7 C 384/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 68 991,32 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje co do částky ve výši 2 887,50 Kč.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 700 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 4 700 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení.

III. Žaloba se co do částky 21 572,51 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 1 444,74 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 767,88 Kč, úrokem z úvěru ve výši 8 % ročně z částky 11 451,84 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení z částky 11 847,41 Kč od 21. 2. 2025 do 1. 8. 2025 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 147,41 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení částečně zamítá.

IV. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 13 500 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení.

V. Žaloba se co do částky 26 331,31 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 952,96 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 795,34 Kč, úrokem z úvěru ve výši 8 % ročně z částky 17 222,46 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení z částky 17 979,31 Kč od 21. 2. 2025 do 1. 8. 2025 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 479,31 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení částečně zamítá.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou ve znění jejího doplnění ze dne 19. 12. 2025 domáhala po žalované zaplacení peněžité částky z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytla žalované její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, ., na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 25. 9. 2023. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, jež si žalovaná převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala uhradit rovněž úrok v pevné výši 1 014 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 9 800 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 770 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 3 600 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 37 184 Kč se žalovaná zavázala splatit ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč se splatností poslední splátky dne 25. 11. 2024. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradila dne 8. 1. 2024 ve výši 1 200 Kč a následně se dostala do prodlení. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 17 222,46 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 756,85 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 700 Kč, úhrady za administrativní činnost ve výši 2 176,12 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši 2 828,57 Kč, smluvní pokuty ve výši 9 147,31 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 952,96 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 795,34 Kč, jakož i úroku z úvěru ve výši 8 % ročně z částky 17 222,46 Kč od 26. 11. 2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 17 979,31 Kč od 26. 11. 2024 do zaplacení.

2. Právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou dále uzavřela dne 16. 6. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč, jež si žalovaná převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala uhradit rovněž úrok v pevné výši 913 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 8 820 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 487 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 3 240 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 33 460 Kč se žalovaná zavázala splatit ve 14 měsíčních splátkách po 2 390 Kč se splatností poslední splátky dne 16. 8. 2024. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradila dne 8. 1. 2024 ve výši 1 200 Kč a následně se dostala do prodlení. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 11 451,84 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 395,57 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 5 040 Kč, úhrady za administrativní činnost ve výši 5 040 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši 1 421,17 Kč, smluvní pokuty ve výši 9 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 767,88 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 444,74 Kč, jakož i úroku z úvěru ve výši 8 % ročně z částky 11 451,84 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 451,84 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení. Obě pohledávky za žalovanou přešly na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025 s účinností ke dni 25. 3. 2025, přičemž postoupení bylo žalované písemně oznámeno. Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, na niž žalovaná nijak nereagovala.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Žalobkyně podáním ze dne 19. 12. 2025 vzala svoji žalobu částečně zpět co do částky 2 887,50 Kč (představující část smluvní pokuty).

5. Dle ust. § 96 odst. 1 občanského soudního řádu může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odst. 2 téhož zákonného ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Soud nezjišťoval stanovisko žalované ke zpětvzetí návrhu, když byla žaloba vzata zpět ještě před zahájením jednání ve věci samé a nesouhlas žalované by nebyl důvodem neúčinnosti zpětvzetí žaloby (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).

6. Z tohoto důvodu soud v předmětné věci řízení částečně zastavil s ohledem na shora uvedené zákonné ustanovení v souladu s dispozitivním projevem žalobkyně v rozsahu dle výroku I.

7. Žalovaná je státní občankou Slovenské republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle dle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Dle čl. 4 odst. 2 nařízení se na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V daném případě má žalovaná bydliště na území České republiky, a proto může být žalována u soudů České republiky a české soudy jsou tak příslušné k projednání a rozhodnutí ve věci.

8. Jelikož se žalovaná, ač řádně obeslána, k jednání nedostavila, neomluvila se a nepožádala ani z důležitého důvodu o odročení a soud žalobkyni v její žádosti o odročení jednání nevyhověl (nikoli včasná, navíc u právního zástupce pracuje řada advokátů a v , adresa, též), soud věc projednal a rozhodl o ní v její nepřítomnosti, vycházeje přitom z provedených důkazů a z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

9. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

10. Žalovaná dne 16. 6. 2023 požádala o úvěr ve výši 20 000 Kč. V žádosti žalovaná uvedla, že žije v nájmu, má základní vzdělání, je vdaná, má dvě vyživovací povinnosti, je na rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč. Měsíční výdaje odhadla na částku 32 490 Kč, z toho částka 17 000 Kč připadala na výdaje spojené s bydlením, částka 15 490 Kč na ostatní výdaje. V žádosti dále uvedla, že její manžel má čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 25 659 Kč (prokázáno žádostí o úvěr ze dne 16. 6. 2023).

11. Právní předchůdkyně žalobkyně (EC Financial Sevices, a.s.) se smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne 16. 6. 2023 (dále jen „smlouva o úvěru č. , hodnota, “) zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 18 000 Kč. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni vrátit celkem částku 33 460 Kč, jež se skládá z jistiny ve výši 18 000 Kč, úroku v pevné výši 913 Kč, částky za poskytnutí úvěru ve výši 8 829 Kč, částky 2 487 Kč za vyhodnocení úvěrového případu a částky 3 240 Kč za inkaso plateb v hotovosti v místě bydliště, a to v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 2 390 Kč. Zápůjční úroková sazba byla u úvěru stanovena ve výši 8 %, výše roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr byla sjednána ve výši 272,44 % (prokázáno smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne 16. 6. 2023).

12. Žalovaná zaplatila na splátky prvního úvěru právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 13 300 Kč v šesti splátkách (prokázáno přehledovou tabulkou transakční historie).

13. Žalovaná dne 25. 9. 2023 požádala o úvěr ve výši 20 000 Kč. V žádosti žalovaná uvedla, že žije v nájmu, má základní vzdělání, je vdaná, má jednu vyživovací povinnosti, je na rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč. Měsíční výdaje odhadla na částku 28 400 Kč, z toho částka 14 000 Kč připadala na výdaje spojené s bydlením, částka 12 000 Kč na ostatní výdaje a částka 2 400 Kč na splátky stávajících úvěrů. V žádosti dále uvedla, že její manžel má čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 29 937 Kč (prokázáno žádostí o úvěr ze dne 25. 9. 2023).

14. Právní předchůdkyně žalobkyně (EC Financial Sevices, a.s.) se smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne 25. 9. 2023 (dále jen „smlouva o úvěru č. , hodnota, “) zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni vrátit celkem částku 37 184 Kč, jež se skládá z jistiny ve výši 20 000 Kč, úroku v pevné výši 1 014 Kč, částky za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, částky 2 770 Kč za vyhodnocení úvěrového případu a částky 3 600 Kč za inkaso plateb v hotovosti v místě bydliště, a to v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Zápůjční úroková sazba byla u úvěru stanovena ve výši 8 %, výše roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr byla sjednána ve výši 272,44 % (prokázáno smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne 25. 9. 2023).

15. Žalovaná zaplatila na splátky prvního úvěru právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 6 500 Kč v šesti splátkách (prokázáno přehledovou tabulkou transakční historie).

16. Žalovaná pobírala rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč počínaje dnem 1. 4. 2023 (prokázáno oznámením o změně výše dávky státní sociální podpory ze dne 5. 4. 2023).

17. Manžel žalované, pan , jméno FO, , byl zaměstnán u společnosti , právnická osoba, k. s. v hlavním pracovním poměru od 1. 3. 2018 a jeho pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou (prokázáno pracovní smlouvou ze dne 1. 3. 2018 a potvrzením zaměstnavatele ze dne 24. 10. 2022).

18. Manžel žalované pobíral v období od března do května 2023 průměrnou měsíční mzdu ve výši 26 604 Kč (prokázáno výplatními páskami za březen, duben a květen 2023). Manžel žalované dále pobíral v období od června do srpna 2023 průměrnou měsíční mzdu ve výši 32 935 Kč (prokázáno potvrzením o příjmu ze dne 18. 9. 2023).

19. Žalovaná s manželem hradili měsíčně částku 14 000 Kč za nájem bytu včetně záloh na energie (prokázáno smlouvou o nájmu bytu ze dne 1. 7. 2017).

20. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky z obou smluv o úvěru za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025. Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025, seznamem postoupených pohledávek, potvrzením o zaplacení kupní ceny ze dne 29. 10. 2024 a dvěma dopisy ze dne 2. 4. 2025).

21. Žalovaná byla k zaplacení dlužných částek vyzvána výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě ze dne 17. 7. 2025, která jí byla odeslána téhož dne, žalovaná měla dlužnou částku uhradit nejpozději do 1. 8. 2025 (prokázáno výzvou k plnění ze dne 17. 7. 2025 včetně podacího lístku ze dne 17. 7. 2025).

22. Soud věc posoudil po právní stránce podle následujících ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („z. s. ú.“).

23. Dle ust. § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

24. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú., je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

25. Dle ust. § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

26. Dle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

27. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

28. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

29. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

30. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

31. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

32. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

33. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

34. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

35. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

36. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.

37. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne 25. 7. 2018 Nejvyšší soud České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

38. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 z. s. ú. Dle názoru soudu, v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně sice ověřila měsíční příjem žalované a jejího manžela, ověřila i výdaje na bydlení, ale již nijak neověřila ostatní výdaje žalované (např. na potraviny, drogerii, dopravu, léky apod.). Žalovaná v první žádosti o úvěr uvedla, že její celkové výdaje činí 32 490 Kč a ve druhé žádosti (která následovala po třech měsících) uvedla, že její celkové měsíční výdaje (resp. výdaje celé domácnosti) činí částku 28 400 Kč. Žalobkyně netvrdila, že by právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala, z jakého důvodu výdaje žalované v tak krátkém časové horizontu klesly o 4 000 Kč. Žalobkyně měla dále dvě vyživovací povinnosti. Měsíční výdaje ve výši 32 490 Kč (ve druhém případě dokonce jen 28 400 Kč) se pro čtyři osoby soudu jeví jako nepřiměřeně nízké. Žalobkyně dále neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci ve veřejných registrech, jak tvrdila. Právní předchůdkyně žalobkyně rovněž nezkoumala celkovou dluhovou zátěž žalované. Ač žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně zkoumala výdaje žalované z bankovních účtů, z žádostí o úvěr je zřejmé, že tyto k dispozici neměla. V obou žádostech o úvěr je totiž uvedeno, že žalovaná bankovní účet nemá. Z oznámení Úřadu práce, které měla právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici, je patrné, že žalovaná bankovní účet měla, když jí rodičovský příspěvek byl vyplácen na platební účet u peněžního ústavu. Rovněž manželovi žalované byla mzda vyplácena na bankovní účet. Právní předchůdkyně žalobkyně si tak měla vyžádat výpisy z bankovních účtů žalované či jejího manžela.

39. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr, a proto jsou smlouvy o úvěru neplatné; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzala-li žalovaná předměty úvěrů na základě neplatných smluv, je povinna tyto částky vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalované v souvislosti se smlouvou o úvěru č. , hodnota, vyčíslil soud částkou 4 700 Kč, která představuje rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla v souvislosti s úvěrem (18 000 Kč), a částkou, kterou žalovaná žalobkyni již uhradila (13 300 Kč). Bezdůvodné obohacení žalované v souvislosti se smlouvou o úvěru č. , hodnota, vyčíslil soud částkou 13 500 Kč, která představuje rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla v souvislosti s úvěrem (20 000 Kč), a částkou, kterou žalovaná žalobkyni již uhradila (6 500 Kč).

40. Vzhledem ke skutečnosti, že obě smlouvy o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyly platně uzavřeny, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení poskytnutých peněžních prostředků, žalovaná tak byla povinna dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelem požádána. Od následujícího dne je tak žalovaná v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná byla poprvé prokazatelně vyzvána k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou k plnění ze dne 17. 7. 2025, která jí byla odeslána dne 17. 7. 2025. Touto výzvou byla žalovaná vyzvána, aby uhradila dlužnou částku nejpozději do 1. 8. 2025, což žalovaná nesplnila a od následujícího dne se tak ocitla v prodlení (2. 8. 2025). Z tohoto důvodu uložil soud žalované uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 4 700 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení a z dlužné částky 13 500 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení.

41. Jelikož, jak výše uvedeno, mezi účastníky nebyly platně uzavřeny smlouvy o úvěru včetně sjednání v žalobě uplatněných úroků, poplatků a smluvních pokut, soudu nezbylo než žalobu co do částky ve výši 21 572,51 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 1 444,74 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 767,88 Kč, úrokem z úvěru ve výši 8 % ročně z částky 11 451,84 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení z částky 11 847,41 Kč od 21. 2. 2025 do 1. 8. 2025 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 147,41 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení a dále co do částky ve výši 26 331,31 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 952,96 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 795,34 Kč, úrokem z úvěru ve výši 8 % ročně z částky 17 222,46 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení z částky 17 979,31 Kč od 21. 2. 2025 do 1. 8. 2025 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 479,31 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení částečně zamítnout.

42. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož ve věci měla větší úspěch žalovaná, které však v tomto řízení – podle obsahu spisu – žádné náklady nevznikly. Z tohoto důvodu soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

43. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalované dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.