7 C 39/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 4 577 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky ve výši 4 577 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeného Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi dne 30. 11. 2021 ve znění vyjádření žalobkyně ze dne 4. 2. 2022 a ze dne 15. 3. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. rozsudku s odůvodněním, že žalovaný jakožto provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm³ do 1 850 cm³, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] neměl k tomuto vozidlu v období od 3. 12. 2020 do 3. 3. 2021 v rozporu se zákonem uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení). K zaplacení příspěvku ve výši 4 277 Kč (denní sazba 47 Kč x 91 dnů) vyzvala žalobkyně žalovaného dopisem odeslaným dne 22. 4. 2021, přičemž splatnost příspěvku nastala po uplynutí 60 dnů od doručení výzvy, tj. dne 6. 7. 2021. Žalovaný neuhradil ničeho, ač byl žalobkyní před podáním žaloby vyzván k zaplacení předžalobní upomínkou. Žalobkyně po žalovaném podanou žalobou požaduje též zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby (čl. 7, 8 spisu), jelikož k ukončení pojistné smlouvy došlo ze strany pojišťovny [anonymizováno] neoprávněně, když pojistné řádně uhradil.

3. Žalovaný se nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.).

4. Soud provedl následující důkazy a zjistil z nich tento skutkový stav:

5. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 22. 4. 2021 ([příjmení]) soud zjistil, že žalovaný byl v období od 20. 12. 2006 zapsán v registru vozidel jako vlastník či provozovatel osobního automobilu s objemem válců nad 1 350 cm³ do 1 850 cm³, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu [anonymizováno] (dále jen také„ předmětné vozidlo“), přičemž v období od 3. 12. 2020 do 3. 3. 2021, tj. po dobu 91 dní nebylo k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení). Žalobkyně proto požadovala po žalovaném zaplacení příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši 4 577 Kč (zákonná sazba 47 Kč x 91 dnů) a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč, tj. celkové částky 4 577 Kč do 60 dnů od doručení dopisu ze dne 22. 4. 2021.

6. Upomínka ze dne 28. 7. 2021 ([příjmení]) a II. upomínka ze dne 23. 9. 2021 ([příjmení]) ve spojení s informacemi o doručení zásilky příjemci (čl. 36 spisu) prokazují, že k zaplacení příspěvku byl žalovaný urgován žalobkyní upomínkami ze dne 28. 7. 2021 a ze dne 23. 9. 2021.

7. Před podáním žaloby právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky upomínkou ze dne 19. 10. 2021 podanou k poštovní přepravě dne 20. 10. 2021, což bylo prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 19. 10 2021 ([příjmení]) a sledováním zásilek sledováním zásilek ([příjmení]). 8. [právnická osoba] ze dne 17. 10. 2018 (čl. 9 spisu), ze dne 26. 7. 2019 (čl. 10 spisu) a ze dne 26. 7. 2020 (čl. 11 spisu) dokládají, že žalovaný měl počínaje dnem 26. 9. 2018 předmětné vozidlo pojištěno u [právnická osoba]

9. Z přípisu [právnická osoba] ze dne 26. 7. 2020 (čl. 11 spisu) se podává, že [právnická osoba] žalovaného vyzvala k úhradě pojistného – povinného ručení za předmětný automobil pro období 26. 9. 2020 – 26. 9. 2021 ve výši 3 485 Kč.

10. Přehled plateb – historie (čl. 12 spisu) prokazuje, že žalovaný povinné ručení za předmětný [značka automobilu] [anonymizováno], a.s. uhradil dne 15. 10. 2020, přičemž souhlasí číslo účtu, variabilní symbol i částka.

11. Z přípisu [právnická osoba] ze dne 18. 10. 2020 (čl. 20 spisu) vyplývá, že [právnická osoba] upozornila žalovaného, že ke dni 15. 10. 2020 neuhradil pojistné ve výši 6 151 Kč. Žalovaného vyzvala k úhradě nedoplatku v celkové výši 6 201 Kč do 35 dní od doručení této upomínky s tím, že v případě nezaplacení ve stanovené lhůtě, pojištění žalovaného zanikne následujícím dnem po uplynutí této lhůty. Předmětný přípis byl žalovanému doručen dne 27. 10. 2020 (viz dodejka na čl. 22 spisu). 12. [právnická osoba] ze dne 24. 12. 2020 (čl. 21 spisu) prokazuje, že [právnická osoba] žalovaného informovala o zániku pojistné smlouvy [anonymizováno] [rok] [číslo] ke dni 2. 12. 2020 pro nezaplacení dlužného pojistného. Současně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužného pojištění ve výši 3 356 Kč. Z přehledu předepsaných a došlých plateb je nepochybné, že žalovaný [právnická osoba] dne 15. 10. 2020 uhradil částku ve výši 3 485 Kč, přičemž této neuhradil pojistné ani pro období 26. 9. 2018 – 26. 9. 2019 (2 944 Kč) ani pro období 26. 9. 2019 – 26. 9. 2020 (3 207 Kč).

13. Z vyjádření k žádosti [právnická osoba] ze dne 3. 2. 2022 (čl. 19 spisu) má soud za to, že dle [právnická osoba] pojistná smlouva [číslo] žalovaného zanikla ke dni 2. 12. 2020 pro neplacení pojistného.

14. Ze stížnosti žalovaného ze dne 1. 10. 2021 (čl. 13 spisu) se podává, že žalovaný opakovaně rozporoval ukončení pojistné smlouvy na předmětný automobil ze strany [právnická osoba]

15. Ze snímku obrazovky aplikace žalobkyně (čl. 27, spisu) soud zjistil, že žalobkyně požaduje po žalovaném úhradu zákonného příspěvku nepojištěných za období od 3. 12. 2020 do 3. 3. 2021, tj. po dobu 91 dní ve výši 4 277 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Dne 11. 8. 2021 žalobce informoval žalobkyni, že má za to, že [právnická osoba] pochybila při ukončení pojistné smlouvy.

16. Přípis žalovaného žalobkyni (čl. 8 spisu) dokládá, že žalovaný s žalobkyní před podáním žaloby komunikoval a důvodnost uplatněné platby rozporoval.

17. Po provedeném dokazování, když soud hodnotil veškeré předložené důkazy dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, má soud za prokázaný následující skutkový stav:

18. Žalovaný byl v rozhodném období od 3. 12. 2020 do 3. 3. 2021 vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu s objemem válců nad 1 350 cm³ do 1 850 cm³, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu [anonymizováno] (bod [číslo] rozsudku). Předmětné vozidlo bylo (minimálně) od 26. 9. 2018 pojištěno u [právnická osoba] (bod [číslo] rozsudku). Pojistné pro období 26. 9. 2020 – 26. 9. 2021 splatné dne 26. 9. 2020 ve výši 3 485 Kč žalovaný [právnická osoba] uhradil dne 15. 10. 2021 (bod [číslo] rozsudku). [právnická osoba] pojištění žalovaného ukončila ke dni 2. 12. 2020 pro neplacení pojistného (bod [číslo] rozsudku). Žalovaný ukončení pojistné smlouvy u [právnická osoba] rozporoval (bod [číslo] rozsudku) a o uvedeném informoval i žalobkyni (bod [číslo] rozsudku). Žalobkyně řádně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných, přičemž splatnost nastala nejpozději dnem 6. 7. 2021 (bod [číslo] rozsudku).

19. Soud zamítl návrhy žalobkyně na doplnění dokazování pojistnou smlouvou [číslo] výpisem z registru vozidel, když měl skutkový stav za dostatečně zjištěný pro rozhodnutí ve věci.

20. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:

21. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon. <i>22. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon“), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.</i> <i>23. Podle § 4 odst. 1 zákona jsou vlastník a provozovatel tuzemského vozidla povinni společně a nerozdílně zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 4 zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle § 4 odst. 7 zákona výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodu vzniku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dnů ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.</i> <i>24. Denní sazba příspěvku osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm³ do 1 850 cm³ byla dána dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 205/1999 Sb., ve výši 47 Kč, náklady mimosoudního uplatnění práva na příspěvek byly dány dle § 2a téže vyhlášky ve výši 300 Kč.</i> 25. Za shora uvedeného skutkového stavu by byl žalovaný jako vlastník vozidla v souladu s § 4 zákona povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za 91 dnů (za období 3. 12. 2020 do 3. 3. 2021), kdy ke svému vozidlu neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, přičemž v registru vozidel nebylo u vozidla uvedeno, že se jedná o vozidlo vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé či vozidlo odcizené (bod [číslo] rozsudku). <i>26. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.</i> <i>27. Podle ust. § 1933 odst. 1 o. z. je-li dlužník dlužen z několika závazků k plnění stejného druhu a neurčí-li při plnění, na který dluh plní, započte se plnění nejprve na závazek, o jehož splnění věřitel dlužníka již upomenul, jinak na závazek nejméně zajištěný. Při stejné míře zajištění několika závazků se plnění započte nejprve na závazek nejdříve splatný.</i> 28. Dle usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 20 Cdo 1291/2003 ze dne 30. 11. 2004, jehož závěry jsou použitelné i za nové právní úpravy:„ I zde tedy platí, že vůle, vtělená do právního úkonu (určení závazku, který má být splněn), je projevena určitě a srozumitelně, je-li výkladem objektivně pochopitelná, tj. jestliže typický účastník v postavení adresáta úkonu může tuto vůli bez rozumných pochybností o jejím obsahu adekvátně vnímat. Samozřejmým důsledkem toho je (představuje-li splnění dluhu jednostranný právní úkon dlužníka, kterým poskytuje věřiteli předmět plnění s úmyslem splnit svou povinnost vyplývající ze závazku), že z více dluhů je plněn ten z nich, o němž dlužník při plnění projevil úmysl jej splnit nejen výslovně, nýbrž i projevil-li jej jinak, je-li toto určení - ve výše uvedeném smyslu - určité a srozumitelné. V kontextu obecného právního posouzení není důvod vylučovat z možností takového (jiného) projevu, a tím i určení dluhu, který má být splněn, ani okolnost, že dlužník poskytl věřiteli plnění ve výši, jež odpovídá právě výši jednoho (a nikoli i jiného) z více dluhů.” 29. Obdobné závěry, tj. že dlužník může projevit svoji vůli určit ten z více dluhů vůči témuž věřiteli, na který plní, i tak, že poskytne věřiteli plnění ve výši odpovídající výši právě tohoto a nikoli jiného dluhu, přijal Nejvyšší soud i v řadě dalších rozhodnutí (srovnej rozhodnutí pod sp. zn. 32 Odo 525/2006, 20 Cdo 2302/2006, 29 Odo 1283/2006, 31 Cdo 3065/2009). Pouze v případě, že nepostačuje-li dlužníkova platba na úhradu všech souběžných dluhů a současně neučiní-li dlužník žádnou volbu, nastanou účinky splnění v pořadí určeném ust. § 1933 o. z.

30. Jelikož žalovaný uhradil [právnická osoba] pojistné (povinné ručení) na předmětný automobil pro období 26. 9. 2020 – 26. 9. 2021, tj. včetně rozhodného období 3. 12. 2020 do 3. 3. 2021, ale ze strany [právnická osoba] došlo k neoprávněnému ukončení pojistné smlouvy [anonymizováno] [rok] [číslo] ke dni 2. 12. 2020 pro nezaplacení dlužného pojistného, když tato si v rozporu se zákonem neoprávněně započetla žalovaným jednoznačně určené pojistné pro období 26. 9. 2020 – 26. 9. 2021 na jiné dluhy žalovaného, soud žalobu zcela zamítl. Soud má za to, že po žalovaném, který je téměř 75 let stár, by nebylo spravedlivé požadovat úhradu zákonného příspěvku nepojištěných, když tento povinné ručení pro dané období řádně uhradil, následně neoprávněné ukončení pojistné smlouvy rozporoval a poté, kdy [právnická osoba] neuznala vlastní chybu, uzavřel nové povinné ručení.

31. Jen na okraj se soud pozastavuje nad jednáním [právnická osoba], které nevadilo, že žalovaný po dva roky povinné ručení nehradil, a následně, když bylo řádně uhrazeno, přistoupila k neoprávněnému ukončení pojistné smlouvy.

32. Dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

33. Ve věci měl plný úspěch žalovaný, kterému však v tomto řízení - podle obsahu spisu - žádné náklady nevznikly. Z tohoto důvodu soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.