalobkyně je tak ve věci aktivně legitimována.

31. Jelikož se žalovaná prokazatelně ocitla v prodlení až ode dne , datum, , soudu nezbylo, než žalobu co do požadovaného zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, částečně zamítnout.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení z převážné části úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze:- zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, ;- nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve znění účinném do , datum, z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před , datum, (příprava a převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva);- nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. ve znění účinném od , datum, z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za jeden úkon právní služby, realizovaný po , datum, (sepis a podání žaloby) a- tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.Aplikace § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. je v daném případě zcela na místě, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení nepřevyšuje částku , částka, a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu.

33. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaná povinna dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně, který je advokátem.

34. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalované dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.