7 C 407/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobců: a/) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně b/) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobkyně a), žalobce b) a žalované, k následujícím nemovitostem: Bytová jednotka [číslo] v budově s [adresa], bytový dům, na pozemku st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, v katastrálním území Mladá Boleslav, zapsáno na [list vlastnictví] pro katastrální území Mladá Boleslav a obec Mladá Boleslav, a dále související spoluvlastnický podíl ve výši ideální [číslo] na budově s [adresa], bytový dům, na pozemku st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, a pozemku st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, vše v katastrálním území Mladá Boleslav zapsáno na [list vlastnictví] pro katastrální území Mladá Boleslav a obec Mladá Boleslav.

II. Nařizuje se prodej nemovitostí specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku ve veřejné dražbě s tím, že jeho výtěžek bude rozdělen mezi účastníky v poměru podle jejich spoluvlastnických podílů, tj. žalobkyni a) jednou třetinou, žalobci b) jednou třetinou a žalované také jednou třetinou.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců na náhradu nákladů řízení částku ve výši 85 477 Kč.

1. Žalobou ze dne [datum] (čl. 2-3 spisu) se žalobci domáhali zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků k bytové jednotce [číslo] v budově s [adresa], bytový dům, na pozemku st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, v katastrálním území Mladá Boleslav, zapsáno na [list vlastnictví] pro katastrální území Mladá Boleslav a obec Mladá Boleslav, a dále souvisejícímu spoluvlastnickému podílu ve výši ideální [číslo] na budově s [adresa], bytový dům, na pozemku st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, a pozemku st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, vše v katastrálním území Mladá Boleslav zapsáno na [list vlastnictví] pro katastrální území Mladá Boleslav a obec Mladá Boleslav (dále jen„ byt“,„ bytová jednotka“ či„ předmět vypořádání“), nařízení prodeje bytové jednotky ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek prodeje bude rozdělen mezi účastníky v poměru podle jejich spoluvlastnických podílů a přiznání náhrady nákladů řízení.

2. V rámci odůvodnění žaloby uvedli, že účastníci jsou na základě usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci téhož dne, podílovými spoluvlastníky bytové jednotky o velikosti podílu 1/3. Od února 2022 do konce srpna 2022 spolu účastníci jednali o společném prodeji předmětného bytu, ale tato jednání nebyla úspěšná. Vztahy mezi žalobci a žalovanou jsou natolik narušené, že již nejsou schopnosti se ohledně společné věci dohodnout prakticky na čemkoliv a ta postupně ztrácí na hodnotě, namísto toho, aby jim přinášela užitek. Jelikož u bytové jednotky nepřichází v úvahu reálné rozdělení věci a ani přikázání některému ze spoluvlastníků za náhradu není možné (ani jeden z nich nemá o bytovou jednotku zájem a též nedisponuje potřebnými finančními prostředky), nezbývá, než aby soud rozhodl o vypořádání prodejem ve veřejné dražbě.

3. Žalovaná (čl. 31-33 spisu) navrhla zamítnutí žaloby, jelikož nešeří spoluvlastnictví majetku účastníků a snižuje jeho hodnotu. Společný majetek žalobci využívají a na jeho vypořádání se odmítají domluvit. Uvedla, že ač se se žalobci domluvila mj. na prodeji bytové jednotky, tito uzavřené dohody porušili. Žalobkyně a) mění názory, zdržovala ukončení dědického řízení, odmítá jakoukoli dohodu a žalovanou slovně napadla. Navíc snížila hodnotu bytu tím, že jej včas nevyklidila a nenabídla k prodeji. Ačkoli realitní kancelář měla na koupi bytu dva zájemce, žalobkyně a) ji na prohlídky nepozvala a následně odmítla zjišťovat informace, které zájemce o koupi zajímali. Žalovaná ve svém vyjádření dále poukázala na nesoučinnost žalobkyně a) s vyklízením společné garáže a nezájem žalobců na dopátrání zloděje motoru.

4. V replice k vyjádření žalované (čl. 39-40 spisu) žalobci nesouhlasili s tvrzeními žalované. [příjmení] k vyklizení bytové jednotky a jejímu prodeji začali žalobci činit hned po ukončení dědického řízení, přičemž žalovaná ji nejprve nechtěla prodávat prostřednictvím realitní kanceláře (placení provize). Nakonec žalovaná i přes předchozí ujištění, odmítla smlouvu s realitní kanceláří podepsat. Žalobci věci ve spoluvlastnictví účastníků neužívají, ale hradí veškeré náklady na jejich údržbu, když žalovaná se na těchto odmítá podílet.

5. Dne [datum] se ve věci uskutečnilo ústní jednání ve věci (čl. 53-54 spisu) a následně byl dne [datum] vyhlášen rozsudek ve věci (čl. 57 spisu).

6. Dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

7. Žalovaná se těsně před jednáním dne [datum] telefonicky omluvila z účasti na jednání s tím, že onemocněla a jde k lékaři, a současně požádala o jeho odročení. Jelikož tato omluva nebyla toho času ničím doložena, a soud měl pochybnosti o její důvodnosti (tvrzené onemocnění – nespecifikovaného typu a příznaků – těsně před jednáním, dlouhodobé jednání žalované s realitní kanceláří a následné odmítnutí podpisu dohody o zprostředkování s nově tvrzenou námitkou) soud věc projednal a jednání odročil za účelem vyhlášení rozsudku, tak aby žalovaná měla dostatek času doložit, že se ústního jednání nemohla ze zdravotních důvodů zúčastnit. Soud byl připraven, doložila by-li důvodnost své omluvy, jednání konané dne [datum] zrušit a věc znovu projednat v její přítomnosti. Jelikož žalovaná nedoložila, že se jednání konaného dne [datum] nemohla zúčastnit ze zdravotních důvodů, soud její omluvu a žádost o odročení považoval za nedůvodnou a ve věci dne [datum] vyhlásil rozsudek. Jen pro úplnost soud uvádí, že je věcí účastníka, aby se sám informoval, zda soud jeho žádostí o odročení jednání akceptoval. Rovněž je třeba uvést, že ne každá zdravotní indispozice účastníka znamená nemožnost dostavit se k ústnímu jednání, žalovaná se však omluvila blanketně (onemocněla a jde k lékaři), aniž by z omluvy vyplývalo, že jí toto onemocnění znemožňuje účast na jednání (navíc dle zkušenosti soudu lze lékaře navštívit zpravidla již od 7:00 či 7:30).

8. Mezi účastníky bylo nesporným, že a) žalobce b), žalobkyně a) a žalovaná jsou spoluvlastníky předmětu vypořádání, přičemž každému z účastníků náleží spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/3, b) účastníci nabyli vlastnické právo k předmětu vypořádání na základě usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], c) předmět vypořádání je nedělitelný, d) žádný z účastníků nemá zájem nabýt předmět vypořádání do svého výlučného vlastnictví.

9. Naopak mezi účastníky zůstalo sporným, zda se má soud předmětnou žalobou zabývat či nikoli, když dle žalobců ano (mimosoudní jednání o prodeji bytu skončila neúspěšně) a dle žalované nikoli (žaloba neřeší spoluvlastnictví majetku účastníků a snižuje jeho hodnotu).

10. Soud provedl následující důkazy a zjistil z nich tento skutkový stav:

11. Z usnesení zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (čl. 6-8 spisu) vyplývá, že účastníci nabyli pozůstalost, jež zahrnovala mj. předmět vypořádání, rovným dílem, tj. každý podílem o velikosti 1/3.

12. Informace o jednotce [číslo] pro k. ú. [obec] (čl. 9 spisu) ve spojení s přehledem vlastnických a jiných věcných práv žalobce b) (čl. 22 spisu), přehledem vlastnických a jiných věcných práv žalobkyně a) (čl. 23 spisu) a přehledem vlastnických a jiných věcných práv žalované (čl. 24 spisu) prokazuje, že každý z účastníků vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/3 na bytové jednotce.

13. Z emailové komunikace účastníků (čl. 12, [číslo], [číslo] spisu) ve spojení s výhradní dohodou o zprostředkování (čl. 41 spisu) soud naznal, že se účastníci snažili po nabytí bytu do svého vlastnictví tento prodat a to i v součinnosti s realitní kanceláří. Ačkoli již byl odsouhlasen text dohody o zprostředkování, prodejní cena i inzerce, žalovaná následně (emailem ze dne [datum]) podmínila podpis dohody o zprostředkování fotografií [anonymizováno], a realitní kancelář následně od angažování se v prodeji bytu odstoupila.

14. Z předžalobní výzvy včetně podací stvrzenky (čl. 10-11 spisu) má soud za prokázané, že žalobci splnili svoji povinnost dle ust. § 142a o. s. ř. a ještě jednou se pokusili se žalovanou domluvit na společném prodeji bytu.

15. Soud zamítl návrh žalobců na provedení důkazu účastnickými výslechy účastníků, když měl skutkový stav za dostatečně prokázaný z ostatních provedených důkazů.

16. Po provedeném dokazování, když soud hodnotil veškeré předložené důkazy dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, má soud za prokázaný následující skutkový stav:

17. Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky bytové jednotky, přičemž každému ze spoluvlastníků náleží podíl o velikosti ideální 1/3. Bytová jednotka je reálně nedělitelná a žádný z účastníků nemá zájem o její výlučné vlastnictví. Účastníci se snažili před zahájením řízení bytovou jednotku prodat, ale žalovaná od podpisu dohody s realitní kanceláří odstoupila bez vážného důvodu, resp. důvodu nesouvisejícího s jejím prodejem, a na dalším prodeji již odmítla participovat.

18. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:

19. Dle ust. § 1115 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

20. Dle ust. § 1140 odst. 1 o. z., nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

21. Dle ust. § 1140 odst. 2 o. z., každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

22. Dle ust. § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

23. Dle ust. § 1144 odst. 1 odst. 1 o. z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

24. Dle ust. § 1147 o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

25. Dle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1618/2015 platí, že při rozhodování o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud nejprve zkoumá, zda je rozdělení společné věci možné; není-li rozdělení dobře možné, přikáže ji za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li však věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej společné věci ve veřejné dražbě; takto postupuje i v případě, že ten spoluvlastník, který má o věc zájem, nemá finanční prostředky k zaplacení přiměřené náhrady.

26. V rozsudku ze dne 22. 10. 2007, sp. zn. 22 Cdo 2517/2006 Nejvyšší soud České republiky konstatoval, že řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví patří mezi řízení, v nichž soud ve smyslu § 153 odst. 2 OSŘ není vázán žalobním návrhem účastníků. Soud tedy může podílové spoluvlastnictví účastníků vypořádat jiným způsobem, než navrhují. Může rovněž rozhodnout o přiměřené náhradě podle § 142 odst. 1 ObčZ v jiné výši než účastníci požadují nebo zřídit věcné břemeno podle § 142 odst. 3 ObčZ, ačkoliv to nikdo nenavrhoval. Předmětem vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem však mohou být pouze takové věci, které účastníci k vypořádání navrhnou a označí je v žalobním návrhu s tím, že právě k nim chtějí podílové spoluvlastnictví zrušit.

27. Jelikož v řízení bylo prokázáno, že je předmět vypořádání nedělitelný, a současně, že žádný ze spoluvlastníků nemá zájem jej nabýt do svého vlastnictví, soud ve shodě s ust. § 1147 o. z. podílové spoluvlastnictví k bytové jednotce zrušil a nařídil její prodej ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek z prodeje bude rozdělen mezi účastníky rovným dílem (dle velikosti jejich spoluvlastnických podílů).

28. K námitce žalované, že s žalobou nesouhlasí, jelikož neřeší spoluvlastnictví majetku účastníků, soud uvádí, že je oprávněn řešit věci, které účastníci k vypořádání navrhnou a označí je v žalobním návrhu s tím, že právě k nim chtějí podílové spoluvlastnictví zrušit. Naopak jelikož nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat a každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o zrušení spoluvlastnictví, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

29. K nákladům řízení a lhůtě splatnosti:

30. Dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

31. Jelikož byli žalobci ve věci zcela úspěšní, přiznal jim soud právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši 85 477 Kč, přičemž náklady žalované spočívají: uhrazeném soudním poplatku ve výši 5 000 Kč, odměně advokáta dle § 8 odst. 5 ve spojení s § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 18 660 Kč za jeden úkon právní služby, tj. za 3,5 úkonu právní služby (příprava a převzetí zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, sepis žaloby, účast na jednání dne [datum]) 65 310 Kč, přičemž soud vycházel ze 2/3 v dědickém řízení odsouhlasené ceny bytu (3 873 671 Kč) paušální úhradě hotových výdajů dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 300 Kč za jeden úkon právní služby, tj. za 4 úkony právní služby 1 200 Kč, DPH ve výši 21 % z částky 66 510 Kč (součet odměny advokáta a paušální úhrady hotových výdajů), tj. 13 967 Kč 32. Nadto soud podotýká, že žalobcům nepřiznal náhradu odměny (a hotových výdajů) advokáta ve vztahu k dalšímu úkonu právní služby, a to písemnému podání ze dne [datum], když tyto skutečnosti mohl zástupce žalobců uvést při jednání dne [datum].

33. Soud si je vědom nálezu Ústavního soudu ze dne 5. 4. 2022, sp. zn. IV. ÚS 404/22, dle něhož zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v řízení před soudem má povahu tzv. iudicii duplicis, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval. Proto je třeba postupovat zásadně podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého si každý účastník řízení ponese své náklady sám, ale v dané věci zohlednil, že to byla žalovaná, která svým odstoupením od podpisu dohody s realitní kanceláří a odmítnutím se podílet na„ klasickém“ prodeji bytu bez vážného důvodu, když další spolupráci podmínila předložením s prodejem bytu nijak nesouvisející fotografie tatínka, zapříčinila vedení tohoto řízení, čímž žalobcům vznikly náklady na právní zastoupení, které by za normálního běhu věcí (prodeji bytu na volném trhu) nemuseli vynaložit.

34. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaná povinna dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobců.

35. Lhůtu k plnění rozsudkem uložené povinnosti stanovil soud žalované dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.