7 C 4/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 14 324 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 14 324 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeného Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi dne 27. 11. 2021 ve znění repliky ze dne 18. 2. 2022 (čl. 18-19 spisu) domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. rozsudku s odůvodněním, že žalovaný jakožto vlastník osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm³ do 1 850 cm³, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu [anonymizováno] (dále jen„ předmětný automobil“ či„ předmětné vozidlo“) neměl k tomuto vozidlu v období od 14. 11. 2019 do 31. 8. 2020 v rozporu se zákonem uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení). K zaplacení příspěvku ve výši 6 533 Kč (denní sazba 47 Kč x 139 dnů; 14. 11. 2019 – 31. 3. 2020) vyzvala žalobkyně žalovaného dopisem odeslaným dne 12. 11. 2020, který byl žalovanému doručen dne 27. 11. 2020. Splatnost příspěvku dne 10. 2. 2021. K zaplacení příspěvku ve výši 7 191 Kč (denní sazba 47 Kč x 153 dnů; 1. 4. 2020 – 31. 8. 2020) vyzvala žalobkyně žalovaného dopisem odeslaným dne 2. 12. 2020, který byl žalovanému doručen dne 17. 12. 2020. Splatnost příspěvku dne 15. 2. 2021. Žalovaný neuhradil ničeho, ač byl žalobkyní před podáním žaloby vyzván k zaplacení předžalobní upomínkou. Žalobkyně po žalovaném podanou žalobou požadovala též zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč v každém jednotlivém případě. Vlastnictví k předmětnému automobilu nabyl žalovaný na základě kupní smlouvy ze dne 1. 8. 2018 od předchozího vlastníka pana [jméno] [příjmení].

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby (čl. 8 spisu), jelikož vozidlo nevlastnil, nebyl jeho provozovatelem ani pojistníkem, nikdy nebyl zapsán jako jeho majitel v registru vozidel.

3. Ve věci proběhla dvě ústní jednání – dne 5. 4. 2022 (čl. 34-35 spisu) a dne 10. 5. 2022 (čl. 40-41 spisu), přičemž účastníci setrvali na svých stanoviscích.

4. Soud provedl následující důkazy a zjistil z nich tento skutkový stav:

5. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 12. 11. 2020 ([příjmení]) soud zjistil, že (dle žalobkyně) byl žalovaný dle registru vozidel od 2. 8. 2018 vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm³ do 1 850 cm³, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu [anonymizováno], přičemž v období od 14. 11. 2019 do 31. 3. 2020, tj. po dobu 139 dní nebylo k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení). Žalobkyně proto požadovala po žalovaném zaplacení příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši 6 533 Kč (zákonná sazba 47 Kč x 139 dnů) do 60 dnů od doručení dopisu ze dne 12. 11. 2020. Předmětná výzva byla žalovanému doručena dne 19. 11. 2020 (čl. 29c) -29d) spisu).

6. Listinou označenou jako informace o stavu případu ze dne 13. 1. 2021 ([příjmení]) žalobkyně žalovanému potvrdila, že obdržela jím zaslané dokumenty/informace. Současně žalovaného informovala, že výsledek šetření policejního orgánu bude plně akceptovat.

7. Upomínka ze dne 4. 3. 2021 ([příjmení]) a II. upomínka ze dne 1. 4. 2021 ([příjmení]) ve spojení s doručenkou od žalovaného ([příjmení]) prokazují, že k zaplacení příspěvku byl žalovaný urgován žalobkyní upomínkami ze dne 4. 3. 2021 a ze dne 1. 4. 2021, přičemž žalobkyně kromě zaplacení příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši 6 533 Kč požadovala i náklady na uplatnění ve výši 300 Kč a zákonný úrok.

8. Před podáním žaloby právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky za období od 14. 11. 2019 do 31. 3. 2020 upomínkou ze dne 30. 6. 2021 podanou k poštovní přepravě téhož dne, což bylo prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 30. 6. 2021 (čl. 33 spisu), podacím archem ([příjmení]) a sledováním zásilek ([příjmení]).

9. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 2. 12. 2020 ([příjmení]) soud zjistil, že (dle žalobkyně) byl žalovaný dle registru vozidel od 2. 8. 2018 vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm³ do 1 850 cm³, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu [anonymizováno], přičemž v období od 1. 4. 2020 do 31. 8. 2020, tj. po dobu 153 dní nebylo k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení). Žalobkyně proto požadovala požalovaném zaplacení příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši 7 191 Kč (zákonná sazba 47 Kč x 153 dnů) do 60 dnů od doručení dopisu ze dne 2. 12. 2020. Předmětná výzva byla žalovanému doručena dne 7. 12. 2020 (čl. 28-29 spisu).

10. Upomínka ze dne 11. 3. 2021 ([příjmení]) prokazuje, že k zaplacení příspěvku byl žalovaný urgován žalobkyní upomínkou ze dne 11. 3. 2021, přičemž žalobkyně kromě zaplacení příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši 7 191 Kč požadovala i náklady na uplatnění ve výši 300 Kč a zákonný úrok.

11. Před podáním žaloby právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky za období od 1. 4. 2020 do 31. 8. 2020 upomínkou ze dne 21. 7. 2021 podanou k poštovní přepravě téhož dne, což bylo prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 21. 7. 2021 ([příjmení]), podacím archem ([příjmení]) a sledováním zásilek ([příjmení]).

12. Z přípisu Magistrátu města Mladá Boleslav – odboru dopravy ze dne 5. 1. 2022 (čl. 14 spisu) má soud za prokázané, že předmětný automobil je od 11. 10. 2017 evidován v registru silničních vozidel na pana [jméno] [příjmení]. V přípise není uvedeno, že se jedná o vozidlo vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé či vozidlo odcizené.

13. Dle zjištěných údajů o vozidle a povinných osobách (čl. 20 spisu) žalobkyně vlastnictví žalovaného k předmětnému automobilu zjistila vlastním šetřením.

14. V Listině označené jako kupní smlouva ze dne 1. 8. 2018 (čl. 31-32 spisu, neúplný scan na čl. 21-22 spisu) je jako prodávající předmětného automobilu uveden pan [jméno] [příjmení] a jako kupující žalovaný, přičemž u žalovaného je uvedeno jak jeho rodné číslo s nesprávnou koncovkou tak jeho IČO. V listině je jako kupní cena uvedena částka 8 000 Kč, podpisy smluvních stran ze dne 1. 8. 2018 nejsou úředně ověřeny.

15. Úřední záznam o podaném vysvětlení ze dne 12. 10. 2020 (čl. 9-10 spisu) prokazuje, že žalovaný dne 12. 10. 2020 na Policii České republiky oznámil zfalšování svého podpisu a prodej vozidla, s nímž neměl nic společného. Na kupní smlouvě k předmětnému vozidlu je dle žalovaného špatně jeho rodné číslo a zfalšovaný podpis. Předmětný automobil opravoval a prodával pro pana [jméno] [příjmení].

16. Výpis ze živnostenského rejstříku žalovaného (přílohová obálka) prokazuje, že žalovaný měl přerušenu živnost mj. v období 5. 6. 2017 – 20. 1. 2019, tj. ke dni uzavření kupní smlouvy na předmětný automobil (1. 8. 2018).

17. Svědek (pan [jméno] [příjmení]) uvedl, že se se žalovaným dohodl, že žalovaný předmětný automobil koupí a následně jej prodá dál (jako již dříve), akorát se to v tomto případě nepřepsalo. Nepamatoval si, kdy, kde a kdo vyplňoval kupní smlouvu, ale věděl, že ji podepsal sám. Zda ji podepsal žalovaný, nevěděl. K přepisu předmětného automobilu nedošlo, jelikož se spolu přestali bavit. Svědek automobil prodával, protože potřeboval peníze s tím, že jej žalovaný prodá dál. Určitě dával žalovanému (pravděpodobně ověřeně podepsanou) plnou moc k přepisu na registru vozidel. Kupní cenu za prodej automobilu obdržel. Následně uvedl, že kupní smlouvu založenou ve spise vyplňoval sám a určitě ji i podepsal. [příjmení] kupní smlouvu než tu založenou ve spise ohledně předmětného vozidla neuzavíral. Svědek žalovanému předal velký technický průkaz a plnou moc, u malého technického průkazu si s předáním nebyl jist.

18. Po provedeném dokazování, když soud hodnotil veškeré předložené důkazy dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, má soud za prokázaný následující skutkový stav:

19. K předmětnému automobilu nebylo v období 14. 11. 2019 - 31. 8. 2020 sjednáno povinné ručení (bod [číslo] rozsudku), čímž vznikla jeho vlastníkovi/provozovateli povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek do garančního fondu za každý den porušení povinnosti. Žalobkyně žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu řádně vyzvala (bod [číslo] rozsudku).

20. Po provedeném dokazování zůstalo neprokázáno, zda žalovaný uzavřel dne 1. 8. 2018 kupní smlouvu, jíž by nabyl vlastnictví k předmětnému vozidlu, tj. že byl v období 14. 11. 2019 – 31. 8. 2020 vlastníkem či provozovatelem předmětného vozidla. Na rozdíl od zástupce žalobkyně se soud nedomnívá, že by svědecká výpověď pana [příjmení] prokázala uzavření kupní smlouvy ohledně převodu vlastnického práva k předmětnému automobilu na žalovaného. Svědek uvedl, že kupní smlouvu vyplňoval sám, sám ji podepsal, ale zda ji též podepsal žalovaný, nevěděl. Svědek odpovídal neurčitě a na některé věci si již nepamatoval (poznámka soudu: kupní smlouva byla uzavírána téměř před čtyřmi lety), přičemž si ani nebyl jist, zda dával žalovanému ověřeně podepsanou plnou moc k přepisu předmětného vozidla na registru (poznámka soudu: bez ověřené plné moci registr vozidel vlastnictví nepřepíše) či zda mu předal i malý technický průkaz (poznámka soudu: malý technický průkaz je třeba nejen k přepisu předmětného vozidla na registru, ale též při silniční kontrole či technické prohlídce vozidla). V předmětné kupní smlouvě jsou navíc uvedeny chybné údaje žalovaného (koncovka rodného čísla + IČO, ač měl žalovaný v rozhodné době přerušenu živnost).

21. Soud zamítl návrh žalovaného na doplnění dokazování smlouvou, která byla uzavřena mezi panem [příjmení] a třetí osobou (označena za důkaz žalovaným při jednání dne 5. 4. 2022 v návaznosti na poučení o koncentraci dle ust. § 118b o. s. ř.), když žalovaný předmětnou smlouvu k jednání dne 10. 5. 2022 nepřinesl a důkazní břemeno tížilo žalobkyni.

22. Soud zamítl návrhy žalobkyně na doplnění dokazování smlouvou, která byla uzavřena mezi panem [příjmení] a třetí osobou, a znaleckým posudkem k prokázání pravosti podpisu žalovaného na kupní smlouvě ze dne 1. 8. 2018, když tyto důkazy byly žalobkyní navrženy až po koncentraci řízení dle ust. § 118b o. s. ř., přičemž nenastala žádná z výjimek z koncentrace (bod [číslo] rozsudku). Navíc smlouva, která (možná) byla uzavřena mezi panem [příjmení] a třetí osobou nemohla prokázat žalobkyní tvrzenou skutečnost, že k uzavření kupní smlouvy mezi panem [příjmení] a žalovaným dne 1. 8. 2018 skutečně došlo.

23. Žalobkyně byla při prvním jednání ve věci dne 5. 4. 2022 poučena jednak o obecné koncentraci řízení (ust. § 118b o. s. ř.) a jednak dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř., že na základě dosud provedeného dokazování neměl soud za prokázané, že se žalovaný stal vlastníkem a provozovatelem předmětného automobilu, resp. že podepsal kupní smlouvu ze dne 1. 8. 2018, a vyzvána k navržení příslušných důkazů. Současně byla poučena o následcích neunesení důkazního břemene. V návaznosti na poučení soudu žalobkyně navrhla (pouze) svědecký výslech pana [jméno] [příjmení]. Ačkoli i po provedení svědeckého výslechu pana [jméno] [příjmení] zůstala otázka vlastnictví předmětného vozidla neprokázána, soud již žalobkyni další poučení dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. neposkytl, když k opakovanému poučení, že účastník po provedení jím označených důkazních prostředků neunáší důkazní břemeno svého tvrzení, má dojít jen tehdy, když účastník v době prvního poučení nemohl předpokládat, že jím na základě poučení označené důkazní prostředky soud nepovedou k nepochybnému závěru, že sporná skutečnost je jejich prostřednictvím prokázána. Jiný výklad by ve svých důsledcích vedl k narušení principu koncentrace, k němuž má pravidelně dojít v souvislosti se skončením prvního rokování, při němž sporná skutečnost byla ze strany soudu s účastníkem probírána (viz usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 1. 6. 2021, sp. zn. 20 Cdo 1290/2021).

24. Žalobkyně mohla již v době poučení ze strany soudu předpokládat, že soud může shledat jí označený důkazní prostředek (výslech jednoho svědka) za nedostatečně průkazný, a v reakci na poučení označit případně i další důkazní prostředky. Žalobkyně měla a mohla důkazní prostředek označený až v návaznosti na poučení soudu dle ust. § 119a o. s. ř. (znalecký posudek) označit ihned poté, co byla soudem poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. Neučinila-li tak, je jí namístě klást k tíži neunesení důkazního břemene ve vztahu k jí tvrzené skutečnosti, že k uzavření kupní smlouvy dne 1. 8. 2018 skutečně došlo.

25. Soud rovněž zamítl návrh žalovaného na doplnění dokazování znaleckým posudkem k prokázání pravosti podpisu žalovaného na kupní smlouvě ze dne 1. 8. 2018, když tento důkaz byl žalovaným navržen až po koncentraci řízení dle ust. § 118b o. s. ř. a důkazní břemeno v otázce vlastnictví předmětného automobilu tížilo žalobkyni.

26. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:

27. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon. <i>28. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon“), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.</i> <i>29. Podle § 4 odst. 1 zákona jsou vlastník a provozovatel tuzemského vozidla povinni společně a nerozdílně zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle § 4 odst. 2 zákona se má při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Dle § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 4 zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle § 4 odst. 7 zákona výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodu vzniku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dnů ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.</i> 30. Povinnost platit příspěvek za nepojištěné vozidlo byla s účinností od 1. 1. 2018 nově uložena vlastníkovi tuzemského vozidla a solidárně s ním jeho provozovateli. Tato konstrukce v podstatě vytváří dva vedle sebe povinné subjekty, resp. dva solidární dlužníky. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku zákon vychází z vyvratitelné domněnky správnosti údajů uvedených ve správní evidenci, tedy že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Jedná se však o vyvratitelnou domněnku, tedy není vyloučen důkaz opaku (tedy že vlastníkem vozidla či provozovatelem vozidla je jiná osoba).

31. Podle § 1099 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem. <i>32. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.</i> <i>33. Podle § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.</i> 34. Jelikož žalobkyně neunesla důkazní břemeno ve vztahu ke skutečnosti, že žalovaný uzavřel dne 1. 8. 2018 kupní smlouvu, jíž by nabyl vlastnictví k předmětnému vozidlu (bod [číslo] rozsudku), soudu nezbylo než žalobu zamítnout z důvodu nedostatku pasivní legitimace žalovaného v tomto řízení. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný byl v období 14. 11. 2019 – 31. 8. 2020 vlastníkem či provozovatelem předmětného vozidla, tj. by mu vznikla povinnost hradit žalobkyni příspěvek do garančního fondu v souladu s ust. § 4 zákona.

35. Dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

36. Ve věci měl plný úspěch žalovaný, který však jejich náhradu nežádal. Z tohoto důvodu soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.